Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Biomasa v soustavách měst a obcí - projekty a zkušenosti (III)

Závěrečný díl seriálu článků o využití biomasy v městech a obcích si klade za cíl nalézt zásady, které by neměly být opomenuty při volbě zda vůbec, případně jak biomasu využít, neboť investice do realizovaných projektů systémů CZT často dosahují mnohamilionových hodnot.

V následující tabulce jsou shrnuta aktuální data z více či méně úspěšných realizací, cenách, dostupnosti a druhu používaného paliva. Všechny zde uvedené systémy CZT byly realizovány za přispění Státního fondu životního prostředí ČR, případně fondů EU. V průměru se jednalo o podporu formou 50% dotace v kombinaci se zvýhodněnou půjčkou.

Projekty realizované v loňském roce dosahovaly na podporu až 80% dotace z uznatelných nákladů, a to nejen díky výjimečným podporám ministra Životního prostředí (Valašská Bystřice a Kašperské Hory), ale také díky "evropským penězům" z tzv. Operačního programu infrastruktura.

V dalším plánovacím období let 2007 - 2013 lze počítat, v závislosti na ziskovosti projektů, s podporou v obdobné výši v připravovaném Operačním programu životní prostředí (OPŽP).

Provoz CZT je realizován nejčastěji obchodními společnostmi s účastí města. Dále je možné provoz pronajmout společnosti, která tepelné hospodářství za určitých podmínek provozuje.

VYSOČINA VYUŽÍVÁ BIOMASU

Třebíč - jedno z našich největších měst vytápěné v současné době více než z jedné poloviny biomasou (štěpka, sláma), čerpalo prostřednictvím organizací zabezpečujících vytápění podporu opakovaně v rámci různých národních i evropských programů. V Pelhřimově se zástupci společnosti Iromez, s.r.o. na cestě za biomasou obešli bez využití dotací, přesto se zde podařilo realizovat velmi úspěšný projekt a cena za teplo ani zde nikterak nevybočuje z cen tepla u realizací podpořených státem.

