Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Novela zákona 406/2000 Sb. o hospodaření s energií

Novela poměrně zásadním způsobem mění nazírání na energetickou náročnost budov. V textu jsou popsány základní změny a rozšíření základních pojmů, které vychází z naléhavé potřeby definovat pojmy, s nimiž se dále v zákoně pracuje.

1. Úvod

Ve Sbírce zákonů pod č.177/2006 Sb byla uveřejněna novela energetického zákona. Hlavními důvody novelizace zákona jsou platnost směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/91/ES o energetické náročnosti budov a potřeba upřesnit některá ustanovení zákona. Návrh novely, vzhledem k ustanovením citované směrnice, poměrně zásadním způsobem mění nazírání na energetickou náročnost budov. V dalším textu jsou popsány změny proti současně platnému zákonu.

2. Základní pojmy

Mění se a rozšiřuje paragraf Základní pojmy. Pro účely tohoto zákona se rozumí

  1. nakládáním s energií výroba, přenos, přeprava, distribuce, rozvod, spotřeba energie a uskladňování plynu, včetně souvisejících činností,
  2. obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu a energie bioplynu,
  3. druhotným energetickým zdrojem využitelný energetický zdroj, jehož energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminózních hornin nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti,
  4. energetickým hospodářstvím soubor technických zařízení a budov sloužících k nakládání s energií,
  5. účinností užití energie míra efektivnosti energetických procesů, vyjádřená poměrem mezi úhrnnými energetickými výstupy a vstupy téhož procesu, vyjádřená v procentech,
  6. energetickou náročností budovy u existujících staveb množství energie skutečně spotřebované, u projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení,
  7. kombinovanou výrobou elektřiny a tepla přeměna primární energie na energii elektrickou a užitečné teplo ve společném současně probíhajícím procesu v jednom výrobním zařízení,
  8. klimatizačním systémem soubor všech zařízení a prvků na úpravu parametrů vnitřního prostředí spojené s ohřevem, chlazením, zvlhčováním a filtrací vzduchu, které jsou součástí stavby,
  9. vytápěním proces sdílení tepla do vytápěného prostoru zajišťovaný příslušným technickým zařízením za účelem vytváření tepelné pohody či požadovaných standardů vnitřního prostředí, který se člení na ústřední vytápění, bytové individuální vytápění a lokální vytápění,
  10. ústředním vytápěním vytápění, kde zdroj tepla je umístěn mimo vytápěné prostory a slouží pro vytápění více bytových či nebytových prostor,
  11. jmenovitým výkonem kotle množství tepelné energie udané výrobcem, které kotel předává trvale v teplonosné látce při stanovených podmínkách v ustáleném stavu,
  12. jmenovitým chladicím výkonem klimatizačního systému jmenovitý příkon pohonu zdroje chladu udaný výrobcem,
  13. průkazem energetické náročnosti budovy průkaz, který obsahuje informace o energetické náročnosti budovy, vypočtené podle metody stanovené prováděcím právním předpisem,
  14. energetickým auditem soubor činností, jejichž výsledkem jsou informace o způsobech a úrovni využívání energie v budovách a v energetickém hospodářství prověřovaných fyzických a právnických osob a návrh na opatření, která je třeba realizovat pro dosažení energetických úspor,
  15. budovou zastřešená stavba se stěnami, v níž se používá energie k úpravě vnitřního prostředí; za budovu se může považovat budova jako celek nebo ty její části, které byly navrženy nebo upraveny pro samostatné užívání,
  16. celkovou podlahovou plochou podlahová plocha všech podlaží budovy vymezená mezi vnějšími stěnami, bez neobyvatelných sklepů a oddělených nevytápěných prostor,
  17. větší změnou dokončené budovy taková změna dokončené budovy, která probíhá více než 25 % celkové plochy obvodového pláště budovy nebo taková změna technických zařízení budovy s energetickými účinky, kde výchozí součet ovlivněných spotřeb energií je vyšší než 25 % celkové spotřeby energie.

