Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zavádění BIM u již existujících staveb

Předmětem příspěvku je proces zavádění BIM do již existujících staveb. BIM model vzniká buďto při přípravě nové investiční zakázky, anebo jej lze dodatečně implementovat ve fázi provozu a užívání. Cílem příspěvku je přiblížit tento složitý a náročný proces a definovat důležité faktory ovlivňující jeho úspěšné zavedení.


© Fotolia.com

1. Úvod

Stavebnictví v rámci Průmyslu 4.0 získává nový rozměr plánování, realizace a provozu staveb všeho druhu včetně technické a dopravní infrastruktury. Zjednodušeně řečeno, informační modelování je o sdíleném přístupu zúčastněných osob těchto procesů k jedinému 3D projektu (a informacím o něm), který se pod dohledem všech v čase vyvíjí a je pevnou součástí reálného stavebního objektu. Podrobný popis objektu je provázán informacemi a dokumenty v jediném cloudovém úložišti. 3D model s objektem žije a musí být zajištěna oboustranná výměna informací. Model poskytuje podrobné informace k dalším realizacím, analýzám a provozu.

BIM představuje komplexní proces vytváření a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V rámci systému BIM vzniká digitální vícerozměrný model stavby (tzv. BIM model), obsahující geometrické a popisné informace, který slouží jako otevřená databáze informací o stavbě pro její návrh, provedení, provozování a vzájemné propojení těchto etap. Stavebnictví vytváří díla dlouhodobé životnosti a užitné hodnoty a je vstupním tvůrčím sektorem pro budoucí hospodářský a sociální rozvoj státu. Je tedy nutné zajímat se nejen o počáteční investici do projektu, ale klást důraz na náklady celého životního cyklu. Jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout vyšší produktivity, inovativnosti a konkurenceschopnosti sektoru stavebnictví, je široké využívání informačních technologií. Jedním z pozitivních dopadů procesů BIM je, že vede k dílčím změnám v myšlení a přístupech. Všude na světě uznávají hodnotu BIM jako strategického nástroje realizace cílů oblasti nákladů, kvality a politiky. [1, 4]

2. Proces zavádění BIM u existujících staveb

Celospolečenský trend hovoří o přípravě a realizace investiční zakázky s využitím nástroje informačního modelování – BIM, tzn., soustředí se zejména na řešení problémů a hledání odpovědí na otázky: jak vytvořit novou stavbu v informačním modelu? Společnost žije, pracuje, relaxuje a provozuje a užívá stavby, které již existují a po celou dobu provozní fáze se hledá úspory a „smart“ řešení, která by pomohla vlastníkovi zefektivnit provoz a užívání, tzn., hledají se možnosti provozně technických úspor a zmírnění se negativních dopadů na životní prostředí za účelem navyšování užitků. Pozornost by měla být soustředěna do dvou směrů:

  1. Na nově vznikající stavební zakázky, kde BIM vzniká souběžně se stavbou.
  2. Na již existující stavby, které jsou již provozovány a užívání a u kterých zavedení BIM přinesou tížené přínosy.

K vytváření BIM modelů u nově vznikajících staveb existuje již celá řada odborné literatury [1, 2, 3], a věnují se jí také státní instituce a municipality, zmiňme zj. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR a Česká agentura pro standardizaci a neziskové občanské sdružení Odborná rada pro BIM. Všichni tito výše zmiňovaní se soustředí na proces geneze stavební zakázky pomocí informačního modelování, tzn., věnují se projektování, modelování, výměně informací, kooperaci zúčastněných subjektů, legislativě a dalším významným činnostem, které pomohou nejen odborné veřejnosti lépe uchopit a pochopit nový směr informačního modelování staveb.

