Odborné recenzované články

I navzdory skutečnosti, že vyregulování soustav teplé vody je povinnost ze zákona, na rozdíl od vyregulování soustav ÚT, které byly ve velkém již realizovány, soustavy teplé vody jsou vyregulované sporadicky.

Poslanecká sněmovna parlamentu schválila novelu stavebního zákona. Jde již o desátou během 7 let, kdy nový stavební zákon nabyl účinnosti. Nutno přiznat, že někdy docházelo k novelizaci této jedné ze základních právních norem v rámci přijetí jiného zákona nebo novelizace jiného zákona. Tato poslední novela je nejzásadnější z dříve přijatých změn.

Tepelné chování zemin je obecně neprozkoumané a nynější používané výpočty jsou značně zjednodušeny. Tato práce se zabývá dopadem použití rozdílných vlastností zeminy na numerické stanovení lineárního činitele prostupu tepla stavebních detailů u základů. Popisuje, jak numerické výpočty reagují na tyto vlastnosti podloží. Analýza byla provedena pro skutečné detaily základů a byla použita k vytvoření jednoduchého grafu pro získání představy o chování výpočtu.

Výstavba, provoz a likvidace elektráren působí četné negativní efekty (emise, odpady apod.) ovlivňující lidské zdraví a životní prostředí. Z pohledu ekonomiky se v převážné většině jedná o externí náklady, které nejsou zachyceny v tržních cenách. Jedním z nejpropracovanějších přístupů ke kvantifikaci externích nákladů je evropská metodika ExternE.

V současné době není jednoduché najít optimální variantu energie používané k vytápění, která by byla vhodná pro všechny typy rodinných domků. Ekonomické vyhodnocení základních variant, které se nabízí, by mělo být pro volbu způsobu vytápění u konkrétního rodinného domu dostačující. Uvedený článek uvádí příklad výběru vhodné varianty vytápění a ohřevu teplé užitkové vody vybraného rodinného domu formou porovnání technických, ekonomických a zeměpisných možností z devíti základních a běžně používaných variant v České republice.

V současné době se klade značný důraz na úsporu energií a využívání obnovitelných zdrojů energie. Proto je velmi důležitý správný návrh topného / chladicího systému, který by měl zároveň zajistit příznivý tepelný stav vnitřního prostředí - tepelnou pohodu. V tomto příspěvku jsou prezentovány konstrukční systémy, skladby a možná řešení nízkoteplotního podlahového vytápění a vysokoteplotního stropního chlazení.

Článek pojednává o historii Národního domu, jeho systému klimatizace v době po výstavbě, současném stavu a jeho provozování a věnuje se další rekonstrukcí celého systému.

Novodobé konstrukční systémy pro nízkoenergetickou výstavbu, v pasivním a nulovém standardu nebo energeticky autonomní budovy, jakož i zvýšená popularita konstrukcí z masivního dřeva znamenají zásahy do samotné konstrukce, její statiky, stavební fyziky, ale i protipožárních vlastností. Některé prototypové konstrukční řešení nejsou ověřená, ať už zkouškám, hodnověrnou výpočetní analýzou nebo ověřením při dlouhodobém užívání stavby.

Při energetickém hodnocení budov, jak v energetickém auditu, tak i v průkazu energetické náročnosti budov, je nezbytné správně určit energetickou bilanci posuzovaného objektu. Klíčovými hodnotami jsou tepelné ztráty a tepelné zisky, které jsou výchozí pro stanovení potřeby a spotřeby energie na vytápění a chlazení. Energetická náročnost budovy se počítá dle normy ČSN EN ISO 13790. Článek poukazuje na úskalí výpočtu tepelných zisků zasklení ze slunečního záření. Porovnává stávající metodiku se staršími způsoby výpočtu. V závěru článků je uveden příklad výpočtu dle jednotlivých metodik v rámci otopného období.

Chemické složení atmosférických srážek nad územím ČR jsou předmětem dlouhodobého sledování. V zásadě můžeme možné zdroje (bodové a plošné) znečištění rozdělit na ty vyvolané lidskou činností a zdroje přírodní, většinou související s eolickou činností, zvýšenou prašností nebo sopečnou aktivitou.

