Na p��kladu konkr�tn�ho bytov�ho domu jsou porovn�ny Pr�kazy energetick� n�ro�nosti budovy zpracov�ny dle vyhl�ky �. 148/2007 Sb. a dle vyhl�ky �. 78/2013 Sb. V�po�ty jsou d�le porovn�ny se skute�nou spot�ebou posuzovan�ho bytov�ho domu.

Druh� ��st seri�lu Kupujeme okna a dve�e se v�nuje otvorov�m v�pln�m s d�ev�n�m r�mem. D�ev�n� okna jsou specifick� nejen v souvislosti s p��rodn�m materi�lem r�mu, ale tak� charakteristick�mi detaily konstrukce v�pln� a jej�m osazen�m do stavby.

Autor se v �l�nku zab�v� probl�mov�mi oblastmi v aktu�ln�ch pr�vn�ch p�edpisech t�kaj�c�ch se problematiky odvodu spalin od tzv. turbospot�ebi��. Druh� ��st je v�nov�na po�adavk�m na vy�st�n� spalin od turbokotl� a jejich dopadu do mo�nosti re�ln�ho vyu�it� t�chto za��zen� v praxi.

Rozbor probl�m� souvisej�c�ch s v�tran�mi prostory pod stavbami p�i jejich zalo�en� nad ter�nem s d�razem na zvl�tn� podm�nky d�evostaveb s n�zkou energetickou n�ro�nost� a klimatick� pom�ry �R. Up�esn�n� konstruk�n�ch z�sad pro navrhov�n� navazuj�c�ch konstrukc�.

Kom�ny se vy�s�uj� tak vysoko nad nejbli��� okol�, aby nebylo naru�ov�no �ivotn� prost�ed� nebo aby okol� nebylo zne�i��ov�no spalinami. P�i provozu m� b�t vylou�en ru�iv� vliv okoln�ch objekt� na funkci kom�na. V �l�nku jsou shrnuty podm�nky pro navrhov�n� vy�st�n� kom�n� jak �ikm�ch, tak ploch�ch st�ech.

Dne�n� d�evobetonov� kompozitn� konstrukce jsou pro spojen� dobr�ch vlastnost� obou materi�l� vhodn�m �e�en�m pro novostavby i rekonstrukce stropn�ch konstrukc� obytn�ch, �i ob�ansk�ch budov. C�lem t�to pr�ce bylo navrhnout technologicky nen�ro�n� zp�sob sp�a�en�, otestovat jeho �nosnost a porovnat v�sledky s jin�m obdobn�m syst�mem sp�a�en�.

Podlahy jsou tvo�eny konstruk�n�mi vrstvami rozd�ln�ch materi�l� s rozd�ln�mi funkcemi a vlastnostmi. Toto souvrstv� vytv��� funk�n� celek. Podle materi�lu rozn�ec� vrstvy jsou rozli�ov�ny podlahov� syst�my such� a tradi�n�. V such�ch podlah�ch je rozn�ec� vrstva tvo�ena deskov�m prefabrikovan�m prvkem – nap�. s�drovl�knit�, cementot��skov� nebo OSB desky.

V praxi se trvale setk�v�me s probl�my p�i spr�vn� aplikaci podm�nek pro umis�ov�n� spot�ebi�� kategorie B, tj. t�ch, kter� odeb�raj� spalovac� vzduch z prostoru instalace spot�ebi�e a spaliny odv�d�j� prost�ednictv�m kou�ovodu a kom�na nad st�echu objektu. P�itom je d�le�it� p�ipomenout, �e pr�v� tato kategorie spot�ebi�� se nejvy��� m�rou pod�l�, pr�v� nespr�vnou aplikac� po�adavk� p�edpis�, tj. zejm�na TPG 704 01, na otrav�ch spalinami v�etn� otrav se smrteln�mi n�sledky, ke kter�m doch�z� v des�tk�ch p��pad� v �esk� republice za rok.

Je n�kolikan�sobn� levn�j�� vyr�b�t mechanickou pr�ci elektromotorem poh�n�n�m fotovoltaick�mi panely, ne� spalovac�m motorem poh�n�n�m ropn�mi palivy nebo biopalivy prvn� generace. Fotovoltaika by se proto hypoteticky mohla v�znamn� pod�let na spln�n� n�rodn�ho i evropsk�ho c�le pod�lu OZE v doprav�.

Masivn� d�evostavby jsou v sou�asn� dob� znovuobjeven�m trendem, kter� se sna�� p�ibl��it v�ce p��rod�, ne� umo��uj� jin� stavby, ale z�rove� si udr�et modern� a funk�n� design.

Rozli�n� elementy za��zen� vzduchotechniky p�i sv� funkci generuj� ne��douc� hluk, kter� je p���inou st��nosti u�ivatel�, i kdy� p�edepsan� mikroklima je zaji�t�no. Mimo u�it� aktivn�ch prvk� �tlumu hluku aplikovan�ch p��mo na vzduchotechnick� za��zen� lze tak� vyu��t pasivn�ch prvk�.