Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Zavádění nové terminologie pro teplou vodu a její důsledky

V naší odborné literatuře, v projektové praxi, při provádění na stavbách i při konečném označování TZB v dokončených budovách je zapotřebí užívat jednotnou terminologii, která bude odpovídat normovému označení a především zaváděným evropským normám. Zavedení a ustálení nové terminologie není jednoduché, protože vyžaduje změnu některých dlouholetých a vžilých označení. Následující pojednání se týká problematiky teplé vody určené k lidské potřebě. Název je výstižný i když v naší "suché" technické terminologii zní poněkud nadneseně. Teplá voda pro vytápění není předmětem tohoto pojednání. Dovoluji si zde vyslovit názor, že upřesnění terminologické problematiky pro otopné soustavy nebude činit potíže. V teplovodních soustavách se rozvádí otopná voda (OT). Označení topná voda (TV), které se někdy objevuje, je nesprávné. Zdá se tedy, že zkratka TV vymizí jak z terminologie pro vodovod, tak i z terminologie pro otopné soustavy.


Souhrn údajů z legislativních předpisů

Nejzávažnější změny v terminologii se budou týkat systémů teplé vody vyráběné z pitné vody, jejíž rozvod je konstrukčně spojen směšovací baterii s rozvodem pitné studené vody. Všechny vyhlášky, směrnice, zákon č. 258/2000 Sb. a zaváděná evropská norma EN 806, s naším označením ČSN EN 806 "Vnitřní vodovod pro rozvod vody určeny k lidské spotřebě", neurčují tuto teplou vodu k pití, ale pro další lidskou spotřebu, jako je mytí, koupání a jiné předpokládané úkony související s udržováním hygieny (např. čištění zubů a další). Voda tedy nemá a nemůže mít vlastnosti pitné vody i když se z pitné vody vyrábí. V dalším rozboru se již neuvádějí legislativní předpisy, ze kterých bylo vycházeno, protože byly komplexně uveřejněny v předchozích číslech časopisu Český instalatér, v seznamu literatury ([1], [2], [3], [4], [5], [6], [7]).


Závěry vyplývající z legislativních předpisů

Výše uvedené legislativní předpisy se vzájemné doplňují, někde i opakují (a výjimečně též opravují). Ze souboru předpisů vyplývá že teplá voda určená k lidské spotřebě, která bude odebírána společnou směšovací baterií s pitnou vodou1), musí mít 2 základní vlastnosti:

  1. Musí být vyrobena z pitné vody,
  2. musí být zdravotně nezávadná.

První požadavek je jednoznačný a nepotřebuje komentář. Druhý požadavek je detailně specifikován splněním hygienických limitů mikrobiologických, biologických, fyzikálních, chemických a organoleptických ukazatelů jakosti, které jsou upraveny zvláštním právním předpisem. Teplá voda, která nesplňuje uvedené základní vlastnosti, musí být označena jako voda nepitná. Naskýtá se tedy otázka, proč teplá voda, která splňuje tyto základní vlastnosti, nemůže být považována za pitnou a používána například k přípravě nápojů a k některým náročnějším hygienickým účelům. Je to ze 3 důvodů:

  1. Při zahřátí vody mohou nastat určité chemické reakce, které neprobíhají v této vodě ve studením stavu. Je-li ve vodě například větší koncentrace železa a manganu, voda se může zakalit a zabarvit.
  2. V teplé vodě může být větší koncentrace některých patogenních bakterií, například bakterie Legionella Pneumophila, které mohou
  3. ohrozit lidské zdraví.
  4. Určité fyzikální úpravy vody, například magnetická úprava [6] a fyzikálně chemické úpravy teplé vody způsobují, že voda není vhodná pro
  5. požívání člověkem.

Zahříváním může voda ztratit též chuťové vlastnosti a čirost.


1 V předpisech se specifikuje: "Teplá voda dodávaná potrubím užitkové vody nebo vnitřním vodovodem...".
Bylo by třeba upřesnit, co se rozumí potrubím užitkové vody a tento termín připomínající dřívější označení TUV bylo by lépe neužívat.



Rozbor navržené a zaváděné terminologie podle normy ČSN EN 806 a její důsledky

Norma zavádí označení pro pitnou i nepitnou vodu a pro studenou i teplou vodu včetně zkráceného označení, které je platné ve všech členských zemích EU.

Podívejme se na označování:
PWC (potable water cold) - pitná studená voda
PWH (potable water hot) - pitná teplá voda
PWHC (potable water hot cirkulation) - pitná teplá voda cirkulační.

