�l�nek popisuje mo�nosti integrace vzduchotechnick�ch a klimatiza�n�ch jednotek s vlastn� regulac� do syst�m� ��zen� budov. Pokud se z��astn�n�m stran�m poda�� p�edem p�esn� domluvit, jak�m zp�sobem a s jak�mi funkcemi budou komunikovat, vyhnou se probl�m�m p�i realizaci a zpo�d�n� dod�vek. Za��zen� s vlastn�m ��dic�m syst�mem se v dod�vk�ch objevuj� st�le �ast�ji a to do jist� m�ry m�n� pohled na �lohu profese m��en� a regulace.

Horniny svrchn� ��sti zemsk� k�ry p�edstavuj� v�znamn� tepeln� akumul�tor slune�n�ho z��en�. Podle Oklahoma State University �in� pod�l slune�n�ho z��en� na akumulaci tepla v podpovrchov�ch hornin�ch 97 - 98%, zbytek p�ipad� na vnit�n� zdroje Zem�. Horninov�mi zdroji tepla se zab�v� n�sleduj�c� d�l seri�lu.

Chov�n� skute�n� konstrukce se v ur�it�ch p��padech odli�uje od konstrukce modelovan� ve v�po�tov�m programu. �l�nek pojedn�v� o faktorech, kter� m��ou ovlivnit vlastnosti konstrukce tak, �e maj� vliv na povrchovou teplotu konstrukce. Jedn� se zejm�na o p�soben� vlhkosti uvnit� materi�lu a vzdu�n� vlhkosti.

Nadm�rn� vlhkost m��e u objekt� d�ev�n�ch lidov�ch staveb negativn� p�sobit na ve�ker� d�ev�n� konstrukce, kter�mi jsou tyto objekty tvo�eny. To proto, �e pokud n�kter� z d�ev�n�ch prvk� vykazuje nadm�rnou vlhkost, hroz� u n�j riziko napaden� biologick�mi d�evokazn�mi �k�dci (d�evokazn� houby, d�evokazn� hmyz, hniloba a pl�sn�).

Struktura ceny elekt�iny se zam��en�m na historii a v��i p��sp�vku na v�robu elekt�iny z obnoviteln�ch zdroj� energie, kombinovan� v�roby elekt�iny a tepla a druhotn�ch energetick�ch zdroj�.

P��sp�vek se zab�v� procesem ho�en� kusov�ho d�eva v ohni�t�ch lok�ln�ch spot�ebi��. �l�nek pojedn�v� o ho�en� d�eva v ohni�t�ch mal�ch v�kon� pohybuj�c�ch se v jednotk�ch a� des�tk�ch kW. Takov� proces ho�en� m� cyklick� charakter a to, co nejv�ce zaj�m� u�ivatele spalovac�ho za��zen� je �etnost p�ikl�d�n� paliva do ohni�t�. V �l�nku jsou definov�ny z�kladn� pojmy jako je k�ivka vyho��v�n� a rychlost ho�en�, kter� maj� s �etnost� p�ikl�d�n� �zkou souvislost.

Dosa�en� kvalitn�ho a zdrav�ho vnit�n�ho prost�ed� v budov�ch s velmi n�zkou pot�ebou energie znamen� holistick� p��stup od po��te�n�ho n�vrhu budovy po jej� provoz. Tento p��stup k n�vrhu tak� vyvol�v� pot�ebu holistick�ho p��stupu k m��en�/hodnocen� stavby, a to jak z pohledu kvantitativn�ch ukazatel�, tak kvalitativn�ch.

Zejm�na z hlediska �spor energi� a bezpe�nosti provozu se mus� prosadit pou��v�n� uzav�en�ch spot�ebi�� kategorie C. Nesm� se v�ak dopustit nevhodn� aplikace nov�ch p�edpis� nap�. Na��zen� vl�dy �. 91/2010 Sb., o podm�nk�ch po��rn� bezpe�nosti p�i provozu kom�n�, kou�ovod� a spot�ebi�� paliv.

Spr�vn� a ��inn� �prava baz�nov� vody zahrnuje desinfekci a oxidaci. V ide�ln�m p��pad� lze prov�st oba procesy v�cem�n� najednou, pou�it�m jedin� chemik�lie. Z�sadn� podm�nkou v�ak je, aby desinfek�n� ��inek ve vod� p�etrval relativn� dlouhou dobu.

Dod�vka plynu nebo elekt�iny je natolik d�le�it�, �e �ada odb�ratel� nechce riskovat jej� p��padn� p�eru�en� p�i zm�n� dodavatele. Nov� legislativn� pravidla definovan� v novele Energetick�ho z�kona �. 458/2000 Sb. (ve zn�n� z�kona �. 211/2011 Sb.) ale vypl�uj� dosavadn� mezery v legislativ� a reaguj� na v�voj tr�n�ho prost�ed�.

V technologick�m v�voji posledn�ch let bylo prok�z�no, �e izola�n� vlastnosti materi�l� se zm�n� ods�n�m - vakuov�n�m vzduchu z lisovan�ch anorganick�ch pr�kov�ch hmot. V�vojem t�chto nov�ch materi�l� na b�zi kyseliny k�emi�it� se dos�hlo zlep�en� izola�n�ch vlastnost� o faktor 8 a� 10 p�i stejn�ch tlou��k�ch. C�lem tohoto p��sp�vku je uk�zat mo�nosti pou�it� vakuovan�ch izola�n�ch panel� zejm�na v podlahov�ch a podobn�ch konstrukc�ch, kter� u� byly na r�zn�ch objektech realizov�ny.

Pasivn� domy poskytuj� velmi dobrou vnit�n� pohodu kombinovanou s velmi n�zkou spot�ebou energie. V�born� realizovatelnost t�to koncepce byla prok�z�na na tis�c�ch postaven�ch pasivn�ch domech, nutn� je ov�em pe�liv� pl�nov�n�, proveden� i stavebn� dohled. Aby se zajistilo skute�n� dosa�en� komfortu i �spor energie, nab�z� Passivhaus Institut (PHI) certifikaci budov. Krom� toho vytvo�il i NOVOU certifikaci, je� se pr�v� nach�z� v pilotn� f�zi: certifikaci EnerPHit pro sanace star��ch objekt� s komponenty pasivn�ho domu.