V sou�asn� dob� doch�z� k �prav�m na�� legislativy s c�lem zv��it energetickou ��innost vyt�p�n�. N�zory na efekt p�ij�man�ch zm�n se li��. Zat�mco n�kte�� o�ek�vaj� v�znamn� �spory za teplo, jin�, a mezi n� pat��m i j�, upozor�uj� na nesmyslnost cel�ho z�m�ru.

B�hem let cca 2010 a� 2020 se z�sadn� zm�nily n�roky na technickou �rove� mal�ch teplovodn�ch kotl� na pevn� paliva. Neust�l� zp��s�ov�n� legislativn�ch po�adavk� na emisn� limity a ��innosti vedou k hled�n� nov�ch cest, jak lze i v domovn�ch koteln�ch �ist� a efektivn� vyr�b�t teplo z uhl� a biomasy.

P��sp�vek je zam��en na posouzen� vhodnosti volby zdroje tepla u budov s n�zkou pot�ebou energie ve vztahu pohledu projektanta a investora. Hlavn�m t�matem je vyu�it� obnoviteln�ch zdroj� energie (dle pohledu vyhl�ky �. 78/2013 Sb.) a tepeln�ch �erpadel.

Druh� d�l seri�lu o v�trn�ch elektr�rn�ch popisuje po��tky v�trn� energetiky v D�nsku a v N�mecku, tedy v zem�ch, kter� se staly technologick�mi i u�ivatelsk�mi l�dry v tomto odv�tv�. Z�rove� je uvedeno n�kolik paraleln�ch p��b�h� v�trn�ch elektr�ren, kter� byly pro v�voj tohoto oboru podstatn� – a� u� jako v�vojov� stupn� nebo jako „slep� uli�ky“.

Mno�stv� tepla spot�ebov�van� dom�cnostmi za ��elem vyt�p�n� bude st�le klesat. P���in tohoto trendu lze identifikovat v�ce, nicm�n� v�echny maj� jeden spole�n� znak – rostouc� cenu tepla. Ta roste jednak z d�vodu zdra�ov�n� vstup� (suroviny, technologie, pr�ce), jednak v d�sledku sni�uj�c� se spot�eby tepla (zm�na klimatu, �sporn� opat�en�).

N�mecko se na p�elomu tis�cilet� pustilo do ambici�zn�ho projektu – p�echodu na n�zkouhl�kovou a udr�itelnou energetiku, zalo�enou na �spor�ch a obnoviteln�ch zdroj�ch. �l�nek p�ibli�uje historii projektu Energiewende od druh� sv�tov� v�lky do roku 1986.

�l�nek se zab�v� popisem v sou�asn� dob� dostupn�ch typ� lithiov�ch akumul�tor�. Jsou uvedeny z�kladn� principy, parametry, v�hody a nev�hody.

V s��asnosti sa na vystu�ovanie bet�nov�ch kon�trukci� vystaven�ch agres�vnemu prostrediu st�le �astej�ie pou��va kompozitn� v�stu� vo forme polym�ru vystu�en�ho vl�knami (FRP). V pr�spevku sa uv�dzaj� v�hody pou�itia FRP v�stu�e, ako aj pr�klady aplik�cie v kon�trukci�ch.

Jak pro vodu pitnou, tak vodu technologickou p�ich�z� v �vahu odstra�ov�n� mechanick�ch ne�istot a mikrobiologick� z�vadnosti vody, d�vkov�n� desinfek�n�ch l�tek, desinfekce UV lampami, p��prava velmi �ist� vody reverzn� osm�zou, zm�k�ov�n� vody a odstra�ov�n� ne��douc�ch l�tek z vody pomoc� sloupcov�ch filtr�.

�l�nek se zam��uje se na cenu a n�klady stavebn�ho d�la z pohledu u�ivatele. P�esn�ji �e�eno p�edstavuje mo�nosti budouc�ho u�ivatele ovliv�ovat n�klady a cenu stavebn�ho objektu b�hem jeho �ivotn�ho cyklu. Z�rove� bude vyu�ito �innost� a znalost� facility managementu.