P��sp�vek popisuje metodiku zkou�en� tepeln�ch �erpadel pro vyt�p�n� podle v sou�asnosti platn�ch norem �SN EN 14511 a �SN EN 14825. Jsou zde pops�ny zku�ebn� podm�nky a metody pro m��en� v�konov�ch parametr� a efektivity tepeln�ch �erpadel. Pozornost je v�nov�na i provozn�m test�m.

Dne 31. 7. 2013 schv�lil ministr MMR n�vrh novely vyhl�ky �. 372/2001 Sb., kterou se stanov� pravidla pro roz��tov�n� n�klad� na tepelnou energii na vyt�p�n� a n�klad� na poskytov�n� tepl� u�itkov� vody mezi kone�n� spot�ebitele. Podle platn�ch pravidel byl n�vrh postoupen k projedn�n� pracovn�m komis�m Legislativn� rady vl�dy.

Fotovoltaick� syst�m lze p�ipojit k z�t�i p��mo nebo pomoc� regul�toru se sledov�n�m bodu maxim�ln�ho v�konu (MPP). Bylo zji�t�no, �e p��m�m zapojen�m lze z�skat maxim�ln� 77 % elektrick� energie oproti syst�mu se sledova�em MPP.

Jsou dv� normy pro mikrobiologick� vy�et�en� vzork� na p��tomnost bakterie legionela, ze kter�ch nakonec dost�v�me ��sla nejen pro porovn�n�, ale n�kdy i jako sign�l pro ekonomicky n�ro�n� �pravy a zm�ny v syst�mu v�roby a distribuce tepl� vody.

�l�nek se zab�v� z�kladn�mi poznatky o vnit�n� tepeln� akumulaci energeticky pasivn�ch staveb ve vztahu k letn� tepeln� stabilit� v klimatick�ch podm�nk�ch st�edn� Evropy. �l�nek se lehce dot�k� problematiky tepeln� akumulace staveb s lehk�m konstruk�n�m syst�mem, jako jsou nap��klad modern� sendvi�ov� d�evostavby.

Nov� ob�ansk� z�kon�k (NOZ) rozli�uje p��sp�vek na spr�vu domu a pozemku, p��sp�vek na vlastn� spr�vn� �innost a z�lohy na slu�by.

�l�nek je shrnut�m n�vrh� akustick�ch expert� z evropsk�ch zem�, je� se ��astnily COST TU09001 „Harmonizuj�c� aspekty zvukov� izolace“. Zahrnuje detailn� stavebn�-akustick� data a jejich porovn�n� ze zem� zahrnut�ch v projektu.

Co se stane, kdy� auto vzplane na otev�en�m prostranstv�? Jak� zplodiny se dost�vaj� do ovzdu��, jak moc to h�eje a po jak� dob� r�zn� ��sti auta exploduj�? Z�va�nost problematiky je dolo�ena daty ze statistiky po��r� automobil� v �R za obdob� 2004–2013 s ��inky po��r� na os�dku a nejbli��� okol�.

�l�nek p�in�� v n�vaznosti na ji� d��ve zve�ejn�n� �l�nky n�vod na ekonomick� zhodnocen� mo�nosti vyu�it� sr�kov�ch vod. Tato problematika v�ak nen� jen �vahou ekonomickou a zohledn�n�m pot�eb ekosyst�mu, ale v mnoh�ch oblastech je reakc� na z�kaz odv�d�n� de��ov�ch voda do kanalizace.

Pro elektricky poh�n�n� tepeln� �erpadla se v posledn�m desetilet� postupn� objevila a ust�lila cel� �ada hodnotic�ch parametr� porovn�vaj�c�ch jejich energetickou kvalitu. Text se zam��uje na dva parametry, kter� slou�� ke srovn�v�n� tepeln�ch �erpadel jako v�robk� – za��zen� pro dod�vku tepla.

Dnem 1. srpna 2013 nabyla ��innosti rozs�hl� 33str�nkov� zm�na TPG 704 01 Odb�rn� plynov� za��zen� a spot�ebi�e na plynn� paliva v budov�ch. Nejv�t�� zm�ny doznaly kapitoly t�kaj�c� se um�s�ov�n� plynov�ch spot�ebi�� a p��vodu vzduchu pro spalov�n� a v�tr�n� a d�le bezpe�nosti provozu plynov�ch spot�ebi�� v proveden� B. V tomto �l�nku budou zm�n�ny a pop��pad� i dopln�ny koment��em nejd�le�it�j�� zm�ny.