Rozšíření základních pojmů vychází z naléhavé potřeby definovat pojmy, s nimiž se dále v zákoně pracuje. Většina pojmů nepotřebuje další komentář, přesto je dobré se u některých zastavit. V písm. c) v rámci druhotných energetických zdrojů je definováno jako jeden z primárních zdrojů energie i energetické využívání odpadů, které je dále zařazeno do seznamu aktivit, jež mohou být podporovány stání dotací v rámci Národního programu podpor úspor a využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie. V písm. f) je uveden zásadní rozdíl v chápání energetické náročnosti budovy, kdy napříště se nebude budova hodnotiti pouze podle množství tepla potřebného na vytápění, ale přistupují i další formy energie pro větrání, chlazení, klimatizaci a osvětlení. V písm. l) je jmenovitý chladící výkon klimatizačního systému hodnocen jako jmenovitý příkon pohonu zdroje, nikoliv tedy jako výkon tepelný.

3. Územní energetické koncepce

Územní energetickou koncepci pořizuje jako doposud pro svůj územní obvod krajský úřad, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst (dále jen "pořizovatel") v přenesené působnosti. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. Obec má právo pro svůj územní obvod nebo jeho část pořídit v přenesené působnosti územní energetickou koncepci v souladu se státní energetickou koncepcí. Územní energetická koncepce je neopomenutelným podkladem pro územní plánování. Územní plánování je prováděno v rámci vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, ve znění vyhlášky č. 570/2002 Sb. Nové je určení, že ve všech případech je koncepce zpracovávána v přenesené působnosti, a tím je možno zajistit návaznost koncepcí obcí na krajské a dále na státní.

Po vyhlášení zákona pod č. 177/2006 Sb., však byly schváleny další novely, a to v souvislosti s novelou živnostenského zákona č. 214/2006 Sb., která praví, že: "Územní energetická koncepce je součástí územního plánu." a v rámci souboru zákonů ke stavebnímu zákonu pod č. 186/2006 Sb., která omezuje územní energetické koncepce vyjma technických řešení navrhujících umístění staveb a zařízení.

4. Národní program

Národní program hospodárného nakládání s energií a využívání jejích obnovitelných a druhotných zdrojů (dále jen "Program") je dokument, vyjadřující cíle v oblasti zvyšování účinnosti užití energie, snižování energetické náročnosti a využití obnovitelných a druhotných zdrojů energie v souladu se schválenou státní energetickou koncepcí a zásadami udržitelného rozvoje. Program zpracovává na pětileté období ministerstvo v dohodě s Ministerstvem životního prostředí a předkládá jej ke schválení vládě. K uskutečnění Programu mohou být poskytovány dotace ze státního rozpočtu na

  1. energeticky úsporná opatření ke zvyšování účinnosti užití energie a snižování energetické náročnosti budov,
  2. rozvoj využívání kombinované výroby elektřiny a tepla a dále druhotných energetických zdrojů,
  3. modernizaci výrobních a rozvodných zařízení energie,
  4. moderní technologie a materiály pro energeticky úsporná opatření,
  5. rozvoj využívání obnovitelných a druhotných zdrojů energie,
  6. rozvoj energetického využití komunálních odpadů,
  7. osvětu, výchovu, vzdělávání a poradenství v oblasti nakládání s energií,
  8. vědu, výzkum a vývoj v oblasti nakládání s energií, energetických úspor a využití obnovitelných zdrojů energie,
  9. zpracování územní energetické koncepce a nástrojů na její realizaci,
  10. zavádění průkazu energetické náročnosti budov a provádění energetických auditů.

5. Kontrola kotlů

Původní §6 zákona o účinnosti užití energie se v návrhu novely dělí na § 6 se stejným názvem a vkládá se nový § 6a o energetické náročnosti budov.

