Jednu z dominantn�ch �loh p�i dod�vk�ch energie, a zde m�me na mysli energii z�sk�vanou z plynn�ho paliva - zemn�ho plynu obyvatelstvem, pr�vnick�mi a podnikaj�c�mi fyzick�mi osobami, sehr�vaj� plynovody v budov�ch. P�i projektov�n� a n�sledn� p�i jejich z�izov�n� je pot�ebn� se ��dit nejen obecn� z�vazn�mi pr�vn�mi p�edpisy, ale vyu��vat i normativn� dokumenty.

V leto�n�m roce o�ek�v�me masivn� prov�d�n� regenerac� bytov�ch dom�, p�edev��m postaven�ch panelovou technologi�. N�sleduj�c� seri�l �l�nk� p�in�� �adu doporu�en� a rad na z�klad� zji�t�n� �ady nedostatk�, vad a pochyben� doposud rekonstruovan�ho bytov�ho fondu ve vlastnictv� mal�ch BD a SVJ.

Projektov� dokumentace silnoproud�ch rozvod� m� v pr�b�hu pl�nov�n� dot�en� stavby n�kolik z�kladn�ch f�z�. N�sleduj�c� �l�nek se sna�� tyto f�ze se�adit a stru�n� definovat jejich obsah a rozsah.

V souvislosti s nov�m z�konem o podpo�e obnoviteln�ch zdroj� energie se u n�s o�ek�v� pom�rn� prudk� rozvoj v�trn� energetiky. M��eme ale tak� sl�chat varov�n� o enormn�ch n�roc�ch na regulaci elektroenergetick�ho syst�mu a o vysok�ch n�kladech na budov�n� z�lo�n�ch kapacit, �asto s odkazem na negativn� zku�enosti z N�mecka. Je tomu tak skute�n�? Jak� rizika jsou opravdu re�ln� a co jsou jen m�ty? Na co se u n�s m�me p�ipravit?

Aktu�ln� informace o pr�b�hu a stavu zpracov�n� novely vyhl�ky 291/2001. �vodn� �l�nek stru�n� shrnuje v�voj hodnocen� energetick� n�ro�nosti v na�� legislativ�. �zce souvis� s N�RODN�M KALKULA�N�M N�STROJEM, o kter�m budeme v n�sleduj�c�ch t�dnech informovat odbornou ve�ejnost.

Biomasa se u n�s za posledn�ch deset let stala z�kladn�m zdrojem tepla v �ad� m�st a obc�. V n�sleduj�c�m seri�lu se pod�v�me na n�kolik v�znamn�ch projekt� centr�ln�ho z�sobov�n� teplem �i zaj�mav� projekt decentralizovan�ho z�sobov�n� biomasou. �vod do problematiky a CZT v Ka�persk�ch Hor�ch.

Termostatick� ventily maj� p�edev��m zajistit hydraulickou stabilitu otopn� soustavy a teprve a� v druh� �ad� mo�nost individu�ln� volby teploty ve vyt�p�n�ch m�stnostech. Druhotn�m ��inkem stabilizace hydrauliky otopn� soustavy je �spora tepeln� energie. V��e t�to �spory se bude li�it v z�vislosti na v��ce (podla�nosti) posuzovan� budovy.

V �l�nku naleznete n�kolik tip�, jak postupovat ve v�po�tech ztr�ty tepla prostupem, sol�rn�ch zisk�, vnit�n�ch tepeln�ch zisk� apod., aby spot�eba domu byla na pap��e co nejni���.

V �l�nku je uvedeno shrnut� d�le�it�ch prvk�, kter� jsou zapracov�ny do nov� �SN, kter� snad ujednot� po�adavky na v�tahy, kter� jsou zat�m uvedeny v cel� �ad� jin�ch - ne specificky v�tah��sk�ch norm�ch.

Technologie Softflo p�edstavuje zcela nov� zp�sob my�len� v oblasti v�tr�n� chlazen� nebo vyt�p�n�. V�echny v�robky v�razn� p�isp�vaj� ke zlep�en� vnit�n�ho ovzdu��, zv��en� ��innosti a t�m i k celkov� ekonomick� v�hodnosti provozu ventila�n�ch syst�m�. Za projektem Softflo stoj� objevy v�dc�, kter� inspirovaly vznik t�to nov� technologie v�tr�n�, chlazen� a vyt�p�n�.

V Nizozem� je stejn� tak jako u n�s skryt nejd�le�it�j�� potenci�l ve vyu��v�n� obnovitelnc�h zdroj� v bioenergii. D�ky vhodn� uskute�n�n�mu ak�n�mu pl�nu, kter� podpouje spoluspalov�n� v uhlen�ch �i plynov�ch elektr�rn�ch jsou dle autora c�le v�roby energie z obnoviteln�ch zdroj� re�ln� splniteln�.