Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Individuální údržba solární soustavy v rodinných domech (I)

Ačkoliv je provoz a údržba solární soustavy poměrně nenáročná, má svá specifika a zásady, které je vhodné dodržovat. Článek o údržbě solárních soustav je především zaměřen na soustavy v rodinných domech a není orientován pouze na laickou veřejnost.

Obecné pojednání

V rodinných domech se solární soustava používá nejčastěji na celoroční přípravu teplé vody (dále jen TV), další aplikace jsou celoroční ohřev vnitřního bazénu, zimní přitápění nebo i vytápění domu (otopnou vodou nebo vzduchem) a letní ohřev venkovního letního bazénu. Soustava může být v ojedinělých případech navržena jako sólová, ale nejčastěji je navrhována s různými doplňkovými zdroji tepla v různých kombinacích (vícevalentní soustava) a dále i s několika okruhy (víceokruhová soustava). Neexistují plošná typová řešení, u každého objektu se jedná o originální koncepci, více či méně složitou.

Jednoduché soustavy si může odborně zdatný investor pořídit s některými dodávkami solárních firem sám, ale nejčastější a doporučovaná je dodávka specializovanou solární firmou tzv. formou "na klíč". Má to své výhody v tom, že soustava musí projít záruční lhůtou, ve které případné chyby a problémy odstraňuje dodavatel na své náklady. Na některé komponenty soustavy namontované vyškolenou firmou je také výrobci poskytována delší záruka než při montáži vlastní a výhodu má i nižší daň z přidané hodnoty.

Následující informace s doporučením základních pravidel údržby malých solárních soustav v rodinných domech je víceméně orientována na laickou veřejnost a neřeší složitější problémy.

Údržbou je myšlena činnost či jejich soubor k udržení solární soustavy v provozuschopném stavu. V jednoduchosti můžeme údržbu rozdělit na:

  • preventivní
  • údržbu po poruše (opravu či výměnu vadné součásti systému)

Jak u malých tak i u rozsáhlých solárních soustav je zpravidla preventivní údržba (ve většině případů se jedná o vizuální kontrolu) prováděna uživatelem a naopak pro případy údržby po poruše vyžadující větší či odborný zásah, např. výměna kolektoru s prasklým sklem, opětovné naprogramování řídící jednotky či výměna zpětné klapky, je povolána servisní firma. (nejčastěji původní dodavatel)

V každém případě rozhodnutí zda údržbu provádět či nikoliv vyplývá ať už z vědomé či nevědomé ekonomické úvahy. Jak je z uvedeného grafu patrné, jedná se vždy o nalezení takové optimální úrovně údržby za jistých nákladů na její zabezpečení k dosažení optimálního ekonomického efektu z provozu solární údržby. Jednoduše řečeno, provádět údržbu za získáním ekonomického efektu ovšem ne nepřiměřeně objemnou, aby se tak získaný ekonomický efekt z provozu nesmazal vynaloženými náklady na údržbu. Prakticky jde o nalezení maximálního rozdílu mezi náklady na údržbu a získaného efektu viz obr. č.1 (naznačeno červenou šipkou).


Obrázek 1

V níže uvedené tabulce je uvedena skladba doby potřebné k vykonání údržby, tedy doby kterou vynaloží uživatel sám či servisní firma. Zde je nutné podotknout, že v případě povolání servisní firmy se mnohdy neúměrně prodlužuje doba logistického zpoždění. Je to doba, kdy není prováděna prakticky žádná údržba ovšem nutná k jejímu provedení a která se se zvyšující se vzdáleností servisní firmy od místa instalace solárního systému prodlužuje. Ovšem je nutné tuto dobu "zaplatit". Cena ale není přímo úměrná reakční době doby servisní. Proto je z pohledu uživatele žádoucí si pokud možno provádět preventivní a případnou drobnou následnou údržbu vlastními silami.


Obrázek 2

Specifika jednoduché soustavy k ohřevu TV a soustavy určené k přitápění

Sluneční kolektory musí být optimálně orientované a skloněné, nesmí být stíněné stromy, jinými překážkami ani vzájemně. Neměly by být nadměrně znečišťovány např. sazemi při vytápění uhlím. Ke kolektorům by měl být přístup pro kontrolu a údržbu. U vakuových kolektorů i pro odklízení sněhu.

Potrubí ze střechy do suterénu by mělo být co nejkratší, chráněné tepelnou izolací s odolností do 150 °C, vedené vnitřkem objektu, nikoliv po venkovní fasádě.

Pohonná jednotka s veškerým provozním vybavením by měla být dokonale přístupná, na stěně nebo na ohřívači (akumulátoru) v suchém místě a do okruhu zapojena nejlépe mezi dva uzavírací ventily.

Solární ohřívač TV nebo kombinovaný ohřívač TV by měl být umístěný co nejblíže maximálnímu odběru (koupelna). V ojedinělých extrémních případech se doporučuje nucená cirkulace TV.

Automatická regulace by měla být zapojena přes samostatný elektricky jištěný okruh, aby případný výpadek okruhu, vzniklý jiným spotřebičem, neodstavil solární soustavu z provozu.

Solární akumulátor pro vytápění by měl být co nejblíže kotli (biomasa, plyn, uhlí). Vzniklá bivalentní soustava přípravy TV a vytápění se musí řešit komplexně nejlépe jediným projektantem a dodávat jedinou montážní firmou. Při možné poruše odpadnou vzájemné firemní nesváry, na které doplácí investor i uživatel.

Pro využití sluneční energie pro vytápění jsou kvůli nižší dosahované teplotě ze sluneční energie v topném období požadovány otopné soustavy podlahové nebo vzduchové. Při nízkých tepelných ztrátách objektu lze za určitých okolností připustit i vytápění pomocí radiátorů s nižším teplotním spádem.

Zabezpečení proti nežádoucí manipulaci se zařízením malými dětmi uživatele.

 
 
Reklama