opravné prostředky ze zákona 406, když nelze povinnosti splnit
principy referenčních hodnot
kombinace zdrojů a systémů, regulace a monitoring
argumentace pro opatření
registrace
Energetická náročnost budov od 2022
prezenčně středa 1.12.2021
Praha
registrace
Nejnavštěvovanější odborný portál
pro stavebnictví a technická zařízení budov
TZB studio
zobrazit program

Zpřísnění limitů pro olovo v pitné vodě vyžaduje rekonstrukci vodovodů

Článek popisuje problém budov s olověnými rozvody, kde je podle nových požadavků na pitnou vodu přímo doporučena výměna rozvodů. U budov, kde materiál rozvodů není jistý, je stanoven postup zjišťování. Článek díle upozorňuje na projekt Ministerstva pro místní rozvoj, ze kterého lze žádat dotaci na rekonstrukci olověných rozvodů.

1. Legislativa

Vzhledem k novým toxikologickým poznatkům o působení olova, především na vývoj mozku u dětí, byl ve shodě s požadavkem Směrnice Rady pro jakost vody určené pro lidskou spotřebu novým legislativním předpisem (Vyhláška MZ ČR č. 252/2004 Sb., kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah kontroly pitné vody) zpřísněn limit pro obsah olova v pitné vodě a to z hodnoty 50 μg/l na hodnotu 25 μg/l (platnou v současné době), respektive na hodnotu 10 μg/l (platnou od roku 2013).

Odůvodněně se předpokládá, že ve starých obytných domech, které dosud mají olověné rozvody pitné vody, bude obtížné dosáhnout nových zpřísněných požadavků a že ve většině případů bude nutné přistoupit k výměně olověného potrubí za jiné.


2. Problematika olova v pitné vodě

Zdrojem olova v pitné vodě jsou téměř výhradně materiály, se kterými voda přichází do styku během distribuce, především olověné přípojky nebo olověné domovní rozvody, ale i některé starší typy PVC potrubí a dosud běžně používané drobné prvky z mosazí nebo červeného bronzu (armatury, vodoměry, spojky, vodovodní baterie apod.). Obsah olova ve vodě je určován kvalitou vody (stupněm agresivity vůči olověným materiálům), dále materiálem potrubí, ze kterého byla vyrobena vodovodní přípojka a domovní instalace, rozsahem a uspořádáním domovní instalace a především chováním odběratele při spotřebě vody (průměrnou dobou stagnace vody v potrubí domovního rozvodu). Obsah olova ve vodě je proto velmi proměnlivý nejen v jedné zásobované oblasti, ale i v rámci jednoho domu a dokonce i jedné domácnosti.
Z tohoto důvodu nová evropská směrnice [1] vyžaduje, aby vzorek vody odebíraný za účelem zjištění, zda voda v ukazateli olovo odpovídá požadavkům směrnice, byl reprezentativní pro průměrnou týdenní spotřebu ("Uvedená hodnota platí pro vzorek vody určené pro lidskou spotřebu, odebraný odpovídající metodou vzorkování z kohoutku tak, aby vzorek byl reprezentativní pro průměrné jednotýdenní množství požité spotřebiteli.").

Na základě rámcové strategie financování investic k zajištění implementace právních předpisů EU v oblasti životního prostředí, připravované MŽP, připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v roce 2005 podpůrný program na odstranění olověných rozvodů pitné vody v objektech pro bydlení.
Zájemci o subvenci ze zmíněného programu (majitelé domů s olověnými rozvody pitné vody) musí předložit výsledky monitoringu vody v olověném potrubí, provedené autorizovanou nebo akreditovanou laboratoří proškolenou v této problematice. (Například pro Moravsko-slezský region zajišťuje tuto službu Odbor hygienických laboratoří Zdravotního ústavu se sídlem v Ostravě.)


