V oblasti úpravy pitné vody se flotace začala používat zhruba od šedesátých let 20. století na mnoha úpravnách vod v Kanadě, USA, Velké Británii a v zemích Evropské unie, kde je zařazována jako první separační stupeň v rámci dvoustupňové úpravy vody
Výtahy náleží k velmi důležitým technickým zařízením budov a technologií. Z těchto důvodů je jim třeba věnovat pozornost nejen z hlediska správného technického provedení, ale také z hlediska požárně bezpečnostního. Zejména pak výtahy požární a evakuační, které jsou současně velmi významnými požárně bezpečnostními zařízeními (dále jen „PBZ“), musí splňovat současně také přísné technické podmínky požární ochrany. V prvním díle se budeme věnovat terminologii a technickým požadavkům.
Ratingové hodnocení LEED dosud jednoznačně zvýhodňovalo certifikaci FSC (Forest Stewardship Council) nad ostatními, řekněme konkurenčními typy, národních a mezinárodních ceritifikací dřevní hmoty. Kritici FSC poukazují například na to, že v zásadě neexistuje jasně identifikovaný důvod pro vznik nějakého hodnotícího standardu.
Běžně praktikované jednoduché statistické zpracování spotřeb tepla vykazuje rozdíly naměřených hodnot, ale nikoliv úspory tepelné energie, kvůli kterým se budovy zateplují a otopné soustavy upravují. Rozdíly naměřených hodnot při různých vnitřních teplotách objektů nemají pro spotřebitele tepla žádný praktický význam, protože nevypovídají o skutečných úsporách tepla a neumožňují mu režim vytápění upravit ani změnou chování lidí v bytech, ani jinými prostředky. Spotřebitelům tepla chybí informace o vztazích mezi průměrnou vnitřní teplotou objektů při měření spotřeby tepla, o vlivu působících tepelných zisků a možných úsporách tepla při dodržení legislativou stanovené průměrné vnitřní teplotě objektu.
USA nedávno zavedly na čínské panely antidumpingové clo, podobný krok se chystá v EU. Čína reagovala zavedením cla na solární křemík dovážený z USA. Výsledkem v každém případě bude zvýšení cen panelů a prodloužení doby do dosažení konkurenceschopnosti fotovoltaiky s konvenčními zdroji. V pozadí je snaha německé firmy SolarWorld udržet se na trhu.
Předmětem této práce je numerická analýza chování dřevobetonové kompozitní stropní konstrukce, tvořené betonovou deskou a dřevěnými nosníky z lepeného lamelového dřeva. Hlavním cílem je posoudit možnost využití betonové desky, která spolupůsobí s dřevěnými trámy a pomocí modelů v programu ANSYS vyšetřit její chování v zatížené stropní konstrukci. Přesnost numerické analýzy dřevobetonových konstrukcí plně závisí na použitých materiálových modelech, proto budou provedené materiálové modely později ověřeny na základě experimentálních výsledků.
Šikmé a strmé střechy jsou na budovách prováděny po několik staletí. Ještě do nedávné doby měly tyto střechy pouze jediný účel – chránit budovu před srážkovou vodou, sněhem či dalšími klimatickými vlivy. Podívejme se podrobněji na současnou problematiku nadměrné vlhkosti u střešních plášťů šikmých a strmých střech a ukažme si i pomocí obrázků některé konkrétní příklady.
Stanovení rozvoje požáru v požárním úseku s následným zjištěním teploty v jednotlivých částech konstrukce vyžaduje znalost mnoha parametrů. Nejdůležitějším krokem je stanovení návrhového požárního scénáře, který nejlépe odpovídá mimořádné požární situaci. Na základě návrhového požáru lze popsat průběh teplot v požárním úseku a určit přestup tepla do konstrukce. Podívejme se na několik modelů a na tepelná a mechanická zatížení konstrukcí.
Zateplování obvodových plášťů panelových domů se přesouvá k domům zděným obytným stavěným na přelomu 19. a 20. století. Tyto domy mají obvykle nevytápěný polozapuštěný suterén se zastropením plochými cihelnými klenbami nebo trámovým stropem. Zateplení obvodového pláště s ponecháním původního systému vytápění vede ke změně vnitřního klimatu a k vyvolání druhotných vad.
V příspěvku je uveden rozbor celkového chladicího faktoru klimatizačního systému. Celkový chladicí faktor zahrnuje kromě energetických nároků zdroje chladu i energetické nároky ventilátorů a čerpadel, která jsou součástí klimatizačního systému a zajišťují odvádění tepelné zátěže z požadovaných prostorů budovy.
Rozvoj stavebnictví vyžaduje vývoj zlepšených vlastností různých materiálů. Inovace vlastností materiálů přinášejí nákladové výhody oproti konvenčním řešením a mohou přinést i větší flexibilitu při realizaci výstavby. Ve stavebnictví se uplatňuje celá řada tradičních materiálů, mezi které patří i překližkové desky. Používají se jako konstrukční i jako pomocné stavební materiály. Jejich spotřeba ve stavebnictví a v jiných odvětvích neklesá, právě naopak - roste. Proto je zlepšování vlastností překližovaných desek a stabilizace vlastností v celé vyrobené sérii překližových desek v zájmu jak výrobců, tak i odběratelů.