Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

BIM 5D – určení, odhady a analýzy nákladů (část 2)

V první části tohoto článku jsme se zabývali klasifikací produkce, českými a zahraničními klasifikačními systémy a jejich významem a funkcí v BIM aplikacích. V této části bych rád čtenáři představil nástroje, již dnes dostupné pro nákladové funkce nad BIM modelem, a to nejprve zahraniční (je jich více) a posléze produkty či plány českých softwarových firem.

1. díl článku naleznete ZDE.

Dále představované popisy produktů obsahují marketingová tvrzení výrobce, za jejichž pravdivost nemůže autor převzít zodpovědnost.

Odhad nákladů založený na BIM modelu

Cílem tvorby modelu prostřednictvím BIM nástroje (např. Revit) je v principu vytvoření informačního modelu stavby, kterému kromě jeho tvůrce či uživatele, budou rozumět také výpočetní prostředky. V principu se jedná o datový model a prostředky jeho ovládání, který umožňuje model stavby vytvářet, posuzovat, prohlížet a reportovat jeho data. Jako každý informační model založený nad databází, umožňuje i přístup k datům modelu z jiných výpočetních prostředků. Tento přístup v případě Revitu je umožněno vytvořit nad databází MS/SQL, prostřednictvím ODBC rozhraní anebo exportem / importem z modelu do nějakého obecně platného formátu (např. IFC). Změny dat v modelu je možné vzájemně synchronizovat prostřednictvím technologie WEB Service s jiným informačním systémem, jako je tomu např. v případě integrace Revitu s CAFM systémem Archibus.

V modelu jsou používány „inteligentní“ objekty. Stěna, jako příklad, „ví“ co je a jaké reakce s ostatními objekty budovy má vykazovat. Jako taková může být předmětem časového plánu, mohou být kvantifikovány její (jejich) rozměry, jak z pohledu stěny (objem, délka, výška, půdorysná plocha, povrch, otvory, …), tak z pohledu reálného materiálu, který ji tvoří (palety cihel). Vykazatelné stavební informace modelu jsou použitelné pro mnoho činností souvisejících s návrhem, zhotovením či správou a údržbou a koneckonců i s jejich vlivem na životní prostředí, produkcí skleníkových plynů či schopností recyklace. Je možné je využít k vytváření statických schémat a statických výpočtů (structural analysis), návrhu, zhotovení a analýze prostředků TZB (MEP) a k analýzám a simulacím sloužícím k optimalizaci energetických spotřeb a konečně i k nákladovým analýzám, či specifikacím, abychom jmenovali alespoň několik způsobů využití.

A právě analýzy nákladů jsou tím, nač bychom se zde chtěli zaměřit. Jistě intuitivně cítíme, že snadně získané výkazy výměr, kvantity materiálů a konstrukcí, jejich skladby a potenciální substituce jsou tím, co podstatně snižuje množství práce vynaložené k určení nákladů. A jsou to tato data, která velkou měrou určují velikost nákladů, které je třeba vynaložit na zhotovení, či na celou dobu životnosti modelované stavby, tzv. LCC (Life Cycle Costs). Jestli existuje nějaká činnost, která se vyskytuje na poli investiční výstavby, kterou architekti a stavební inženýři opravdu nemusí, jsou jí cenové odhady, propočty, rozpočtování a kalkulace (blíže popsáno v článku BIM a klasifikace). Rozpočtář nebo kalkulant jsou zvláštní specializací stavebního inženýrství, která je za tuto část návrhu či realizace zodpovědná. Název této specializace v angličtině „cost estimator“ mnohem lépe vystihuje podstatu věci, nežli české označení rozpočtář.

Když rozpočtář připravuje svou část práce, obvykle začíná digitalizací architektonických skic a výkresů nebo importuje jejich CAD výkresy do svého „rozpočtářského programu“, anebo používá dokumentaci k manuálnímu získávání výměr a skladeb z dokumentace. Všechny tyto metody jsou náchylné ke vzniku chyb daných lidským faktorem a k propagaci chyb vzniklých chybným návrhem do cenových odhadů.