V oblasti účinnosti užití energie se stanoví, že u provozovaných kotlů, spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva, se jmenovitým výkonem do 200 kW, je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu účinnosti. Četnost, rozsah a způsob provedení kontroly stanoví zvláštní právní předpis, v tomto případě zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší), ve znění pozdějších předpisů, dále nařízení vlády č. 352/2002 Sb., kterým se stanoví emisní limity a další podmínky spalování stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší a vyhláška č. 356/2002 Sb., kterou se stanoví seznam znečišťujících látek, obecné emisní limity, způsob předávání zpráv a informací, zjišťování množství vypouštěných znečišťujících látek, tmavosti kouře, přípustné míry obtěžování zápachem a intenzity pachů, podmínky autorizace osob, požadavky na vedení provozní evidence zdrojů znečišťování ovzduší a podmínky jejich uplatňování. U zařízení sloužícího pro vytápění se jmenovitým výkonem nad 20 kW a staršího 15 let od data uvedení do provozu je vlastník nebo provozovatel povinen zajistit jednorázovou kontrolu kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie do 3 let po nabytí účinnosti tohoto zákona. Součástí této kontroly je posouzení účinnosti kotle a jeho dimenzování v poměru k požadavkům výlučně na vytápění budovy. U provozovaných kotlů, spalujících kapalná, plynná nebo pevná paliva, se jmenovitým výkonem nad 200 kW, je jejich vlastník nebo provozovatel povinen zajistit pravidelnou kontrolu jejich účinnosti podle prováděcího právního předpisu, což je vyhláška č. 150/2001 Sb., kterou se stanoví minimální účinnost užití energie při výrobě elektřiny a tepelné energie. Kontrolu kotlů mohou provádět osoby autorizované podle zákona č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů. Všechny osoby provádějící kontrolu účinnosti kotlů musí být přezkoušeny Ministerstvem průmyslu a obchodu ze znalostí problematiky účinností užití energie a návrhů opatření. Způsob provedení kontroly, vyhodnocení účinnosti a rozsah přezkoušení pro kotle stanoví prováděcí právní předpis. Povinnosti se nevztahují na vlastníky nebo provozovatele kotlů a vnitřních rozvodů tepelné energie umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci s výjimkou případů, kdy jsou provozovány výhradně pro podnikatelskou činnost. Vlastníkům kotlů umístěných v rodinných domech, bytech a stavbách pro individuální rekreaci se pro kontrolu kotlů, jejich dimenzování a zařízení sloužících pro vytápění poskytuje poradenství. Účinnost tohoto ustanovení je od 1. 1. 2007.

6. Kontrola klimatizačních systémů

U klimatizačních systémů je vlastník nebo provozovatel zařízení se jmenovitým chladicím výkonem vyšším než 12 kW povinen zajistit pravidelnou kontrolu každé 4 roky. Způsob provedení kontroly a vyhodnocení výsledků stanoví prováděcí právní předpis. Kontrolu klimatizačních systémů mohou provádět pouze energetičtí auditoři nebo osoby autorizované podle zvláštního právního předpisu.(§ 5 odst. 3 písm. e) a f) zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů). Účinnost tohoto ustanovení je od 1. 1. 2009.

7. Energetická náročnost budov

Energetická náročnost budov je nově definována v § 6a. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí zajistit splnění požadavků na energetickou náročnost budovy a splnění porovnávacích ukazatelů, které stanoví prováděcí právní předpis; dále splnění požadavků stanovených příslušnými harmonizovanými českými technickými normami. Prováděcí právní předpis stanoví požadavky na energetickou náročnost budov, porovnávací ukazatele, metodu výpočtu energetické náročnosti budovy a podrobnosti vztahující se ke splnění těchto požadavků. Při změnách dokončených budov jsou požadavky plněny pro celou budovu nebo pro změny systémů a prvků budovy. Splnění požadavků dokládá stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek průkazem energetické náročnosti budovy (dále jen "průkaz"), který musí být přiložen při prokazování dodržení obecných technických požadavků na výstavbu. Průkaz nesmí být starší 10 let a je součástí dokumentace podle prováděcího právního předpisu při

  1. výstavbě nových budov,
  2. při větších změnách dokončených budov s celkovou podlahovou plochou nad 1 000 m2, které ovlivňují jejich energetickou náročnost,
  3. při prodeji nebo nájmu budov nebo jejich částí.

Průkaz může být použit pro jednotlivé byty a nebytové prostory u budov s ústředním vytápěním, které je připojeno na zdroj či rozvod tepelné energie. Součástí průkazu nové budovy nad 1 000 m2 celkové podlahové plochy musí být výsledky posouzení technické, ekologické a ekonomické proveditelnosti alternativních systémů vytápění, kterými jsou

  1. decentralizované systémy dodávky energie založené na energii z obnovitelných zdrojů,
  2. kombinovaná výroba elektřiny a tepla,
  3. dálkové nebo blokové ústřední vytápění, v případě potřeby chlazení,
  4. tepelná čerpadla.

Obsah průkazu a způsob jeho zpracování, včetně využití již zpracovaných energetických auditů, stanoví prováděcí právní předpis.