3. Jak postupovat?

První krok:
monitoring: Majitel domu se obrátí na laboratoř s požadavkem na monitoring vody z olověných rozvodů a laboratoř provede kompletní monitoring podle stanovených pravidel. Návrh metodiky byl ověřen na pilotním projektu ve třech městech (Brno, Liberec, Praha) v potenciálně rizikových objektech vytipovaných MMR. Zcela reprezentativní a objektivní metoda odběru, která by reflektovala různé doby stagnace a velké rozdíly v obsahu olova v průběhu týdenní spotřeby a byla všeobecně použitelná a finančně únosná, bohužel neexistuje. Pro český monitoring je doporučeno použít odběr metodou RDT kombinovaný s odběrem po noční stagnaci kvůli vyloučení falešně negativních případů.

Laboratoř provede:
  • Odběr vody dle předepsané metodiky
  • Analýzu vzorků na obsah olova
  • Hodnocení výsledků včetně zařazení objektu do příslušné kategorie
Náklady na monitoring hradí majitel domů z vlastních prostředků. V případě, že se prokáže nevyhovující stav a objekt bude zařazen do podpůrného programu, budou tyto náklady refundovány z prostředků zmíněného programu, tj. z rozpočtu MMR.

Druhý krok:
žádost o subvenci: Žadateli o subvence z rozpočtu MMR budou Obecní úřady, které vznesou požadavek přímo na MMR. Majitel domu tedy předloží svou žádost Obecnímu úřadu v místě, kde se nachází objekt, jehož rozvody pitné vody jsou doporučeny k sanaci, a Obecní úřad postoupí žádost na MMR.


4. Vzorkování:

Přípravy k šetření a odběru vzorků:
Majitel objektu (správce objektu nebo zástupce sdružení vlastníků apod.) objedná rozbor vody v předepsaném rozsahu (stanovení olova a pH), a to u laboratoře akreditované (pro stanovení olova v pitné vodě a pro odběr vzorků pitné vody) nebo autorizované (pro rozbor pitné vody) podle zákona č. 258/2000 Sb. a současně proškolené v této metodice. Dohodne termín odběru a zajistí spolupráci majitelů vybraných bytů a ostatních obyvatel v objektu (například formou informačního letáku - viz příloha 2).
Aby byl vyloučen vliv dodávané vody, je vhodné požádat dodavatele vody (vodárnu) o souběžný odběr (a stanovení olova) na místě v síti v blízkosti šetřeného objektu nebo si alespoň vyžádat závazné stanovisko k obsahu olova v dodávané vodě (v předávacím místě). Rovněž je vhodné se dodavatele vody dotázat, z jakého materiálu je vodovodní přípojka.

Výběr odběrových míst v objektu:
Předpokládá se, že většinou půjde o staré vícepodlažní obytné budovy. Voda se bude odebírat na kohoutku, kde se běžně odebírá voda pro pití a vaření, a to ve třech bytech, z nichž alespoň jeden by měl být v co nejnepříznivějším místě vzhledem k délce domovního rozvodu (obvykle co nejvyšší patro). Alespoň jeden ze zbývajících dvou bytů musí být v jiném patře, přednostně v přízemí nebo v některém z nižších pater. Nedoporučuje se odběr vody z míst, která nejsou k odběru běžně a často používána (kohouty za vodoměrem, v prádelnách, ve sklepě, ...), protože může dojít k uvolnění částic z inkrustací či sedimentů s olovem, což může podstatně zkreslit výsledek.
Obyvatelé vybraných bytů by měli být také seznámeni s účelem odběrů. Při výběru je nutné opět dotazem ověřit, zda v daném bytě nedošlo k výměně podstatné části rozvodu vody na náklady majitele bytu. Pokud ano, je vhodné vybrat jiný byt.