Naproti tomu využívání modelu BIM, kde výměry, množství, rozměry a skladby lze generovat přímo z modelu, s minimalizací lidských zásahů a tudíž i s menší pravděpodobností vzniku chyby. Jakákoliv změna v modelu rezultuje v odpovídající změně ve všech pohledech, tedy i v podkladech pro zpracování rozpočtu. Jestliže je celá „výrobní linka“ tvorby rozpočtu automatizovaná, bez nutnosti manuální činnosti, je zaručena konzistence mezi modelem, jeho aktuálností a jeho oceněním. V případě, že se BIM model používá pouze k získání výkazů výměr, spojeným s exportem dat a k ostatním činnostem je třeba dalšího zpracování v rozpočtářských nástrojích, je aktuálnost cenových či nákladových odhadů závislá na dodržování pracovních postupů. Při práci rozpočtáře je 50–80 % jeho času spotřebováno na získávání výkazu výměr, které je z modelu možné získat ve zlomku času. Už jenom z pohledu na tato čísla, můžeme očekávat zrychlení, zvýšení přesnosti, snížení chyb a velkou flexibilitu cenových odhadů vytvářených přímo z BIM modelu. Získávání výkazů výměr z BIM modelu je v anglicky hovořícím světě nazýváno Quantity Take Off (QTO).

Automatizací nudných „opičích“ úloh sloužících k získání výkazů výměr ušetříme čas rozpočtářů, který lze lépe využít pro specifické úlohy využívající kreativity těchto pracovníků. Mělo by tak být naplněno heslo Tomáše Bati: „Lidem myšlení, strojům dřinu“, i když zde se nejedná o manuální, nýbrž „intelektuální“ dřinu. Odhadování nákladů je výrazem snahy určit cenu všech aktivit spojených s návrhem, realizací, testováním a předáním do provozu (commissioning), pilotním provozem (handsover) a zárukami konkrétního stavebního díla.

Určení nákladů v BIM prostředí (zdroj Vico software)
Určení nákladů v BIM prostředí (zdroj Vico software)

Hovoříme-li o LCC, tedy skutečných nákladech na celou dobu životnosti, musíme k těmto nákladům spojeným s pořízením, ev. transformací a zabudováním do stavby, přidat náklady spojené se správou a údržbou daného objektu a v neposlední řadě i náklady spojené s ukončením jeho životnosti, tj. například s vyjmutím z konstrukce, odstraněním, recyklací, likvidací, náklady odstraňující zatížení životního prostředí, atd. Tuto část nákladů však bohužel málokdy vyčíslujeme v rozpočtech, ani investoři to nevyžadují. Stejně jako lze určit tyto náklady na jeden konstrukční prvek, lze je určit ve vztahu k existenci a životnosti celé stavby.

V počátečních fázích se na odhadu nákladů podílí projektant (až do fáze DPSP). V pozdějších fázích se tato „srovnávací cena“ používá v případném výběrovém řízení na zhotovitele a v porovnávání s cenou nabízenou zhotoviteli. Srovnávací cena je stanovena na základě průměrných standardizovaných cen ze všeobecné databáze ve „zprůměrovaných“ podmínkách. Cena, kterou nabízí zhotovitel, naproti tomu by měla reflektovat konkrétní podmínky konkrétního zhotovitele v konkrétním místě stavby realizované v konkrétním čase a za konkrétních podmínek. Vycházejí-li oba cenové odhady ze stejných výkazů výměr z BIM modelu, měla by cenová nabídka zhotovitele obsahovat „zpřesnění“ rozpočtu. Jinými slovy řečeno, mělo by dojít ke zvýšení pravděpodobnosti, že rozpočet bude v souladu s realitou.

