Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

V Hostětíně v Bílých Karpatech chtějí stavět ze slámy

Využití izolačních vlastností slámy je vhodné u nových budov. Zatímco kubík slámy stojí padesát až dvě stě korun, stejné množství polystyrénu je až desetkrát dražší.

Stavět domy ze slámy? Zkouší to odborníci v Americe, existuje příklad z Dánska. A pozadu nejsou ani v Hostětíně na Uherskohradišťsku.

Sláma jako stavební materiál, to je hlavní téma Letní školy trvale udržitelných projektů, která v maličké obci v Bílých Karpatech začíná v pondělí. Její účastníci využijí slámu jako izolační materiál na sklad před hostětínskou moštárnou. "Už tady máme zahradní domek ze slámy. Ten jsme brali jako velký pokus, na kterém jsme se mnoho naučili. Teď to zkusíme nahotovo," řekl Radim Machů ze sdružení Tradice Bílých Karpat. Podle odborníků je možné ze slámy postavit třeba i nosné zdi rodinného domu, podobné příklady jsou ale ojedinělé. Častější, v Rakousku třeba při stavbě tělocvičen nebo úředních budov, je využití jejích izolačních vlastností. "Jsou srovnatelné například s polystyrénem, sláma je ale daleko levnější," tvrdí Ludvík Trnka z Českého svazu ochránců přírody Veronica, organizace, která letní školu v Hostětíně pořádá. Zatímco kubík slámy podle Trnky stojí padesát až dvě stě korun, stejné množství polystyrénu je až desetkrát dražší. Protože jsou ale balíky slámy poměrně tlusté, využívají se jako izolační materiál především u novostaveb, nikoliv při rekonstrukcích.

Volba Hostětína jako místa konání Letní školy je už tradiční. A logická. Sídlí tam Centrum modelových ekologických aktivit pro venkov, místní mají také kotelnu, která využívá teplo vzniklé spalováním dřevěného odpadu ze soukromého lesa. Postavili kořenovou čistírnu odpadních vod a řada rodin si ve svých domech ohřívá vodu díky sluneční energii. Velkoplošný kolektor je i na střeše moštárny, dodává jí teplo a ohřívá vodu. Po tamním přírodním jablečném moštu už je zase docela slušná poptávka v obchodech. A úměrně tomu, jak maličká vesnice s dvěma sty třiceti obyvateli realizuje další a další ekologické projekty, přibývá také zájemců, kteří sem přijíždějí na výzvědy. Srovnávat provinční Hostětín s turisticky atraktivním skanzenem a mluvit o něm jako o ekologické obci, to už dnes není úplně od věci. "To spojení ekologická obec slyším velice nerad," ohrazuje se Radim Machů. "O našich aktivitách by se mělo mluvit jako o běžných. Ne jako o něčem zvláštním, alternativním, nebo dokonce raritním. Vždyť třeba sluneční kolektory, které tady máme, jsou v některých spolkových zemích v Rakousku na každém druhém domě."

 
 
Reklama