Sou�asn� i budouc� vyu��v�n� de��ov� vody v m�stsk�ch i vesnick�ch s�dlech s hustou s�t� obytn�ch i provozn�ch budov v�etn� zpevn�n�ch ploch lze prom�nit od standardn�ch ekologicky i ekonomicky neprosperuj�c�ch svod� do kanalizac� nebo vodote�� na zachycen� tohoto zdroje vody pomoc� vsak� do p�dn�ho profilu dan� hydrogeologick� lokality.

Podle v�sledk� m��en� V�zkumn�ho energetick�ho centra V�B TU Ostrava m��e ka�d� provozovatel spalovac�ho za��zen� ��ste�n� ovlivnit mno�stv� emis�. U star��ch kotl� je l�pe p�ikl�dat �ast�ji a men�� d�vku paliva. Po p�ilo�en� nechat palivo rozho�et, neuzav�rat p��vody spalovac�ho vzduchu.

Stav�n� ze sl�my �asto p�itahuje zast�nce p��rodn�ho stav�n�, stejn� �asto se ov�em setk�v�me s kritick�m odm�t�n�m z �ad ortodoxn�ch stava��. Extr�mn� polohy obou t�bor� bohu�el jen znep�ehled�uj� prost�ed� pro nezat��en� zkoum�n� ot�zky „pro�, kde v�ude a jak m� smysl sl�mu vyu��vat, a co tomu br�n�?“. Nab�z�me pohled architekta Ale�e Brot�nka.

Kol�bkou energetick�ch dru�stev je Skandin�vie. Dru�stevn� princip v energetice vyu��v� rovn� N�mecko, za��n� se prosazovat v Austr�lii, USA, Kanad�, ve Velk� Brit�nii i jinde. V D�nsku bylo dru�stevn� vlastnictv� jedn�m z kl��ov�ch faktor� �sp�n�ho rozvoje obnoviteln� energie v t�to zemi. Energetick� dru�stva jsou nejlep��m zp�sobem propagace obnoviteln�ch zdroj� energie a energetick� sob�sta�nosti.

V sou�asn� dob� se klade velk� d�raz na �sporu energi� a vyu��v�n� obnoviteln�ch zdroj� energie. Proto je velmi d�le�it� spr�vn� n�vrh topn�ho / chladic�ho syst�mu, kter� by m�l z�rove� zajistit p��zniv� tepeln� stav vnit�n�ho prost�ed� - tepelnou pohodu. Teplovodn� podlahov� vyt�p�n� je progresivn� zp�sob vyt�p�n�, kter� na jedn� stran� sni�uje provozn� n�klady, na druh� stran� v�ak vytv��� ide�ln� rozlo�en� teplot.

Kol�bkou energetick�ch dru�stev je Skandin�vie. Dru�stevn� princip v energetice vyu��v� rovn� N�mecko, za��n� se prosazovat v Austr�lii, USA, Kanad�, ve Velk� Brit�nii a dal��ch zem�ch. V D�nsku bylo dru�stevn� vlastnictv� jedn�m z kl��ov�ch faktor� �sp�n�ho rozvoje obnoviteln� energie v t�to zemi.

Novodob� budovy na b�ze dreva s� charakteristick� n�zkou spotrebou energie na vykurovanie a nad�tandardnou tepelnou ochranou oplṻuj�cich kon�trukci�. �astou ot�zkou je, �o tak� n�zkoenergetick� budova stoj�, alebo ak� zv��enie invest�ci� mus� investor znies�, ak sa rozhodne napr�klad pre energeticky pas�vny dom.

�l�nek se zab�v� p�edstaven�m syst�mu zemn�ho v�m�n�ku jako zdroje pro p�edeh�ev a p�edchlazen� v�trac�ho vzduchu pro budovy. �vod je v�nov�n popisu cel�ho syst�mu, jeho jednotliv�ch ��st� a tak� parametr�, kter� nejv�c ovliv�uj� chov�n� a v�kon cel�ho syst�mu. V druh� ��sti je p�edstaven jednoduch� model, kde je mo�no pozorovat, jak zm�na jednotliv�ch parametr� skute�n� ovliv�uje mno�stv� tepla a chladu, kter� je z dan�ho syst�mu mo�no z�skat.

P�len� cihly pat�� k nejroz���en�j��m materi�l�m pou��van�ch zejm�na v konstrukc�ch obytn�ch budov. D� se ��ci, �e ciheln� zdivo je jak�msi etalonem stavebn�ch konstrukc�, nebo� v�echny jin� materi�ly jsou pr�v� srovn�v�ny v�hradn� s ciheln�m zdivem. �l�nek p�in�� p�ehled v�voje cihel a sezn�men� s v�hledem uplatn�n� cihel v bl�zk� budoucnosti.

Tepeln� pohoda je ovliv�ov�na �adou environment�ln�ch podm�nek, jako je teplota vnit�n�ho vzduchu, st�edn� radia�n� teplota, relativn� vlhkost vzduchu a rychlost proud�n� vzduchu. Nav�c je z�visl� na oble�en� a fyzick� aktivit� lid� v dan�m prostoru. Provoz technick�ch za��zen� instalovan�ch v objektech je �asto doprov�zen nespokojenost� u�ivatel�, �e��me probl�m zvan� syndrom nemocn�ch budov.

�l�nek p�edkl�d� k diskusi n�zor, �e syst�my v�cevrstv�ho potrub� vykazuj� vysok� ztr�ty tlaku na tvarovk�ch a b�n� v�po�tov� programy s t�mito odpory dosud nepo��taj�. Problematika se t�k� projektant� v�ech potrubn�ch s�t� z tohoto materi�lu.