Evropsk� energetick� politika m� dlouhou historii. N�sleduj�c� historick� text c�lev�dom� vyb�r� d�le�it� momenty v budov�n� evropsk� energetick� politiky, ve kter�ch hrozilo ohro�en� bezpe�nosti a ekonomick�ch z�jm� ES / EU.

Otopn� obdob� let 2012/2013 v Praze zpracovan� na z�klad� pozorov�n� stanice Praha-Karlov bylo s 234 dny vyt�p�n� del��, a s pr�m�rnou teplotou 5,0 �C m�rn� teplej�� ne� dlouhodob� pr�m�r. Z�kladn� charakteristikou pot�eby tepla pro vyt�p�n� je 3266 D�(19) denostup��, tedy pot�eba tepla o m�lo vy���, ne� dlouhodob� pr�m�r 3224 D�(19).

V souladu se z�v�ry jedn�n� konan�m dne 23. 7. 2012 na MV – G� HZS �R za p��tomnosti z�stupc� MV – G� HZS �R, Svazu pr�myslu �R a �esk�ho sdru�en� pro technick� za��zen� navrhujeme koment��em stanovit jednozna�n� z�sady aplikace na��zen� vl�dy (d�le jen „NV“) tak, aby byl napln�n jeho c�l, kter�m je po��rn� bezpe�nost p�i provozu kom�n�, kou�ovod� a spot�ebi�� paliv.

�l�nek je reakc� na �l�nek o stanovisku �. 160/2013 �STZ a z�rove� upozorn�n�m na nebezpe�� otravy oxidem uhelnat�m od spot�ebi�� na plynn� paliva.

P��sp�vek popisuje d�vody pro ov��ov�n� vlhkosti podkladn�ch vrstev a upozor�uje na nelogi�nost st�vaj�c�ho p��stupu, kdy je ov��ov�na pouze vlhkost relativn� tenk� povrchov� vrstvy v tlou��ce 10 a� 20 mm a zcela je opom�jen vliv vlhkosti, uzav�en� v cel�m objemu podkladu. P��sp�vek doporu�uje pou��vat in situ m��en� dynamick� vlhkosti podkladu tak, jak to nap��klad popisuj� americk� normy ASTM F1869-11 a ASTM D4263-83. Pouze takto zji�t�n� vlhkosti umo�n� zhotovitel�m, ale i investor�m vyhnout se �asto fat�ln�mu dodate�n�mu selh�n� povrchov�ch �prav.

P�edm�tem �e�en� bylo navrhnout sol�rn� aktivn� prvky, jejich� v�roba a mont� bude spojena s ni���mi n�klady p�i zachov�n� o�ek�van� ��innosti a �ivotnosti jako standardn� realizovan� sol�rn� a fotovoltaick� panely.

Vzhledem k v�sledk�m hodnocen� nam�havosti fyzick� pr�ce zalo�en�ho na m��en� srde�n� frekvence a v�sledk�m m��en� mikroklimatick�ch podm�nek ve sklen�c�ch, kdy operativn� teploty byly v�razn� vy��� ne� po�adovan� hodnoty, je nutn� stanovit vhodn� re�im pr�ce a odpo�inku pro tyto specifick� mikroklimatick� podm�nky.

Se��zen� vyt�p�c� soustavy je nutno prov�d�t ve dvou stupn�ch. V prvn�m stupni jde o teplotn� se��zen�, kter� se t�k� centr�ln�ho ��zen� dod�vky tepla do objektu. Ve druh�m stupni jde o hydraulick� (pr�tokov�) se��zen�, kter� se t�k� lok�ln�ho ��zen� dod�vky tepla do m�stnosti.

V�voj je zam��en na co nejvy��� m�ru digitalizace pro dosa�en� bezprobl�mov� integrace jednotliv�ch syst�m� do komplexn�ch celk�. Kamerov� syst�my nejsou vyj�mkou. IP kamery se proti star��m analogov�m li�� mo�nost� vyu�it� funkc� digit�ln� �pravy obrazu a prost�edk� inteligentn� videoanal�zy.

Z�bradl� tvo�� bezpe�nostn� prvek v budov�ch. Z�bradl� mus� zabr�nit p�du osob do voln�ho prostoru za z�bradl�m. Po�adavky na n�j kladen� jsou tedy nejen architektonick�, dispozi�n� a estetick�, ale p�edev��m po�adavky mechanick� odolnosti a stability. Sou��st� n�vrhu konstrukce z�bradl� je i jeho kotven� do p�ilehl�ch konstrukc�, na kter� jsou kladeny stejn� statick� po�adavky jako na vlastn� konstrukc� z�bradl�.