Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Centrální zásobování teplem města Hartmanice

Šumavské městečko Hartmanice bude letos již osmou topnou sezónu zásobováno teplem pro vytápění a ohřev teplé vody z centrální kotelny na biomasu. V dnešním článku přinášíme základní technické a ekonomické údaje. Příští pondělí pak bude publikován aktuální rozhovor se starostou, pod jehož vedením se investiční akce zrealizovala a úspěšně provozuje.

1. Úvod

Hartmanice jsou šumavským městečkem s bohatou historií a dnešním počtem 1160 obyvatel. Z toho 760 již bydlí přímo ve městě a 400 v osadách a samotách mimo město. Teplofikace města byla provedena ve dvou bezprostředně navazujících etapách v letech 1994 - 2001. V první etapě byly instalovány dva kotle dánské firmy Vølund Danstoker o výkonech 1,75 MW a 0,88 MW, položeny teplovody a postaven sklad paliva s kapacitou 1600 m3. V druhé etapě pak byla postavena druhá kotelna s kotlem o výkonu 1,75 MW od stejného výrobce. Dále bylo položeno 2620 m teplovodů, jejichž celková délka je 4000 m.

2. Rekapitulace nákladů

Prostředky Město SFŽP PHARE Celkem
Náklady [mil. Kč] 20 23 32 75
Náklady [%] 26 31 43 100

Podíl jednotlivých položek v celkových nákladech 75 mil. Kč

Technologie 22 mil.
Teplovody 25 mil.
Předávací stanice 12 mil.
Stavby 16 mil.

3. Technické parametry projektu

Počet kotelen 2
Celkový instalovaný výkon 4,38 MW
Počet předávacích stanic 75
Bytové předávací stanice 63
Připojeno celkem 400 ekvivalentních bytových jednotek
Počet připojených objektů celkem 92
Počet připojených bytů 300
Počet připojených nebytových objektů 18
Celková skladová kapacita pro palivo 4500 m3
Rezerva pro novou výstavbu bytů 100 bytových jednotek
Primární okruh - voda 110/70°C (v létě 80/60°C)
Palivo - dřevní štěpka, piliny a dřevní odpad s max. obsahem vody 50%

4. Přínosy investice

Základním přínosem bylo zrušení 14 lokálních kotelen, které produkovaly ročně 35 t tuhých emisí, 35 t oxidu siřičitého a 80 t oxidu uhelnatého. Jak je patrné z následující tabulky, podařilo se až na emise oxidů dusíku všechny tyto emise zcela zásadním způsobem snížit.

Kromě přínosu pro životní prostředí v obci se efekt projevil i ve snížení poplatků za znečišťování ovzduší.

Porovnání hodnot emisí před a po realizaci investice

Emise [t/rok] Tuhé látky SO2 NOx CO
Uhelné kotelny 34,8 35,6 2,6 78,8
Kotelna na biomasu 1,2 0,2 3,8 0,6
saldo - 33,6 - 35,4 + 1,1 - 78,2

Kromě odstranění obrovské zátěže ve znečištění ovzduší lze jistě hodnotit jako přínos investice i fakt, že se podařilo od samého počátku získat podporu obyvatel města. To je jistě zásluha starosty a celého městského zastupitelstva.

5. Ekonomické provozní údaje

Cena za dodávané teplo je pro odběratele jednosložková a měla tento vývoj:

rok 1997 - 99 2000 - 02 2003 2004
cena tepla [Kč/GJ] 309 314 329 335
navýšení [%] 0 1,6 6,5 8,4

Za poslední dva roky byla skladba provozních nákladů:

  2002 2003
Roční dodávka tepla GJ 15 000 16 000
Palivové náklady včetně dopravy [mil. Kč] 2,20 45% 2,61 47%
Elektrická energie [mil. Kč] 0,40 8% 0,41 8%
Odpisy [mil. Kč] 0,90 18% 1,0 18%
Mzdy včetně odvodů [mil. Kč] 0,70 14% 0,75 14%
Opravy a výr. režie [mil. Kč] 0,27 6% 0,28 5%
Ostatní náklady [mil. Kč] 0,42 9% 0,47 8%
Celkem 4,89 100% 5,52 100%
Spotřeba paliva 9178 prm 2506 t 9867 prm 2694 t
Průměrná cena paliva bez dopravy
včetně DPH 22%
200 Kč/prm 200 Kč/prm
Průměrná cena paliva včetně dopravy
včetně DPH 22%
246 Kč/prm 236 Kč/prm

K odběru tepla pro vytápění a ohřev TUV je připojeno 90 % občanů města. Část ze zbylých 10 % se rozhodla nepřipojit a u části obce s vysokým převýšením není připojení technicky možné, resp. by představovalo vysoké náklady na jedno připojovací místo.

Pro občany připojené k centrálnímu zásobování teplem jsou reálné roční náklady:

  1. Byt v panelovém domě 4 + 1 s vytápěnou
    podlahovou plochou 81 m2 a spotřebou TUV 50 m3 ........ 20 000,- Kč
  2. Řadový rodinný dům s 90 m2 vytápěné
    podlahové plochy bez ohřevu TUV ................................ 12 500,- Kč
  3. Starší nezateplený rodinný dům se 130 m2 vytápěné
    podlahové plochy bez ohřevu TUV ................................ 16 000,- Kč

Tolik tedy základní fakta o centrální výtopně v šumavských Hartmanicích. Domnívám se, že především díky iniciativě a entuziasmu starosty pana Jiřího Jukla dokázalo město účelně využít možností dotací, které stát nabízel prostřednictvím Státního fondu životního prostředí a EU prostřednictvím fondu PHARE. Jako na velmi významný fakt bych chtěl upozornit jednosložkovou cenu tepla. Pokud tedy připojený objekt neodebere žádné teplo, neplatí žádný poplatek.

Tato skutečnost na jedné straně určitě zásadně přispěla k získání vysokého procenta připojených objektů, na druhé straně může být v budoucnu zdrojem ekonomických problémů, pokud by větší část odběratelů využívala možnosti využívat centrální dodávku tepla pouze jako doplňkový zdroj mimo např. vlastního kotle na pevné palivo.

Je otázkou, zda tato koncepce centrální výtopny s relativně nákladnými rozvody je skutečně modelovým příkladem hodným následování v masovějším měřítku, nebo jestli jsou pro ekologické vytápění měst a obcí v českých podmínkách vhodnější jiné cesty. Především toto by měla podle mého názoru řešit státní energetická koncepce prostřednictvím dlouhodobého výhledu státní politiky tvorby cen energií a skutečně státní (tedy jednotné) politiky dotací do oblasti "malé" energetiky. Ani při pečlivém čtení jsem ale ve zpracované a schválené státní energetické koncepci tyto zásadní směry nenašel.

 
 
Reklama