Způsob odběru:
V každém ze tří bytů se provede dvojí odběr:
  1. odběr vzorku po noční stagnaci: odběr provede pracovník laboratoře brzy ráno, kdy se ještě nepředpokládá odběr vody v ostatních domácnostech; je rovněž možné požádat o odběr majitele (obyvatele) bytu poté, co byl vybaven odběrovou nádobou a poučen o způsobu a době odběru; obyvatelé bytů by měli být požádáni, aby během noci pokud možno nepoužívali vodu z vodovodu (pro případ potřeby je samozřejmě možné si večer natočit vodu do nádob, např. na splachování WC); je vhodné o totéž požádat obyvatele celého domu;
  2. odběr vzorku v náhodnou denní dobu: odběr provede pracovník laboratoře během dopoledne nebo časného odpoledne ve stejný den, jako byl odebrán vzorek po noční stagnaci; obyvatelé bytu by měli být předem poučeni, aby během ohlášeného odběrového dne spotřebovávali vodu obvyklým způsobem, s výjimkou praní prádla v pračce.
Ve všech bytech se provádí odběry ve stejný den. Při odběru vyplní pracovník laboratoře dotazník pro každé odběrové místo (viz příloha č. 1).

Bezpečnostní upozornění:
Pokud je o ranní odběr požádán obyvatel bytu, vybaví se pouze jednolitrovou vzorkovnicí (bez přidání konzervačního činidla), kterou poté převezme pracovník laboratoře provádějící denní odběr. Obyvatelé bytu se z bezpečnostních důvodů nevybavují vzorkovnicemi s koncentrovanou chemikálií (kyselinou).

Analýza vzorků:
Vzorky se analyzují na přítomnost olova. Ve vzorku odebraném v náhodnou denní dobu se navíc provede stanovení pH.

Hodnocení výsledků:
Vzhledem ke značnému kolísání obsahu olova v pitné vodě, způsobenému domovními rozvody z olova nebo olovo obsahujícími jinými komponentami rozvodu, nelze žádnou z reálně dostupných odběrových metod považovat za 100% reprezentativní. Získané výsledky budou vždy zatíženy větší či menší nejistotou.

Z tohoto důvodu doporučujeme, aby objekty, u nichž bude prokázán domovní rozvod z olova, byly rovnou zařazeny do podpůrného programu pro sanované objekty. V takovém objektu nemusí být ani prováděny odběry a rozbory vody, protože podle dostupných informací [2,3] nemohou objekty s olověnými domovními rozvody splnit cílový limit obsahu olova 10 μg/l. Ke stejnému doporučení dospěl i frankfurtský projekt "Olovo" [3]. Rozbory lze v tomto případě provést snad jen z důvodu určení případných priorit (pokud by voda v průměru překračovala hodnotu 25 μg/l - tedy současný limit, bylo by vhodné zařadit daný objekt do podpůrného programu přednostně). I kdyby rozbory v objektu s prokázanými olověnými rozvody neprokázaly zvýšený obsah olova vlivem existujících vápenatých inkrustací v potrubí, nelze do budoucna zaručit jejich nezávadnost, protože tyto inkrustace mohou být snadno narušeny ať již mechanicky (vibrace, otřesy) nebo chemicky (změna kvality vody v důsledku jiného zdroje surové vody nebo jiné technologie úpravy), jak bylo zjištěno i v ČR.
Jinak odběry a rozbory doporučujeme provádět jen u těch objektů, kde chybí informace o druhu domovních rozvodů a bude podezření na rozvody olověné nebo kde již byla část olověných rozvodů vyměněna za jiný materiál.

Hodnocení provádí laboratoř, která provedla monitoring. Nejedná-li se o laboratoř zdravotního ústavu, musí být provedení monitoringu a hodnocení výsledků konzultováno s místně příslušným zdravotním ústavem.
Laboratoř vydá objednateli akreditovaný nebo autorizovaný protokol s hodnocením. Nedílnou součástí dokumentace je i výsledek souběžného stanovení olova v dodávané vodě provedeného dodavatelem vody nebo jeho závazné stanovisko k obsahu olova v dodávané vodě.