Právě zde lze nejlépe využít ušetřeného času rozpočtářů, kteří pak mohou do nákladů zahrnout dopravní dostupnost staveniště, zvýšené náklady na zimním opatření, dosahovaná obchodní rozpětí pro konkrétní materiály, tovary a polotovary, odpisy či pronájmy stavebních mechanismů a náklady na pronájmy lešení, zařízení staveniště, ubytování zaměstnanců a jejich nástroje a ochranné prostředky. Výkazy výměr jsou tak transformovány do prací, a jejich atributů, které jsou nutné ke zhotovení daného projektu.

Cesty vedoucí od BIM modelu k určení nákladů, či ceny

Přístupů, jak využít informační model uložený v BIM pro cenové odhady, je mnoho. Vzájemně se mohou lišit jednak tím, pro jaký BIM nástroj jsou určeny, jak využívají v procesu tvorby data uložená v modelu a jak využívají externích databází produktů a jejich rozsahu, cen, průměrů a trendů. Podle toho, k jakému účelu se nákladový či cenový odhad má použít, jistě také ovlivní způsob jeho zpracování a použité databáze.

Uspořádání programu
Uspořádání programu

Z tohoto pohledu můžeme rozpočtářské nástroje rozdělit do dvou skupin. První skupinu můžeme charakterizovat tím, že slouží investorovi jako podklad pro zajištění financování. Rozpočty a ocenění v této skupině používají všeobecné a „zprůměrované“ cenové databáze (jako příklad může v ČR sloužit Cenová soustava ÚRS) a výkazy výměr, získané např. z BIM. Vytváří to jakousi „srovnávací základnu“, kterou lze použít třeba při tendru na výběr zhotovitele. Porovnáním srovnávací a konkrétní cenové nabídky, pak můžeme Do druhé skupiny pak lze zařadit konkrétní cenové odhady konkrétního zhotovitele. Zde již jsou započítány nikoliv zprůměrované, ale konkrétní cenové podmínky pro konkrétní stavbu (požadované stavební technologie) v požadovaném čase. Nejenom výkaz výměr ale i konkurence a čas (zajištění výrobních kapacit lidí, strojů, mechanismů, pomůcek, staveniště, energií, logistiky, rozhodování o uspořádání subdodávek, časové „sesouladění“ s ostatními projekty, atd.) hrají v nabídce nezanedbatelnou roli a samozřejmě ovlivňují nabídkovou cenu. Právě zde by se měly projevit konkurenční výhody společností zvládajících rychleji, laciněji či kvalitněji stavební technologie, za jejichž použití lze danou stavbu realizovat. Tady se mohou projevit nadstandardní vztahy a cenové podmínky mezi výrobcem produktů či stavebnin a realizátorem stavby. Výši ceny ovlivňuje také výše dosahovaného zisku, i když o něm se v posledních dvou letech českým stavebním společnostem pouze zdá. Všechny tyto podmínky by měly být obsaženy v takové cenové nabídce. Jak plyne z povahy věci, používá taková cenová nabídka databází konkrétních firem, které obsahují v místě dosahované ceny vztažené na jednotku firmou zvládaných technologických postupů. Příklad uspořádání software pro rozpočtování je uveden zde na obrázku.

Z hlediska míry propojení s BIM modelem můžeme tyto programové produkty rozdělit do tří základních kategorií:


  • Produkty využívající API (Application Programming Interface). Jsou to programy, které jsou schopny běhu v BIM prostředí a využívají výrobcem BIM softwaru připravené metody pro svoje funkce, které v jistém směru rozšiřují funkcionalitu původního editoru (Revit zde používáme jako příklad, na jeho místě může stát libovolný jiný BIM produkt). Tyto komponenty se instalují do připraveného prostředí BIM prostředku a nejsou schopné samostatného běhu. Bývají nazývány Revit Add-On anebo Revit Plug-in a využívají rozhraní a vývojového prostředí Revitu. V tomto případě jsou schopné využívat všech zobrazovacích, reportovacích a dalších nástrojů BIM editoru. Kupodivu nejsou tyto produkty normálně schopné provádět cenové kalkulace přímo v Revitu. Obvykle se používají pro transformaci dat z BIM modelu do datových struktur, které lze snadno vložit do komerčně dostupných programů sloužících pro ocenění. Příkladem takových programů, které mohou běžet jako Revit rozšíření, jsou např. RIB iTWO (http://www.rib-software.com) anebo Innovaya (http://www.innovaya.com). Innovaya Revit je plug-in rozšíření, které následně integruje tato data s dalším, tentokrát již tradičním softwarovým produktem, který nese název Sage Timberline Office Estimating. Tento přístup používá přímou vazbu mezi Revitem a softwarem pro oceňování, anebo specifikace. Z Revitu uživatel „exportuje“ a připravuje model budovy ve formátu kompatibilním se SW pro oceňování. Zde se dalších činností ujímá specialista – rozpočtář, kalkulant, který připraví elektronické zpracování této části projektu s položkovým rozpočtem jako výstupem.
  • Produkty využívající ODBC připojení – příkladem takových zahraničních programů jsou např. australský systém COSTX společnosti Exactal (http://www.exactal.com) anebo třeba ITALSOFT stejnojmenné italské společnosti. ODBC je uznávaný standard pro přístup k databázím, který využívají aplikace pro zprostředkování dat uložených v BIM modelu. Aplikace tento přístup používají zejména pro přístup k atributům v informačním modelu stavby a následně využívají exportované 2D či 3D CAD soubory pro přístup k rozměrovým datům (geometrii). Část této integrace zahrnuje nutnost znovuuspořádání dat o stavbě prostřednictvím tohoto SW ke spojení nákladů, geometrie, atributů a cen. Tyto produkty lze využít i v případě 2D dokumentace. V obou případech je vytvářen datový model, který je nezávislý na způsobu modelování a který lze využít k vlastnímu výpočtu rozpočtu.
  • Výstupy do Excelu. Výkaz výměr s výstupem do Excelu je stále používaný a pro svou jednoduchost a manuální přehled a stále tak zůstává v nezanedbatelném počtu případů součástí některých pracovních postupů k určení nákladů. Mnohdy je Revit používán k vytvoření výkazu výměr s výstupem do Excelu a předáním rozpočtáři. Někdy je k tomuto účelu možné využít i exportů do ifc / ifcxml či COBie. Pravděpodobnost vzniku chyby při manipulaci s Excelskými soubory vzrůstá. Snadné přizpůsobení místním podmínkám je naproti tomu výhodou.

Jiné posouzení schopností rozpočtářských programů a jejich funkcí může poskytnout jejich hodnocení podle následujících 7 kritérií. Takový systém hodnocení a jejich kritérií je převzat z článku Itcon.org z dubna 2014. Tento článek hodnotí rozpočtářské programy ve Velké Británii:

  • Výměna informací modelu – typy a formáty souborů BIM modelů, které mohou být v produktu použity. Zde posuzujeme, zda je programový nástroj schopen pracovat přímo s Revit modelem, anebo je nutné exportovat nejprve z BIM některý z formátů, např. IFC, DWG, PDF. Takové hodnocení by mělo zvážit také množství informací, které se ztratí při této konverzi.
  • Vizualizace modelu – toto kritérium hodnotí schopnost a podporu 3D vizualizace BIM modelu, včetně schopností vyhledání, navigace, manipulace, přepínání a zvýrazňování objektů či stavebních elementů, jejich dílčí kvantifikace a další operace sloužící přípravě k cenovému odhadu.
  • Proces kvantifikace – zde hodnotíme složitost (snadnost) a rychlost nástrojů, s nimiž lze provést cenový odhad a získat výkaz výměr. Zde je důležité zhodnotit potřebnou flexibilitu při výběru, která data mají být z modelu „vytažena“ k tomu, abychom získali úplný a odpovídající výkaz výměr. Tento proces hodnotí také stupeň automatizace celého procesu s cílem minimalizace manuálních vstupů do procesu.
  • Spolehlivost výstupů – schopnost nástrojů extrahovat a předat data z BIM modelu s minimální ztrátou vlastností a parametrů objektů, které mají význam pro stanovení ceny. Zde se také posuzuje, zda a jaké nástroje jsou k dispozici k tomu, aby se ověřila shoda kvantity extrahované z modelu s požadavky stanovenými v předchozích fázích.
  • Složitost přizpůsobení zabudovaných kategorií a klasifikací do místních a standardních formátů používaných v programech pro nákladové analýzy. Hodnotí se schopnosti zabudovaných standardní pravidel pro měření a určování kvantity a generování kvantitativních reportů výkazů výměr z BIM modelu. Posuzuje se i schopnost vložení lokálních standardů či zvyklostí, možnost využití lokálních klientských cenových databází, či místních systémů klasifikace.
  • Řízení změn a revizí – schopnost nástrojů programu rozpoznat a zaznamenat změny, k nimž v modelu došlo ještě předtím, než budou posouzeny z hlediska nákladů. Důležitou součástí je také posouzení, zda je program schopen odlišit verze a revize v projektu a vzájemně je mezi sebou posoudit.
  • Výstupní sestavy a exporty (Reporting) – schopnost nástrojů zpracovat výstupy nákladových analýz do reportů a jejich export do formátů požadovaných uživatelem – excel, pdf, txt, etc.

Příklady programových produktů pro určení nákladů z BIM

Především je třeba přiznat, že právě při cenových odhadech mají na vrch lokální produkty. Obsahují databáze cen odpovídající místním specifikům, a v místě používanému klasifikačnímu systému. Některé cenové databáze jsou uznávány za „de-facto“ standardy, které jsou uznávány státem, bankami při financování projektů, atd. Za takový standard lze v ČR považovat Cenovou soustavu ÚRS. Textová část databázových položek je vedena v lokálním jazyku a odpovídá účetním a daňovým pravidlům, které platí na území stavby. V případě programového vybavení vystaveného nad verzemi API, je třeba počítat s tím, že nemusí být přizpůsobeno českým jazykovým mutacím BIM editoru (Revit). Bude-li čtenář stát před rozhodováním, zda takový produkt nepořídit, je třeba vzít všechny tyto věci v potaz. Někdy bývá otevřené a přizpůsobitelné jednodušší řešení ternem ve srovnáním s uzavřeným a licencovaným programovým vybavením, které nelze přizpůsobit. Na druhou stranu je třeba konstatovat, že v této oblasti mohlo být v ČR uděláno více.

Autodesk QTO

Autodesk Quantity Take Off bylo součástí vlajkové lodi společnosti pro stavebnictví – Autodesk Building Suite až do verze 2013. Od verze programů 2014 byla podpora QTO přesunuta do produktů.

Navisworks manage 2014 a 2015 a Navisworks simulate 2014 a 2015, které jsou součástí tohoto balíku programů. Vedle toho existuje ještě verze Navisworks Freedom, kterou lze šířit bez jakékoliv licence od společnosti Autodesk. Naviworks, kromě jiných úkolů (detekce kolizí, použití na stavbě při koordinacích, simulace, vizualizace,…), obsahuje také výkonný nástroj pro získání výkazů výměr. Po otevření projektu připraveného v Revitu má uživatel k dispozici nástroje pro výběr objektu či elementu ve stromové struktuře použitého klasifikačního systému. Objekt (y) je v reálném čase vizualizován a může být v katalogu pojmenován, přizpůsoben a přiřazen (mapován) na konkrétní položky cenových bází. Všechny cenové a výkazové operace jsou zobrazovány v pracovním nástroji (workbook). Report QTO je možné provádět buď za celý projekt, anebo libovolnou podmnožinu v několika obecně dostupných formátech.