Na druhé straně bylo zmíněno, že pozornost by měla být upoutána i v oblasti již existujících staveb, kde vlastníci/facility manažeři/správci, jsou vykonavatelé činností provozu a užívání, kteří zajišťují naplnění minimálních požadavků plynoucích dle zákonných požadavků a nad rámec právních norem zajišťují běžné rutinní činnosti. Tyto činnosti mohou být natolik zatěžující, že bez zavedení sofistikovaných CAFM systémů je jejich řízení prakticky nemožné. Při zavedení BIMu do již existujících staveb je tu naděje, že dobře proškolený vlastník/ facility manažer/správce bude umět natolik využívat všech možností BIM modelu, že to pro něj již nebude jen informační model budov (BIM), ale nástroj informačního řízení budov (Building Information Management – BIMng). S příchodem filozofie facility managementu, datovaným kolem roku 2000 (odvozeno od založení české pobočky mezinárodní profesní organizace IFMA CZ), vlastníci/ facility manažeři/správci, stále volají po tom, aby jim bylo ulehčeno z hlediska získávání a archivace dat o spravovaných objektech. Propojením BIM modelu a CAFM systému, který dokáže převést grafická a alfanumerická data z BIM modelu, se nabízí pomocná ruka všem výše uvedeným. Zavedení BIM do již existujících budov je poměrně časově náročný proces, jehož náročnost se odvíjí na základě připravenosti a aktuálnosti požadovaných dat. Tento proces nelze jednoznačně časově determinovat. Záleží v prvé řadě na podkladech, na personálním obsazení klíčových osob a v neposlední řadě také na ICT vybavení. [4]

2.1 Postup zavádění BIM

Jak již bylo uvedeno výše, proces zavedení BIM do již existujících staveb ovlivňují tyto faktory:

  • připravenost a aktuálnost podkladů,
  • personální obsazení klíčových osob,
  • vybavení ICT.

Na základě již získaných poznatků, lze konstatovat, že snad jen vyjma novostaveb, kdy časový horizont od uvedení do provozu a dne rozhodnutí zavádění BIM není natolik vzdálený, jsou podklady pro tvorbu BIM modelu nedostatečné, nekompletní, neaktuální nebo téměř nedohledatelné. V takovém případě se musí veškeré podklady validovat, aktualizovat a vytvořit.

Dalším z faktorů ovlivňující délku a plynulost procesu zavádění je lidský faktor. Je to logické, protože veškerý proces je řízen a vykonáván člověkem, který k tomu používání nástroje ICT a softwary. Požadavky na implementátory BIM jsou jednoznačně dovednost obsluhovat některý z CAD systémů, který podporuje kreslení ve 3D a BIM, a na to navazující CAFM systém, který je naopak kompatibilní s CAD systémem a lze je vzájemně propojit. Při realizaci pilotního projektu byla jako partner a poskytovatel CAFM systému přizvána společnost pit Software, s.r.o. se svým nástrojem pit-FM (viz http://www.pitsoftware.cz/). Proces zavádění je znázorněn na obr. 1.

Rámcový postup zavádění BIM u existujících staveb je shrnut do následujících dílčích kroků:

  1. Zhodnocení aktuálního stavu pasportizačních dat a výkresové dokumentace
    Na základě rešerše současného stavu výkresové dokumentace se stanoví další postup. Pokud se bude vytvářet 3D model, může se stát samotným pasportem některých dat (rozměry, materiály apod.). Bylo by tedy zbytečné takový pasport dělat ještě jednou samostatně.
  2. Definování relevantních pasportizačních dat pro FM/BIM – LoMD
    Nutno stanovit cíle, které má FM/BIM naplnit. Dle toho se určí přesná struktura a podrobnost pasportizačních dat.
  3. Pasportizace objektu, pasport personální a další
    Pasportizace veškerého nemovitého majetku, tj. všechny budovy, venkovní plochy apod. v předem stanovém rozsahu dat a struktur.
  4. Doplnění/pořízení výkresové dokumentace
    Naplnění tohoto bodu se odvíjí od současného skutečného stavu výkresové dokumentace.
  5. Digitalizace 2D výkresové dokumentace na 3D model
  6. Naplnění CAFM systému pasportizačními daty, připojení dokumentací
    CAFM (Computer Aided Facility Management) systém je potřeba naplnit nejen pasportizačními daty, ale také manuály, zárukami na zabudované výrobky, technickými specifikacemi, personální agendou, přehledem pracovišť apod.
  7. Propojení s výkresovou dokumentací
  8. Nastavení facility management procesů v CAFM systému
    Pod FM procesy je možno zahrnout: úklid, údržbu, revize, personální obsazení kanceláří a další, zjištění duplicit, property management a další.
  9. Vlastní správa a provoz
    Řízení procesů pomocí BIM modelu + CAFM.
  10. Vytvoření pozice Správce BIM modelu
    BIM model je nutné aktualizovat a průběžně o něj pečovat, aby jeho aktuálnost zůstala neměnná, a aby veškerá pracně získaná data byla stála pravdivá a použitelná. Optimální řešení je zřízení nové pracovní pozice.
  11. Průběžná aktualizace dat a procesů
    Data a procesy nastavené v BIM modelu a v CAFM se musejí zůstat aktuální.
  12. Analýzy a simulace, vyhodnocení
    Pro rozhodování o dalších postupech, investicích
Obr. 1 Rámcový postup při zavádění BIM u existujících staveb. Zdroj: autor
Obr. 1 Rámcový postup při zavádění BIM u existujících staveb. Zdroj: autor
 

