V roce 2014 byla v Austr�lii dokon�ena unik�tn� fotovoltaick� elektr�rna se z�lo�n�m bateriov�m syst�mem. Syst�m nenap�j� budovu ani nedod�v� elekt�inu do s�t�, ale je zdrojem energie pro rozhlasov� vys�la�. Prvn� rok provozu ukazuje vysokou efektivitu, potvrzuje spolehlivost fotovoltaick� technologie a jej� vhodnost i pro n�ro�n� spot�ebitele.

Zne�i�t�n� ovzdu�� prachov�mi ��sticemi p�edstavuje z�va�n� probl�m pro lidsk� zdrav� a �ivotn� prost�ed�. Negativn� p�soben� ultrajemn�ch prachov�ch ��stic na lidsk� zdrav� z�vis� nap�. na po�tu ��stic, m�rn�m povrchu ��stic, respirabilit� a schopnosti v�zat dal�� chemick� slou�eniny (nap�. PAH).

Smrkov� d�evo je jedno z nejpou��van�j��ch druh� d�ev pro stavebn� konstrukce. Krom� konstruk�n�, pln� funkci tak� jako bedn�n� nebo opl�t�n�. Jeho vlhkostn� vlastnosti a zp�sob pou�it� maj� tedy vliv na spr�vnou funkci konstrukce. Tato pr�ce se zam��uje pr�v� na vlhkostn� vlastnosti smrkov�ho d�eva, konkr�tn� pak na faktor difuzn�ho odporu, jen� ur�uje propustnost pro vodn� p�ru dan�m materi�lem.

�l�nek se sna�� pouk�zat na re�ln�m bytov�m dom� anal�zou chov�n� tepeln�ho �erpadla v soustav� vyt�p�n� a p��pravy tepl� vody na �skal� energetick� efektivity takov�ch instalac�. B�n� tepeln� �erpadla pracuj� do p��pravy tepl� vody s n�zk�mi topn�mi faktory. Struktura pot�eby tepla v bytov�ch domech, kdy velk� ��st je tvo�ena pr�v� p��pravou tepl� vody, ovliv�uje pak celkovou energetickou efektivitu provozu tepeln�ho �erpadla. Kombinace s vyt�p�n�m pak znamen� nav�c vysok� instalovan� v�kon za��zen�, kter� se b�hem roku v�znamn� neuplatn�.

C�lem �l�nku je uv�st problematiku energetick�ho modelov�n� a p�edstavit energetick� model TIMES-CZ, jako p��r�stek do skupiny model� TIMES, a jeho internetovou aplikaci, kter� umo��uje individu�ln� anal�zu dopad� cenov�ch zm�n a politick�ch regulac� na �esk� energetick� syst�m v horizontu do roku 2050.

V �l�nku je odvozen vztah pro ochlazov�n� tepl� vody v potrub� v chladn�j��m venkovn�m prost�ed�. Ochlazov�n� a n�sledn� tepeln� ztr�ta m� tvar exponenci�ln� funkce, kter� je z�visl� na exponentu chladnut�.

�l�nek se v�nuje problematice stanoven� podlahov� plochy u obytn�ch budov, kter� jsou omezeny shora sklonit�mi konstrukcemi (stropn� konstrukce nebo st�echa). Ve stavebn� praxi doch�z� v tomto p��pad� �asto k polemice, co se zapo��t�v� do podlahov� plochy obytn� m�stnosti a kdy je tento prostor obytnou m�stnost�.

�l�nek rozeb�r� pravd�podobnou ekonomickou situaci u�ivatel� tepeln�ch �erpadel po zaveden� nov� tarifn� struktury, v�etn� p��klad� star��ho domu, novostavby a n�zkoenergetick�ho domu.

Abychom se mohli p�ipravit na obdob� nedostatku vody a mohli dokonce tato obdob� v p�edstihu t�eba i v�ce let p�edpov�dat, je t�eba soub�n� naplnit dva z�kladn� p�edpoklady: m�t v po��dku v�echna data o j�mac�ch objektech a m�t �lov�ka, kter� se o tato data star� a vyhodnocuje je.