Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Rozhovor: BIM vnáší vyšší kvalitu do přenosu informací

Jak se společnost DELTA transformovala při zavádění BIM a jaké přínosy to pro společnost znamenalo? S Erikem Štefanovičovem, jednatelem společnosti DELTA Projektconsult zajišťující komplexní služby v přípravě a projektování staveb, jsme hovořili o zavádění a zkušenostech s Building Information Managementem.

V nedávné době jste prezentovali formou semináře ČKAIT několik velkých projektů zpracovaných formou BIM. Co Vás přimělo přejít z klasického projektování na BIM a kdy se tak stalo?

Erik Štefanovič, jednatel DELTA Projektconsult
Erik Štefanovič, jednatel DELTA Projektconsult

S BIM pracujeme v DELTĚ ve fázi plánování od roku 2011. Přechod na Revit proběhl v letech 2012 – 2013. Od března 2017 jsme stanovili role BIM expertů v jednotlivých mezinárodních týmech DELTA. V rakouském Welsu převzala roli BIM experta architektka Sabrina Schubert a od roku 2018 je také koordinátorem BIM ve Vídni. V Čechách tuto roli převzal kolega Martin Pejchal a na Slovensku Martin Mišún.

Všechny naše projekty jsou již modelovány standardně ve 3D. Mezi nejaktuálnější projekty BIM v DELTĚ patří nová budova BOKU pro Univerzitu přírodních zdrojů a věd ve Vídni a tzv. projekt budoucnosti – testovací dráha BMW v Sokolově ve standardu BIM 5D, který by měl být do jara 2020 již z hlediska projekce téměř připraven.

Práce v BIM je u nás již tedy téměř standardem. BIM je logickým důsledkem. BIM nutí členy realizačních týmů nejprve se dohodnout na formě spolupráce a teprve poté ji zahájit. Právě podpora spolupráce při plánování a realizaci projektů vidím jako skutečně stěžejní přínos BIMu. V podstatě nás vede cestou integrovaného plánování. Pro projektanty je díky způsobu zobrazení a provázanosti vložených informací obrovským přínosem urychlení komunikace. BIM vnáší vyšší kvalitu do přenosu informací od investora ke generálnímu projektantovi i mezi všechny další specialisty projekčního týmu. To umožňuje spolupráci několika projektantů včetně zpracovatelů profesních částí na jednom modelu. Pro investora to představuje významnou úsporu času projektových příprav a zároveň to eliminuje chybovost v projekční fázi.

Jak dlouho proces přechodu na BIM trval a co znamenal? Lze nějak popsat etapy řekněme transformace práce na BIM?

Přechod je postupný a stále se vyvíjíme. S konverzí softwaru, zdaleka ještě není hotovo. Naopak proces změny opravdu začíná. BIM se uplatňuje u společnosti DELTA na všech pracovištích ve všech čtyřech zemích, kde působíme. Věkový rozdíl mezi všemi zaměstnanci ve věku 18–58 let nebyl podceňován faktorem změny a přizpůsobení se novému stylu práce. Bylo důležité, aby bylo dodrženo motto „keep it short and simple.“ Pro zaměstnance DELTA, kteří jsou projektanti, stavební inženýři a architekti a nepatří mezi IT odborníky z naší sesterské společnosti DELTA Netconsult, bylo třeba se změnou softwaru při zaučení pomoci.

Je možné popsat fáze transformace BIM?

Prvním krokem byla konverze plánovacího softwaru. Dále bylo třeba, aby školení všech základních skupin probíhalo u všech zaměstnanců. Zahájení prvních pilotních projektů bylo pak využíváno jako průběžný proces učení. Zvláště důležité bylo rozhodnutí managementu realizovat všechny projekty ve 3D a dále zvyšovat přidanou hodnotu BIM modelování. Poté následovalo pravidelné důkladné školení s cílem dále rozvíjet know-how zaměstnanců. V dalším kroku byla poskytnuta vizuální podpora projektu pro klienta (vizualizace, animace, AR – augmented reality, VR – virtual reality). Využití modelových informací a údajů (výpočet hmotnosti a nákladů, rozhraní AVA) je standardní, přičemž DELTA již pracuje ve standardu BIM 5D (kromě 3D informací jsou v BIM projektu zobrazeny i náklady a termíny).

