Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Nová technická norma ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov. Typické hodnoty pro výpočet

Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data

Na vyhlášku č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov, která nabyla účinnosti 1. září 2020, navazuje řada technických norem, které jsou postupně novelizovány. Článek informuje o změnách ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data.

Dne 1. září 2020 nabyla účinnosti nová vyhláška č. 264/2020 Sb., o energetické náročnosti budov. V přímé návaznosti na tuto vyhláška byla provedena změna normy ČSN 730331-1 Energetická náročnost budov – Typické hodnoty pro výpočet – Část 1: Obecná část a měsíční výpočtová data. Norma nabyla účinnosti 1. listopadu 2020.

Norma je členěna do čtyř informativních příloh které řeší:

  • typické parametry technických systémů budovy (Příloha A),
  • parametry typického užívání budovy (Příloha B),
  • měsíční klimatická data pro výpočet roční dodané energie do budovy (Příloha C),
  • pravidla pro zónování budovy a stanovení energeticky vztažné plochy (Příloha D).

Hodnoty tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí používaných pro výpočet energetické náročnosti posuzované budovy jsou zakotveny v ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov – Část 2: Požadavky a bývají obsaženy v projektové dokumentaci stavby. Hodnoty popisující účinnosti jednotlivých technických systémů je nutno zvlášť pro účely výpočtu energetické náročnosti budov stanovit v závislosti na daném konkrétním řešení. Obecná pravidla pro jejich stanovení jsou obsažena v různých evropských technických normách. Informativní příloha A této ČSN obsahuje hodnoty účinnosti technických systémů v typických případech. Případy technických systémů, které nejsou v této ČSN obsaženy, nebo jsou k dispozici další detailnější údaje, je možno řešit individuálně v souladu s dalšími platnými technickými normami.

V informativní příloze B jsou uvedeny vnitřní okrajové podmínky výpočtu ve struktuře potřebné pro zpracování výpočtu energetické náročnosti budovy, které jsou vyjádřeny tzv. profilem typického užívání. Pro nejčastěji se vyskytujících typy zón jsou uvedeny doporučené hodnoty profilu typického užívání. Hodnoty profilu typického užívání obsažené v této ČSN se využívají tehdy, pokud nejsou o budově a jejím provozu známy přesnější údaje (např. z dlouhodobého monitorování provozu budovy, podrobnější specifikace rozsahu projektové dokumentace apod.). Případy profilů užívání zón, které nejsou obsaženy v této ČSN, se doporučuje řešit individuálním zpracováním typického profilu užívání ve struktuře dané touto ČSN s respektováním požadavků na vnitřní prostředí dané zóny. Typické profily pro obytné zóny jsou závazné pro zpracování výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 264/2020 Sb. a nelze je pro potřeby hodnocení energetické náročnosti budov měnit.

Vnější okrajové podmínky v příloze C této ČSN popisují klimatické údaje ve struktuře potřebné pro zpracování výpočtu energetické náročnosti budovy s měsíčním kokem výpočtu. Pro potřeby hodnocení energetické náročnosti budov příloha obsahuje jednu sadu klimatických dat a nejsou rozlišovány různé klimatické oblasti. Klimatická data z této přílohy jsou závazná pro zpracování výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 264/2020 Sb.

Geometrické členění budovy na jednotlivé zóny, základní pravidla pro zónování budov a určení dalších geometrických vlastností budovy upravuje informativní příloha D. Tato příloha, resp. pravidla uvedená v této příloze pro stanovení energeticky vztažné plochy, zónování budovy, použití rozměrů a geometrického vymezení zóny, je opět závazná pro zpracování výpočtu energetické náročnosti budov podle vyhlášky 264/2020 Sb.