Překlad anglických označení je doslovný a je třeba jej dodržovat, pokud se v odborném textu nebo v projektové dokumentaci jedná o vodu pitnou (potable) a současně vodu nepitnou (non - potable) - obr. 1. A zde narážíme na problém zkráceného označení pro nepitnou vodu, které se mně nepodařilo v legislativních předpisech nalézt. Domnívám se, že by se měly použít stejné zkratky, před které by se před pomlčkou doplnilo písmeno N (obr. 1). Pokud se jedná pouze o pitnou vodu mělo by to být v úvodu odborného textu nebo technické zprávy výslovně uvedeno. V tomto případě by zkratky (PWC, PWH, PWHC) měly zůstat a ve slovním označení by se neuvádělo slovo "pitná". Vyvarujme se vymýšlení dalších zkratek (obr. 2)!



Obr. 1. Příklad grafického značení TZB v detailu rozmístění
potrubí v průchozím kanálu - řez, průmyslový závod
*) Použito společné zkrácené označení (v. text)
**) Informativní značení - neuvádí ČSN EN 806



Obr. 2. Část svislého řezu vodovodu
(Poznámka: pokud je v budově rozváděna pouze pitná voda,
je možné ve slovním označení slovo pitná vynechat - v. text)



Obr. 3. Příklad grafického značení TZB v detailu rozmístění
potrubí v technickém podlaží - řez, bytový dům
*) Použito společné zkrácené označení (v. text)
**) Informativní značení - neuvádí ČSN EN 806


A ještě jsou zde 2 problémy:
Při psaní odborných textů a na určitých výkresech používáme termíny teplá voda jako společný název pro potrubí teplé vody (přívodní) i pro cirkulaci. Pro společný název teplé vody s cirkulací neznáme zkratku. Doporučuji, aby se užívala opět zkratka PWH (obr. 1 a 3). Druhým problémem je označení teplé vody jako pitná teplá voda (potable water hot - PWH). Víme, že tato teplá voda není určena k požívání člověkem a že nemá vlastnosti pitné vody (zdůvodnění viz. Kap. "Závěry vyplývající z legislativních předpisů"). Pro odbornou veřejnost je označení pochopitelné a zdůvodnitelné. Pro zaměstnance v provozu a údržbě by asi velmi dlouho trvalo, než by se přeorientovali z dosavadního označení "teplá voda užitková" a zkratky "TUV" na nové označení.

Jako příklad uvádím označení na dveřích instalačních jader v jedné velké pražské nemocnici. Na dveřích je důsledné označení SV a TÚV. Údržbáři neví co se pod zkratkou TUV skrývá a protože se mluví o teplé vodě jako o TÚV (foneticky vyslovováno dlouze) napsali to takto i na dveře instalačních jader. Zavedení nových zkratek pro označení teplé a studené vody v údržbě budov bude možná problematické. Ale to již není úkol pro legislativu.


Závěr

Nová terminologie pro teplou vodu zaváděná ČSN EN 806 podle evropské normy 806, vnáší řád do názvosloví pro teplou vodu (a současně i pro studenou vodu) a pro její zkrácené označení. Platné značení by mělo přispět ke sjednocení názvosloví v oboru zdravotní techniky a vytápění. Nové zkratky jsou platné ve všech zemích EU, což je nezanedbatelná výhoda. Určité dosud nevyřešené (ale méně podstatné) otázky, na které bylo poukázáno v tomto článku, bude možno dořešit postupně při užívání nové terminologie v praxi.


Literatura:
[1] ČSN EN 806 - 1, 2 (736660) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě - část 1: Všeobecně, část 2: Navrhování.
[2] Vrána, J.: Nová evropská norma ČSN EN 806 - 2 pro navrhování vnitřních vodovodů. Český instalatér 6/2005, Praha.
[3] Seminář, Ohřívání teplé vody. STP 2005, Praha.
[4] Kopačková, D.: Vyhláška č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody. Český Instalatér 4/2004, Praha.
[5] Kopačková, D.: Novela vyhlášky o hygienických požadavcích na pitnou vodu. Český Instalatér 6/2005, Praha.
[6] Skokan, V.: Navrhování systémů teplé (užitkové) vody z hlediska nových poznatků. Český Instalatér 5/1993, Praha.
[7] Žabička, Z.: Posviťme si na technické normy. Český Instalatér 3/2005, Praha.

 
 
Reklama