3. Závěr

Building information model nebo též modelling se skrývá pod zkratkou BIM. Překladem tohoto sousloví je informační model budov nebo se též používá informační modelování budov. Jak z názvu vyplývá, jedná se modelování budoucích staveb, které jsou projektovány s dalším parametrem a to informací. Pokud projektanti, investoři, státní správa, správci/vlastníci a další osoby vstupující do výstavbového projektu přijmou filozofii BIMu, získají strukturovaný model dat o své investici, který ji bude provázet po celou dobu její životnosti, tj. od vzniku myšlenky až po její likvidaci. Složitým procesem zavádění BIMu do projektové přípravy výstavbového projektu se zabývají odborníci po celém světě, ale zavádění BIMu do již existujících staveb prozatím žádný informační pramen neuvádí, a přitom, je to právě fáze provozu a užívání pro kterou má existence BIM modelu staveb nepředstavitelnou hodnotu. Pokud hovoříme o zavádění BIM do již existujících staveb a nejedná se modelování nově vznikající stavby je namístě zavést termín Building Information Management – BIMng, který už nehledá kolize mezi konstrukcemi a TZB, nehledá optimální variantu stavebně technického řešení, tyto problémy jsou již vyřešeny z fáze přípravy a realizace stavby, teď je tady model, který vznikl na základě dat provozované a užívané stavby a jehož cílem je efektivně řídit (proto zkratka BIMng od angl. management) procesy spojené se správou majetku a provozem budov. Zavedením BIM do živého organismu budov přináší sebou značné výhody, ale samozřejmě také vyžaduje kontinuální péči, bez které by jeho přínosy ze zavedení byly jen kratinkou epizodou.

Poděkování

Práce byly podporovány z prostředků koncepčního rozvoje vědy, výzkumu a inovací přidělených VŠB-TUO Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR.

Literatura

  1. ČERNÝ, Martin. BIM příručka. Praha: Odborná rada pro BIM, 2013. ISBN 978-80-260-5296-8.
  2. DUFEK, Zdeněk, Pavel KOUKAL, Petr FIALA, Rudolf VYHNÁLEK, Josef REMEŠ, Marek JEDLIČKA, Rostislav DROCHYTKA a Jiří BYDŽOVSKÝ. BIM pro veřejné zadavatele. Praha: Leges, 2018. Praktik (Leges). ISBN 978-80-7502-285-1.
  3. MATĚJKA, Petr a Nataliya ANISIMOVA. Základy implementace BIM na českém stavebním trhu. Praha: FinEco, 2012. ISBN 978-80-86590-10-3.
  4. KUDA, František, Václav BERAN, Petr DLASK a Eva WERNEROVÁ. Management ekonomiky správy majetku. Průhonice: Professional Publishing, 2018. ISBN 978-80-88260-03-5.
 
Komentář recenzenta Ing, Stanislav Endel, Ph.D.

Předmětem článku je charakteristika dílčích kroků při procesu zavádění metody BIM do již existujících staveb. V článku jsou uvedena teoretická východiska a širší souvislosti motivace zavádět metodu BIM do již existujících staveb. Autoři uvádějí dvě možnosti geneze informačního modelu staveb, přičemž blíže je popsán druhý způsob, a to zavádění metody BIM do staveb, které již jsou ve fázi provozu a užívání. Postup celého zavádění je shrnut do několika dílších kroků s rozborem aktivit a činností, které vedou k naplnění cíle procesu.

English Synopsis
Implementation of BIM for existing buildings

The subject of the paper is the process of introducing BIM into existing buildings. The BIM model is created either during the preparation of a new investment order or it can be implemented in the phase of operation and use. The aim of the paper is to approach this complex and demanding process and to define the important factors influencing its successful implementation.

 
 
Reklama