Provozovatelé budov využívaných pro účely školství, zdravotnictví, kultury, obchodu, sportu, ubytovacích a stravovacích služeb, zákaznických středisek odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací a veřejné správy o celkové podlahové ploše nad 1 000 m2 jsou povinni umístit průkaz na veřejně přístupném místě v budově do 4 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. Průkaz může vypracovávat pouze energetický auditor nebo osoba s osvědčením o autorizaci (autorizovaný inženýr) přezkoušená ministerstvem podle prováděcího právního předpisu ze znalosti podrobností jeho vypracování.

Požadavky nemusí být splněny při změně dokončené budovy v případě, že vlastník budovy prokáže energetickým auditem, že to není technicky a funkčně možné nebo ekonomicky vhodné s ohledem na životnost budovy, její provozní účely nebo pokud to odporuje požadavkům zákona o státní památkové péči. Požadavky nemusí být dále splněny u budov dočasných s plánovanou dobou užívání do 2 let a v řadě dalších definovaných případů. Účinnost tohoto ustanovení je od 1. 1. 2009.

Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek nesmí při užívání nových budov nebo při užívání budov dokončených po jejich změně, mající vliv na všechny tepelně technické vlastnosti budovy, překročit měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a chlazení a pro přípravu teplé vody, stanovené prováděcím právním předpisem. Stavebník, vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek musí vybavit vnitřní tepelná zařízení budov přístroji regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Konečný spotřebitel je povinen umožnit instalaci, údržbu a kontrolu těchto zařízení. Vlastník budovy nebo společenství vlastníků jednotek se musí řídit pravidly pro vytápění a chlazení a dodávku teplé vody, stanovenými prováděcím právním předpisem. Pravidla se nevztahují na některé případy. V posledně jmenovaných případech platí vyhláška č. 152/2001 Sb., kterou se stanoví pravidla pro vytápění a dodávku teplé užitkové vody, měrné ukazatele spotřeby tepla pro vytápění a pro přípravu teplé užitkové vody a požadavky na vybavení vnitřních tepelných zařízení budov přístroji, regulujícími dodávku tepelné energie konečným spotřebitelům.

8. Energetický audit a energetický auditor

Energetický audit je obsažen v § 9, kde byly provedeny drobné upřesňující úpravy a převzata ustanovení vyhlášky č. 213/2001 Sb., ve znění vyhlášky č. 425/2004 Sb., že energetický audit se neprovádí u technologických zařízení na výrobu energie a u budov, které z hlediska účinnosti užití energie vyhovují prováděcím předpisům (vyhlášky č. 150, 151, 153 a 291/2001 Sb.). Pokud povinnost zpracovat energetický audit plní vlastník nebo osoba, která má jiné užívací právo, má povinnost poskytnout nezbytnou součinnost. Energetický audit může provést také osoba, která je usazena v jiném členském státě Evropské unie, jestliže vykonává činnost energetického auditora na území České republiky dočasně a ojediněle, pokud je státním příslušníkem členského státu Evropské unie nebo je držitelem oprávnění k výkonu činnosti energetického auditora podle právních předpisů jiného členského státu Evropské unie. Provedení je v tomto případě zadavatel energetického auditu povinen oznámit ministerstvu.

Energetický auditor je řešen v § 10 a § 11a. V návrhu jsou definovány postupy složení zkoušky a zápisu do seznamu energetických auditorů, odborná způsobilost žadatelů, podjatost, pojištění, mlčenlivost a zavádí se povinnost vést seznam energetických auditů a hlášení ministerstvu. Tato povinnost souvisí s povinnostmi hlášení o výsledcích implementace směrnice a z ní plynoucích opatření Evropské komisi. Energetický auditor je povinen zachovat mlčenlivost o všech skutečnostech, týkajících se fyzické nebo právnické osoby, o nichž se dozvěděl v souvislosti s prováděním energetického auditu na jejím energetickém hospodářství a budovách. Získané skutečnosti nesmí použít ke svému prospěchu nebo k prospěchu nebo újmě třetí osoby. Zprostit energetického auditora mlčenlivosti může pouze fyzická nebo právnická osoba, na jejímž energetickém hospodářství a budovách byl proveden energetický audit, nebo stanoví-li tak jiný zákon. Energetický auditor opatřuje zprávu o energetickém auditu vlastnoručním podpisem, svým jménem a číslem, pod nímž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Evidenční číslo energetického auditora nesmi být auditorem používáno na jiných dokumentech, než jsou energetický audit, energetický průkaz budovy, inspekce kotle, klimatizačního zařízení, podklady pro výběrová řízení na tyto činnosti a vyhodnocení účinků plnění energetických auditů. Energetický auditor je povinen vést chronologický seznam energetických auditů a ostatních činností opatřených číslem, pod nimž je zapsán v seznamu energetických auditorů vedeném ministerstvem. Tento seznam energetických auditů a ostatních činností za uplynulý rok je povinen předložit na vyžádání nebo každoročně vždy do 31. března ministerstvu, a to i když energetické audity nebo ostatní činnosti neprováděl. Seznam energetických auditů a ostatních činnosti, který předkládá energetický auditor podle odstavce 14, obsahuje název zadavatele, název zařízení, jeho roční spotřebu energie v GJ, navržené úspory v GJ a datum, kdy byl energetický audit, průkaz nebo inspekce kotlů nebo klimatizačních zařízení objednány a vyhotoveny. Dokumenty označené uchazečem o zápis do seznamu energetických auditorů nebo energetickým auditorem se předkládají v originále nebo notářsky ověřené kopii.