V případě námitek či pochybností ohledně reprezentativnosti metody náhodného odběru během dne (záměrná stagnace vody ze strany obyvatel nebo naopak zjevně velká spotřeba vody před odběrem nebo v jeho průběhu) se odběr opakuje, popř. se použije metoda odběru po 30 minutové stagnaci. V případě sporů ohledně výsledků se v krajním případě provede odběr smíšeného poměrného vzorku (COMP) v průběhu jednoho týdne pomocí speciálního zařízení, které může zapůjčit Státní zdravotní ústav. Bližší informace o obou metodách jsou uvedeny v příloze č. 3.

Citace literatury:
  1. Směrnice Rady ze dne 3. listopadu 1998 o jakosti vody určené pro lidskou spotřebu (98/83/ES). Úřední věstník č. L 330, 5. 12. 1998.
  2. European Commission: Developing a new protocol for the monitoring of lead in drinking water. Project report. EUR 19087 EN. 1999.
  3. Hentschel W., Karius A., Heudorf U.: Das Frankfurter Bleiprojekt. Massnahmen zur Einhaltung des Grenzwertes für Blei im Trinkwasser. (Frankfurtský projekt OLOVO. Opatření k dodržení mezní hodnoty pro olovo v pitné vodě) Bundesgesundheitsbl- Gesundheitsforsch-Gesundheitsschutz 1999 - 42:902-9.

Příloha 1 - Dotazník k odběru vzorků
  • Adresa objektu:
  • Předpokládaný rok výstavby (stačí odhad):
  • Počet nadzemních podlaží:
  • Počet bytů v jednom podlaží:
  • Materiál vodovodní přípojky (informace od majitele nebo provozovatele vodárenské infrastruktury):
  • Místo odběru (podlaží, číslo bytu nebo jméno nájemníka):
  • Počet obyvatel bytu (v období vzorkování):
  • Typ odběru (noční stagnace, náhodný denní odběr - lze použít jeden dotazník na jeden byt s odlišeným označením vzorků):
  • Typ kohoutku, kde se voda odebírá (jen studená voda; směšovací baterie - pokud ano, uvést její stáří):
  • Další poznámky (např. k instalaci v bytě, vzdálenost od stoupačky atd.):

5. Podpora oprav domovních olověných rozvodů v roce 2005

Tato forma podpory státu poskytovaná do fondů obcí má za cíl snížit obsah olova v pitné vodě výměnou olověných domovních rozvodů za rozvody zdravotně nezávadné v trvale obydlených bytových1) a rodinných domech2) a bytech ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu3).

5.1 Cíl podpory:
Cílem podpory je:
  • snížit koncentraci olova v pitné vodě; dosáhnout limitní koncentrace 10 μg/l olova v litru pitné vody u spotřebitele v objektech, na něž byla poskytnuta dotace,
  • stimulovat vlastníky bytových domů, rodinných domů a bytů ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu k provedení výměny olověných domovních rozvodů,
  • splnit závazky vyplývající z povinnosti České republiky zajistit implementaci právních předpisů Evropských společenství v oblasti životního prostředí, které se týkají obsahu olova v pitné vodě.

5.2 Charakter a výše podpory
Podpora má charakter neinvestiční dotace poskytované prostřednictvím fondů obcí vlastníkům trvale obydleného bytového nebo rodinného domu (dále jen "dům") nebo vlastníkům bytů ve vlastnictví podle zvláštního právního předpisu (dále jen "byt") s olověnými domovními rozvody. Dotace se poskytuje do výše 40 % skutečných nákladů na výměnu olověných rozvodů v objektu, maximálně však 20 tis. Kč na jeden byt.

5.3 Příjemce dotace
Příjemcem dotace je obec, na jejímž území se nacházejí stavby pro bydlení s olověnými domovními rozvody a která prostřednictvím fondu obce poskytuje podporu vlastníkům trvale obydlených domů a bytů v katastrálním území obce.

