Projekty 2016



Partneři projektu

logo CAG
logo KNAUF

Odborní garanti

plk. Ing. Zdeněk Hošek, Ph.D.
Ministerstvo vnitra ČR
generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR

Ing. Marek Pokorný, Ph.D.
Katedra konstrukcí pozemních staveb, Fakulta stavební ČVUT v Praze


Stav požární ochrany kulturního dědictví

The situation in cultural heritage fire protection
Datum: 1.2.2016  |  Autor: Ing. Rudolf Kaiser, Ministerstvo vnitra ČR, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (MV-GŘ HZS ČR)  |  Recenzent: prof. Ing. František Wald, CSc.,ČVUT Praha, pracoviště UCEEB

Příspěvek popisuje současný stav zajištění požární ochrany kulturních památek. V příspěvku jsou uvedeny poznatky o nedostatcích, které se nejčastěji v památkových objektech vyskytují. Doplněny jsou návrhy opatření, jejichž aplikací se předpokládá zvýšení úrovně požární ochrany kulturních památek. Text vychází z poznatků statistického sledování požárů památkových objektů, výsledků kontrol zaměřených na činnosti provozované v kulturních památkách a akcí a metodických prohlídek pořádaných ve spolupráci s Národním památkovým ústavem a dalšími správními úřady a subjekty působícími v uvedené problematice.

Požáry kulturních památek

Kulturní památky, ač chráněné statusem, který jim nepochybně náleží, musí čelit řadě hrozeb. V průběhu dějin se setkáváme s agresory, jejichž prvotním zájmem je likvidovat obraz utiskovaného národa. Neméně závažným nepřítelem jsou živelní pohromy například v podobě zemětřesení či povodní. Kulturní památka ale může být poškozena nebo zcela nenávratně zničena „obyčejným“ požárem.

Každý národ vtiskl v průběhu dějinných epoch svou historii do movitých a nemovitých památek. Ty se stávají obrazem jeho kulturního historického cítění, národní hrdosti i územní a morální integrity. Zájmem každého národa by mělo být, aby věnoval dostatečnou pozornost nastavení podmínek ochrany kulturních památek a zabránil svévolnému ničení svého kulturního dědictví.

Je tedy stále třeba si uvědomovat existenci konkrétních nebezpečí, která mohou památky ohrozit, třeba v podobě požáru a možnosti, které je mohou více či méně eliminovat.

Obr. 1 Požár objektu Průmyslového paláce, Foto J. Chalabala 2008
Obr. 1 Požár objektu Průmyslového paláce, Foto J. Chalabala 2008

Ministerstvo vnitra – generální ředitelství Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „MV – GŘ HZS ČR“) se ochraně památek před požáry a jejich účinky věnuje dlouhodobě. Od roku 2007, kdy shromáždilo množství závažných informací, poukazujících na neuspokojivý a zhoršující se stav, vynakládá uvedené problematice zvláště zvýšenou pozornost. V rámci statistického sledování událostí jsou MV – GŘ HZS ČR počty požárů památkových objektů zaznamenávány a průběžně analyzovány. Z informací získávaných v období posledních deseti let se pak dovídáme, že ročně došlo v průměru k 16 požárům v památkových objektech. Nejčastěji byly zasaženy prostory kostelů, klášterů a jiných církevních staveb (8 požárů). Následovaly požáry v objektech hradů a zámků (4 požáry) a požáry v jiných historických budovách a objektech (4 požáry). Neméně důležité pro posuzování problematiky požárů v památkových objektech je zjištění, jaké jsou jejich příčiny. Nejčastější a přetrvávající příčiny stanovili vyšetřovatelé požárů HZS krajů jako nedbalost, technické závady nebo úmysl. Je zřejmé, že lze provést řadu opatření k omezení těchto příčin, nelze jim však vždy zcela zabránit.

Ze statistických výsledků bychom mohli usuzovat, že počet požárů historických objektů je v porovnání k celkovému průměrnému ročnímu počtu požárů, který se pohybuje v posledním desetiletí okolo 20 tisíc, zanedbatelný. Obdobně bychom mohli uvažovat u přímých zjištěných škod. Uveďme pro příklad, že celková výše přímých škod při požárech dosáhla v roce 2013 hodnoty 2,4 miliardy Kč a výše přímých škod na památkových objektech v tomtéž roce „pouhých“ 343 tisíc Kč. Oproti tomu ale přímé škody v roce 2014 dosáhly hodnoty 2,2 miliardy Kč a přímé škody na památkových objektech již hodnoty 83,4 milionu Kč. K tomuto dramatickému navýšení přispěl i požár historického objektu chata Libušín na Pustevnách v Beskydech dne 2. března 2014 se škodou 80 milionů Kč.