Nové znění ČSN navazuje na původní znění ČSN z roku 2018. Původní úpravu normy ČSN 730331-1 bylo nutné upravit z níže uvedených důvodů. Nové znění ČSN 730331-1 účinné od 1. listopadu 2020 reflektuje:

  • Změnu legislativních požadavků na energetickou náročnost budov a potřeby přímé provázanosti prováděcího předpisu – vyhlášky, na některé konkrétní výpočetní postupy, nebo okrajové podmínky uvedené v této ČSN.
  • Změny v evropském normativním rámci věnovaném energetické náročnosti budov. Stávající úprava reflektuje nové znění evropských norem. V souvislosti s požadavky na snižování energetické náročnosti budov byl v posledních letech postupně harmonizován normativní rámec odpovídající této oblasti. V současnosti je v evropském normativním rámci (EN) a na mezinárodní úrovni (ISO) vydáno desítky nových norem, které jsou řazeny do tzv. modulů (M) a jsou přebírány do českého normativního rámce. Vzhledem ke skutečnosti, že se úprava ČSN z roku 2018 odkazuje na některé již neplatné evropské normy, nebo na výpočetní postupy, které již v těchto normách nejsou aktuální, bylo nutné nové znění ČSN upravit i v tomto ohledu.

Změny v evropském normativním rámci se nejvíce dotýkají výpočtu potřeby tepla na vytápění a chlazení zejména v části výpočtu tepelného toku větráním (tato část není předmětem ČSN 730301) a výpočtu energetické náročnosti některých technických systémů, zejména technického systému osvětlení z důvodu nového znění EN normy na osvětlení. Princip výpočtu energetické náročnosti ostatních technických systémů zůstal nezměněn a změny se dotýkaly pouze upřesnění typických technických parametrů některých technických systémů. Výraznou změnu lze zaznamenat ve vztahu k účinnosti zdrojů tepla, které je vztažena k výhřevnosti paliva. Vzhledem ke skutečnosti, že faktory primární energie uvedené ve vyhlášce 264/2020 Sb. jsou vztaženy k výhřevnosti paliva a požadavku, že volba mezi výhřevností a spalným teplem se musí dodržovat jednotná v rámci celého výpočetního postupu a s ním souvisejících vstupů je nezbytné, aby účinnosti uvedené v této normě byly také vztaženy k výhřevnosti paliva.

Nová vyhláška 264/2020 Sb. upravuje také podmínky hodnocení energetické náročnosti budov, a především stanovuje podrobněji někde dříve volné okrajové podmínky pro výpočet. Podrobné stanovení okrajových podmínek pro výpočet se dotýká právě změny ČSN 730331-1. Zatímco již zrušená vyhláška 78/2013 Sb. přímo nestanovovala některé okrajové podmínky výpočtu, tak nová vyhláška 264/2020 Sb. se přímo odkazuje na některé části normy ČSN 730331-1 a tímto tyto části stanovuje závaznými pro použití při hodnocení energetické náročnosti budov. V souvislosti s tímto krokem bylo nezbytné přepracovat některé části této normy. Vyhláška 264/2020 Sb. se odvolává přímo na tyto části normy:

  • Při výpočtu ukazatelů energetické náročnosti budovy s měsíčním intervalem výpočtu se jednotně použijí klimatická data uvedená v ČSN 730331-1, Příloha C. Měsíční klimatická data v ČSN stávají pro zpracování hodnocení energetické náročnosti závazná, doposud závazná nebyla.
  • Rozdělení budovy do zón se provede v souladu s přílohou D, ČSN 730331-1. Příloha D tak upravuje rozdělení budovy do zón, ale také započitatelnost půdorysných ploch jednotlivých podlaží, nebo jejich částí do tzv. energeticky vztažné plochy.
  • Pro obytné zóny je třeba použít jednotný profil typického užívání budovy podle části B.3, přílohy B, ČSN 730331-1. Tento profil není možné upravovat a okrajové podmínky typického užívání jsou pro obytné zóny závazné.
  • V případě použití více zdrojů tepla v jedné zóně, bude podíl na ročním pokrytí potřeby tepla na vytápění a přípravu teplé vody připadající na příslušný zdroj tepla stanoven nejvýše hodnotou podle tabulky A.1, přílohy A, ČSN 730331-1

Je třeba zmínit, že údaje a postupy obsažené v této technické normě slouží pouze pro potřeby stanovení energetické náročnosti budov, hodnocení energetické náročnosti budov a další bilanční výpočty spotřeby energie v budovách. Nelze je bez úpravy použít a zaměnit pro navrhování a dimenzování konstrukcí budov a technických systémů budovy a ani pro hodnocení kvality vnitřního prostředí. K těmto účelům slouží jiné právní a technické normy.

 
 
Reklama