Dotace na zateplení v kombinaci s EPC

Datum: 12.4.2015  |  Autor: Ing. Vladimír Sochor, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.

Stavební opatření jsou z úspor návratné v poměrně dlouhém časovém horizontu (20 let a více) a kromě toho jsou podobné konstrukční zásahy definitivní a následně již nedokážou reagovat na měnící se vnější a vnitřní podmínky.

Poslední dobou se stále více dbá na snižování provozních nákladů souvisejících se spotřebou energie. Ať už je důvodem zvyšování cen energie, nutnost rekonstrukce energetických zařízení, snižování nákladů na provoz a správu objektů nebo snižování negativních vlivů na životní prostředí. Jedním ze způsobů, který je v poslední době stále více preferován, je poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem v podobě metody EPC. Kromě toho jsou v posledních letech poměrně masivně vynakládány dotační prostředky na zateplování budov. Optimálním řešení může být vhodná kombinace dotací na stavební opatření s renovací technologických zařízení v budovách při využití metody EPC.

Dotace na zateplení budov

V letech 2007 až 2013 byl poskytnut významný objem dotačních prostředků na financování energeticky úsporných opatření, zejména na zateplení budov. Zdrojem dotačních prostředků byl zejména pro budovy ve veřejném sektoru Operační program Životní prostředí (OPŽP). Vyčleněné prostředky umožnily realizaci celé řady projektů na zvýšení energetické účinnosti, které by jinak nebylo možné provést. Nicméně v důsledku daných programových podmínek se v řadě případů nepodařilo plně využít veškerý potenciál energetických úspor, neboť nebyl kladen dostatečný důraz na komplexní renovaci objektů včetně technologických zařízení a na provádění energetického managementu v rámci energetického hospodářství příslušných budov.

Tato situace se pro nadcházející programové období OPŽP (2014-2020) mění a po dopracování pravidel poskytování dotací by měl být dáván důraz nejen na kvalitní provedení dlouhodobě návratných opatření typu zateplení obálky budov nebo výměny okenních a dveřních výplní, ale zejména na péči o chování budov vzhledem ke spotřebě energie. To lze provádět formou důsledného energetického managementu, ve vhodných případech poskytováním energetických služeb se zaručeným výsledkem aplikací projektů EPC.

Opatření stavebního charakteru a EPC projekty

Občas se vyskytuje názor, že stavebně konstrukční úpravy budov spočívající v zateplení pláště a výměně oken je možno hradit z dosažených úspor a tedy použít pro ně metodu EPC. Tato představa je přijatelná jen výjimečně a pouze doplňkově. Stavební opatření jsou z úspor návratné v poměrně dlouhém časovém horizontu (20 let a více) a kromě toho jsou podobné konstrukční zásahy definitivní a následně již nedokážou reagovat na měnící se vnější a vnitřní podmínky.

Úpravy pláště budov včetně výměny oken je lépe zadávat a financovat přímo bez dalších nákladů spojených se zárukami za dosažení úspor. Pokud stav pláště a oken vyžaduje stavební úpravy z hlediska vzhledu nebo fyzického stavu, lze projekt EPC se stavebními úpravami časově spojit, ovšem při financování každé z těchto dvou částí zvlášť. V posledních letech se objevují projekty, ve kterých jsou spojována řešení stavebních prvků financována z podstatné míry dotačními prostředky (například z OPŽP) s projekty řešenými metodou EPC.

Charakteristika metody EPC

Metoda EPC (z anglického výrazu Energy Performance Contracting) představuje netradiční přístup k energetickému hospodářství, který umožňuje spotřebiteli energie dosáhnout úspor energie a tím také snížení provozních nákladů. Spotřebitel energie tedy nemusí obvykle předem vynaložit prakticky žádný kapitál, protože úhrada potřebné investice je splácena z budoucích přínosů projektu.

Jde o poskytování energetických služeb se zaručeným výsledkem, kdy poskytovatel energetických služeb navrhne renovaci technologických zařízení, navržená opatření zrealizuje, dokonce uhradí, a smluvně se zaručí, že privátně investované finanční prostředky budou návratné z budoucích úspor provozních nákladů souvisejících s úsporou energie. Proto zákazník, kterým je většinou veřejnoprávní subjekt, má jistotu, že další finanční prostředky potřebovat nebude a o nainstalované zařízení bude dobře postaráno. Veškeré náklady na projekt se postupně hradí splátkami, které jsou odvozeny z dosažených úspor nákladů na energii.

EPC se často chápe v zúženém pojetí jako netradiční metoda financování a spotřebitelé o ni mají zájem především proto, že jim usnadní přístup ke zdroji financí. Zajištění financování ovšem bývá jen součástí celého komplexu služeb. Podstatné na poskytování energetických služeb formou projektu EPC jsou podmínky, za kterých je projekt realizován:

  • investice jsou spláceny z dosažených úspor provozních nákladů,
  • dodavatel smluvně ručí za sjednaný objem úspor energie,
  • dodavatel přebírá část rizik spojených s realizací, případně i se splácením investice.

