Koncepce BIM - výhled na další období
Celé čtyřleté období, které vládou schválená Koncepce BIM poskytuje pro přípravu stavebního odvětví na milník v roce 2022, jsme si strategicky rozdělili po rocích na jednotlivé stěžejní aktivity.
Přípravu stavebního odvětví pro Koncepci BIM jsme si strategicky rozdělili po rocích na jednotlivé klíčové aktivity.
2018 - osvěta
Základní procesy a vztahy mezi klíčovými partnery byly postupně nastaveny. Základem je trojúhelník mezi Ministerstvem průmyslu a obchodu, Agenturou ČAS a Státním fondem pro dopravní infrastrukturu (zastupující pro oblast BIM Ministerstvo dopravy). Během roku se na tento základ postupně napojili další důležití partneři, a to především Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo vnitra, kteří velmi aktivně připravují a podporují digitalizaci svých jednotlivých agend a výstupy metody BIM budou samozřejmě jejich součástí.
Zároveň se nám podařilo navázat oboustrannou komunikaci s organizacemi zastupující odbornou veřejnost. Zde je potřeba jmenovat především ČKAIT, ČKA a Svaz podnikatelů ve stavebnictví. V neposlední řadě pak i s asociacemi a profesními sdruženími, jako jsou Odborná rada pro BIM, CACE či SVS.
Klíčem příprav však bylo sestavení kvalitního týmu odborníků, kteří budou mít znalosti, časové možnosti a především motivaci pomoci českému stavebnictví posunout se úspěšně do digitální éry. Podařilo se nám zrealizovat původní koncept, kdy jsme v pracovních skupinách chtěli protnout praktiky s akademickou sférou i veřejnými zadavateli. Poměr je významně posunut na stranu praktiků ze soukromých firem (cca 80 %), což je předpokladem, aby produkované standardy a metodiky byly proveditelné a přínosné.
Zásadním splněným cílem roku 2018 byla osvěta. Máme velkou radost, že již BIM není většinově spojován jen s projektanty a že veřejní zadavatelé získali realistickou představu, k čemu jim BIM může pomoci.
2019 - prvotní verze standardů a metodik
Je nutné vytvořit základ a prvotní verze standardů a metodik, abychom je mohli v dalším roce poskytnout do pilotních projektů a ověřovat je. Velmi důležitý je rychlý a konstruktivní recenzní proces s širokou odbornou veřejností včetně transparentního vypořádání. Komunikovaná pozitivní podpora informovaných partnerů a odborníků je klíčem k postupnému přesvědčení váhající konzervativnější části odborné veřejnosti, která je vždy součástí jakéhokoliv procesu změny.
2020 - pilotní projekty hrají v celkové strategii nezastupitelnou roli
Úkolem pilotních projektů je aplikovat poskytnuté standardy a metodiky, a především schopnost k nim vrátit konkrétní zkušenosti a náměty. Bez praktické zkušenosti není možné přistoupit k plošnému vzdělávání, musíme si být společně jisti, že zvolené postupy jsou proveditelné a přínosné.Již od poloviny roku 2018 komunikujeme a pečlivě vybíráme vhodné veřejné zadavatele, kteří jsou organizačně a kapacitně připraveni být vhodným předvojem pro ostatní. Klíčem k objektivní zpětné vazbě je především jejich pozitivní motivace k inovacím a otevřená oboustranná komunikace.
2021 - vzdělávání masivní, plošné a pro některé organizace i povinné
Vzdělávání už probíhá od začátku činností spojených s realizací Koncepce. Vnímáme, že veřejní zadavatelé i firmy se postupně ve znalostech posouvají, což je skvělé a velmi žádoucí. Avšak pro rok 2021 bude vzdělávání masivní, plošné a pro některé organizace i povinné, aby kvalitně splnily potřeby, které od roku 2022 budou naplňovat. Jeho předmětem budou aktuální standardy a metodiky, které připravujeme. V druhé polovině roku 2020 bude připraven plán a osnovy jednotlivých vzdělávacích celků tak, aby si jednotlivé organizace a firmy mohly dostatečně dopředu rozmyslet vlastní vhodnou strategii pro vzdělávání svých pracovníků na různých pozicích. Avšak je zřejmé, že obecné vzdělávání není možné nechat až na toto období. Vzdělávání je potřebné zahájit okamžitě.2022 - nečekejme od 1. ledna 2022 revoluční skokovou změnu
Nic takového nenastane, nic takového není plánem či záměrem Koncepce. V dostatečném předstihu budou k dispozici teze a následně i paragrafové znění legislativních úprav, které budou povinnost využívat metodu BIM pro nadlimitní veřejné zakázky definovat. Od počátku bylo záměrem specifikovat racionální, postupná a přechodná ustanovení, která budou uměřeně reflektovat realitu přípravy a provádění staveb.
Základním předpokládaným principem bude, že k rozhodnému datu bude klíčové, v jaké fázi bude příslušná stavba a podle toho bude či nebude povinností veřejného zadavatele adekvátně metodu BIM aplikovat.
Navíc jsme přesvědčeni, že významná většina veřejných zadavatelů k využívání metody BIM přistoupí sama na základě vlastní snahy inovovat a zefektivňovat své dosavadní postupy.
