N�mecko se na p�elomu tis�cilet� pustilo do ambici�zn�ho projektu – p�echodu na n�zkouhl�kovou a udr�itelnou energetiku, zalo�enou na �spor�ch a obnoviteln�ch zdroj�ch. �l�nek p�ibli�uje v�voj Energiewende od �ernobylsk� hav�rie a� po rok 2015.

�l�nek uv�d� z�sady v�po�tu, v�po�tov� vztahy pro za�azen� kom�nu do teplotn� t��dy podle tepeln� technick�ch parametr� materi�lu a ho�lavosti stavebn� konstrukce. Metodika je v souladu s �SN EN 15287-1+A1.

Jedn�m z nejv�t��ch �kol� dne�ka je bezpochyby �spora ��sti aktu�ln� spot�ebov�van� energie. Oblast�, kter�ch se to t�k�, je hned n�kolik, t�mi nejpodstatn�j��mi ale jsou: doprava, spot�eba elektrick� energie a spot�eba tepla vyu��van�ho k vyt�p�n�. V n�sleduj�c�m textu se zam���me pouze na posledn� bod z uveden� trojice.

T�ba uhl� v severo�esk�m rev�ru umo�nila vznik a rozvoj �esk� energetiky. Povrchov� velkolomov� t�ba a n�sledn� vyu�it� hn�d�ho uhl� v�ak p�sob� �etn� negativn� efekty, kter� ovliv�uj�c� zdrav� obyvatel a kvalitu �ivotn�ho prost�ed�. Z ekonomick�ho pohledu p�edstavuj� tyto dopady dodate�n� n�klady spole�nosti, tzv. extern� n�klady.

V�robu elekt�iny z fotovoltaiky lze vypo��tat v�ce �i m�n� zjednodu�en�m zp�sobem. M�s��n� bilan�n� metoda umo��uje do v�po�tu m�s��n� produkce zahrnout vliv teploty a slune�n�ho oz��en� s vyu�it�m parametr� uv�d�n�ch v technick� specifikaci panel�. Jednotliv� technologie FV modul� jsou bilan�n�m v�po�tem porovn�ny.

�l�nek navazuje na metodiku v�po�tu energetick� ��innosti vyt�p�n� objekt� hromadn�ho bydlen�, v�etn� praktick�ho p��kladu. Kl��ov�m parametrem pro posouzen� efektivity vyt�p�n� je p�itom objem p�sob�c�ch tepeln�ch zisk�. Jejich v�po�tu je v�nov�no toto pokra�ov�n�.

Autor reaguje na prohl�en� ministra �ivotn�ho prost�ed� Richarda Brabce, �e kontroverzn� povolen� samoov��ov�n� bylo nutnost� vyvolan� po�adavky evropsk� legislativy.

Zaji��uj� v�t�� �spory indik�tory spot�eby tepla nebo osazen� termostatick�ch ventil�? Jednozna�n� odpov�� neexistuje. Pouze optim�ln� spolupr�ce regula�n� a indika�n� nebo m��ic� techniky toti� m��e v�st k dosa�en� nejvy���ch mo�n�ch �spor tepeln� energie.

�l�nek se zab�v� vznikem a v�vojem p�enosov� soustavy v �esku a na Slovensku a jej� integrac� do nadn�rodn�ch s�t�.

V �e�tin� je koncept Smart City ozna�ov�n jako chytr� m�sto. Prvn� �l�nek s�rie seznamuje �ten��e s d�vody pro hled�n� nov�ch pojet� m�sta, definuje pojem Smart City a p�edstavuje ho z r�zn�ch �hl� pohledu.

�l�nek reaguje na aktu�ln� informaci, �e na seznamu kotl� ur�en�ch pro st�tem dotovanou v�m�nu neekologick�ch zdroj� za ekologick�, pro kterou se zavedl n�zev „kotl�kov� dotace“, je minim�ln� jeden v�robek, kter� deklarovan� parametry absolutn� nespl�uje.