Ka�d� prostor, kde se zdr�uj� lid�, mus� b�t pro zaji�t�n� zdravotn� nez�vadn�ho prost�ed� v�trateln� a dostate�n� v�tran�. Na�e p�edpisy, i kdy� ne v�dy hovo�� stejn�, n�m poskytuj� dostatek podklad� pro �e�en�. Realita je ale ob�as zcela jin�.

U laick� ale i odborn� ve�ejnosti panuje myln� p�edstava, �e CE zna�ka je z�rukou vy��� kvality v�robku. Nen� tomu tak. CE zna�ka vypov�d� pouze o tom, �e ur�en� vlastnosti v�robku byly vyzkou�eny podle ur�en�ho p�edpisu, v p��pad� oken, �e byla provedena zkou�ka typu na 1 ks v�robku. Dodr�en� stejn�ch kvalitativn�ch parametr�, tj. stejn�ch hodnot pr�vzdu�nosti, vodot�snosti apod. u cel� v�robn� produkce je na pouh� odpov�dnosti v�robce.

�l�nek srovn�v� n�ro�nost �dr�by plastov�ch a d�ev�n�ch oken a dve��, analyzuje typy po�kozen� zp�soben� st�rnut�m �i �patnou �dr�bou a ukazuje postup opravy. V�t�� n�ro�nost �dr�by d�ev�n�ch oken a dve�� by nem�la b�t hlavn�m krit�riem p�i rozhodov�n� mezi d�evn�mi a plastov�mi okny.

Ministerstvo pr�myslu a obchodu (MPO) provedlo na po��tku roku 2012 pravideln� statistick� �et�en�, na jeho� z�klad� lze zp�esnit odhad o dod�vce a instalaci tepeln�ch �erpadel v roce 2011. Z dostupn�ch informac� vypl�v�, �e v roce 2011 bylo na �esk� trh dod�no zhruba 7 tis�c tepeln�ch �erpadel o celkov�m v�konu cca 86 MW.

�l�nek se zab�v� problematikou star��ch chladic�ch a klimatiza�n�ch za��zen� p�vodn� vyu��vaj�c�ch chladiva, kter� je z ekologick�ch d�vod� v dne�n� dob� ji� zak�zano pou��vat jak p�i oprav�ch, tak p�i dopl�ov�n� syst�m�. Text uv�d� obecn� informace a poznatky z�skan� z experimentu o jevech spojen�ch se z�m�nou ekologick�ho chladiva za p�vodn�.

Pro provoz plynov�ch spot�ebi�� je t�eba zajistit p��vod spalovac�ho vzduchu a v m�st� osazen� spot�ebi�� mus� b�t tak� zaji�t�no dostate�n� v�tr�n� prostoru. V tomto p��sp�vku budou uvedeny vztahy pro ur�ov�n� pr�toku spalovac�ho i v�trac�ho vzduchu pro plynov� spot�ebi�e typu B.

Provozovatel tepeln�ho �erpadla vyu��vaj�c�ho jako chladivo F-plyny, m� povinnost zajistit u tepeln�ho �erpadla pravidelnou kontrolu t�snosti chladic�ho okruhu. Proveden� t�chto prohl�dek kontroluje �esk� inspekce �ivotn�ho prost�ed� a v p��pad� jejich nepln�n�, m��e ulo�it pokutu a� do v��e 2 mil. K�. Podle stanoviska Ministerstva �ivotn�ho prost�ed�, zaslan�ho Asociaci pro vyu�it� tepeln�ch �erpadel, se tato povinnost vztahuje i na majitele tepeln�ch �erpadel v rodinn�ch domech.

Srovn�n� v�voje cen v 8 zem�ch EU ukazuje velmi zaj�mav� fakta. Nap�. pro b�nou �eskou dom�cnost se spot�ebou 2,5-5 MWh/rok vzrostla cena elekt�iny v roce 2011 na 229 % ceny roku 2001. Zat�mco pro stejnou n�meckou dom�cnost jen na 115 %. P�i�em� sou�asn� ceny se velmi p�ibl��ily (�R 3,07, N�mecko 3,50 K�/kWh).

V minul�m d�le tohoto �l�nku jsem rozebral n�kter� z pozoruhodn�ch zm�n obsa�en�ch v novelizovan� norm� [2]. V tomto pokra�ov�n� uvedu zb�vaj�c�. Rozhodn� nebudou pops�ny v�echny novinky, proto�e to by vydalo nejm�n� na dal�� d�l. Ale v���m, �e neopomenu alespo� ty nejd�le�it�j��.

Normy pro prov�d�n� ocelov�ch konstrukc� prod�laly v posledn�ch letech podobn� v�voj jako normy pro navrhov�n� ocelov�ch konstrukc�. Do syst�mu �SN byla p�evzata evropsk� norma pro prov�d�n� EN 1090 a za�len�na do syst�mu �esk�ch norem jako �SN EN 1090. N�sledn� byly duplicitn� �esk� normy zru�eny a nahrazeny tzv. zbytkov�mi normami, kter� obsahuj� ustanoven�, kter� byla v p�vodn�ch �esk�ch norm�ch, ale nejsou v norm� evropsk�.

�l�nek nab�z� ohl�dnut� za v�vojem my�ek n�dob� s p�ipomenut�m drastick�ho sn��en� spot�eby vody, energie a regenera�n� soli v pr�b�hu �ty�icetilet�ho v�voje my�ek n�dob�.

�l�nek komentuje v�sledky klimatick� konference v Durbanu a celkov� hodnot� negativn� v�sledky dosud uskute�n�n�ch klimatick�ch konferenc�. Tristn� je, �e i aktu�ln� pr�v� skon�en� klimatick� konference v Dauh� skon�ila stejn�m v�sledkem, t.j. nep�inesla ��dn� pokrok ve sni�ov�n� emis� sklen�kov�ch plyn�.