Dalšími závažnými požáry, které se zapsaly negativně do procesu ochrany kulturních památek v uplynulých letech, byly např.

  • požár kostela svaté Kateřiny v Ostravě Hrabové dne 2. 4. 2002 se škodou 10 mil. Kč,
  • požár státního zámku Zahrádky u stejnojmenné obce dne 30. 1. 2003 se škodou 94,5 mil. Kč,
  • požár státního hradu Pernštejn u Nedvědic-Pernštejna dne 15. 4. 2005 se škodou 48 mil. Kč,
  • požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném Brodě dne 13. 5. 2007 se škodou 3 mil. Kč,
  • požár objektu Průmyslového paláce v Praze 16. října 2008 se škodou 557 mil. Kč,
  • požár historického objektu horského hotelu Petrovy boudy v Krkonoších dne 1. 8. 2011 se škodou 1,5 mil. Kč.

Je tedy zřejmé, že přestože majetkové hodnoty lze vyčíslit, přestože objekty lze v dnešních podmínkách, pokud jsou dostupné finanční prostředky, rekonstruovat do původní podoby, historická cena a význam památkových objektů, jsou v případě jejich poškození nebo zničení, nevyčíslitelné a společensky nenahraditelné. Požáru, při kterém dojde ke ztrátě kulturní památky, je tedy třeba se vždy obávat a provádět opatření k jeho zabránění případně zmírnění škod.

Tab. 1 Přehled počtu požárů v památkových objektech včetně sledovaných základních ukazatelů v letech 2007–2014
Typ objektuRok
20072008200920102011201220132014
Hrady a zámky
Počet211624443
Přímá škoda (tis. Kč)501,54501206116,77530802602050
Uchráněno (tis. Kč)10051022500200007000800007000
Usmrceno00000000
Zachráněno00000000
Kostely, kláštery a jiné církevní objekty
Počet447411823
Přímá škoda (tis. Kč)2357118452231746534223,480580
Uchráněno (tis. Kč)6300101029260215041003780020006000
Usmrceno00000000
Zachráněno10000000
Jiné historické budovy a objekty
Počet413243827
Přímá škoda (tis. Kč)3481478328057437749560770
Uchráněno (tis. Kč)220135101000020009953017900310024000
Usmrceno00000000
Zachráněno01000100
Celkem
Počet102815101820813
Přímá škoda (tis. Kč)6339,593996901152,7825815917343,483400
Uchráněno (tis. Kč)662015030617606150103630627008510037000
Usmrceno00000000
Zachráněno11000100

Poznatky z kontrol památkových objektů

Jak bylo zmíněno v předchozí kapitole, MV – GŘ HZS ČR shromáždilo v průběhu roku 2007 množství informací, poukazujících na přetrvávající neuspokojivý stav v zabezpečování požární ochrany kulturních památek. Jedním z pramenů zjištění, byly kromě statistických dat o požárech, také výsledky celorepublikové kontrolní akce, provedené v uvedeném roce. Hasičské záchranné sbory krajů (dále jen „HZS krajů“) kontrolovaly 203 subjektů provozujících činnosti v prostorách 164 národních kulturních památek ve vlastnictví fyzických osob, státu nebo obce nebo ve vlastnictví právnické nebo podnikající fyzické osoby. Z výsledků kontrol vyplynulo, že takřka u dvou třetin celkového počtu kontrol se vyskytovaly nedostatky. Celkový počet nedostatků se vyšplhal na číslo 560, tedy až 4 nedostatky při jedné závadné kontrole. Ani jedna kontrola provedená v objektu národní kulturní památky ve vlastnictví státu nebo obce nebyla shledána bez nedostatků.