Lokalita Rok zprovoznění Instalovaný výkon Výkon Náklady Podpora formou Palivo nákup vč. DPH Kč/GJ vč. DPH Roční dodávka Výrobce kotle Počet napojených objektů Zajímavosti, dostupnost paliva
MW MW tis. Kč dotace/zvýhodněná půjčka Kč/t, m3 GJ      
Nová Pec, o. Prachatice 1996 3,3 (2,2 + 1,1) 3,3 25 600 80/0 štěpka - 150-250 Kč/m3 270 3 700 Danstoker 48 objektů dobrá dostupnost paliva
Trhové Sviny, o. České Budějovice 1999 2,5 + 3,5 + ORC 6 106 000 50/30 štěpka - 150Kč/m3 356 37 000 Kohlbach 73 objektů 2,5 MW + 3,5MW s blokem ORC 79% do tepla 18% generátor el. energie 600 kW. Dostupnost paliva cca do 20 km
Hoštětín, o. Uherské Hradiště 2000 0,7 0,7 32 000 80/10 štěpka - 280 Kč/m3 paušál 3315 + 206 3 849 Kara 65 objektů Kofinancováno nizozemskou vládou
Hartmanice, o. Klatovy 2000 4,4 (2 x 1,75 + 0,88) 4,4 18 732 80/0 štěpka - 270 Kč/m3 350 15 700 Danstoker 75 objektů dobrá dostupnost paliva
Bouzov, o. Olomouc 2001 2,4 (1,8 + 0,6) 2,4 40 000 60/20 štěpka - 1000 Kč/t 270 19 000 Step Trutnov 116 objektů spolu se štěpkou spalován i šťovík
Moravany u Kyjova, o. Hodonín 2001 0,35 0,35 6 290 40/40 štěpka - 180-360 Kč/m3 280 1 500 Hamont 4 objektů dobrá dostupnost paliva
Bystřice nad Pernštejnem, o. Žďár n. Sáz. 2001 9 (2 x 4,5) 9 134 631 59/35 štěpka - 150-330 Kč/m3 390 85 000 Urbas 80 objektů Štěpka, piliny nakupovány převážně od dopravců, připojeno 6 z 9 tisíc obyvatel
Velký Karlov, o. Znojmo 2001 1 1 24 249 40/35 sláma - 700 Kč/t 300 * Tractant Fabri 73 objektů dobrá dostupnost paliva
Třebívlice, o. Litoměřice 2001/2002 0,38 (0,3 + 0,008) 0,38 4 289 40/0 štěpka - 350 Kč/m3 370 800 Ekoefekt Litvínov 12 objektů spalování štěpky v kombinaci s nízkosirným uhlím v poměru 7/3
Jindřichovice pod Smrkem 2001/2002 0,35 (0,20 + 0,15) 0,35 1 965 70/0 štěpka z obecních zdrojů 450 2 614 Tractant Fabri 5 objektů štěpka z obecních zdrojů, prořezávky adpod.
Žlutice, o. Karlovy Vary 2002 7,9 (3 x 1,8 + 2,5) 7,9 106 405 70/10 sláma - 1100 Kč/t 378 35 000 Verner 520 bytových jednotek 1xštěpka, 2xsláma, 1x kombinovaný
Roštín, o. Kroměříž 2002 4 4 69 456 30/30 sláma - 600 Kč/t 296 11 000 LIN-KA 154 objektů dostatek obilné i řepkové slámy
Rybniště, o. Děčín 2003 1 (0,6 + 0,4) 1 22 719 80/0 piliny - 100 Kč/m3, štěpka - 150kč/m3 290 5 400 Verner 24 objektů původně místní zdroj pilin, dnes dováží štěpku
Nový Bor, o. Česká Lípa 2003 2,2 2,2 15 246 40/40 sláma - 1200 Kč/t 450 6 500 Tractant Fabri * vzhledem k omezenému množství slámy je produkce tepla z biomasy pouze zlomek možné roční výroby (až 45 000 GJ) sláma se musí dovážet z velké vzdálenosti.
Zlaté Hory, o. Jeseník 2003 5 (2 x 2,5) + 0,1 el. 5 48 507 50/30 štěpka - 190-340Kč/t 366 24 125 Danstoker 522 bytových jednotek technologie v kombinavci s výrobou elektřiny s protitlakou turbínu s generátorem 100 kWel, palivo dováženo ze vzdáleností 20 a 55 km
Slavičín, o.Zlín 2003 1,6 1,6 46 783 50/30 štěpka - 300Kč/m3 481 20 000 Kohlbach 35 objektů dobrá dostupnost paliva
Dříteň, o. České Budějovice 2004 2,0 (2 x 1,0) 2 33 794 50/37 z obecních zdrojů 260 9 000 Imaveco 105 RD, 100 bytových jednotek, obecní objekty štěpka z obecních zdrojů, prořezávky adpod.
Kašperské Hory, o. Klatovy 2006 4 (1,6 + 2,4) 4 80 985 80/0 * 300 21 000 Schmid 105 objektů většina obecních zdrojů biomasy leží v CHKO Šumava - problematická dostupnost
Valašská Bystřice, o. Vsetín 2006 1,5 (0,6 + 0,9) 1,5 37 465 80/0 piliny - 400 Kč/t 255 12 825 Verner 70 objektů dostatek paliva z místních dřevařských podniků
Kněžice, o. Nymburk 2006 1,2 (0,8 + 0,4) 1,2 111 622 85/0 štěpka - 1050 Kč/t, sláma - 1100 Kč/t 260 * Step Trutnov 148 objektů Komplexní projekt řeší bioplynovou stanici, kotelnu na spalování biomasy a peletizační linku. Kotel na spalování slámy 800 kW, spalování štěpky 400 kW
Planá u Mariánských Lázní 2006 3,4 (1,7 + 1,7) 3,4 43 400 81/0 štěpka - 1100 Kč/t 350 36 360 TTS, Tenza 700 bytových jednotek Jeden kotel štěpka, jeden sláma
Třebíč 2006 15 (7 + 3 + 5) + ORC 15 232 500 52/25 vlastní systém štěpka + nákup slámy 378 171 981 TTS 5412 bytových jednotek Výtopna 5 MW sláma, 3 + 7 MW štěpka s ORC blokem - elektrický výkon 1 MW. Vlastní ucelený systém využití zbytkové biomasy

Dle údajů z výše uvedených systémů centrálního zásobování teplem z biomasy lze odvodit průměrnou cenu dodávaného tepla pro obyvatele na úrovni cca 336 Kč/GJ včetně DPH. Zajímavá je struktura platby za teplo v Hoštětíně, ta je tvořena poměrně vyšším paušálním poplatkem v kombinaci s nižší účtovanou cenou vztaženou k jednotce tepla. V roce 2006 to bylo 3315 Kč paušálně + 206 Kč/GJ. Tímto nástrojem je do jisté míry stabilizován odběr, kdy domácnosti nemají potřebu přitápět objekty jinými zdroji.