5.4 Podmínky pro získání dotace
Dotaci lze poskytnout obci, na jejímž území jsou trvale obydlené domy a byty s olověnými domovními rozvody, jsou-li splněny tyto podmínky:
  1. Obec vydá pravidla pro poskytování prostředků fondu. Pravidla budou obsahovat minimálně podmínky dané tímto dotačním titulem v písm. b) až k) této části 5.4.
  2. Obec zřídí fond podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů; prostředky fondu musí být určeny na poskytování příspěvků vlastníkům trvale obydlených domů a bytů na výměnu domovních olověných rozvodů.
  3. Prostředky mohou být použity pouze na výměnu olověných domovních rozvodů, pokud v objektech, na jejichž opravu je požadována dotace, je zjištěno zvýšené množství olova z důvodu používání olověných domovních rozvodů. Zvýšené množství olova ve vodě u spotřebitele znamená jeden RDT a zároveň oba NS > 10 μg/l nebo jeden NS > 25 μg/l nebo alespoň jeden RDT > 25 μg/l nebo oba RDT v intervalu 10 - 25 μg/l a zároveň oba NS > 25 μg/l.
  4. Pro objekt, na který je žádána dotace, je proveden odběr vody a analýza vzorků na přítomnost olova podle postupu stanoveného v metodice "Monitoring obsahu olova v pitné vodě ve stavbách pro bydlení" zpracované Ministerstvem zdravotnictví ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem v Praze. Odběry a hodnocení množství olova ve vodě bude provedeno autorizovanou nebo akreditovanou laboratoří proškolenou v "metodice". Pokud se nejedná o laboratoř zdravotního ústavu, musí být provedení monitoringu a hodnocení konzultováno s místně příslušným zdravotním ústavem.
  5. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována ve výši maximálně 40 % skutečných nákladů (včetně DPH) na opravu výměny olověných rozvodů v objektu podle předloženého rozpočtu, maximálně však ve výši 20 tis. Kč na jeden byt. Opravou je pouze výměna olověných domovních rozvodů za zdravotně nezávadné rozvody včetně projektové dokumentace a monitoringu obsahu olova v pitné vodě; dotace se neposkytuje např. na obklady koupelen, dlažby, zařizovací předměty, výtokové ventily atd.
  6. Na opravu výměny olověných domovních rozvodů je zajištěno 60 % skutečných nákladů z jiných zdrojů než z dotace.
  7. Prostředky fondu se neposkytnou na financování prací, které mají investiční charakter nebo vedou k technickému zhodnocení stavby. Za opravy se nepovažují práce, které vedou ke zhodnocení stavby ve smyslu § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
  8. Obec zajistí vedení účetní evidence podle jednotlivých příjemců příspěvků.
  9. Oprava musí být dokončena nejpozději v roce následujícím po roce, kdy byla poskytnuta dotace, tj. v roce 2006; v tomto roce provede obec finanční vypořádání dotace se státním rozpočtem.
  10. Státní podpora a její výše není nároková.
  11. Obec zajistí potřebnou kontrolu podle zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a potřebnou pomoc při kontrole prováděné Ministerstvem pro místní rozvoj.

5.5 Náležitosti žádosti o dotaci
5.5.1 Základní povinné náležitosti žádosti o dotaci
Žádost o poskytnutí dotace obec předloží Ministerstvu pro místní rozvoj. Žádost obsahuje:
  1. identifikační údaje žadatele obce,
  2. sumarizaci předpokládaných nákladů na základě žádostí jednotlivých vlastníků domů a bytů,
  3. seznam obsahující trvale obydlené stavby pro bydlení, majitele domů a bytů, kteří žádají o dotaci, požadovanou výši dotace a vyplněné Registrační karty objektů,
  4. formuláře specifikované vyhláškou Ministerstva financí č. 40/2001 Sb., o účasti státního rozpočtu v platném znění.
Písemnou žádost a doklady uvedené v písmenu a) až d) předá obec v nerozebíratelném provedení, stránky budou číslované a bude uveden počet stran (úprava jako znalecký posudek).

5.5.2. Doplňující náležitosti žádostí o dotaci
Obec, která obdrží od ministerstva rozhodnutí o registraci akce v informačním systému s podmínkami pro další postup, doručí ministerstvu nejdéle do 45 dnů od Rozhodnutí ministra o přidělení finančních prostředků určených k poskytnutí dotace pravidla pro poskytování prostředků fondu.

