Nové možnosti a výzvy v požární ochraně ukázala ostravská konference

Pečlivě rozdělené odborné sekce v aule Vysoké školy báňské Technické univerzity Ostrava (VŠB TUO) zahrnovaly aktuální problematiku změn právních předpisů a jejich vliv na požární ochranu; požáry úložišť odpadů a jejich dopady; nové záchranné moduly Hasičského záchranného sboru České republiky (HZS ČR) a rovněž tak inovace a moderní technologie v celé své šíři působnosti. V samostatných odborných sekcích se řešila protivýbuchová prevence, prezentovala se věda a výzkum v požární ochraně a zkušebnictví. Dvoudenní odborné setkání tak nabídlo široký prostor pro sdílení zkušeností mnoha oborů, včetně diskusí o současných i budoucích výzvách v oblasti požární ochrany.

Foto: SPBI

Hasiči objevují nové cesty, technologie i postupy

„Moderní nástroje, včetně bezpilotní techniky, mohou hasičům poskytovat důležité informace pro lepší orientaci v místě události, vyhodnocování situace a podporu rozhodování velitele zásahu. Jejich praktické využití tak představuje jednu z cest, jak dále rozvíjet taktické postupy a zvyšovat efektivitu zásahové činnosti. Přednášky na téma robotika u zásahů, výcvik v imerzivní a virtuální realitě nebo drony a bezpilotní technika přinášejí nové možnosti nejen pro samotné zásahy, ale také pro přípravu hasičů, jejich odborný výcvik a bezpečnější řešení mimořádných událostí,“ uvedla Ing. Lenka Černá, zástupkyně organizátora Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI), a potvrdila, že Požární ochrana v době změn nebyl pouze formální název letošního ročníku konference, ale stěžejní téma, které prostupovalo celým odborným programem [1].

Z bohatého programu, který se dělil na výše uvedené odborné sekce, je důležité na úvod připomenout oblast legislativy, která představuje zásadní rámec pro projektování staveb, posuzování požární bezpečnosti i výkon požární prevence. Její rychlý vývoj vyžaduje průběžné a efektivní vzdělávání projektantů, autorizovaných osob, odborně způsobilých osob a dalších specialistů. „Vývoj moderních technologií musí postupovat společně s právními požadavky, v souladu s českou a evropskou legislativou,“ zaznělo na konferenci i s připomenutím tří hlavních dokumentů, které zůstávají v oblasti požární ochrany (PO) pro rok 2026 klíčové:

Foto: SPBI

Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, který definuje povinnosti právnických osob, podnikajících fyzických osob i občanů; vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, která podrobně upravuje podmínky požární bezpečnosti, provádění revizí (kontrol) a vedení dokumentace PO; a vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která stanovuje standardy pro zabezpečení budov při výstavbě a rekonstrukci [2].

„Od 1. ledna 2026 nabyly účinnosti změny v oblasti požární ochrany, které se výrazně dotkly požárně bezpečnostního řešení staveb. Změny se týkají zejména toho, kdo může požárně bezpečnostní řešení zpracovávat a v jakém rozsahu má být předkládáno v návaznosti na stavební dokumentaci. Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru České republiky (MV GŘ HZS) k těmto změnám zveřejnilo právní výklad, který pomáhá se v této oblasti zorientovat, sjednotit správní praxi a poskytnout odborné veřejnosti jednoznačné vodítko pro posuzování požárně bezpečnostního řešení s ohledem na datum jeho zpracování, podání žádosti a účinnost jednotlivých právních předpisů,“ uvádí se ve zprávě MV GŘ HZS i s konkrétním odkazem [3].

Drony, robotika, virtuální realita a moderní řízení

Zaslouženou pozornost vzbudily přednášky a prezentace, které se týkaly inovativních postupů při taktickém řízení zásahů. Významnou roli v této oblasti získává bezpilotní technika. Drony umožňují získávat takřka dokonalý přehled o situaci, umí sledovat vývoj mimořádné události a poskytovat důležité informace pro plánování zásahové činnosti. Dalším důležitým tématem ostravské konference byla robotika, která nabízí nové možnosti nasazení technických prostředků v prostředí představujícím zvýšené riziko pro zasahující hasiče, a také virtuální realita, která otevírá především nové možnosti odborného výcviku [4].

„Výcvik v imerzivní a virtuální realitě má obrovský potenciál. Umožňuje simulovat mimořádné události, procvičovat rozhodovací procesy a připravovat zasahující na situace, jejichž realizace může být při běžném praktickém výcviku technicky náročná, nákladná nebo nebezpečná. Potenciál těchto technologií spočívá především v možnosti opakovaného procvičování modelových situací a vyhodnocování jednotlivých postupů. Zařazení umělé inteligence, virtuální reality a robotizace do konferenčního programu potvrdilo rostoucí význam těchto technologií nejen v oblasti odborného vzdělávání a přípravy příslušníků požární ochrany, ale i v každodenní praxi,“ zaznělo v debatě, a to včetně toho, že opět právo pokulhává za vývojem moderních technologií.

