Autor předkládá fiktivní rozhovor na téma rozúčtování nákladů za vytápění bytových domů. Otázky vyplývají z jeho zkušeností, na co se lidé nejčastěji ptají a v čem se obvykle jejich názory liší od skutečnosti.

Nechystá se žádné lidové povstání, řeč je o vědecké revoluci. Paradigmata mají ve vědě dočasnou platnost a vědecká revoluce představuje radikální obrat, kterým jejich změna obvykle probíhá. A na obzoru jedna taková změna právě je a týká se rozúčtování nákladů za teplo.

Vyhlášku č. 269/2015 Sb. považuji za jeden z nejhorších předpisů, s jakými jsem se kdy setkal. Vycházím ze zkušeností lidí, kteří se na mě obrátili s prosbou o radu co dělat, když mají doma zimu a přesto nejvyšší podíl nákladů na vytápění v celém domě. Z počátku jsem sázel na důsledek tepelného parazitování neobsazených sousedních bytů, ale pak mě napadlo podívat se na polohové koeficienty.

Spravedlnost v rozdělování nákladů na vytápění bytů v bytových domech si bohužel nejčastěji berou do úst lidé, kteří nemají ponětí, na jakých principech je vytápění těchto domů založeno. Z neznalosti potom vytvářejí problém tam, kde vůbec není, a k jeho následnému „vyřešení“ sestrojují bizarní konstrukce. Potíž je v tom, že obor vytápění se točí kolem fyzikálních veličin teplo a teplota, jejichž názvy znějí v češtině velice podobně, a lidé je tudíž často zaměňují, přestože jsou významově naprosto odlišné. Pokusím se proto celou anabázi s řešením spravedlnosti ve vytápění přiblížit na jiném, doufejme názornějším, byť hypotetickém příběhu.

Statistiky o prodejích otopných těles v Česku doplňují každoročně materiál o chování tuzemských zákazníků při pořizování nového zdroje tepla. Data v obou případech shromažďuje Asociace podniků topenářské techniky (APTT). S jejím přispěním tak můžeme zprostředkovat zákazníkům v oblasti vytápění informaci, jakým směrem se místní trh nejpodstatnějších produktů topenářské techniky ubírá.

Tak jako v předchozích letech, i letos přinášíme vyhodnocení ročních prodejů tepelných zdrojů na území našeho státu vyhotovené na základě dat získaných od Asociace podniků topenářské techniky (APTT) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

Začnu trochu jiným příběhem, který ale s tím naším souvisí daleko více, než by se na první pohled mohlo zdát. V úterý 17. srpna běžel v televizi zápas play-off Ligy mistrů mezi Steauou Bukurešť a Manchesterem City. Kromě divokého výsledku zaujala na tomto klání ještě jedna událost.

Potřeb nastavení individuálních podmínek je v rozporu s funkčními principy ústředního vytápění a vznikla z jejich neznalosti. V žádné technické literatuře ani v normách nenajdete, že ústřední vytápění může správně fungovat při uživatelem volených vnitřních teplotách.

Zajištění optimálního vnitřního prostředí nebývá ani jednoduché ani laciné. Jde o to, že musíme splnit řadu protichůdných požadavků, což vyžaduje pečlivou analýzu vstupů a dostatečnou znalost současných technologií.

Čím více se blížíme zemskému jádru, tím více roste teplota podloží. Proto se realizují stále delší a delší hlubinné vrty, s cílem navýšit potenciál zisku tepla pro vytápění. Ale existují i jiné varianty, jak energii půdy využít, stačí vědět, jak na to.

Život je změna, a kéž by každá taková byla jen změnou k lepšímu. Bohužel v případě některých se od původního záměru k finální podobě ujde natolik krkolomná cesta, že neznalý pak jen obtížně hádá, co navrženou změnou chtěl navrhovatel říci.

Každý, kdo někdy projektoval rodinný domek, potvrdí, že základem úspěchu je vedle architektonického návrhu rovněž nalezení ideální polohy pro technické zázemí domu, které zjednodušeně nazýváme kotelnou. Rostoucí technická úroveň a stále kvalitnější design výrobků TZB může ale způsobit určité přehodnocení významu druhého z uvedených bodů.

Ačkoliv má ústřední vytápění své nesporné výhody, v období vyúčtování ročních nákladů si nejeden obyvatel bytového domu posteskne, že nemá v bytě svůj vlastní zdroj, který by měl pod kontrolou a nemusel se s ostatními nájemníky handrkovat o to, jestli spotřebovává málo nebo hodně.

Minulý týden proběhla v prostorách Národního technického muzea tisková konference společnosti Ariston. Navzdory zvolenému místu nebyly náplní vzpomínky na vznik a počátky firmy (i když i ty by mohly být zajímavé), ale představení výrobků, od kterých si Ariston slibuje úspěšnou budoucnost.

Myšlenka na vytvoření konceptu domu, který by spotřebovával minimum energie, část z ní by si sám vyráběl a v případech, kdy by jí měl přebytek, by ji dokonce dodával do veřejné distribuční sítě, není nikterak nová. Nicméně reálných pokusů o přetavení nápadů do praxe zatím moc není.

Plynový kondenzační kotel Logamax plus GB192iT značky Buderus se těšil značné pozornosti odborníků i laické veřejnosti již při své premiéře na loňském ISH ve Frankfurtu. Na veletrhu Aqua-therm 2016 tomu nebylo jinak, o čemž bezpochyby svědčí získaná zlatá medaile za nejlepší exponát.

Na tuto otázku hledá odpověď většina zájemců o jeho pořízení. Vyplatí se spíše tepelné čerpadlo, anebo plynový či peletkový kotel, a jak tomu bude za pár let? Volba zdroje tepla je jedním z klíčových rozhodnutí, která musí majitel domu učinit. A pestrost aktuální nabídky mu to rozhodně neusnadňuje.

Kdo nemá své výrobky zařazeny na seznamu státem podporovaných zdrojů tepla, v programu pro který se vžil název „kotlíková dotace“, jako by nebyl. Přítomnost či nepřítomnost konkrétního kotle v této vybrané společnosti se rázem stala pro mnohé zákazníky prvotním kritériem výběru.

Hodnotu obytné budovy určuje vedle použitých materiálů nebo její energetické náročnosti i úroveň vnitřního mikroklimatu. Nejde jen o to dům vytopit či vyvětrat, jde o to udělat to tak, abychom dosáhli co nekvalitnějších parametrů vnitřního prostředí.