�l�nek popisuje realizovan� dotazn�kov� pr�zkum adresovan� �editel�m z�kladn�ch a st�edn�ch �kol v �R. C�lem dotazn�ku bylo zmapovat stav �kolsk�ch budov se zam��en�m na technick� stav pro tvorbu vnit�n�ho prost�ed�, v�. provozn�ho re�imu �kol.

Co p�inesl rok 2014 v oblasti prodeje tepeln�ch zdroj� v �esk� republice? Bohu�el nemal� zklam�n� pro v�robce sdru�en� v APTT. Zat�mco v�sledky roku 2013 nazna�ovaly obrat v podob� v�razn�ho o�iven� popt�vky, n�sleduj�c� rok tento trend nepotvrdil. Data pou�it� ve vyhodnocen� poch�zej� od Asociace podnik� topen��sk� techniky (APTT) a Ministerstva pr�myslu a obchodu (MPO).

N�sleduj�c� �l�nek je v�tahem informac� z �SN 73 4201 Kom�ny a kou�ovody - Navrhov�n�, prov�d�n� a p�ipojov�n� spot�ebi�� paliv o navrhov�n� spalinov�ch cest, kou�ovod�, p�ipojen� spot�ebi�� na plynn�, kapaln� i pevn� paliva na samostatn� kom�ny.

�l�nek je v�novan� modelov�n� a experiment�ln�mu ov��en� modelu tepeln�ho �erpadla s chladi�em par a dochlazova�em. V prvn� ��sti je pops�n model jednotliv�ch komponent a celkov�ho ob�hu v�etn� okrajov�ch podm�nek. D�le je pops�n vyroben� prototyp a m��ic� okruhy pro jeho zkou�en� v�etn� um�st�n� jednotliv�ch �idel.

�l�nek se zab�v� v�vojem metodiky, kter� by stanovila kvalitu konstrukce z pohledu kondenzace vodn�ch par, a mohla tak projektantovi pomoci, bez slo�it�ch a n�kladn�ch v�po�t�, vybrat vhodnou okenn� konstrukci pro zabudov�n� do dan�ho objektu. Vzhledem k v�sledk�m experiment�ln�ch m��en� a matematicko-numerick�ch simulac� publikovan�ch p�edch�zej�c�ch �l�nk� je nutn� metodiku zam��it na oblast zaskl�vac� sp�ry v charakteristick�m pr��ezu a v dal��ch publikac�ch i na oblast rohu zaskl�vac� jednotky.

�l�nek se zab�v� m��en�m vysok�ch povrchov�ch teplot termografickou metodou. Autor ov��uje teoretick� p�edpoklady pou�itelnosti bezkontaktn�ho m��en� vysok�ch teplot na n�kolika experiment�ln�ch m��en�. Experiment�ln� ov��en� je zam��eno na rozsah spektr�ln� citlivosti bezkontaktn�ch p��stroj� a pou�it� speci�ln�ho n�st�iku m��en�ho povrchu. Z�v�r �l�nku je v�nov�n vlivu okrajov�ch podm�nek na p�esnost m��en�.

�ed� izola�n� desky p�nov�ho polystyrenu se zv��en�m izola�n�m ��inkem se na na�ich stavb�ch vyskytuj� ji� od roku 2005. Za tu dobu se �ed�m polystyrenem zateplily miliony metr� �tvere�n�ch. Aplika�n� firmy k tomuto nov�mu materi�lu �asto p�istoupily po sv�m – polystyren jako polystyren. V�robci zateplovac�ch syst�m� bohu�el tak� dlouhou dobu nev�novali n�kter�m odli�nostem �ed�ho polystyrenu dostate�nou pozornost a tak m�me za sebou jak kvalitn� reference, tak m�rn� �e�eno rozpa�it� aplikace.

Hydraulick� frakov�n� vyvol�v� obavy z mo�n� kontaminace zdroj� podzemn� vody, nep��zniv�ho ovlivn�n� kvality ovzdu��, mo�n�ch �niky plyn� a jin�ch l�tek, zach�zen� s odpadn�mi materi�ly a r�zn�ch p��m�ch i nep��m�ch zdravotn�ch dopad�. Do kapaliny pou��van� p�i hydraulick�m �t�pen� se p�id�v� asi 0,5 % chemik�li� – mimo jin� l�tky pro sni�ov�n� t�en�, l�tky zamezuj�c� korozi, l�tky likviduj�c� mikroorganismy, gely a lubrikanty k chlazen� vrtn� hlavice atd. Nap��� Evropou v sou�asn� dob� prob�h� �iv� diskuse t�kaj�c� se potenci�ln�ch rizik t�by b�idlicov�ho plynu v komer�n�m m���tku.

Vy��� �spora energie se st�v� st�le v�t�� v�zvou dne�n� doby, a to nejen z d�vod� ochrany �ivotn�ho prost�ed�, ale tak� z ekonomick�ch d�vod�. A�koliv je v�tah pouze minoritn� ��st� v celkov� spot�eb� energie budovy, bylo by lehkomysln� nebrat v �vahu mo�nost redukovat jeho n�klady za spot�ebu energie.

Ve�ejnost se do t�chto m�st jen obt��n� dost�v�, v cel�ch prostor�ch panuje p��sn� z�kaz focen� a po�izov�n� z�znam�. P�itom pr�v� zde proch�zej� p��sn�mi zkou�kami stovky tepeln�ch za��zen� ro�n�. Bez v�stupn�ho testu toti� nelze uv�st ��dn� kotel nebo kamna na trh.