HZS krajů se také v rámci své samostatné působnosti věnovaly ve zvýšené míře památkám dislokovaným na svém území. Od roku 2007 cíleně zařazovaly ke kontrolám ročně několik památkových objektů různého typu a vlastníka. Historicky nejvýznamnější památkové objekty byly a jsou kontrolovány častěji, zpravidla v období tříletého cyklu. Z výsledků kontrol prováděných jednotlivými HZS krajů mimo jiné vyplynulo, že s nedostatky v roce 2011 bylo shledáno přibližně 61 %, v roce 2012 60 %, v roce 2013 71 % a v roce 2014 74 % kontrol. V minulém roce (2014) výsledek ovlivnil postup MV – GŘ HZS ČR, které uložilo k prověření stavu ochrany památkových objektů všem HZS krajů v České republice jednotný kontrolní úkol. Záměrem bylo, vedle potřeby získání aktuálních informací, porovnat výsledky se zjištěními uplynulých let, zejména roku 2007. HZS krajů tentokrát prověřovaly jednotlivými kontrolami celkem 269 subjektů provozujících činnosti v kulturních památkách. Bylo zjištěno 198 kontrol s nedostatky (celkem 704 nedostatků). Porovnání s rokem 2007 poukázalo na setrvalý stav, který je provázen zlepšením v oblasti komunikace správních úřadů, vlastníků, správců a provozovatelů kulturních památek. Z neznalosti celkové situace bychom také uvedená zjištění mohli interpretovat jako stav, který se zhoršuje. Výsledek je však v současné době zejména obrazem stále se zvyšující aktivity MV – GŘ HZS ČR a HZS krajů. Je rozšiřován počet subjektů ve výběru ke kontrole. Kontrolovány jsou subjekty, kterým nebyl v daných souvislostech dosud přikládán význam. Současně se zvyšuje obsahová náročnost kontrol. Z hlediska personálních možností Hasičského záchranného sboru ČR (dále jen „HZS ČR“), zejména HZS krajů a neustálého nárůstu ekonomických subjektů však kontroly památkových objektů tvoří stále průměrně pouze 0,7 % počtu všech kontrolních akcí provedených ročně a tento počet není možné navyšovat. Kontroly a jejich výsledky také nelze považovat za jediný nástroj ke zlepšení situace. Možnosti leží hlavně v rukou vlastníků a provozovatelů památkových objektů, které jsou mnohdy jejich srdeční záležitostí.

Při kontrolách hasiči identifikovali řadu nedostatků od méně závažných až po ty nejzávažnější a velmi často se opakující. Výčet nedostatků položil základ nastavení dalšího postupu při navrhování opatření a spolupráci. V památkových objektech, kde jsou instalována požárně bezpečnostní zařízení, není zpravidla důsledně zajišťována jejich provozuschopnost, v řadě případů i dlouhodobě. Nefunkční zařízení jsou tedy, mimo to, že dochází k porušování povinností stanovených předpisy o požární ochraně, zcela zbytečná při ochraně konkrétní památky. Kontrolované subjekty zjištěný stav mnohdy omlouvají nepřiměřenou ekonomickou náročností, která je v ostrém kontrastu s možnými uchráněnými hodnotami. Pokud jsou využívány prvky elektrické zabezpečovací signalizace, dochází ke změnám technických nebo organizačních parametrů, které ve svém důsledku neznamenají pro památku také žádné zvýšení její ochrany. Vlastníci a provozovatelé památkových objektů opomíjejí provádět pravidelné kontroly, jimiž mohou zjistit nedostatky nebo naopak najít nová vhodná opatření ke zvýšení úrovně požární ochrany. Nedostatky se opakovaně projevují ve značení vypínačů, uzávěrů a rozvodů médií, při značení směrů úniku a únikových východů a při vybavení přenosnými hasicími přístroji. To může nepochybně negativně ovlivnit pokusy zabránit vzniku a rozvoji požáru a ochranu osob v samém začátku, ale i související zásah jednotek požární ochrany. Velkým nedostatkem, který se při kontrolách projevuje, je chybně zpracovaná nebo zcela chybějící dokumentace, zejména dokumentace požární ochrany, která má obsahovat podmínky požární bezpečnosti související s činnostmi provozovanými v památkových objektech. Mnohdy se jedná o zastaralou dokumentaci, chybí podmínky evakuace osob, ať už zaměstnanců nebo návštěvníků a podmínky evakuace materiálu, tedy zejména vystavovaných historických předmětů. A právě tyto dokumenty lze považovat v daném případě za jedny z nejdůležitějších.

MV – GŘ HZS ČR uložilo HZS krajů v následujícím pětiletém období (2015–2019) nový dlouhodobý úkol kontrolovat činnosti provozované v památkových objektech. Úkol vychází z usnesení vlády ČR č. 92/2015 (viz dále).

Spolupráce HZS ČR při ochraně kulturních památek

Souhrn poznatků o ochraně kulturních památek vedl k iniciaci množství dalších aktivit zaměřených na správní úřady, vlastníky, správce a provozovatele kulturních památek. MV – GŘ HZS ČR se setkalo s velkým zájmem o problematiku ochrany památek, která pramení z vědomí subjektů o závažnosti situace a snahy hledat řešení.

