Odborné recenzované články

Contam je simulační nástroj používaný na analýzu teplot a proudění vzduchu ve více zónách nebo komplexu budov. Sleduje koncentraci a šíření kontaminentu v budově, např. CO₂ v závislosti na pohybu osob v budově.

Článek se zabývá nesmírně aktuální problematikou navrhování energeticky pasivních domů. Autorka prostřednictvím parametrických studií zkoumala vliv jednotlivých návrhových prvků na energetické vlastnosti pasivních domů. Pro tento účel vybrala čtyři základní modelové objekty, pro které příslušné studie realizovala.

Článek se zabývá nejnovějšími poznatky uváděné v naší i zahraniční literatuře týkající se vzniku vedlejších produktů dezinfekce v souvislosti s použitím chloru, oxidu chloričitého, ozónu a UV záření jako dezinfekčních činidel.

Mezi roky 2009 a 2040 předpokládá predikce dle referenčního scénáře následující úspory spotřeby elektřiny: elektrické vytápění – pokles měrné spotřeby o 22 %, ohřev teplé vody – pokles měrné spotřeby o 18 %, ostatní spotřeby – pokles energetické náročnosti o 7 %, celková měrná spotřeba vzroste o 29 %.

Přesto, že od okamžiku zrušení „starých“ technických norem pro stanovení zatížení a dimenzování stavebních prvků a konstrukcí uplynuly již takřka dva roky, stále nejsou určité části naší odborné veřejnosti zřejmé všechny dopady plného zavedení systému Eurokódů do oblasti mechanicky kotvených pružných hydroizolačních povlaků střech. Stále poučenější stavební dozory a v neposlední řadě i pojišťovny odmítají převzít popř. pojistit mechanicky kotvené střešní pláště, které nejsou řádně provedeny – tedy i kvalifikovaně a prokazatelně správně kotveny.

Při posuzování udržitelnosti je každopádně nutno brát v úvahu kromě ekologických cílů rovněž finanční zdroje. Vzhledem k důležitosti financování závisí na zdrojích všechna rozhodnutí při výstavbě. Nízkorozpočtové cíle a pasivní standard domu lze velmi dobře sloučit dohromady. Přitom je důležité, aby projektanti optimálně uplatňovali všechny známé možnosti snižování nákladů při výstavbě.

V předcházející části článku jsme se zmínili o požadavcích na správné seřízení soustavy po zateplení budov. V tomto pokračování popíšeme některé rozdíly mezi způsoby vyvažování otopných soustav, některé chybné úvahy o fungování soustav ústředního vytápění a uvedeme nové možnosti řešení.

Článek je příspěvkem k problematice vsakování srážkových vod z povrchového odtoku a popisuje postup dimenzování vsakovacích šachet. Nejdůležitějším údajem je koeficient vsakování k_f v podloží, resp. v místě, kde se vsakovací zařízení umístí. Součinitel propustnosti půdy k_f vyjadřuje rychlost v m/s, kterou protéká srážková voda určitým typem prostředí, t.j. zeminy.

Druhá část článku popisuje nové možnosti využití oxidu uhličitého, zejména jeho aplikaci jako suroviny pro moderní chemické syntézy i substance pro akumulaci energie z obnovitelných zdrojů. Vyjadřuje se rovněž skepticky k efektu ukládání CO₂ do geologických struktur.

Energetická charta má nyní 53 členů, z neevropských zemí například Austrálie, Japonsko, Kazachstán nebo Uzbekistán. Evropskou unii v Chartě zastupují Evropská společenství a Euratom. Dále existuje sekce 24 pozorovatelských států (například Kanada, Írán, Nigérie, Katar, USA nebo Venezuela) a 11 institucionálních pozorovatelů.

Článek popisuje první výsledky široce založeného projektu, zaměřeného na minimálně tříleté sledování rozsáhlého spektra údajů, zahrnujících energetickou efektivnost budovy, kvalitu jejího vnitřního prostředí a tepelně vlhkostní bilanci stavebních konstrukcí. Měření probíhá na jednopodlažním nepodsklepeném experimentálním rodinném domě s plochou střechou, označovaném jako NED FIAMO.

