�l�nek se zab�v� nesm�rn� aktu�ln� problematikou navrhov�n� energeticky pasivn�ch dom�. Autorka prost�ednictv�m parametrick�ch studi� zkoumala vliv jednotliv�ch n�vrhov�ch prvk� na energetick� vlastnosti pasivn�ch dom�. Pro tento ��el vybrala �ty�i z�kladn� modelov� objekty, pro kter� p��slu�n� studie realizovala.

MPO p�edlo�ilo n�vrh, kter� zastavuje de facto ve�kerou podporu obnoviteln�ch zdroj� pro nov� v�robny postaven� od 2014, fixuje p��sp�vek na podporu OZE v cen� elekt�iny pro kone�n�ho spot�ebitele a zav�d� povinn� �kolen� pro osoby opr�vn�n� instalovat OZE, tedy kotle na d�evo, kotle na pelety, tepeln� �erpadla, apod.

N�roky na akustick� vlastnosti budov se m�n� s v�vojem lidstva a jeho technick�ch aktivit. Jde zejm�na o po�adavky na potla�en� ne��douc�ch ��ink� zvuku a v ur�it�ch p��padech t� naopak, o po�adavky na zaji�t�n� sly�itelnosti a srozumitelnosti zvuku. �l�nek seznamuje s m��en�m nepr�zvu�nosti R [dB] u st�n v laboratorn�ch podm�nk�ch bez vedlej��ch cest ���en� zvuku.

Ka�d� stavebn� d�lo proch�z� sv�m �ivotn�m cyklem, od po��te�n� my�lenky, p�es jeho projektov�n�, realizaci, p��padn� zm�nu stavby a u��v�n� a� po jeho odstran�n�. �l�nek upozor�uje na prov�zanost �ivotn�ho cyklu staveb s �ivotnost� a opot�eben�m staveb a neopom�j� ani nejd�le�it�j�� pohled na tuto problematiku, co� je ekonomick� vyj�d�en� pod�l� jednotliv�ch n�kladov�ch polo�ek, kter� v pr�b�hu �ivotn�ho cyklu vznikaj�.

Ot�zka spolehlivosti a kvality bezpe�nostn�ch syst�m� je v dne�n� dob� prim�rn�m krit�riem pro v�b�r konkr�tn�ho typu zabezpe�en�. Nejrizikov�j�� jsou z tohoto pohledu perimetrick� syst�my, kter� prakticky ve v�ech sv�ch variant�ch a technologi�ch v�razn� podl�haj� vlivu vn�j��ch podm�nek a ru�iv�ch vliv�.

V posledn�ch letech doch�zelo ke zna�n�m technick�m i legislativn�m zm�n�m v oblasti tepeln� energie, ��innosti jej� v�roby, distribuce a u�it�. Legislativa �la tak daleko, �e za�ala i p�es platnost pravidel vyt�p�n�, kde jsou pom�rn� dob�e stanoveny technick� podm�nky pro projektov�n�, dod�vku a mont� otopn�ch soustav, jejich regulaci a dodr�ov�n� teplot ve vyt�p�n�ch m�stnostech, zasahovat do pr�v u�ivatel�.

V praxi se trvale setk�v�me s probl�my p�i spr�vn� aplikaci podm�nek pro umis�ov�n� spot�ebi�� kategorie B, tj. t�ch, kter� odeb�raj� spalovac� vzduch z prostoru instalace spot�ebi�e a spaliny odv�d�j� prost�ednictv�m kou�ovodu a kom�na nad st�echu objektu. P�itom je d�le�it� p�ipomenout, �e pr�v� tato kategorie spot�ebi�� se nejvy��� m�rou pod�l�, pr�v� nespr�vnou aplikac� po�adavk� p�edpis�, tj. zejm�na TPG 704 01, na otrav�ch spalinami v�etn� otrav se smrteln�mi n�sledky, ke kter�m doch�z� v des�tk�ch p��pad� v �esk� republice za rok.

Rok 2013 byl v EU vyhl�en rokem ovzdu��. Ke zlep�en� jeho stavu p�isp�vaj� i v�robci plast�, v�etn� EPS pro izolace budov. Jsou pops�ny p��stupy k �e�en� environment�ln�ch a zdravotn�ch probl�m� aplikac� EPS.

Pr�spevok prezentuje met�du laborat�rneho merania ur�en�ho na meranie vzduchovej priepustnosti ve�koplo�n�ch kon�truk�n�ch prvkov. Cie�om laborat�rnych meran� bolo stanovi� hodnotu vzduchovej priepustnosti pre ve�koplo�n� kon�truk�n� prvky. V�sledky merania s� spracovan� vo forme protokolu, ktor� uv�dza hodnotu vzduchovej priepustnosti pri tlakovom rozdiele. Hodnota poskytuje obraz o vhodnosti pou�itia a kvalite ve�koplo�n�ho kon�truk�n�ho prvku ur�en�ho pre tvorbu vzduchotesnej roviny.

V posledn�ch letech doch�zelo ke zna�n�m technick�m i legislativn�m zm�n�m v oblasti tepeln� energie, ��innosti jej� v�roby, distribuce a u�it�. Legislativa �la tak daleko, �e za�ala i p�es platnost pravidel vyt�p�n�, kde jsou pom�rn� dob�e stanoveny technick� podm�nky pro projektov�n�, dod�vku a mont� otopn�ch soustav, jejich regulaci a dodr�ov�n� teplot ve vyt�p�n�ch m�stnostech, zasahovat do pr�v u�ivatel�.

Hrozba, �e panely z�stanou na pol�ch, nebyla lo�skou novelou vy�e�ena. V��e p��sp�vku m� b�t ur�ena do poloviny tohoto roku, p�i�em� v sou�asnosti nejsou zn�my n�klady na d�slednou recyklaci panel� po roce 2030.

Auto�i si v p��sp�vku kladou za c�l vyhodnotit ekonomickou efektivnost v�b�ru syst�mu vyt�p�n� pro instalaci v rodinn�ch pasivn�ch domech a porovn�n� se stejn�mi syst�my pou�it�mi v b�n� v�stavb�. Porovn�n� syst�m� vyt�p�n� bylo provedeno na z�klad� re�ln�ch cenov�ch nab�dek a cen�k� odpov�daj�c�ch cenov� �rovni prvn�ho pololet� 2011. Pr�ce je zalo�ena na p��padov� studii modelov�ho pasivn�ho domu.

V souvislosti s implementac� revidovan� evropsk� sm�rnice 2010/31/EU o energetick� n�ro�nosti budov se v sou�asn� dob� m�n� n�kter� legislativn� p�edpisy, nap�. vyhl�ka �. 148/2007 Sb., nahrazen� vyhl�kou �. 78/2013 Sb. �l�nek je zam��en na zm�ny souvisej�c� s energetickou certifikac� budov, d�le jen „ENB“, z pohledu zm�n v hodnocen� ENB.

Fyzik�ln� principy z�sk�n� energie f�zn� reakc� jsou ji� dlouho zn�m� a mno�stv� uvol�ovan� energie z f�ze, dostate�n� pro cel� vesm�r, m��e dlouhodob� pokr�t celou energetickou pot�ebu lidstva.