5.6 Postup při poskytování dotace
  1. Obec provede sumarizaci předpokládaných nákladů na opravy podle Registračních karet uvedených v příloze programu.
  2. Obec odhadne potřebnou výši dotace do fondu obce podle podmínek programu na základě následujících dokladů:
    • Registrační karta objektu vyplněná majitelem trvale užívané stavby pro bydlení, autorizovaná obcí,
    • doklad o vlastnictví objektu (výpis z katastru nemovitostí potvrzující vlastnictví domu nebo bytů, kde má být oprava prováděna),
    • akreditovaný nebo autorizovaný protokol s hodnocením zpracovaný autorizovanou nebo akreditovanou laboratoří proškolenou v "metodice" dokladující, že v objektu, na jehož opravu je požadována dotace, je zjištěno zvýšené množství olova z důvodu používání olověných domovních rozvodů, přičemž protokol není starší než tři měsíce. V případě, že odběr neprovedla laboratoř zdravotního ústavu, potvrzení, že provedení monitoringu a hodnocení bylo konzultováno s místně příslušným zdravotním ústavem,
    • technické řešení zpracované kvalifikovanou osobou podle § 44 odst. 3 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (technické řešení zahrnuje rozsah a technologický postup oprav),
    • zpracovaný položkový rozpočet na opravu (uvedeny jen položky splňující podmínky přidělení dotace),
    • čestné prohlášení vlastníka o schopnosti zajistit financování 60 % předpokládaných nákladů na opravu.
  3. Obec předloží žádost o poskytnutí dotace do fondu obce na Ministerstvo pro místní rozvoj v termínu od 2. do 6. května 2005.
  4. Evidované žádosti posoudí hodnotitelská komise ministerstva a doporučí poskytnutí nebo zamítnutí dotace. Obec doručí ministerstvu doplňující náležitosti žádosti do 45 dnů od Rozhodnutí ministra o přidělení finančních prostředků určených k poskytnutí dotace.
  5. Obci, které byla přiznána dotace, vydá ministerstvo podle zvláštního předpisu "Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce".
  6. Obec obdrží od Ministerstva pro místní rozvoj prostředky na účet fondu otevřeného u České spořitelny, a.s.
  7. Obec na základě rozhodnutí zastupitelstva obce o výši příspěvku jednotlivým žadatelům poskytuje příspěvek podle podmínek programu.
  8. Obec zajistí vedení účetní analytické evidence podle jednotlivých příjemců příspěvků.
  9. Prostředky z této dotace podléhají konečnému finančnímu vypořádání v roce, kdy byla oprava dokončena.

5.7 Kontrola a sankce za nedodržení podmínek programu
  1. Ministerstvo zajistí věcnou kontrolu realizace projektu podle vydaného rozhodnutí o účasti státního rozpočtu na financování akce.
  2. V případě, že dotace nebyla použita k účelu, na který byla poskytnuta, případně nebyly dodrženy podmínky tohoto programu, vystavuje se příjemce dotace sankcím podle § 44 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů. Kontrola je prováděna v souladu s § 39 rozpočtových pravidel a se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Kontrola může být prováděna ode dne podání žádosti i před zasedáním hodnotitelské komise, a to administrativní kontrola i fyzická kontrola na místě.
  3. Příjemce dotace bere na vědomí, že v případě zjištění závažných nedostatků, které lze kvalifikovat jako neoprávněné použití prostředků státního rozpočtu, bude tato skutečnost neprodleně oznámena příslušnému finančnímu úřadu.

1) § 3 písm. b) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
2) § 3 písm. c) vyhlášky č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu.
3) Zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

Zdroj:
1. www.mmr.cz (>>Bytová politika >> Programy >> Programy podpory bydlení pro rok 2005)
2. www.zuova.cz (webové stránky zdravotního ústavu Ostrava)

 
 
Reklama