Nep��zniv� trend v oblasti v�voje po�tu otrav oxidem uhelnat�m p�i provozu plynov�ch spot�ebi�� kategorie B nem� i p�es zvy�uj�c� se technick� proveden� t�chto spot�ebi�� klesaj�c� tendenci. Jak� je odpov�dnost v�robc�, provozovatel�, mont�n�ch a servisn�ch firem, revizn�ch technik� a ob�an� – u�ivatel� p�i provozu plynov�ch spot�ebi�� v p��pad� otravy?

�l�nek porovn�v� pou��van� centr�ln� syst�my nucen�ho v�tr�n� s rekuperac� odpadn�ho tepla pro sou�asn� n�zkoenergetick� a pasivn� rodinn� a bytov� domy. Podrobn� je pops�n vliv v�tr�n� na relativn� vlhkost v interi�ru a koncentraci CO₂, v�etn� vlivu vzduchot�snosti stavebn�ch konstrukc� po teoretick� str�nce. �l�nek je �vodem k dal��mu pokra�ov�n� porovn�n� t�chto VZT syst�m� v praktick�m provozu.

Jedn�m z obnoviteln�ch zdroj� energie, kter� dok�� svou cenou a nejen j� konkurovat uhl�, jsou pelety rostlinn�ho p�vodu, jejich� moment�ln� cena na trhu se pohybuje okolo a� neuv��iteln�ch 1 400 K�/tunu. N�pad vyu��t zbytky po p�e�i�t�n� obil� k lisov�n� pelet prom�nili v patent pro origin�ln� topivo v Dru�stvu B�ezovice na Mladoboleslavsku.

Ve sv�m p��sp�vku seznamuji �ten��e s parametry, kter� jsou pot�ebn� pro posouzen� mikroklimatick�ch podm�nek vnit�n�ho prost�ed� a d�le popisuji metodiku, techniky a zp�soby m��en� parametr� vnit�n�ho prost�ed� s d�razem na stanoven� tepeln� pohody organismu. Ve druh� ��sti p�edstavuji m��ic� p��stroje, kter� jsou pro tato m��en� vhodn�. V �esk� republice plat� n�kolik z�kon� a vyhl�ek, kter� upravuj� a stanovuj� kvalitu vnit�n�ho prost�ed�. Tyto platn� p�edpisy jsou t� v tomto p��sp�vku uvedeny a to v�etn� tabulek s po�adovan�mi ��seln�mi �daji sledovan�ch (m��en�ch) parametr�.

V projektech se zp�sobu prov�d�n� tlakov�ch zkou�ek, dezinfekce a zejm�na �innosti dodavatele p�i p�ed�n� vnit�n�ho vodovodu nev�nuje pot�ebn� pozornost. V�ichni ��astn�ci v�stavby (od projektanta p�es dodavatele po stavebn�ka) pova�uj� provoz vnit�n�ho vodovodu za „bez�dr�bov�“.

Dosud ve�kerou podporu, tj. jak v�kupn� cenu, tak zelen� bonus, vypl�cel m�stn� p��slu�n� distributor elekt�iny. Nov� syst�m vypl�cen� podpory je komplikovan�j��, administrativn� v�ak mo�n� bude jednodu���.

V nov� norm� �SN 75 9010 N�vrh, v�stavba a provoz vsakovac�ch za��zen� sr�kov�ch vod bude krom� postupu p�i technick�m �e�en� vsakov�n� sr�kov�ch vod, tak� prov�d�n� geologick�ho pr�zkumu zam��en�ho v�hradn� na z�sk�n� podklad� pro v�po�ty parametr� vsakovac�ch objekt�. V �l�nku je i zvukov� z�znam p�edn�ky autora.

�l�nek �erp� z publikace nakladatelstv� Verlag Dash�fer "Dozor a kontrola na stavb�". Shrnuje z�kladn� informace o d�evu jako stavebn�m materi�lu a z hlediska konstruk�n�ho podrobn� popisuje jeden z mnoha mo�n�ch syst�m� d�evostavby, a to zejm�na z pohledu mont�e. �l�nek z d�vodu rozsahu nezahrnuje dal�� okolnosti n�vrhu d�evostavby, jako je po��rn� odolnost, stavebn� akustika, tuhost stavby a dal��.

Transparentn� v�pl�ov� konstrukce se speci�ln�mi vlastnostmi. Sol�rn� diodov� zasklen� s absorp�n�m zelen�m sklem jako pasivn� sol�rn� syst�m s mo�nost� ot��en� v konstrukci okna ve dvou poloh�ch. Du�ln� mo�nost regulace tepeln�ch zisk� z p��m�ho a difuzn�ho sol�rn�ho z��en�. Proveden� m��en� na Stavebn� fakult� STU a vyhodnocen� v�sledk�.

V��e objemov�ho koeficientu je z�visl� na nadmo�sk� v��ce odb�rov�ho m�sta a teplot� plynu prot�kaj�c�ho plynom�rem. V �l�nku je uveden postup, podle kter�ho si m��ete spr�vnost objemov�ho koeficientu na faktu�e zkontrolovat. Koeficient je jedn�m z faktor�, kter� ovliv�uj� va�i cenu plynu.

Analytick� studie podrobn� zkoum� mo�nosti nasm�rov�n� rozvoje evropsk� energetiky. Cestovn� mapa m� podat pomocnou ruku p�i hled�n� vlastn�ch cest �lensk�ch zem� k udr�iteln�mu, ekonomicky �ivotaschopn�mu a environment�ln� p�ijateln�mu energetick�mu hospod��stv�.