Co znamenal přechod na BIM z hlediska softwarového vybavení?

Důležitým faktorem úspěchu byl správný výběr softwaru. Otázky, na které jsme si museli odpovědět, byly například tyto: Je software vhodný pro otevírání nebo zavírání BIM modelu? Existuje podobnost se stávajícím softwarem? To usnadňuje přechod. Jak složitý a flexibilní je software? Zahrnuje všechny požadavky na plánování? Která rozhraní s jinými programy jsou potřeba? Jaké jsou náklady? Tip od nás je zajistit co nejkratší „2-track“, aby bylo možné používat starý a nový software současně.

Zpracováváte rozsáhlé stavební projekty v BIM. Jakým způsobem získáváte, případně vytváříte knihovny všech produktů a podle čeho vytváříte databáze negrafických informací v BIM?

Pokud je to možné, využíváme knihoven poskytnutých výrobcem softwaru a přizpůsobujeme je standardu (modelovací směrnice a parametry). Cílem je použít převážně obecné a neproduktové prvky. Chybějící prvky si vytvoříme buď sami nebo hledáme v online knihovnách (např. Bimobject), vybrané zkontroluje náš BIM koordinátor (chyby, použitelnost, velikosti), přizpůsobí je našemu standardu a začlení do naší knihovny.

Jakým způsobem komunikují softwary ostatních profesí s BIM, např. statik, energetický specialista apod.? Co jsou z hlediska subdodávek do projektu od jiných profesí největší „kameny úrazu“?

Všechny profese jsou již v počátku projektu přizvány a integrovány do procesu BIM. Jak komunikovat v BIM závisí na implementaci a nastavení pravidel spolupráce při startu projektu. Nejmenší ztráta informací je v nativním formátu (uzavřený BIM). Pokud to není možné, je k dispozici formát IFC pro výměnu dat (otevřený BIM). Většina firem má rozhraní IFC pro výměnu dat. Dále je zde možnost výměny přes Excel (varianta je vhodná pro výměnu doplňujících informací). Přímá komunikace na modelu probíhá pomocí formátu BCF. Také tento formát je podporován mnoha výrobci softwaru, stejně jako zabezpečení prostřednictvím pluginů a cloudových řešení. S pomocí BCF „Post It“ lze připojit data a informace k modelovým prvkům. Kromě informací o situaci a o tvůrci obsahují tyto informace také informace o předmětu (změna, otázka, kolize atd.) a odpovědné osobě. Tyto změny, otázky či náznaky kolize jsou doručeny automaticky odpovědné osobě, která je může komentovat, vrátit a dokončit.

Jaký ze svých projektů BIM považujete za nejzajímavější? A kde měl BIM největší opodstatnění?

Testovací zázemí pro automobily budoucnosti značky BMW v České republice v okrese Sokolov. Protože se jedná o rozsáhlý projekt zahrnující plochu cirka 70 000 m2 a role DELTY spočívá v roli generálního projektanta zóny pozemních objektů včetně celkové koordinace BIM. Projekt je mezinárodní, přináší nám tedy mnohojazyčnost v modelech BIM, která je rozhodně výzvou. Projektový tým je rozmanitý, více specializovaných projektantů pracuje na velkém počtu různorodých budov, které přináší i velký počet specializovaných modelů. Druhý velmi zajímavý BIM projekt je dřevostavba průmyslové budovy pro Univerzitu přírodních zdrojů a věd ve Vídni, kde jsme se spolu s architektonickým studiem SWAP stali vítězi architektonické studie a DELTA je rovněž v roli generálního projektanta včetně celkového projektového řízení a koordinace BIM.

Největší opodstatnění má BIM rozhodně pro velké a složité projekty zejména z důvodu kontroly a eliminace kolizí díky BIM modelu. A v zásadě i pro každé integrované plánování. Klient může BIM projekt také využít velmi efektivně v provozní fázi a rozhodně BIM umožňuje detailnější odhad nákladů. Dalším přínosem BIM je větší transparentnost a kvalita plánování a dřívější rozhodování díky snazšímu pochopení konceptu budovy.