Úspory tepelné energie úzce souvisí s provozními režimy vytápění, volenými odběratelem tepla. Veřejnost zná jednoduchou pomůcku „1°C = 6 % spotřeby tepla na vytápění“, ale chybí bližší informace, jak se toto zjednodušení promítá do vlastních provozních nákladů. Tento příspěvek navazuje na články „Úspory tepla skutečné, domnělé a matoucí“ a „Úspory tepla – jak zjistit (a zajistit) návratnost investic“. Uživateli soustavy nabízí jednoduchou pomůcku a odpovídá na nejčastější otázky provozu otopných soustav.

Součástí některých v současné době vyráběných potrubních systémů jsou tvarovky, jejichž konstrukční řešení způsobuje velkou tlakovou ztrátu. Jedná se zejména o tvarovky mající menší vnitřní průměr než je vnitřní průměr trubek, které spojují. Při výpočtu je nutné uvažovat skutečné tlakové ztráty těchto tvarovek.

Kolébkou energetických družstev je Skandinávie. Družstevní princip v energetice využívá rovněž Německo, začíná se prosazovat v Austrálii, USA, Kanadě, ve Velké Británii a dalších zemích. V Dánsku bylo družstevní vlastnictví jedním z klíčových faktorů úspěšného rozvoje obnovitelné energie v této zemi.

Ve stavebnictví je třeba se zabývat nejenom samotnou environmentální náročností výstavby budov a jejich provozem, ale popsat celý životní cyklus budov od těžby surovin, přes výrobu materiálů a jejich dopravu až po demolici stavby a případnou recyklaci stavebních materiálů. Je třeba kvantifikovat dopady stavební výroby na životní prostředí a následně výstupy srozumitelně prezentovat veřejnosti.

Průzkum stavu obvodových plášťů na bázi pórobetonu bytových domů na Slovensku, provedený v letech 2010 a 2011, prokázal rozsáhlý výskyt trhlin. Ty mohou představovat problém pro bezpečné kotvení ETICS ke stávající obalové konstrukci. Trhlina představuje diskontinuitu ve hmotě a výsledky výtažných zkoušek ukazují, že okolí trhliny lze považovat za oslabenou oblast s nižší únosností hmoždinek. V tomto příspěvku informujeme o rámcových výsledcích zkoušek provedených in situ a o předběžných výsledcích laboratorních zkoušek.

Rozhodnutí o zateplení panelového domu začíná otázkou „co nám miliónová investice přinese“ a z mnoha dostupných informací zjistíme, že asi 50 % úspor tepla. Měřič tepla, instalovaný na vstupu přípojného potrubí do soustavy, by tedy měl vykazovat poloviční spotřebu tepla než před zateplením, ale většinou jsou výsledky velmi odlišné – a to v obou směrech.

Tento článek je pokračováním tematického okruhu zaměřeného na hlučnost a regulační vlastnosti jednolistých klapek v systémech vzduchotechniky. V tomto článku jsou ve vzájemné souvislosti prezentovány akustické a hydraulické vlastnosti jednolisté kruhové klapky a soustav dvou sériově řazených klapek s různým provedením regulačního listu za předem definovaných podmínek. Článek předkládá doporučení pro volbu vhodného typu klapky z hlediska nízké hlučnosti a dobrých regulačních schopností.

V posledních letech se na stavbách vyskytují poruchy (převážně důlková koroze) na ocelovém pozinkovaném potrubí. Zřejmě se vytratila historická paměť. Obdobná situace byla v letech 1960–1970. Na základě poruch vnitřních vodovodů z ocelových pozinkovaných trubek důlkovou korozí byla tehdy přijímána různá technická opatření.

O oxidu uhličitém se v současnosti nejčastěji hovoří jako o obtížném odpadu, kterého je třeba se nějak zbavit. Jedná se přitom mnohdy o diskutabilní návrhy (například CCS) spojené s vysokými náklady a nejistým efektem. Racionální přístup v duchu moderních trendů však představuje snaha o jeho materiálové využití. První část článku se zabývá základnmí vlastnostmi a přehledem tradičních možností technického využití oxidu uhličitého.