Odborné recenzované články

Článek pojednává o problematice zateplování domů. Naleznete zde důvody pro zateplování, jakou tloušťku zateplovacího materiálu zvolit, dále způsoby financování zateplovacích prací a také nejčastější chyby, vyskytující se u zateplování panelových domů.

Teplo předávané z otopné plochy v horní části haly se dělí na sálavou a konvekční složku. Konkrétní řešení sálavých prvků pak definuje podmínky pro jejich návrh.

V pokračování článku se autor zabývá otázkami tepelného komfortu v souvislosti s povrchovou teplotou a nebezpečím vzniku průvanu. Rozebírá otázky distribuce teploty a praktické způsoby hydraulického zapojení.

Technologie Hydroflow řeší problém usazování vodního kamene v rozvodech a na teplosměnných plochách v instalacích "voda, topení, chlazení, klimatizace".

Síla mořského větru a jeho potenciál pro rozvoj větrné energie z pobřeží kolem Evropy sahá dle odhadů za energetické potřeby členských zemí evropské pětadvacítky. Je tedy nadále nezbytně nutné se touto energií zabývat, přestože její nynější cena je v dalším rozvoji spíše překážkou.

Článek nastiňuje vývoj výroby výtahové techniky v ČSR od konce 19. století, přes válečné i poválečné období. Naleznete zde také stručný přehled historie vzniku českých výtahových podniků.

Revize elektrotechnického zařízení je soubor činností prováděných na elektrickém zařízení, jejichž cílem je ověřit stav aplikovaného elektrotechnického systému z hlediska požární a elektrotechnické bezpečnosti.

Článek vysvětluje rozdíl mezi bariérovou a vrstvenou trubkou z pohledu tlouštky vrstev s ohledem na připravované aktualizace norem a vysvětluje princip a smysl radiačního síťování pro zlepšení vlastností plastů.

Autorka popisuje možné zdroje energetické biomasy, jejíž největší rozvoj vidí ve fytoenergetice. "Její význam ve vztahu ke skleníkovým plynům není pouze v její náhradě za fosilní paliva, ale především v odčerpávání CO₂ z ovzduší jako výsledek zintenzivnění vegetace na co nejrozsáhlejších plochách!"

V článku jsou uvedeny požadavky na výtahy, které mohou být poznamenány činností vandalů. Požadavaky stanoví norma ČSN EN 81-71.

K napsání této, spíše úvahy než odborného článku, mě vedl zážitek z konference Izolace 2006, kde jeden soudní znalec informoval odbornou veřejnost o svém případu: Byl požádán o zpracování znaleckého posudku na novostavbu, kde se nadmíru vyskytovala plíseň. Posudek zpracoval, zdůvodnil, proč plíseň vzniká. Byl však dodavatelem stavby zažalován.

Článek se zabývá praktickými důsledky novely zákona č. 406/2000 Sb. a s ním souvisejících vyhlášek. Tyto právní předpisy stanoví povinnost pro provozovatele malých stacionárních zdrojů (se jmenovitým výkonem do 200 kW) zajišťovat prostřednictvím oprávněné osoby měření účinnosti spalování u spalovacích zdrojů.

Možnou alternativou úpravy stavu prostředí pro vytvoření optimálního tepelného komfortu osob v administrativních budovách, bez vysokých nároků na distribuci vzduchu, je klimatizace prostorů sálavými chladicími systémy. Mezi nejrozšířenější systémy tohoto typu patří zejména chladicí stropy.

Hodnocení životního cyklu slouží k regulaci a snižování dopadů výrobků na životní prostředí. Hodnoty uvedené v článku jsou původní výsledky předkládané prvně odborné veřejnosti a významná část z nich je i pro obor vytápění.

V prvním díle článku jsme si připomněli černobylskou katastrofu, v dnešním pokračování se podíváme na "problém" s jaderným odpadem a nahlédneme do budoucnosti jaderné energetiky, kterou mnozí shledávají jako jedinou možnou alternativu spjatou s budoucností nejen naší, ale i našich následovníků.

Článek obsahuje dvě doporučení bezpečnostní rady výtahového průmyslu. První se týká náhrad osazování klece stávajících výtahů klecovými dveřmi a druhé je doporučení k aplikaci nařízení vlády č. 378/2001 Sb. u výtahů, které jsou používány jako pracovní prostředky.

Článek popisuje vliv hmoždinek, kterými se kotví kontaktní zateplovací systémy, na celkovou tepelnou ztrátu objektu. Je doplněn simulací termogramu, grafy průběhů teplot a tabulkou vypočtených hodnot jednotlivých hmoždinek a konstrukcí.

Pokračování úspěšného seriálu článků se schématy zapojení topných systémů. Úvodní díl je věnován obecnému popisu systémů teplovzdušného vytápění a větrání a možnostem využití zemního registru pro zimní předehřev a letní chlazení přiváděného vzduchu.

Radon jakožto plyn má přirozenou schopnost unikat z prostředí s vyšší hustotou (geologické podloží, půda) do vnitřního prostředí budov. Někdy stačí i malá netěsnost v provedené izolaci, kterou proniká nahromaděný plyn. Jako nejúčinější protiradonové opatření se ukazuje dostatečné větrání.

Článek hovoří o připravované normě pro provoz a údržbu vnitřních vodovodů prEN 806-5, která bude zavedena do českého i slovenského systému národních norem a obsahuje řadu nových zásad nejen pro běžnou údržbu, ale např. i pro uvedení do provozu po dostávce podle délky odstávky. Z hlediska aktuální hygieny se jedná o zásadní změnu přístupů.