Co při tvorbě BIM považujete z technického hlediska za největší „oříšek“?

Oříškem jsou asi vstupní náklady, přičemž nejde pouze o náklady finanční. Myslím, že ještě větším problémem je v dané době průběhu změny zpomalení interních výkonů samotných specialistů, k nimž nutně musí dojít vzhledem k potřebě postupného zavádění nového způsobu práce, k zaučování, které zpomalí projekční práce. Také obecně přežívá dogma, že BIM je model složitý na implementaci a organizaci. Jednou z příčin současné situace „pomalého prosazování BIM do českých projektů“ je jistě i neochota investorů zaplatit za přípravné a projekční práce více, neboť nevěří, že minimálně tyto náklady ušetří při realizaci. Takže v Čechách i na Slovensku BIM dnes zpravidla končí u využití na úrovni 3D modelu, eventuálně částečného informačního modelu. Co se týče investora, tak je nutné přiznat, že poměrně zřídka se nám zatím daří prosadit BIM jako běžnou platformu pro tvorbu projektu, způsob komunikace a sdílení dat. Tedy mnohem více, než jen způsob zobrazení v prostoru. Z pohledu interního zavádění může být oříškem myšlení ve starých vzorcích a i v přístupu vlastních zaměstnanců, ve stylu „Toto není moje odbornost“ nebo „Vždy jsme to dělali tak“. Mezi technické výzvy patří ztráta informací prostřednictvím výměny IFC nebo „problémy s překlady“ mezi programy (IFC) a dalším zpracováním / použitím komponent IFC.

Do jaké míry vyžadují zadavatelé projektu BIM ze své vůle a do jaké míry je o potřebě BIM přesvědčujete Vy? Jaké jsou Vaše argumenty, když pomineme těch několik všeobecně známých a mnohokrát publikovaných?

Co se týče BIM rozdělujeme investory do tří skupin: někteří mají povědomí o BIM a nejsou si jisti, zda ho konkrétně pro svůj projekt potřebují. Ty se snažíme přesvědčit a vysvětlit jim výhody a užitek. Jiní chtějí zpracovat projekt v BIM a jsou velmi otevření k této spolupráci a právě s nimi vznikají nové zajímavé pilotní projekty. A samozřejmě existují i klienti bez znalosti BIM, kteří neví, co jim BIM projekt může nabídnout a i těm je nutné základní výhody vysvětlovat. V zásadě BIM zaznamenává výrazný posun a evoluci v efektivitě výkonů od procesu plánování po předložení návrhu přes proces schvalování investorem až po finální zpracování projektové části a po té samotné realizaci návrhu. Pro investora BIM představuje významnou úsporu času projektových příprav a zároveň eliminuje chybovost v projekční fázi. Dalším benefitem pro investora je, vedle vyšší kvality stavby, že BIM model je pro něj zdrojem mnoha důležitých informací o jeho vlastním objektu, a především sofistikovaným nástrojem pro uchování aktuální dokumentace pro provoz, pozdější úpravy, rekonstrukce, přístavby a podobně.

Stupňujete nějakým způsobem BIM podle účelu použití? Mám na mysli LOD a LOI, tedy do jakých podrobností a kdy zpracováváte projekt, aby informace, které obsahuje, byly využitelné a aby se z hlediska velikosti dat dalo s modelem stále pracovat.

Ano, definujeme hloubku detailu geometrie a souvisejících informací pro všechny naše projekty, bez ohledu na to, zda projekt BIM je či není, v závislosti na objednaném rozsahu služeb. V závislosti na cíli nebo aplikaci klienta BIM jsou tyto parametry definovány na začátku projektu. Pokud jde o velikost dat je náš způsob práce takový, že zejména střední a velké projekty jsou rozděleny do několika modelů (například budovy, komponenty) a modely jsou pravidelně udržovány, aby se zmenšily velikosti dat.

Jakým způsobem připravujete dokumentaci pro komunikaci s úřady?

