Vytápění velkoprostorových objektů zavěšenými sálavými panely nebo infračervenými plynovými zářiči je vhodné kombinovat s větráním. Výhodou je ohřev přiváděného pouze na teplotu požadovanou v oblasti pobytu člověka.
První díl se věnuje základnímu rozdělení indikátorů vytápění. Požaduje-li se pouze podklad pro rozdělení nákladů na ústřední vytápění dané nemovitosti (zúčtovací jednotky), postačí použít k tomuto účelu indikátorů vytápění, které jsou někdy ne zcela správně také nazývány jako poměrová měřidla nebo rozdělovače topných nákladů.
Následující text je ukázkou z knihy Vzduchotechnika, autorů Ing. G. Gebauera, CSc., Ing. O. Rubinové PhD. a Ing. H. Horké. Tuto knihu vydalo Era vydavatelství a vybraný text je jen malou ukázkou z této kvalitní knihy. Kniha na 262 stranách přináší odbornou problematiku přehledně a srozumitelně. Kniha je doplněna celou řadou grafů a kvalitních obrázků.
Velkoplošné vytápění, ať už v podobě podlahy, stěny či stropu, umožňuje sdílet teplo do vytápěného prostoru převážně sáláním, vnitřní povrchové teploty stavebních konstrukcí jsou pak vyšší než je teplota vzduchu. Seriál článků v rámci projektu teorie na webu je určen pro studenty vysokých škol, nebo jako pomůcka na zkoušky pro autorizované inženýry v oboru TECHNIKY PROSTŘEDÍ.