��zen� tepeln�ch soustav s ob�hov�mi �erpadly s prom�nn�mi a ��zen�mi ot��kami oproti ob�hov�m �erpadl�m s pevn�mi ot��kami sni�uje spot�ebu elekt�iny pro pohon �erpadel.

Navr�en� podpora pro v�robu tepla z OZE je stanovena pro v�echny z�konem definovan� zdroje v maxim�ln� v��i 50 K�/GJ (co� odpov�d� cca 0,16 K�/kWh) s pravideln�m ro�n�m nav��en�m 2 % z d�vodu p�edpokl�dan� inflace. Oproti sou�asn� v��i podpory v�roby elekt�iny z OZE je tato zhruba 10� ni���.

Aplikace jednoduch�ho finan�n�ho kalkul�toru ur�en�ho pro hodnocen� ekonomick� efektivnosti investic. Druh� ��st se v�nuje p��kladu praktick�ho u�it� v�po�tov� pom�cky.

Sou�asn� sv�t se vymkl z line�rn�ho v�voje a dop�l do stavu, kdy selh�vaj� progn�zy. Nikdo nedovede odhadnout v�voj v nejbli��� budoucnosti. Jde o stav glob�ln� struktur�ln� nestability. Z pohledu bezpe�nosti se jev� nejkriti�t�j�� oblast� voda-energie-potraviny. Pokud chyb�, je ohro�ena demokracie.

Energetick� audit m� v �esk� republice dvacetiletou historii. Prvn�ch deset let bylo obdob�m hled�n�, druh�ch deset let obdob�m z�konn� povinnosti. Autor je jedn�m z na�ich prvn�ch energetick�ch auditor�. Uv�d� osobn� zku�enosti o tvorb� metodiky, legislativy i praktick�m pou�it�.

Za�ala �esk� ve�ejnost vn�mat nov� trend energeticky �sporn� v�stavby? Jak� poznatky a zku�enosti maj� odborn�ci s trendem sou�asnosti - n�zkoenergetickou v�stavbou? Jsou p�ipravena a vyzkou�ena typov� �e�en�? T�mito ot�zkami se zab�val semin�� na t�ma KMB Sendwix - N�zkoenergetick� d�m.

Od roku 2000 plat� norma �SN EN ISO 13370 Tepeln� chov�n� budov - P�enos tepla zeminou - V�po�tov� metody, kter� a� do roku 2008 soub�n� s normou �SN 06 0210 slou�ila k hodnocen� podlahov�ch konstrukc� objekt� na zemin�. Pou�it� ISO normy p�in�� zcela nov� principy konstruov�n�, diametr�ln� odli�n� od po n�kolik desetilet� pou��van�ch konstruk�n�ch z�sad a doporu�en�.

Sou�asn� sv�t se vymkl z line�rn�ho v�voje a dop�l do stavu, kdy selh�vaj� progn�zy, a nikdo nedovede odhadnout v�voj v nejbli��� budoucnosti. Jde o stav glob�ln� struktur�ln� nestability. Z pohledu bezpe�nosti se jev� nejkriti�t�j�� oblast� voda-energie-potraviny. Pokud chyb�, nast�vaj� soci�ln� nepokoje a je ohro�en demokratick� syst�m st�tu.

U pasivn�ch dom� se v�razn� sni�uje pot�eba tepla na vyt�p�n� na kryt� tepeln�ch ztr�t prostupem ob�lkou budovy a v�tr�n�m. Sou�asn� t�m ale roste pod�l spot�eby pomocn�, v�hradn� elektrick� energie na pohon ob�hov�ch �erpadel a ventil�tor�. V�sledek anal�zy m��e b�t pro mnoh� �ten��e docela p�ekvapuj�c�.

�l�nek p�edstavuje sou�asn� stav problematiky ploch�ch hybridn�ch fotovoltaicko-tepeln�ch (FVT) kolektor�, zam��uje se na rozd�ly mezi z�kladn�mi druhy kolektor�, jejich v�hody a nev�hody, nav�c p�edkl�d� p�ehled sou�asn�ch sv�tov�ch v�robc�. C�lem �l�nku je pouk�zat na probl�my ale z�rove� na mo�nosti spojen� s r�zn�mi druhy hybridn�ch FVT kolektor�.

T�et� kapitola seri�lu �l�nk� Sn��en� energetick� spot�eby v budov�ch s vyu�it�m alternativn�ch zdroj� energie je v�nov�na tepeln�m �erpadl�m. �l�nek obsahuje �vod do problematiky, z�kladn� p�edpoklady pro u�it� t�chto syst�m�, sch�mata zapojen� a technick� popis.

Prvky a syst�my pro b�n� a po��rn� v�tr�n� budov, jejich bezpe�n� a spolehliv� funkce v podm�nk�ch kone�n�ho pou�it� v�znamn�m zp�sobem ovliv�uje po��rn� bezpe�nost dan�ho objektu. C�lem p��sp�vku je informovat o aktu�ln�m stavu pr�vn�ch a technick�ch p�edpis�, kter� je nutn� dodr�ovat p�i uv�d�n� uveden�ch v�robk� na trh a p�i jeho zabudov�n� do staveb v �R.

V�stavba, provoz a likvidace elektr�ren p�sob� �etn� negativn� efekty (emise, odpady apod.) ovliv�uj�c� lidsk� zdrav� a �ivotn� prost�ed�. Z pohledu ekonomiky se v p�ev�n� v�t�in� jedn� o extern� n�klady, kter� nejsou zachyceny v tr�n�ch cen�ch. Jedn�m z nejpropracovan�j��ch p��stup� ke kvantifikaci extern�ch n�klad� je evropsk� metodika ExternE.