INNOVAYA

Produkty Innovaya
Produkty Innovaya

Tato americká společnost vyvíjí a dodává produkty pro přímou spolupráci mezi BIM modelem ma dalšími produkty sloužícími k oceňování, časovému plánování a vytváření vizualizací k prohlížení modelu. Innovaya Composers for Revit je tou částí, která je vytvořena v prostředí Microsoft .NET a používá API připravená výrobcem Revitu. Umí pospojovat různé BIM modely (např. když jsou odděleny modely stavařiny a TZB) do modelu jediného.

Modely vytvořené a sloučené z různých zdrojů jsou ukládána do proprietárního souboru INV prostřednictvím různých verzí Innovaya composer. Soubor tohoto typu lze vizualizovat (pomocí Innovaya Visual BIM), lze simulovat časové provádění (pomocí Visual 4D simulation), anebo použít k získání výkazu výměr s výstupem do Excelu (Visual Quantity take-off) a konečně připravit data pro další zpracování v rozpočtování. Visual Estimation připraví data, která vstupují do v USA uznávaných rozpočtovacích programů MC2. http://www.ribmc2.com/products/estimating-software/ anebo Timberline společnosti Sage http://na.sage.com/us/sage-construction-and-real-estate/sage-estimating


 

RIB Software produkt iTWO (dříve US COST)

iTWO je produktem mezinárodní společnosti RIB. Obsahuje vyspělý Revit plug-in, který spolupracuje s produktem CPI, což je vlastní software pro nákladové analýzy. Stejně jako předešlé produkty obsahuje CPI vyspělý 3D prohlížeč BIM objektů. Produkt je více orientovaný na fáze zhotovení. Kromě cenových analýz umí sledovat časové a nákladové plnění probíhajícího projektu, zhotovovat nabídky a vypracovat časový plán zhotovení.


Poskytuje také plnou integraci s ostatními produkty společnosti. Vizualizační nástroje umožňují interaktivní práci se skutečným 5D BIM. Rodina RIB produktů je shrnuta na následujícím obrázku.


 

Benefity dosahované jejich použitím shrnuje web společnosti v následujícím převzatém obrázku.


 

Trimble Vico COST Explorer

Vico Cost Explorer je součástí rozsáhlejšího produktu Vico Office. Jedním z jeho hlavních cílů je vizualizace nákladů. Správně užívaný Vico Cost Explorer poskytuje velice těsnou kontrolu nad čerpáním rozpočtu projektu. Díky svému jednoduchému vizuálnímu monitorovacímu systému, lze čerpání nákladů vysvětlovat, porovnávat rozdíly plánu a skutečnosti, zobrazovat nákladové varianty, předchozí verze nákladů variant, atd. Cost explorer je nedílnou součástí Vico Office. Explorer poskytuje konstantní a vizuální zpětnou vazbu stavu projektu v reálném čase. Obousměrná integrace s 3D modelem a rozvinutá možnost zobrazovat pohledy zobrazující závislost komponent a jejich sestav na nákladech, poskytuje možnost porozumět nákladům ve vztahu k jejich tvorbě. Explorer není založen na jediném BIM editoru, umí spolupracovat se všemi významnými. Obsahuje výkonný prohlížeč modelu či jeho částí, takže umožňuje interaktivní spolupráci s rozpočtářem. Nalezení konstrukčních elementů či komponent, které tvoří význačnou část nákladů, je přidanou hodnotou tohoto produktu.

Hlavní zásady produktu ve 4 krocích znázorňuje následující sada obrázků.

Nepřetržitý monitoring nákladů
Nepřetržitý monitoring nákladů
Identifikace hlavních hybatelů nákladů
Identifikace hlavních hybatelů nákladů

Vizualizace nákladů ve 3D
Vizualizace nákladů ve 3D
Zlepšení komunikace
Zlepšení komunikace

