Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Recenze publikace Nízkoenergetické domy - principy a příklady

Kniha vydaná v říjnu nakladatelstvím GRADA je již delší dobu očekávaným souborem aktuálních informací pro všechny architekty, projektanty všech profesí, investory i všechny další účastníky a zájemce o nově se rodící obor – udržitelná výstavba.

Autor knihy Nízkoenergetické domy - Principy a příklady - doc. Ing. Jan Tywoniak CSc, se kromě své profese vysokoškolského pedagoga věnuje i praktickému projektování a navrhování především nových koncepčních řešení nízkoenergetických budov i řešení problematických detailů těchto staveb.

Teoretické znalosti i praktické zkušenosti poskládal do zdařilé 200-stránkové publikace. Texty jednotlivých kapitol jsou obohaceny množstvím grafů, obrázků i fotografií. Celá kniha je rozdělena do dvou částí. V první části, v celkem 7 kapitolách autor definuje základní pojmy, požadavky na nízkoenergetické domy a postupně popisuje teoretické základy výpočtu tepelných ztrát, přehledně rozebírá bilanci vnitřních a vnějších tepelné zisky. Druhá část obsahuje popisy projektů a konkrétních realizací nízkoenergetických budov.

Jednu z klíčových kapitol nazvanou Stavebně-energetická koncepce budov autor uvádí:

Mnohokrát ověřenou skutečností je, že v počátečním období přípravy projektu - při zpracování a projednání zadání a studie - rozhodujeme o budoucích vlastnostech budovy v naprosto rozhodující míře. Další kroky už "jen" zpřesňují úvodní rozhodnutí a řeší jejich důsledky. Jen málokdo je ochoten se vracet k počátku, když je srozuměn s úvodním návrhem. Často to z časových důvodů ani není možné. Proces navrhování pak pokračuje rutinní, zpravidla jednosměrnou cestou, kdy si jednotliví specialisté předávají podklady a zpracovávají své části projektu...

To jsou věty, které souhrnně charakterizují koncepci a cíl knihy. Pokusit se předat získané znalosti a zkušenosti rychle rostoucím řadám zájemcům o nízkoenergetické budovy. Sdělení autora je především v tom, že cest k dosažení cílů je mnoho a je především potřeba přestat uvažovat v zaběhnutých myšlenkových schématech a škále materiálů, které trh stavebních materiálů a komponentů TZB nabízí.

V 5. kapitole s názvem Stavební konstrukce, jejímž spoluautorem je Jiří Novák jsou pak uvedeny současné požadavky na tepelné vlastnosti stavebních konstrukcí podle nejnovější ČSN 730540:2 (2002) ve znění Změny 1 z března 2005 včetně komentáře k této změně. Dále jsou v této kapitole popsány pojmy jako je bilance vlhkosti, vliv tepelných mostů, neprůvzdušnost a velmi jasně i potřebné změny projekčních zvyklostí. Tato kapitola s nevelkým rozsahem (5 stran textu a obrázků) by rozhodně neměla uniknout pozornosti projektantů nízkoenergetických domů a jistě by si zasloužila i další rozšiřování a zpřesňování např. ve formě doporučení a směrnic jako podkladů pro projektování. Z velmi jasného popisu metody a popisu provádění měření neprůvzdušnosti metodou měření tlakového spádu zařízením Blower Door je zřejmé, že autoři kapitoly již nejedno měření provedli. V další části této kapitoly jsou uvedeny zásady pro návrh obvodových stěn, střech, podlah, základů a volbu oken a dveří. Je uvedena i celá řada praktických příkladů konstrukcí těchto prvků.

6. kapitola věnovaná technickým zařízením budov se zabývá koncepčním návrhem vytápění a větrání. Popisuje princip zemního výměníku tepla i základní pravidla pro jeho návrh. Této kapitole se věcně nedá nic vytknout, nicméně na mne působí dojmem, že svým rozsahem a uspořádáním je trochu "ošizena". Vysvětlením snad může být sdělení z předmluvy knihy o plánovaném vytvoření řady publikací, které by se postupně věnovaly jednotlivým úzce vymezeným tématům. Problematika TZB nízkoenergetických domů by si takovou publikaci rozhodně zasloužila.

Velmi čtivá je i druhá část knihy (100 stran), kde je přehledně uveden popis dvou studií a osmi konkrétních realizací nízkoenergetických staveb. s řadou výkresů a fotografií. Zde se na popisu jednotlivých realizací kromě autora podíleli i spoluautoři Olaf Reiter a Günther Rentzsch (Pasivní mateřská škola v Drážďanech), Michael Berger (Novostavba studentské koleje ve Vídni), Daniel Morávek (Horská chalupa v Bedřichově), Josef Smola (RD na jižním okraji Prahy), David Damaška (Nízkoenergetický nízkonákladový bytový dům v Železném Brodě).

Určitým formálním nedostatkem publikace je chybějící seznam použitých symbolů a fyzikálních jednotek. Pro mnohého z širšího okruhu potencionálních čtenářů by byl užitečným doplňkem. Co by ti čtenáři, kteří plánují stavbu nízkoenergetického domu ale uvítali zcela určitě, je podrobnější "kuchařka" s recepty jak mají postupovat.

Je ale pravdou, že do určité míry je takovým receptem výborná závěrečná kapitola nazvaná Osmdesát osm otazníků a jeden vykřičník. V ní autor formuluje 88 otázek, které by si měli účastníci výstavby klást a hledat na ně odpovědi. Je to seznam hodící se do rámečku nad pracovní stůl každého architekta a projektanta a měl by být důležitou pracovní pomůckou i každého investora.

Závěrečným vykřičníkem v ní i v celé knize je pak moudrá věta:

Hlavně se nezapomeňte radovat z dobře postaveného domu, to je nad všechny kilowatthodiny!

 
 
Reklama