Použití jiných výrobků, než které byly projektantem navrženy, je praxe běžná na mnoha stavbách. Požádali jsme JUDr. Jana Kužela, advokáta renomované pražské právní kanceláře, o vyjádření k problematice zodpovědnosti projektanta v takovém případě.

Důvodem k napsání článku je poměrně obtížné zjištění požadavků dříve platných norem, jejichž obsah je nutno znát pro vyhodnocení elektroinstalace v době jejího vzniku.

V těchto dnech rozhoduje Poslanecká sněmovna o osudu návrhu zákona na podporu výroby elektřiny a tepla z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Jeho hlavním cílem je vytvořit stabilní a atraktivní prostředí pro vyvážený rozvoj obnovitelných zdrojů energie v České republice.

Nařízení vlády č. 502/2000 Sb., o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací bylo novelizováno nařízením vlády č. 88/2004 Sb. ze dne 21. ledna 2004. Novelizace neznamená zrušení předchozího textu, pouze jeho doplnění a dílčí změnění.

Pravděpodobně nejvýznamnější a také nejkontroverznější změnou doprovázející vstup České republiky do Evropské unie byla, a to nejen pro podnikatele, rozsáhlá změna systému uplatňování DPH. Dnem 1. května 2004 nabyl účinnosti nový zákon č. 235/2004 Sb., který nahradil stávající zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty.

Ve Sbírce zákonů za měsíc září je v částce 175 rozeslané dne 24. září 2004 skupina vyhlášek, které se týkají odpadů a rovněž vyhláška, která uvádí podrobnosti pro zpětný odběr výrobků. Všechny vyhlášky jsou však jen změnami již platných předpisů.

Jak již bylo bezpočtukrát v předchozích měsících řečeno a napsáno, implementace systému obchodování s emisemi skleníkových plynů představuje asi nejvýznamnější výzvu pro environmentální politiku posledních let. Rozhodně však představuje výzvu nejkontroverznější. Důvodů je hned několik.

V pondělí 20. září proběhl na výstavišti v Brně seminář, na kterém se pořadateli - Asociaci energetických manažerů - podařilo shromáždit všechny klíčové osobnosti státní sféry podílející se na tvorbě energetické legislativy.

Plynná paliva, a zde máme na mysli především zemní plyn, ale též i propan-butan (LPG), jsou v současné době nejčastěji používaným palivem k otopu kotlů, zejména pak v nízkotlakých kotelnách. Plynné palivo má oproti např. pevným palivům řadu výhod, např. snadná dopravitelnost ke kotlům, vysoká účinnost spalování a příznivý dopad na ochranu ovzduší.

V říjnu 2001 vyšla vyhláška č. 372/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, kterou se stanoví pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele. Dne 19. prosince 2002 vydalo MMR k této vyhlášce metodický pokyn čj. 28203/2002, který podrobněji rozpracovává a komentuje jednotlivé paragrafy a odstavce výše uvedené vyhlášky.

Článek podrobně rozebírá ty odstavce platné vyhlášky, které odporují fyzikálním zákonům a mnohdy i zdravému rozumu. Tím je samozřejmě vyhláška v rozporu i se současnou legislativou platnou a vynutitelnou v zemích EU. Tu se naše republika zavázala zavést do naší legislativy ještě před vstupem ČR do EU.

Autor srozumitelným způsobem seznamuje čtenáře s úrovní naší legislativy a stavu rozúčtování nákladů na tepelnou energii pro vytápění. Upozorňuje na úskalí spojená s nesplněnou harmonizací našich předpisů s předpisy EU.