První výsledky snahy o změny a zvýšení úrovně požární ochrany kulturního dědictví přinesla vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb., (dále jen „vyhláška 23/2008 Sb.“), kterou připravilo MV – GŘ HZS ČR. Na přípravě předpisu se svými připomínkami podíleli některé ústřední správní úřady, např. Ministerstvo kultury a Ministerstvo pro místní rozvoj. Právní předpis zavedl u nově navržených památkových staveb nebo staveb obsahujících movité kulturní památky požadavek na vybavení požárně bezpečnostními zařízeními. Cílem velmi diskutované právní úpravy je aplikovat ve větší míře zařízení elektrické požární signalizace případně stabilní hasicí zařízení a tím účinněji předcházet vzniku požáru a jeho šíření v památkovém objektu nebo v objektu, kde jsou movité památky umístěny.

V roce 2010 byla podepsána mezi HZS ČR a Národním památkovým ústavem (dále jen „NPÚ“) dohoda o vzájemné spolupráci. V průběhu let 2010–2014 provedli hasiči společně s kolegy památkáři, podle jednoho z bodů ujednání, prohlídky 90 nejvýznamnějších památkových objektů ve správě NPÚ. Příslušníci HZS ČR prováděli při prohlídkách hodnocení oblasti požární ochrany podle speciálně sestaveného programu a odborně napomáhali pracovníkům odborných územních pracovišť a ústředního pracoviště NPÚ. Při posuzování památek byla využita metodika prof. Ing. Zelingera, DrSc. „Technologie ochrany kulturního dědictví před požáry“. Metodika byla MV – GŘ HZS ČR certifikována (Osvědčení o certifikaci metodiky CERO 2012/1, duben 2012). Výsledky posouzení památkových objektů byly zpracovány ve zprávě „Výsledky analýzy rizika poškození požárem u objektů ve správě NPÚ“ (srpen 2014), která byla zpracovateli předložena NPÚ. Jedním z výsledků bylo mimo jiné zjištění, že 29 % objektů se pohybuje v oblasti vysokého rizika vzniku a šíření požáru, 58 % odpovídá běžnému, tedy střednímu riziku a pouze 13 % památek odpovídá nízkému riziku. Zjištěným kategoriím musí odpovídat příslušná úroveň ochrany. Při prohlídkách konkrétních památkových objektů příslušníky HZS krajů byla posuzována možná rizika vzniku a šíření požáru, a navrženy možnosti, jak jim předcházet. Všechny poznatky získané při prohlídkách byly podkladem ke zpracování nové metodiky pro NPÚ „Požární ochrana památkových objektů“, certifikované MV-GŘ HZS ČR (Osvědčení o certifikaci metodiky CERO 4/2015, duben 2015).

Dalším významným vlastníkem památkových objektů jsou kraje a obce. Také pro ně MV – GŘ HZS ČR připravilo a realizovalo řadu vzdělávacích a informativních akcí. Mezi nejvýznamnější patřily mezinárodní konference „Požární ochrana hmotného kulturního dědictví“ v Českém Krumlově (červen 2011) a konference „Pyromeeting 2013“ doprovázející Mezinárodní veletrh požární a bezpečnostní techniky a služeb PYROS/ISET v Brně (květen 2013). Mezinárodní konference „Mosty k požární ochraně kulturních památek“ je další významnou odbornou událostí, která umožní hodnotit uplynulé aktivity, informovat a medializovat problematiku odborné i laické veřejnosti a nasměrovat další vývoj.

MV – GŘ HZS ČR se podařilo navázat spolupráci i s řadou dalších subjektů, které bylo třeba v dané problematice oslovit, například Asociací majitelů hradů a zámků, zástupci Českého komitétu Modrého štítu, příspěvkovými organizacemi zřizovanými MK, a dalšími soukromými i veřejnými subjekty, které se v problematice ochrany kulturních památek zapojují a připravují nebo se účastní vzdělávacích a informativních akcí.

Obr. 2 Taktické cvičení „Požár Národního muzea Praha“, Foto Deník, M. Divíšek 2010
Obr. 2 Taktické cvičení „Požár Národního muzea Praha“, Foto Deník, M. Divíšek 2010

Důležitou aktivitou v ochraně památek je vzdělávání a poskytování informací odborné veřejnosti ve stavebnictví. V památkových objektech, přestože je v prvé řadě zájmem zachovat jejich autentičnost, dochází k rekonstrukcím, drobným stavebním úpravám a restaurátorským a konzervačním zásahům. Ty jsou spojeny se zvýšeným nebezpečím vzniku požáru. Vzdělávání je zajišťováno odbornými přednáškami příslušníků MV – GŘ HZS ČR a HZS krajů prostřednictvím České komory autorizovaných inženýrů a techniků ve výstavbě a Profesní komory požární ochrany.

