Zahradn� grilov�n� a p��prava r�zn�ch pokrm� na barbecue za��n� ovl�dat na�e zahrady a chaty a vyvst�v� ot�zka, jak� palivo pro p��pravu na�eho j�dla pou��v�me a jak hodnotit jeho kvalitu. Podle �eho se zjist�, �e d�ev�n� uhl� nebo brikety z d�ev�n�ho uhl� jsou kvalitn� a jak�m norm�m maj� odpov�dat? Jak� parametry se maj� sledovat, aby se mohlo konstatovat, kter� v�robek na trhu je kvalitn�?

P��sp�vek se zab�v� kvalitou vnit�n�ho prost�ed� �koln�ch u�eben v souvislosti se sni�ov�n�m energetick� n�ro�nosti objekt�, podporovan� v sou�asn� dob� opera�n�mi programy. Sou��st� p��sp�vku je i uk�zka nam��en�ch hodnot ve vybran�ch z�kladn�ch �kol�ch.

Pro majitele bytov�ch dom� a jejich n�jemn�k� vypl�v� z platn� legislativy zaji�t�n� prov�d�n� n�kter�ch �innost� na technick�ch a po��rn� bezpe�nostn�ch za��zen�ch za ��elem zaji�t�n� jejich bezpe�nosti �i funk�nosti p�i u��v�n�. Prov�d�n� reviz� a kontrol je tedy z�vazn� nejen platn�mi p�edpisy, ale p�edev��m m��e zabr�nit vzniku �kod na zdrav� a majetku.

V�penn� ka�e a suspenze hydr�t� v�penat�ch od nepam�ti pou��valy nejen pro p��pravu malt a om�tek, ale tak� jako kryc� n�t�ry pro interi�ry i exteri�ry. V�penn� n�t�ry se vyzna�uj� silnou z�saditost�. Proto lze pro jejich barven� pou��t pouze pigmenty, kter� jsou v siln� z�sadit�m prost�ed� st�l�. Dal�� podm�nkou je st�lost na sv�tle. D�le�itou roli v tomto sm�ru sehr�l intenzivn� modr� pigment ultramarin.

V posledn� dob� se st�le �ast�ji diskutuje o tom, jak zdrav� jsou vnit�n� prostory budov, a jedn�m z pou��van�ch hledisek je i p��tomnost toxick�ch l�tek, kter� se do nich uvol�uj� z pou�it�ch materi�l� pro stavbu, pro vnit�n� �pravu m�stnost� �i z n�bytku. K nejv�ce diskutabiln�m materi�l�m pat�� n�kter� plasty a mezi nim pak p�edev��m polyvinylchlorid (PVC).

�l�nek se vrac� k t�matu m��en� spot�eby tepla. Jeho povinnost vypl�v� ze Sm�rnice 2015/27/EU, nicm�n� p�i tvorb� na�ich n�rodn�ch pravidel jsme narazili na v�znamn� probl�m souvisej�c� se spr�vn�m v�kladem pojm� m��en� a indikace.

Pokra�ov�n� �sp�n�ho seri�lu �l�nk� se sch�maty zapojen� topn�ch syst�m�. �vodn� d�l je v�nov�n obecn�mu popisu syst�m� teplovzdu�n�ho vyt�p�n� a v�tr�n� a mo�nostem vyu�it� zemn�ho registru pro zimn� p�edeh�ev a letn� chlazen� p�iv�d�n�ho vzduchu.

Slune�n� z��en� lze vyu��t dv�ma z�kladn�mi zp�soby. Bu� lze z�sk�vat teplo v sol�rn�ch termick�ch kolektorech nebo elekt�inu ve fotovoltaick�ch panelech. Doned�vna byl oh�ev vody fotovoltaikou p��li� drah�, ne� aby mohl konkurovat klasick�m kolektor�m. Jak to vypad� v sou�asnosti, nasti�uje autor �l�nku.

Vyu�it� alternativn�ch syst�m� dod�vek energie je dnes v oblasti vyt�p�n� b�nou prax�. P��sp�vek je zam��en na vyu�it� tepeln�ch �erpadel pro provoz otopn�ch soustav a p��pravu tepl� vody.

�l�nek se zab�v� popisem p�enosov� soustavy �esk� republiky a kontinent�ln� Evropy.

Pr�spevok nadv�zuje na predch�dzaj�ci �l�nok: Problematika stanovenia n�kladov�ho optima – �as� 1, v ktorom s� bli��ie pop�san� d�vody stanovenia optimaliz�cie a stru�n� legislat�vne postupy, ktor� �lensk�m �t�tom Eur�pskej �nie (E�), ur�uj� povinnos� vypracovania kompletnej spr�vy pre Komisiu E� o n�kladovo optim�lnych �rovniach danej krajiny.

Autor popisuje zp�soby v�po�tu velikosti z�sobn�ku p�i �st�edn�m (centr�ln�m) oh�evu tepl� vody t�emi rozd�ln�mi metodami a p��stupy k problematice. Vzhledem k tomu, �e se jedn� o komplexn� problematiku, �zce souvis�c� s energetickou n�ro�nost� budovy, kter� p�esahuje rozsah jednoho �l�nku, po��t� autor s t�m, �e problematiku shrne do t�� samostatn�ch ��st�. Druh� ��st bude v�nov�na dal��m zp�sob�m n�vrhu, zejm�na pak n�vrhu podle �SN EN 15316-3. Ve t�et� ��sti autor vyhodnot� v�sledky v�po�tu uveden�mi metodami a porovn� vhodnost jejich u�it� p�i aplikaci na rodinn� a bytov� d�m.