Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
financování oprav
rekonstrukci kotelny
úspory energií
větrání
registrace
Rekonstrukce a provoz bytových domů
Motto: Nové povinnosti k elektromobilitě a vyúčtování vody a tepla.
Zdroje financí z nových dotací.
středa 3. 11. 2021
Praha
registrace
Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Prokazování kvality poplachových systémů – 2. část „výkonnostní a funkční požadavky“

Jednou z priorit jednotného trhu Evropské unie je ochrana spotřebitele. Naše země se v oblasti politiky a přístupu k technickému zkoušení, certifikaci a akreditaci angažuje více než 30 let, přesto se zdá, že se vyspělým zemím Evropy v této oblasti vzdalujeme čím dál víc.

Prokazování kvality poplachových systémů, ilustrační obrázek,  foto M.Urban
Prokazování kvality poplachových systémů, ilustrační obrázek, foto M.Urban

Prokazování kvality poplachových a elektronických bezpečnostních systémů2) i jednotlivých komponent je obvykle prováděno primárně pro splnění podmínek uvádění výrobků na trh Evropské unie, zde průkazem značka CE. Druhou oblastí je obvykle prokazování kvality jejich funkčních vlastností, např. i životnosti, schopnosti bezporuchového provozu atd. Dobře se ve výstupech z takového prokazování orientovat, nebo dokonce objektivně posoudit jeho relevanci ale přináší řadu obtíží a často i zmatení pojmů.

Funkční a výkonové požadavky na poplachové systémy a prokázání shody

Minimální výkonnostní a funkční požadavky, které mají být sjednané mezi zákazníkem a dodavatelem v rámci provozních požadavků pro zajištění bezpečnostních služeb, definují v ČR normy v soustavě ČSN zavedené pod třídou 3345, v této třídě jsou i normy na provedení výrobku celkem se jedná o 69 norem (v době psaní článku) pro:


  • Poplachové a elektronické bezpečnostní systémy
  • Elektronické systémy kontroly vstupu
  • Dohledové video systémy pro použití v bezpečnostních aplikacích
  • Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy
  • Přístroje pro použití v audio a video dveřních vstupních systémech
  • Zamlžovací bezpečnostní zařízení/systémy
  • Systémy přivolání pomoci
  • Komunikační systémy budov
  • Dohledová a poplachová přijímací centra
  • Kombinované a integrované systémy

Prokázání shody s těmito normami výrobci deklarují dobrovolně. Každý subjekt v dodavatelském řetězci, ale nese odpovědnost s právními důsledky za dodané výrobky a může být podle Občanského zákoníku povinován k náhradě škody způsobené vadou výrobku. Té se „škůdce“ (výraz převzat ze zákona č. 89/2012 Sb., Občanského zákoníku – viz Škoda způsobená vadou výrobku § 2939 – § 2943 zákona) zprostí, prokáže-li například, že stav vědeckých a technických znalostí v době, kdy uvedl výrobek na trh, neumožnil zjistit jeho vadu. Tedy prokáže-li shodu s normami platnými v době uvedení výrobku na trh a to tak, že předloží důkazy o tom, že výrobek byl přezkoušen podle norem (u bezpečnostních podmínek – regulovaná oblast, u funkčních a výkonových podmínek neregulovaná oblast). Zkoušky mohou být z vlastní zkušebny, věrohodnější mohou být ale výsledky zkoušek třetí nezávislé strany, nejlépe akreditované pro zkoušky a hodnocení prováděné podle platných norem.

Špatná aplikace pravidel a co to přináší jako „garance“ potvrzení shody

U průkazů vydaných akreditovanou osobou ale může nastat problém:

  1. v ČR není akreditována zkušebna, inspekční a ani certifikační orgán posuzující výrobky v rozsahu platných (ČSN) EN pro poplachové systémy, je třeba spoléhat na zahraniční zkušebny
  2. málokdo se orientuje v odkazech na akreditaci certifikačních orgánů z jiných zemí, a proto za spolehlivé lze považovat pouze doklady vystavené notifikovanými subjekty, podléhajícími dozoru národních států EU a států přidružených k tomuto hospodářskému prostoru (viz databáze NANDO). Je to i nejsnazší postup jak odhalit podvodné doklady.

