Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Sociální bydlení, dotace a některé příklady z praxe

Tvorbu zákona o sociálním bydlení vždy provázejí ostré diskuse a koncepce sociálního bydlení je podle slov odborníků nedokonalá. Stále častěji se ozývají hlasy, že zákon o sociálním bydlení není potřeba a že obce by měly sociální bydlení zajišťovat i bez zákonné normy s tím, že od ministerstva dostanou finanční podporu. Zeptali jsme se na názor předsedy Občanského sdružení majitelů domů v ČR (OSMD) Tomislava Šimečka.


Bytový dům, foto © TZB-info

Uvádí, že OSMD stále a dlouhodobě uznává potřebu přijetí zákona o sociálním bydlení a zvýšení prospěšnosti vynakládaných prostředků na sociální bydlení. Podpora musí být určena pro sociálně slabé občany, nikoli pro takzvané obchodníky s chudobou či sociální developery. (Znakem současných rychle se rozvíjejících obchodníků s chudobou je levné skupování bytů a dalších nemovitostí ve vyloučených lokalitách a jejich nabízení k pronájmu sociálně slabým občanům, se souhlasem a štědrou podporou státu pomocí doplatku na bydlení…)

Co by tedy měl zákon z pohledu OSMD o sociálním bydlení splňovat?

Předně je třeba pro účely jakékoliv podpory a pomoci rozlišit

  1. občany s kompetencemi k bydlení
  2. občany bez kompetencí k bydlení

Kompetence k bydlení jsou dvojí:

  • kompetence finanční – tedy pravidelný legální příjem nezatížený exekucí
  • kompetence morální – čistý trestní rejstřík, bezproblémové soužití se sousedy a slušné zacházení s pronajatým majetkem
  1. Pro občany s kompetencemi k bydlení navrhujeme zachovat příspěvek na bydlení dle zákona č. 117/1995 Sb.
  2. O občany bez kompetencí k bydlení by se měla postarat obec s využitím finanční podpory státu.

Jedním z parametrů, které by zákon o sociálním bydlení měl splňovat, je tedy povinnosti obcí podílet se na podpoře občanů v bytové nouzi tak, aby byly zajištěny jejich základní životní podmínky a aby do budoucna byli tito občané motivováni k opětovnému získání kompetencí k bydlení a k návratu na běžný trh práce i bydlení. Nesouhlasíme s principem přidělování sociálních bytů podle principu „housing first“, bez ohledu na zásluhovost, tedy plošně přidělením „sociálního bytu“ všem, kteří spadají do kategorie sociální potřebnosti bez ohledu na další fakta. Dá se předpokládat jak zneužívání tohoto sociálního systému, tak úbytek motivovanosti těchto občanů k práci a návratu na normální trh bydlení.

Budování přístřeší i pro občany bez kompetencí k bydlení

Tomislav Šimeček
Tomislav Šimeček

Poslední dobou se daří evropským státům výrazně zdražovat cenu bydlení, zejména ve větších městech, kde jsou pracovní příležitosti i bydlení pro pracující třídu a většinou i instituce, které pomáhají sociálně slabším (chudým v zaviněné i nezaviněné nouzi). Situaci vyvolal z počátku masivní příliv (přes dva miliony) chudých nelegálních imigrantů, kteří, i když nehledají cílovou zemi u nás, vytlačují obyvatele z luxusnějších evropských lokalit k nám. Vlády evropských zemí, zejména ta naše, v tom našla zlatý důl spočívající ve zvyšování daňové zátěže již tak rostoucích cen nemovitého majetku, zejména rezidenčního. Z analýz Finepu i Delloitte vyplývá, že růst daňového zatížení se v posledních letech pohybuje od 21 do 52 % a další zvýšení se připravuje. Tržní cena pronajímaného bytu určuje i výši vlastního nájemného, zatímco nové a nové direktivy EU a ekologické přirážky zvyšují náklady prosté reprodukce bytového fondu jako druhé nejdůležitější složky nájemného. Přitom kvalita bydlení se úměrně ceně nezvyšuje a zejména výnos z pronájmu zůstává na stále tak nízké úrovni (2,5 % p.a., kterou může dosáhnout bez práce kdokoliv, kdo je schopen uložit na termínovaný vklad u pojištěné banky své úspory), že tato politika rozhodně nevede ty, kteří volný kapitál mají, aby jej investovali do krajně nejisté nájemní bytové výstavby, když bytový fond je možné mnohem výhodněji prodat zahraničním investorům. Předstíraný údiv vlády nad tím, že se jí plánované zdražení bydlení povedlo, vede jen ke snaze svalit vinu za zdražování bydlení na vlastníky, kteří si zaplacením daní sice zhodnotí svůj majetek, ale současně sníží výnos z tohoto majetku. Dokud vláda nepřestane dusit bytovou výstavbu daněmi a zdlouhavostí stavebního řízení, nebude bydlení levnější. Stejně tak budování ztrátového „sociálního bydlení“ pro občany bez kompetencí k bydlení nemůže žádná rozumná obec trvale podporovat,“ podotýká předseda OSMD Tomislav Šimeček.

Některá města se ale o budování přístřeší i pro občany bez kompetencí k bydlení (pravidelný legální příjem a dodržování zákonů) systémově pokoušejí. OSMD uvádí dva příklady z denního tisku. Například portál Romea sděluje, že v Chomutově vykoupilo město od soukromníků 16 bytů a využívá je na bydlení sociálně potřebných. Celkově v tomto „bytovém fondu sociálního bydlení“ má město už 28 bytů, v nichž aktuálně bydlí 53 dospělých a 52 dětí, nejčastěji se jedná o seniory, matky samoživitelky a lidé se zdravotním handicapem. Město mohlo v minulosti byty odkoupit díky dotacím Evropské unie, letos bude pokračovat, pokud nalezne vhodný dotační titul. I sousední město Most vykupuje byty – a to díky dotacím na vznik sociálního bydlení. Tento postup chválí Agentura pro sociální začleňování, podle níž je vytváření bytového fondu pro sociálně potřebné nejlepší způsob, jak zamezit obchodu s chudobou. Další příklad je z portálu idnes, kde se uvádí, že liberecká radnice se rozhodla zachránit zchátralý dům v Orlí ulici a po rekonstrukci jej chce použít pro účely sociálního bydlení. „Dům z roku 1843 má historickou hodnotu, proto se radnice rozhodla jej nezbourat, ale zachovat, a to i za vysokou cenu rekonstrukce. Uvnitř pak město počítá s dvanácti sociálními byty. Sociální bydlení ovšem neznamená byty pro bezdomovce,“ zdůrazňuje náměstek primátora. „Bude tam regulované nájemné a zájemci splní řadu kritérií. Například že mají určitý měsíční příjem, alespoň jeden z rodiny pracuje a podobně. Nájemní smlouvy budou vždy na rok, takže si ohlídáme, kdo tam bude bydlet,“ zmínil.

Názory OSMD prezentuje v diskusích s politickými představiteli a v médiích především předseda sdružení RNDr. Tomislav Šimeček. Pravidelně se nad tímto tématem setkává například s ministryní pro místní rozvoj Ing. Klárou Dostálovou. Vývoj debat lze sledovat na internetových stránkách OSMD.

Návrh zákona o sociálním bydlení (zpracovaný OSMD k datu 03.08.2014)

 
 
Reklama