Exactal CostX

Australská firma Exactal (http://www.exactal.com) nabízí na trhu rozpočtový software pod názvem CostX. Software je zacíleno na trh Austrálie, Nového Zélandu, Hongkongu, Singapuru a Velké Británie. CostX je rodinou produktů (CostX, CostX Takeoff a CostX 2D, Takeoff 2D), která umožňuje získávat výkazy výměr z 2D i BIM projektů a spravovat je ve vlastním datovém modelu. Rozlehlá knihovna cen konstrukčních prvků doplňuje produkt pro výpočet a prezentaci rozpočtů. Součástí je zdarma šířený CostX Viewer, sloužící k prezentaci nákladových položek v projektu. Propojení s Revitem je zajištěno prostřednictvím ODBC rozhraní. CostX je vyspělým produktem, který není závislý na konkrétním specifikačním systému, a proto by mohl být snadno převeden do našeho prostředí. Stačilo by změnit knihovnu nákladů a přizpůsobit ji místním podmínkám.


Polský SW ZuziaBIM

Také u našich severních sousedů vznikl jeden z rozpočtářských produktů orientovaný na určování nákladových odhadů na základě BIM modelování. Tento produkt je založený na formátu IFC 2×3, který tvoří jeho vstup. Jak je zvykem u obdobných produktů, obsahuje prohlížeč modelu, jehož prostřednictvím lze provádět jednoduché grafické operace posunutí, otočení, přiblížení. Vizualizace s variabilní transparentností celého modelu včetně jejich členění dle typů zařízení a dle klasifikačního systému. Model lze členit dle funkčních částí a provádět výkaz výměr podle tohoto výběru. Transformace objektů a stavebních elementů na stavební práce a jejich rozměry následuje po výkazu výměr. Výpočet jednotkových cen a určení objektů, které mají největší vliv na celkovou cenu, jsou dalšími schopnostmi programu.


České produkty

ÚRS Praha, a.s.

(Tuto část zpracovala Ing. Barbora Pospíšilová, ÚRS.)

Společnost ÚRS PRAHA, a.s. je inženýrskou a poradenskou organizací zabývající se oceňováním stavební produkce, distribucí stavebních SW, analýzami a prognózami vývoje stavebnictví a výzkumem v oblasti regionálního rozvoje a bytové problematiky.

Pro zdokonalování uvedených služeb je třeba držet krok s aktuálními trendy, a proto se společnost aktivně zapojuje do činnosti mezinárodních organizací v oblasti stavebnictví a oceňování. Je mimo jiné členem mezinárodních nevládních společenství EUROCONSTRUCT® (monitoring stavu a trendů evropského stavebnictví) a ICIS (národní a mezinárodní klasifikačními systémy, specifikace a oceňování stavební produkce v celosvětovém měřítku). Tím je také zajištěna kompatibilita poskytovaných služeb s mezinárodními normami a nejnovějšími trendy ve stavebnictví.

BIM (Building Information Modelling)

V zahraničí došlo v posledních několika letech k velkému rozmachu BIM v praxi. Hlavní motivací je využití BIM modelů při správě veřejného majetku a také širší možnosti posuzování návrhů při snaze o snižování uhlíkových emisí a celkové zlepšení udržitelnosti ve výstavbě. Mezi jedny z prvních významných a velkých uživatelů BIM patří zejména státy a jimi spravované organizace. Již několik států podporuje, nebo dokonce vyžaduje využití BIM pro veřejné zakázky. Podobný trend lze sledovat také v EU, která vidí BIM jako nástroj na zvýšení své konkurenceschopnosti.

Pro implementaci BIM na národní úrovni je nutno respektovat stávající zvyklosti a specifika daného prostředí. Díky dlouholeté praxi, jako lídr pro poskytování služeb v oblasti oceňování na stavebním trhu, zná ÚRS PRAHA, a.s. české prostředí dokonale a dokáže následně při vývojových projektech tyto zkušenosti zúročit.

5D – Pátý rozměr BIM modelu

Propojením BIM modelu s oceňovací databází, vzniká jeho 5. rozměr. Rozpočtáři jsou do BIM modelu začleněni od jeho počátku a mohou tak pomoci v rozhodování o jednotlivých variantách např. ve fázi studie proveditelnosti. Odlišnosti od prvních verzí rozpočtu mohou být okamžitě zpracovány, identifikovány a analyzovány – vlastnosti objektů (parametry) jsou postupně nahrazovány detailnějšími informacemi.