Absence renomované zkušebny obdobné např. německé VdS ale v domácím prostředí bohužel vytváří prostor pro přinejmenším „nepřesná tvrzení“ v dostupných prohlášeních o shodě, např.:

  • výrobek je „homologován“
    Obvykle tím původci tvrzení chtějí osvědčit skutečnost, že poplachové systémy, nejlépe PZTS, jsou vhodné pro objekty s vyšší mírou rizika. Ve skutečnosti to ale znamená, že na tato zařízení bylo Ministerstvem dopravy vydáno osvědčení o výsledcích posouzení shody s požadavky stanovenými na samostatný technický celek vozidla, předpisy vydanými na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.
  • výrobek je „atestován“
    Výrobek odpovídá normám na kvalitu hutního materiálu. Jedná se o ustálenou terminologii – doklad, kterým výrobce (nebo zprostředkovatel) potvrzuje odběrateli, že vlastnosti výrobku odpovídají požadavkům objednávky. Aktuální oficiální terminologie vychází z postupů pro prokazování shody stejně jako v jiných případech.
  • výrobek je „schválen Českou asociací pojišťoven“
    Takové tvrzení se opírá o posuzování bývalé dceřiné certifikační společnosti České asociace pojišťoven, která se již 15 let neprovádějí a jsou tedy zcela nerelevantní.
  • zařízení je posouzeno nad rámec akreditace
    Tvrzení je vlastně „definicí stavu“, kdy předmětná zkušební laboratoř, akreditovaná na určitý rozsah norem, pro příslušnou normu akreditaci nemá, posuzuje tak výrobky mimo dozor a působnost národního akreditačního orgánu, tedy i mimo jakoukoli právní vymahatelnost škody, v horším případě dokonce podle zastaralých nebo neplatných norem. Výstupy z takového posuzování jsou ve standardním evropském prostředí nepoužitelné. Otázkou je, pokud by nastala situace (jako že dnes a denně nastává) a podle takového posuzování vydal „certifikát“ NBÚ.
  • „zařízení je certifikováno“ výhradně pro účely NBÚ
    Zde jde o úřední postup NBÚ zakončený vydáním „certifikátu ze zákona“, nikoli podle evropské normy, který potvrzuje schopnost předloženého výrobku, a pouze s účinností pro ČR, zabezpečit utajované skutečnosti, nikoli majetek a osoby. Rozsah posouzení schopnosti zabezpečit je zde výrazně zúžen a představuje administrativně správní úkon posouzení předepsané dokumentace předložené žadatelem. V praxi to znamená, že se NBÚ ve svých závěrech opírá výhradně o externí výsledky posuzování shody, které vlastními silami není schopen ověřit.
  • zařízení je certifikováno akreditovaným certifikačním orgánem nebo posouzeno akreditovanou zkušební laboratoří
    Zkušební protokol akreditované zkušební laboratoře vyhodnocuje posouzení výrobku po stránce technických parametrů. Certifikát akreditovaného certifikačního orgánu obsahuje hodnocení daného výrobku nejen po stránce technických parametrů, ale dokládá i jiné vlastnosti výrobku a schopnosti jeho dodavatele a výrobce. Těmi mohou být i stálost výroby, technická podpora zákazníka, schopnost zpracování poplachových zpráv atd.

Uvedení na tomto místě se jeví jako nepřípadný nebo omyl autora, ale „pasti na Popelku“ se najdou i v tomto případě. Jak je výše uvedeno, v ČR akreditovaný certifikační orgán hodnotící shodu s příslušnými normami v ČR pro poplachové systémy v současné době není. Proto lze certifikaci shody výrobků (a v praxi se to děje) s požadavky ČSN EN také často zaměňovat s „certifikací shody“ s požadavky předpisu NBÚ. Jak je to možné?

Asi jedním z nejvíce kontroverzních rozhodnutí národního akreditačního orgánu (ČIA) je udělování akreditace, zkušebnám pro posuzování shody výrobků, v osvědčeních předmětných zkušeben uváděné jako ČSN EN 50131-1 ZMĚNA Z1:2000.

V roce 1999 vyšla norma ČSN EN 50131-1:1999, o rok později byla doplněna změnovým textem Z1:2000. Ten obsahoval na 86 stranách (vlastní evropská norma měla 36 stran) výhradně národní přílohy pro postupy zkoušení různých komponent zabezpečovací techniky v ČR. Rychlý vývoj úrovně technického poznání a pravidla aktualizace evropské normalizace vedly ke zrušení zastaralé normy v roce 2007 a k vydání české verze nové evropské normy pod názvem ČSN EN 50131-1 edice 2. Následně byla v roce 2009 zrušena i výše popsaná národní změna Z1:2000 staré normy.

Nově vydaná norma měla později také svou Z1:2009, vydanou jako Národní příloha. Ale v tomto případě jde pouze o výklad k obsahu aktualizované normy. I tato Z1:2009 byla v roce 2011 rušena.

