Veřejně dostupná pravidla jsou nyní v ČR zastoupena „zákonem o službách“ a k tomu prováděcí Vyhláškou č. 269/2015 Sb. o rozúčtování nákladů na vytápění a společnou přípravu teplé vody pro dům. V mnoha bytech je již dálkový odečet spotřeby tepla realitou. Pro zbývající platí povinnost dálkového odečtu od října 2020.

Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta. Ke splnění nových požadavků vede cesta přes kvalitnější obálku budovy, instalaci úsporných technologií či využití obnovitelných zdrojů nebo jejich vzájemnou kombinaci. Reálný dopad změn je nezbytné posuzovat v kontextu návrhu energeticky úsporných opatření na skutečném rodinném domě.

Odborný Novela vyhlášky o energetické náročnosti (nově vyhláška č. 264/2020 Sb.) mění požadavky na budovy s téměř nulovou spotřebou energie (tzv. NZEBy). Od roku 2022 se zvyšuje důraz na koncepční přístup architekta či projektanta i důraz na využití obnovitelných zdrojů energie. Zpřísnění požadavků zasáhne především rozlehlé, nekompaktní a nevhodně orientované budovy. Ty svůj „energetický handicap“ budou muset dohnat realizací úspornějších technologií nebo obnovitelných zdrojů energie. Budovy s kvalitním energetickým konceptem naopak změny požadavků zasáhnou jen okrajově. Nově tak budou investiční náklady novostavby více závislé na šikovnosti a kvalifikaci projekčního týmu.

TZB-info doporučuje Vyhláška č. 264/2020 Sb. o energetické náročnosti budov je účinná od 1. září 2020. Vyhláškou se ruší předchozí vyhláška č. 78/2013 Sb. a její změna č. 230/2015 Sb.

Odborný TZB-info doporučuje Mezi odbornou veřejností probíhá již léta diskuse ohledně smysluplnosti a nastavení hodnocení budovy na úrovni primární energie z neobnovitelných zdrojů, která je často chybně interpretována jako environmentální hodnocení PENB. Tento způsob hodnocení je však založen na širším úhlu pohledu – vyjádření budovy v kontextu efektivity využití primárních zdrojů energie ČR. V rámci změn evropské legislativy se tento ukazatel stává oprávněně základní srovnávací rovinou hodnocení energetické náročnosti budov, a proto je mu věnována i významná část novely vyhlášky č.78/2013 Sb.

Odborný Jedním ze základních bodů novely vyhlášky je komplexní revize nastavení parametrů referenční budovy sloužících ke stanovení ukazatelů energetické náročnosti budovy a odvození požadavků na energetickou náročnost budov. Jejich současná konfigurace neodpovídá technologickému posunu posledních let, což vede k nerovnoměrnému rozložení významnosti jednotlivých dílčích dodaných energií v rámci celého PENB a v důsledku i k nefunkčnímu nastavení požadavků na energetickou náročnost. Správné nastavení a vzájemné vyvážení parametrů referenční budovy je tak klíčem k nastavení vhodných požadavků na energetickou náročnost jejich srozumitelnosti pro laickou i odbornou veřejnost. Zásadní dopad na parametry referenční budovy mají i faktory primární energie z neobnovitelných zdrojů, jak zní nový název pro primární neobnovitelnou energii. Revize vyhlášky se tak dotkla i jejich nastavení.

Odborný TZB-info doporučuje Vyhláška č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy. Hlavními cíli současné novelizace vyhlášky je zefektivnění hodnocení energetické náročnosti budov na základě zkušeností z předchozích let, zvýšení kvality a kredibility zpracovávaných průkazů energetické náročnosti budov, včetně zvýšení přehlednosti a využitelnosti PENB k energetické optimalizaci budov. Současně je novelizace využito k implementaci evropské směrnice o energetické náročnosti budov EPBD III.

V roce 2020 již musí být všechny nově realizované budovy s téměř nulovou spotřebou energie. Co to v praxi znamená z hlediska stavebního řešení, systémů TZB a zajištění kvality vnitřního prostředí, vysvětluje prof. Karel Kabele z ČVUT v Praze.

Novela vyhlášky č. 78 o energetické náročnosti budov má vypořádané připomínky z meziresortního řízení. V současné době se připravuje její vydání a rozhoduje se o datu její účinnosti. V rozhovoru na otázky ohledně vyhlášky odpovídá Michal Čejka z Šance pro budovy.

Podle platného znění zákona o hospodaření energií musí být každá školící akce pro energetické specialisty registrována, aby se jim započítávala do průběžného vzdělání. První termín registrace byl vyhlášen.

Novela Zákona o hospodaření energií a Vyhláška o energetických specialistech jsou účinné od 25. ledna 2020.

Dne 21. listopadu 2019 byl zveřejněn návrh nového znění vyhlášky o energetických specialistech. Vybíráme informace z návrhu znění a z důvodové zprávy.

TZB-info doporučuje Kdy připravit odpojení od CZT a kdy naopak u něj zůstat, jednat o podmínkách a hledat lepší technické řešení otopného systému? Jaké riziko je dobíjení elektrokol ve sklepích? Koeficienty při rozúčtování nejsou stanoveny zákonem. Jaké riziko pro obyvatele z toho plyne?

V současné době se dokončuje novela vyhlášky č. 78/2013 Sb. o energetické náročnosti budov, která je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií a stanovuje postup hodnocení energetické náročnosti budov a závaznou podobu průkazu energetické náročnosti budovy.

Zajímavou realizací pro Fenix a kabely ECOFLOOR je ohřev velkých měděných žlabů a odtoků na střeše zrekonstruované historické budovy Národního muzea, který chrání celý systém před mrazem, sněhem a ledem. Zajímavé jsou i speciální aplikace a novinky FENIX pro 2020.

Prof. Ing. Karel Kabele, CSc. v rozhovoru pro TZB-info komentuje změny ve směrnici, které reagují jak na zkušenosti s uplatňováním předchozí směrnice, tak na technický pokrok a možnosti budov vybavených tzv. smart technologiemi, na elektromobilitu aj.

Odkaz na aktuální seznam platných právních předpisů EU s požadavky na ekodesign.

Musí být v budovách standardu NZEB využity obnovitelné energie? Energetický zákon a navazující vyhláška nejsou číselně uchopitelné, a proto jejich praktická aplikace přináší rozpory. Jediným dokumentem, který se ke sporné problematice vztahuje, je společné stanovisko MPO a SEI.