Cenová soustava ÚRS je strukturována tak, aby bylo možné ekonomicky sledovat celý životní cyklus zakázky. Kromě položek pro novostavební práce obsahuje také informace pro ocenění oprav, údržby, sanací, demolicí, pojistných událostí apod. Všechny informace nutné pro ocenění lze zatřídit, klasifikovat a propojit. Ve vývojových projektech se ÚRS PRAHA, a.s. zaměřuje také na problematiku sledování provozních nákladů.

V praxi aktuálně používaným nástrojem pro oceňování v BIM je databáze RYRO® neboli Rychlé rozpočtování. Slouží pro rychlé orientační ocenění pozemních staveb pro úvodní fázi projektu a investiční záměry. Je založena na zcela nové soustavě agregovaných položek, která umožňuje přesný odhad nákladů s minimem položek. To vše bez řešení složitých detailů, při současném zachování přesnosti ocenění a následné kompatibility s katalogy podrobných položek. Tato databáze tak více přiblížila cenovou soustavu ÚRS projektantům a s pozitivním ohlasem tak vyvolala poptávku po napojení do CAD systémů.

Na tento požadavek ÚRS PRAHA, a.s. zareagoval a realizoval tak projekty, které požadované propojení zajistily:

  • Objektové projektování – knihovny prvků s parametry – včetně ceny (Allplan)
  • Tvorba výkazu výměr – spojení grafických a alfanumerických informací (Autodesk – QTO)

Naše praktické zkušenosti s oceňováním projektů ve formě BIM modelu pomocí klasického rozpočtování potvrzují, že BIM neznamená konec rozpočtářské profese.

Při realizaci stavebního díla totiž dochází k řadě procesů, činností a prací, které nelze graficky znázornit. V tu chvíli je právě významná role rozpočtáře, který musí do ocenění vnést svoje znalosti a zkušenosti o technologiích provádění. Proto je nutné sladit tvorbu automatického výkazu výměr se stávajícími rozpočtovacími metodikami, které slouží pro oceňování (např. pravidla měření). Přestože stále existuje řada překážek, jeví se začlenění pátého rozměru do BIM modelu jako přínos.

Zkušenosti ze zahraničí hovoří jednoznačně pro vytvoření národních BIM standardů, které by usnadnily zavedení uvedených principů do praxe. V souvislosti s tím vyvíjí společnost ÚRS PRAHA, a.s. řadu aktivit. V letošním roce se stala sponzorským členem Odborné rady pro BIM. Tento krok byl logickým vyústěním dosavadní úspěšné spolupráce, k jejímž nejvýznamnějším výstupům patří vydání BIM příručky a komentáře k nové evropské směrnici o veřejných zakázkách. Aktivně se podílí na přípravě legislativního rámce pro implementaci BIM v českém prostředí. Koncept BIM totiž v současnosti není zaveden natolik, aby mohl plně fungovat v souladu s aktuální legislativou. V oblasti normotvorby spolupracujeme s ÚNMZ.

Vzhledem k výše uvedenému je v českém BIM prostředí společnost ÚRS PRAHA, a.s. respektována. Jakmile se rozhodne o požadované podrobnosti dokumentace (Level of Detail) BIM, je připravena poskytnout řešení resp. platformu pro oceňování v BIM – nástroj pro specifikaci a rozpočtování v BIM, který bude fungovat na základě univerzálního výměnného formátu.

„Vzhledem k tomu, že dlouhodobě sledujeme vývoj na zahraničních stavebních trzích, jsme zainteresování v řadě projektů a společenství, víme, že BIM představuje celosvětově úspěšný trend. Problematika BIM je nově také součástí evropské legislativy, a proto je podpora a rozvoj tohoto směru v České republice velice důležitá,“ objasňuje důležitost investic do vývoje ředitel společnosti ÚRS PRAHA, a.s. Ing. František Glazar.

 
 
Reklama