A teď zpět k předmětné akreditaci ČIA. Aktuálně vydávané akreditace zkušebních laboratoří pro postupy zkoušení podle výše uvedeného „spojení znaků ČSN EN 50131-1 ZMĚNA Z1:2000“, jsou ve výsledku:

  • akreditací podle normy, která neplatí,
  • změny Z1, která byla zrušena před 11 lety a podivně přiřazené k nové verzi normy z roku 2007,
  • nová norma má sice také přílohu Z1, ale i ta byla zrušena.
„Není certifikát, jako certifikát – podrobněji viz redakční poznámka“
„Není certifikát, jako certifikát – podrobněji viz redakční poznámka“

Jinými slovy tato akreditace se neopírá o žádný relevantní standard a v pozorném čtenáři může vyvolat řadu otázek a pochybností o odborné kompetenci ČIA. Tedy osvědčení o akreditaci je vydáno na zkoušky, podle které neodpovídají aktuálně platným českým a evropským normám. A certifikát může být ledacos jen ne doklad o tom, že výrobek plní požadavky evropských technických předpisů. Naopak může působit dojmem, že akreditace a certifikace podle Nového přístupu zbudovaná pro odstraňování technických překážek obchodu může být využita přesně opačně k jejich zavádění.

Proto pro toho, kdo vydržel a pochopil, může být vhodným, pomocným kritériem pro posouzení odbornosti zkušebního domu jeho schopnost zpracovat podklady jak pro CE značku, tak i pro posouzení funkčních a výkonových parametrů, i skutečnost zda působí na území EU nebo alespoň deklaruje spolupráci s některými z renomovaných zkušebních domů v EU.

Závěr

Nakonec dvě ukázky, které se jeví jako téměř nemožné a přesto existují:

  • výrobek je homologován a schválen kriminalistickým ústavem
    asi nemusím zdůrazňovat, že tvrzení dodavatele nebylo a nebude pravdivé nikdy a
  • pojišťovna Triglav ve svých pojistných podmínkách z roku 2008 požaduje
    Elektronická zabezpečovací signalizace – EZS je zařízení, které automaticky hlásí pokus o vniknutí nebo vniknutí do střeženého nebo uzavřeného prostoru. Jednotlivé prvky EZS musí být schváleny Odborem nástrahové a zabezpečovací techniky Ústředny kriminální policie Policejního prezidia ČR, musí být nainstalovány v souladu s ČSN 334590 a podle pravidel montáže EZS vydaných Cechem zřizovatelů bezpečnostních systémů.

Patrně není potřeba tyto příklady výkladu posuzování shody podle harmonizovaných norem jakkoli blíže komentovat, snad jen poznámka: nejen že požadavky v druhém z příkladů jsou nesplnitelné posledních cca 30 let, navíc jsou téměř diskriminační a lze jen litovat všechny plátce pojistného v předmětné pojišťovně a v dané oblasti.

Co ale taková zcela chybná a velmi zavádějící tvrzení nakonec přináší? V lepším případě autor nezná příslušné normy a předpisy, z toho také plyne jeho neschopnost skutečně prokázat kvalitu výrobku, který dodává zákazníkovi (samozřejmě nemusí znát české technické normy platné více než 20 let, ale v takovém případě by neměl tolik popouštět uzdu svojí fantazii při popisu kvality dodávaného zboží). V horším případě chybně nebo nepravdivě vystavené prohlášení o shodě dodavatele poškodí obchodně, nepřevzetím nebo dokonce neuhrazením dodaných výrobků nebo služeb informovaným zákazníkem. Častěji však dochází k poškození naopak neinformovaného zákazníka, který takto ověřený výrobek mylně akceptuje jako posouzený. V kruhu se tak vracíme k právní (ne)závaznosti norem a k uplatnění náhrady škody v takovém případě.

Jednou z priorit jednotného trhu Evropské unie je ochrana spotřebitele, naše země se v oblasti politiky a přístupu k technickému zkoušení, certifikaci a akreditaci angažuje více než 30 let, přesto se zdá, že se vyspělým zemím Evropy v této oblasti vzdalujeme čím dál víc.

Ing. Miroslav Urban
Autor se od roku 1999 zabývá hodnocením kvality v oblasti zabezpečení a bezpečnostních služeb. Autor původních ČSN a překladů evropských a mezinárodních norem v této oblasti. V současnosti působí v poradním orgánu ministra vnitra pro bezpečnostní výzkum.


Registr poznámek autora:

1) poznámka autora: článek se zabývá oblastí tzv. „poplachových a elektronických bezpečnostních systémů“, tento termín byl pro nadpis zkrácen do podoby „poplachových systémů“

2) poznámka autora: poplachové a elektronické bezpečnostní systémy - obsahují, poplachové systémy, systémy kontroly vstupu a další zabezpečovací technologie; změna názvu je dána sjednocením na základě překladových variant originálů nových a aktualizovaných technických norem. Autor nemá ambice představovat tu jedinou správnou terminologii, jen se snaží mimo jiné upozornit na potřebnou zvýšenou opatrnost investorů, pokud se setkají s někým, kdo dodává špičkovou „zabezpečovačku“ a ani neví, jak se to co prodává, jmenuje.

 
 
Reklama