Přenesení rizik od zákazníka na dodavatele u projektu EPC

Převzetí rizik u projektu EPC je kromě záruk za objem úspor energie jedním z hlavních důvodů, proč tyto projekty realizovat. Základní podobu přenosu rizik lze poměrně dobře ilustrovat na následujícím porovnání. Při běžném způsobu renovace energetického hospodářství v objektech je nejprve projektantem zpracována projektová dokumentace pro určité řešení, a poté je vybrána firma, která vyprojektované řešení provede. Takto zrealizovanou renovaci pak provozuje buď zadavatel sám, anebo externí firma, která provozuje zdroj energie, nebo se může starat o chod celého energetického hospodářství, což je ovšem v rámci takových projektů výjimečné.

Při řešení projektu EPC je nutné na počátku věnovat velkou pozornost tomu, co a jak má být řešeno. Je velmi vhodné zajistit zpracování analýzy, pro zjištění co je třeba renovovat a zda je vhodné využít právě metodu EPC. Při té příležitosti bude navrženo, jaká opatření lze řešit metodou EPC a pro jaká opatření je například vhodné požádat o dotační podporu. Pokud jsou objekty z hlediska renovací technologických zařízení vhodné pro aplikaci EPC, je vybírán poskytovatel energetických služeb, který navrhne v rámci vypsané veřejné zakázky co nejkomplexnější a nejoptimálnější řešení, na které po podpisu smlouvy zpracuje na základě svého návrhu projektovou dokumentaci pro smluvně sjednaná úsporná opatření, nainstaluje je, uhradí potřebné investiční náklady a následně ručí zato, že smluvně sjednaného objemu úspor energie bude dosaženo. Pokud by se tak nestalo, rozdíl uhradí na základě ročních „vyúčtování“ zadavateli. Je tedy zřejmé, že namísto několika dodavatelů, kterým samostatně nejde o úspory prostředků, je vybrán jeden dodavatel, se kterým je jednáno po celou dobu několika let a který ručí za výsledek projektu, tedy za smluvně sjednaný objem úspor energie.

EPC na TZB-info obsahuje popis metody EPC, příklady referencí i vzor smlouvy.

Podpora komplexních řešení z hlediska úspor energie

V roce 2012 byla schválena evropská směrnice o energetické účinnosti (2012/27/EU), která kromě toho, že významně podporuje rozvoj poskytování energetických služeb metodou EPC také žádá členské státy, aby do roku 2020 každoročně renovovaly alespoň 3 % celkové plochy budov centrálních správních orgánů. Aby bylo možné uvedeného požadavku dosáhnout, je nutné plně a efektivně využít existujícího potenciálu úspor energie. To znamená u prováděných renovací budov zahrnout kromě zateplení obálky budovy zároveň i rekonstrukci technologických zařízení, a s tím související optimalizaci hospodaření s energií. Při "komplexní renovaci" budov je možné kombinovat dotované zateplení obálky budovy s obnovou technologických zařízení prováděnou poskytovatelem energetických služeb prostřednictvím metody EPC.

Hlavní výhodou tohoto přístupu je, že umožňuje optimalizaci komplexního řešení z hlediska času a z hlediska výběru opatření, což vede k maximalizaci objemu úspor energie při vynaložení optimálního objemu investičních nákladů. Organizace komplexní renovace je poměrně náročná a vyžaduje detailní plánování, přípravu a realizaci v takové podobě, aby bylo dosaženo optimálních výsledků. Komplexní renovace může vyvolat do určité míry zvýšené náklady na organizaci a koordinaci obou částí (stavební a technologické), zvýšené náklady jsou ovšem ve výsledku vyvážené mnohem vyššími ekonomickými přínosy plynoucími z vyšších úspor energie.

Ukazuje se, že navrhovanou "komplexní renovaci" je výhodné realizovat v podobě dvou oddělených veřejných zakázek. Takový přístup umožňuje zřetelné odlišení pravidel a zásad hodnocení nabídek pro obě zakázky. Renovace technologických zařízení a zateplení obálky budovy jsou dva velmi odlišné procesy. Proto je vhodné vybrat nejlepší firmu pro každou zakázku a tedy oblast specializace zvlášť.

Model "komplexní renovace" byl již úspěšně realizován na několika pilotních projektech v České republice. Příkladem mohou být projekty ve Středním odborném učilišti služeb Novovysočanská v Praze 9, ve Střední průmyslové škole stavební Josefa Gočára v Praze 4 nebo ve školských zařízeních v Městské části Praha 13.

 

Hodnotit:  

Datum: 12.4.2015
Autor: Ing. Vladimír Sochor, SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s.   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


Projekty 2017

Partner - EPC

logo VENTOS

Partneři - Facility management

logo Mark2 Corporation
logo ATALIAN
logo ista
 
 

Aktuální články na ESTAV.czBoj se suchem v ČR: On-line systém, dotace Dešťovka a nová legislativaNový a bezpečný trend větráníVazby cihelného pohledového zdivaPraha chce lépe řešit správu svého majetku, včetně prázdných domů