Nejcitlivějším faktorem (pomineme-li výši dotace...), který ovlivňuje cenu vyráběného tepla je cena, resp. dostupnost paliva. Dále se projevuje faktor, kdy dochází postupem času k zateplování napojených objektů s dopadem na snížení dodávaného množství tepla a menšímu využití zdroje, tento faktor se projevuje u větších instalací, kde je napojeno více rozsáhlých objektů pro bydlení, které je jednoznačně ekonomické zateplit. Je proto velmi žádoucí věnovat pozornost při dimenzování zdroje i stavu napojených konstrukcí a předpokládanému vývoji.

K dostupnosti paliva lze říci že kromě využití místních zdrojů většinou z pilařských závodů, truhláren, případně odpadní biomasy z prořezávek, většina provozovatelů nakupuje biomasu, zejména štěpku od dopravců, kteří takto vytěžují kamiony. Některá CZT mají problém s dostupností dostatečného množství biomasy, což se pak negativně odráží na prodejní ceně vyrobeného tepla, neboť cena dopravy je pro cenu paliva rozhodující. V průměru se paliva dováží z okruhu do 20-50 km, v případě dopravců kteří vytěžují a jsou tak schopni nabídnout i nižší cenu, je palivo dováženo i z větších vzdáleností. Cena nakupované štěpky se přímo odvíjí od její vlhkosti a pohybuje se v rozmezí 150 - 350 Kč/m3, sláma od 600 - 1100 Kč/t. Vyspělý systém plateb aplikuje společnost TEZA Brno, kdy je za palivo placeno v závislosti na množství vyrobeného tepla, které se přímo odvíjí od kvality dodané biomasy.

CENA BIOMASY NADÁLE POROSTE

Do budoucna lze očekávat narůstající cenu biopaliv vzhledem ke vzniku dalších kotelen. Rychle rostoucí dřeviny pěstované na větších rozlohách u nás zatím nemají tak dobré výsledky, aby se mohly výrazněji prosadit a alespoň částečně tak nahradit omezené zdroje biomasy.

V případě kdy chceme připojit vzdálenější objekt, hraje významnou roli délka přípojky, je proto nutno zvážit zda-li se spíše nevyplatí takto vzdálené objekty připojit na samostatné zdroje, např. kotle na pelety, kde cena vyrobeného tepla je v současné době kolem 300 Kč/GJ. U obcí, kde je nutné vést dlouhé tepelné rozvody, není CZT z důvodu významně vyšších pořizovacích nákladů na rozvody ekonomicky výhodné, přestože zde dochází celkově k nižším emisím než u kotlů individuálního vytápění, tento rozdíl však není příliš významný. Proto lze u obcí s řídkou zástavbou, nebo pro doplnění systému CZT u vzdálenějších objektů doporučit individuální vytápění na biomasu.

Dle zkušeností zřizovatelů CZT je důležité:

  1. Vědět co vlastně chceme, naše možnosti, způsoby a rozsah nabízených řešení. Je dobré mít štěstí na dobré poradce, projektanta, auditora, firmu, počasí
  2. Hodně mluvit s lidmi, vysvětlovat, propagovat, vyvracet mýty a pověry, prostě být trpěliví, slušní, nevtíraví a pozorní ke všem otázkám a podnětům
  3. Nechat si zpracovat kvalitní projekt, spolupracovat s úřady, stavební odbor, odbor životního prostředí, dopravní odbor, ČIŽP, vyjádření správců inženýrských sítí a další
  4. Snažit se maximálně využít možností dotací SFŽP, ČEA, EU, příhraniční spolupráce, popřípadě vstup investora (k tomu potřebujete kvalitní projekt, energetický audit a již územní nebo stavební povolení)
  5. Pečlivě se věnovat výběrovému řízení, většinou se jedná o akce většího rozsahu, což znamená složitější realizace a zvážit zda nezadat výběrového řízení specializované firmě.
  6. Pak už zbývá provést výběr nejlepší nabídky a samozřejmě mít štěstí!
 
 
Reklama