Úřady v ČR a na Slovensku zatím akceptují pouze papírovou formu, standardní dokumentace v 2D popřípadě elektronicky formou „nechytrého“ PDF, kde může být zobrazena i 3D perspektiva, ale v současnosti není možné předat úřadům 3D modely. Dokumentaci tedy předáváme v těchto úředních standardech. Momentálně se již hovoří o plánu zavést elektronický portál pro celé stavební řízení ke kterému však bude nutné nastavit standardy a otázkou je, jak rychle se obě strany naučí s dodanými podklady spolupracovat.

Je skutečně generování 2D výkresů z BIM tak jednoduché, aby byly výkresy čitelné a podle norem o zakreslování stavebních výkresů?

Ano, existují již BIM 2D plány odvozené z 3D modelů, takže s touto funkcí a výstupem ve formě 2D není spjata žádná nová nebo neznámá technologie.

Jakým způsobem investorům BIM předáváte? Kde fyzicky mají investoři hotový BIM k dispozici a jakým způsobem je s ním učíte pracovat?

BIM používáme, pokud má klient požadavek pro jeho využití například jako vizuální podporu projektu pro klienta (vizualizace, animace, AR, VR), pro vyšší úroveň podrobností v odhadu nákladů, pro větší transparentnost a kvalitu plánování, pro zrychlení procesu rozhodování, pro kvalitní zdroj uchování kvalitní dokumentace pro budoucí správu, provoz, rekonstrukci apod. Neboť BIM model se stává absolutní zdrojem pravdivých a relevantních informací o budově. Investor obdrží 3D informační model včetně informací ve formátu REVIT. Snažíme se prosazovat ideální stav, který nastane v momentě, kdy je budoucí facility manager již v počátku součástí projektu a předem definuje požadavky na BIM model, co má obsahovat pro efektivní správu a provoz budovy. Pak není nutné žádné zaučování a využití BIM modelu je pro investora a jeho správce maximálně efektivní.

Jaké softwarové vybavení potřebují investoři k tomu, aby mohli po realizaci stavby s BIMem pracovat a aby jej mohli využívat např. firmy facility managementu?

Většina realizačních i facility firem dokáže pracovat s exportním formátem IFC z BIM modelu efektivně.

Kolik projektantů se ve Vaší firmě zabývá BIM a na kolika projektech v současné době pracujete?

Co se týče projektantů, tak máme vyspecifikovaný BIM tým expertů v rámci celé skupiny DELTA, kterých je momentálně šest. Jejich úkolem je řešit standardy, rozvoj apod.…Ale s BIM modelem pracují ve skupině DELTA všichni. Architekti, ostatní projektanti, rozpočtáři, techničtí dozoři atd… Všichni, kterých se daný BIM projekt profesně dotýká.

V současné době máme 2 projekty, na kterých si klient vyžádal BIM. BMW Sokolov a BOKU Univerzita přírodních zdrojů ve Vídni. Máme mnoho projektů nebo podprojektů, ve kterých dobrovolně aplikujeme BIM bez požadavku klienta (např. aktuální projekty obchodních domů ASKO nábytek, průmyslový objekt GoodMills Lovosice, Ekom Piešťany, Bytový dům Schichtgründe ve Vídni, firemní centrála pro výrobce krmných směsí v Horním Rakousku VS Fischamend, Diakonie v Linzi atd.)

Vidíte nějaký smysl v koncepci BIM 2022, kterou má na starost agentura ČAS při ÚNMZ? Jak hodnotíte stav transformace stavebního práva z hlediska digitalizace?

Stavební právo a technologie se musí ještě hodně přizpůsobit nastupujícímu procesu BIM, kde je ještě několik výzev k definici správného řešení. To je běžná součást s nastolováním změn procesu. Koncept BIM 2022 se vztahuje na veřejné budovy a stavby infrastruktury, aby bylo možné uplatňovat BIM v širším měřítku, neboť zejména státní klienti to potřebují. Každou iniciativu kolem BIM vnímám pozitivně. BIM je budoucností stavebnictví.

 
 
Reklama