Z debaty například vyplynulo, že v členských státech Evropské unie je provoz bezpilotních systémů do značné míry sjednocen, a to prostřednictvím dvou hlavních předpisů – nařízení Komise (EU) 2019/947 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel a nařízení Komise (EU) 2019/945 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí. Tato nařízení vytvářejí jednotný základ pro provoz dronů v Evropské unii, nicméně je vždy třeba zohlednit některé zvláštnosti konkrétních národních úprav [5].

Foto: SPBI

Protivýbuchová prevence, zkušebnictví a vědecký výzkum

Vedle hlavních tematických bloků probíhaly v samostatných odborných sekcích přednášky a prezentace zaměřené na specializované oblasti. Sekce protivýbuchové prevence představovala prostor pro velmi důležitou oblast z pohledu bezpečnostních opatření, kde se objevuje celá řada nových a velmi zajímavých řešení. Úzce se tím propojila se sekcí vědy, výzkumu a zkušebnictví, jejíž tradiční zařazení do programu konference ještě více podtrhlo význam vědeckých poznatků a experimentálního výzkumu pro další rozvoj oboru. Zkušebnictví v požární ochraně navíc doplnilo program o vyhledávanou oblast ověřování vlastností výrobků, materiálů a konstrukčních řešení z hlediska požární bezpečnosti.

Mezi přednášejícími se zde tradičně objevují zástupci stavebních fakult z České a Slovenské republiky, aby představili výsledky svých experimentů, analytických postupů, požárních zkoušek a navrhli možná řešení. Na základě výsledků zkoušek, rozboru českých požadavků a zahraničních zkušeností byla například vytvořena a na konferenci prezentována nová metodika požární bezpečnosti zelených střech. Vznikla ve spolupráci Univerzitního centra energeticky efektivních budov (UCEEB) ČVUT v Praze, Asociace zelených střech a fasád, Generálního ředitelství HZS ČR a PAVUS.

„Metodika stanovuje požadavky na skladbu vegetačního souvrství, obsah organických složek, střešní pásy a bariéry, řešení biosolárních střech, dokladovou část i následnou údržbu. Vytváří tak jednotný rámec pro návrh a posuzování zelených střech do doby jejich komplexního začlenění do technických norem požární bezpečnosti staveb,“ uvedl ve své přednášce Ing. arch. et Ing. Petr Hejtmánek, Ph.D., z týmu UCEEB při ČVUT Praha a odkázal na celý dokument [6].

Spolupráce odborníků z různých oborů jako předpoklad dalšího rozvoje

Konference Požární ochrana 2026 v Ostravě opět ukázala význam a důležitost mezioborových setkávání odborníků z různých oblastí, jež mají zájem o rozvoj tohoto specifického oboru. Problematika požární ochrany v současné době zahrnuje nejen tradiční prevenci a zásahovou činnost, ale také technologické inovace, environmentální rizika, legislativu, vzdělávání a výzkum. Zvláště důležitá je podle závěrů organizátora konference spolupráce akademických a výzkumných institucí s Hasičským záchranným sborem ČR a odborníky z praxe. Umožňuje přenášet nové poznatky do konkrétních technických řešení a současně formulovat výzkumné otázky na základě skutečných potřeb zasahujících jednotek.

„Podtitul letošního ročníku výstižně charakterizoval směřování celého odborného programu. Požární ochrana musí reagovat na měnící se charakter rizik, technologický vývoj i nové požadavky na bezpečnost. Vedle kvalitní prevence a odpovídající legislativy proto nabývají na významu moderní informační nástroje, robotické systémy, bezpilotní prostředky a nové formy odborného výcviku. Konference současně připomněla, že samotné technologie nemohou nahradit odbornou připravenost, zkušenosti a schopnost efektivní spolupráce. Jejich skutečný přínos spočívá v promyšleném začlenění do systému požární ochrany,“ uvedla závěrem Ing. Lenka Černá, zástupkyně organizátora Sdružení požárního a bezpečnostního inženýrství (SPBI), a pozvala do Ostravy na další akce sdružení.

Literatura a zdroje:

1. Mezinárodní konference Požární ochrana 2026, přehled programu a přednášek zde
2. Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně; vyhláška č. 246/2001 Sb., o požární prevenci, a vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, která stanovuje standardy pro zabezpečení budov při výstavbě a rekonstrukci na TZB-info zde
3. Přehled změn v požární ochraně pro rok 2026 v přehledu HZS ČR zde
4. Centrum robotiky na VŠB TU v Ostravě a jeho projekty v oblasti požární ochrany zde
5. Nařízení Komise (EU) 2019/947 o pravidlech a postupech pro provoz bezpilotních letadel a nařízení Komise (EU) 2019/945 o bezpilotních systémech a o provozovatelích bezpilotních systémů ze třetích zemí; Úřad pro civilní letectví zde
6. Metodika požární bezpečnosti zelených střech (2026). UCEEB ČVUT, Asociace zelených střech a fasád, Generální ředitelství HZS ČR a PAVUS; ke stažení zde.