Vkládá se nový § 11a - Řízení o zrušení zápisu v seznamu energetických auditorů, který se ukazuje na základě zkušeností z kontrol energetických auditů jako velmi potřebný. Řízení o zrušení v zápisu v seznamu energetických auditorů se bude konat podle správního řádu. Podkladem pro vydání rozhodnutí ve správním řízení bude vždy výsledek kontroly Státní energetické inspekce. V případě méně závažných provinění může ministerstvo rozhodnout na návrh Státní energetické inspekce o přezkoušení energetického auditora.Bude-li energetickému auditorovi zrušen zápis v seznamu, může se znovu přihlásit ke zkoušce až po uplynutí jednoho roku od nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení zápisu v seznamu.

9. Správní delikty

Správní delikty jsou nově definovány a rozděleny na přestupky a správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob. K přestupkům a správním deliktům jsou přiřazeny pokuty podle míry závažnosti provinění, dále jsou zařazena společná ustanovení ke správním deliktům.

Přestupky může spáchat fyzická osoba a horní hranice pokuty je 100 000 Kč. Správní delikty mohou spáchat fyzické osoby podnikající nebo právnické osoby a horní hranice je 5 000 000 Kč.

10. Ochrana zvláštních zájmů

Ochrana zvláštních zájmů je definována samostatným paragrafem. Ministerstvo je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů, chráněných tímto zákonem, v řízeních, která provádí Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra nebo Ministerstvo spravedlnosti, pokud u některých staveb tato ministerstva vykonávají působnost stavebních úřadů. Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů, chráněných tímto zákonem, v řízeních, která provádějí jiné stavební úřady, než jsou stavební úřady uvedené v předchozím odstavci. V těchto řízeních vydává závazná stanoviska, jejichž rozsah stanoví prováděcí právní předpis. Státní energetická inspekce je dotčeným orgánem státní správy při pořizování politiky územního rozvoje a územní plánovací dokumentace pokud umísťují nebo mění zdroje energie, distribuční soustavy určené k distribuci elektrické energie a plynu, nebo rozvodná tepelná zařízení. V těchto případech vydává stanovisko v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem. Prováděcí právní předpis stanoví podmínky pro určení energetických zařízení, k nimž vydává stanovisko ministerstvo nebo Státní energetická inspekce.

11. Průběh projednávání

K návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů, bylo přijato usnesení vlády ČR č. 995 ze dne 17. srpna 2005, kterým vláda schvaluje návrh zákona, jímž se mění zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a pověřuje předsedu vlády předložit vládní návrh zákona předsedovi Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k dalšímu projednání s upozorněním, že tento vládní návrh zákona se týká členství České republiky v Evropské unii. Účinnost celého zákona se navrhuje od 1. 7. 2006. Dne 25. října 2005 prošel návrh zákona prvním čtením, dne 24. ledna druhým čtením a 1. února třetím čtením v Poslanecké sněmovně, Senátem byl návrh schválen dne 29. března 2006 a prezident republiky jej podepsal dne 21. dubna 2006. Ve Sbírce zákonů byl vydán pod číslem 177/2006 Sb.

Článek byl převzat z časopisu Tepelná ochrana budov 3/2006.

 
 
Reklama