V rámci Projektu 1221420507: „Vybrané vlastnosti přírodních a dalších stavebních materiálů, stavebních prvků a budov“ programu Efekt MPO ČR byly provedeny zkoušky požární odolnosti obvodových plášťů pro nízkoenergetické a pasivní domy na bázi přírodních a recyklovaných materiálů. Ukazuje se, že sláma vyhovuje nejen tepelnětechnickým ale při správné aplikaci i požárním požadavkům na obvodové pláště.

Příspěvek podává základní přehled o budově národní technické knihovny v Praze. V příspěvku je popsáno jak architektonické řešení, tak systém větrání a klimatizace budovy. Dále je zmíněna počítačová simulace a monitorování provozu budovy.

V praktických otázkách recyklace fotovoltaických panelů došlo k poměrně malému posunu. Byla však přijata nová legislativa na evropské úrovni i v České republice. Požadavky českého zákona jdou v případě fotovoltaických panelů nad rámec požadavků evropské směrnice i české vyhlášky o nakládání s elektrozařízeními a elektroodpady.

Výtahy náleží k velmi důležitým technickým zařízením budov a technologií. Z těchto důvodů je jim třeba věnovat pozornost nejen z hlediska správného technického provedení, ale také z hlediska požárně bezpečnostního. Zejména pak výtahy požární a evakuační, které jsou současně velmi významnými požárně bezpečnostními zařízeními (dále jen „PBZ“), musí splňovat současně také přísné technické podmínky požární ochrany. Ve třetím díle se budeme věnovat Normativním požadavkům a normovým technickým podmínkám požární ochrany staveb.

Diagnostické prohlídky byly zaměřeny na kontrolu stavu střešní konstrukce a porovnání jejího skutečného provedení vzhledem k příslušné projektové dokumentaci. V případě, že byl dostupný i statický výpočet, kontrolovaly se jeho vstupní parametry (skladby, zatížení, sněhové a větrové oblasti, geometrie konstrukce a apod.) a kompletnost výpočtu (návrh a dimenzování jednotlivých nosných prvků). V některých případech byl dokonce podle potřeby zpracovaný i kontrolní statický přepočet vybraných nosných konstrukcí, resp. prvků.

Tento článek se zabývá problematikou optimalizace plánů preventivní údržby na základě hodnocení rizika. Cílem je návrh jednotného systému, který pojme optimalizaci údržby zařízení jako celek a docílí lepších výsledků než při aplikaci samostatných moderních metod údržby (RCM – Reliability Centered Maintenance, RBI – Risk Based Inspection, SIFpro – Safety Instrumented Function).

Výtahy náleží k velmi důležitým technickým zařízením budov a technologií. Z těchto důvodů je jim třeba věnovat pozornost nejen z hlediska správného technického provedení, ale také z hlediska požárně bezpečnostního. Zejména pak výtahy požární a evakuační, které jsou současně velmi významnými požárně bezpečnostními zařízeními (dále jen „PBZ“), musí splňovat současně také přísné technické podmínky požární ochrany. V druhém díle se budeme věnovat Vybavení staveb výtahy, obecným a zvláštním požadavkům.

Poslední červencový den uspořádal ministr průmyslu a obchodu Martin Kuba brífink k připravované AKTUALIZACI STÁTNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCE. Ve své 40minutové prezentaci představil hlavní body připravovaného strategického dokumentu, který míří do mezirezortního připomínkového řízení.

Z množství realizovaných dřevostaveb a pozitivních zkušeností s jejich užíváním je zřejmé, že dřevo a materiály na bázi dřeva patří k efektivním konstrukčním materiálům pro střešní konstrukce, stropní i stěnové konstrukce domů. V příspěvku jsou shrnuty poznatky a závěry z teoretického řešení, navrhování a realizace nosných dřevěných konstrukcí domů řešených na Ústavu kovových a dřevěných konstrukcí Fakulty stavební VUT v Brně.

Článek prezentuje aktuální situaci v normalizační činnosti oboru větrání a klimatizace. V úvodu článku je vysvětlena struktura činností při tvorbě norem a princip přejímání Evropských norem do užívání v ČR. Článek uvádí přehled platných norem z oblasti větrání a klimatizace. Některé důležité normy jsou doplněny krátkým komentářem. V závěru příspěvku jsou zmíněny aktuální normy připravené k převzetí v roce 2012 a seznam norem, jejichž zařazení do soustavy ČSN se předpokládá v blízké budoucnosti.