Množství památek bylo již v minulosti majetkem církevním. Řada dalších památek bude církvím a církevním subjektům navrácena jako tzv. původní majetek, který církvím, náboženským společnostem a církevním právnickým osobám dříve patřil, a který jim v důsledku majetkových křivd v období let 1948–1990 byl odebrán. Proto je důležité při ochraně těchto objektů před požáry navázat komunikaci s církvemi, které již jsou nebo se v rámci restitucí stanou jejich významnými vlastníky. MV – GŘ HZS ČR byl v minulém roce (2014) odeslán ekumenické radě církví, sdružující nejvýznamnější církve na území České republiky, dopis s nabídkou odborné pomoci v oblasti ochrany památkových objektů.

Stav požární ochrany památek v ČR

Všechny aktivity HZS ČR uskutečněné od roku 2010 ve prospěch památek, které můžeme označit za „pilotní projekt“, zejména, kontrolní akce, poznatky o požárech památkových objektů a jejich prohlídek v součinnosti s NPÚ, položily základ vyhodnocení konkrétních nedostatků a návrhů opatření. Závěry byly podrobně uvedeny v dokumentu, který zpracovalo MV – GŘ HZS ČR „Zpráva o stavu požární ochrany kulturního dědictví“. Ve zprávě je mimo jiné konstatováno, že současný stav lze považovat z hlediska celkového hodnocení za nevyhovující a dlouhodobě přetrvávající, se zlepšením v oblasti komunikace správních úřadů a dalších subjektů působících v oblasti ochrany kulturního dědictví. Zprávu schválila vláda ČR Usnesením č. 92/2015. Současně tímto dokumentem uložila ministru vnitra předložit vládě ČR aktualizovanou zprávu v roce 2019 a příslušným správním úřadům dále pokračovat ve spolupráci a plnit v rámci své působnosti navrhovaná opatření, která jsou také popsána v následující kapitole.

Posouzení památkových objektů v rámci pilotního projektu, které MV – GŘ HZS ČR provedlo, ukázalo, že přibližně v 75 % z nich se vyskytují zdroje zapálení související s jejich běžným provozem. Na památkové objekty je však v současné době stále častěji kladen požadavek ekonomické efektivity a s tím související požadavek širšího využití a větší návštěvnosti veřejností. Výsledkem je pořádání množství doprovodných akcí v řadě objektů v rámci jejich běžného provozu, a tím zvýšení rizika vzniku požáru. Navýšení rizika vzniku požáru vlivem pořádání doprovodných akcí v podobě výjevů z historie památky, zaniklých řemesel, nočních prohlídek apod. zasahuje významný počet památek (přibližně 40 %). Také konání mimořádných „jednorázových“ akcí, které znamenají zpravidla vždy shromáždění většího počtu osob (např. pracovní setkání, koncerty, semináře, akce využívající objekty pro filmové účely) přináší zvýšení rizika vzniku požáru (vyskytuje se u 80 % památkových objektů). V polovině posuzovaných památek, jsou provozovány činnosti, které podle předpisů o požární ochraně vykazují charakteristiky kategorie zvýšeného požárního nebezpečí. Ojediněle se vyskytují i památky, v nichž jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím (např. výškové stavby). Počet památek začleněný podle provozovaných činností v kategorii zvýšeného požárního nebezpečí, je srovnatelný se závěry zprávy „Výsledky analýzy rizika poškození požárem u objektů ve správě NPÚ“, které tato zpráva řadí do tzv. středního rizika vzniku a šíření požáru. Pro uvedené rizikové kategorie je pak zřejmé, že musí splňovat určitou úroveň požární bezpečnosti, která odpovídá příslušnému rozsahu povinností stanovených předpisy o požární ochraně. Pro potřebu mapování zajištění požární ochrany památky jsou shromažďovány poznatky z prohlídek, kontrolních akcí a úkonů při vyšetřování požárů podle okruhů jednotlivých problematik.

U památkových objektů, ve kterých jsou mnohdy dodatečně instalována požárně bezpečnostní zařízení, byla posuzována jejich vhodnost, umístění a počet. Kontrolami se ověřovala provozuschopnost elektrické požární signalizace, nouzového osvětlení, vnějších a vnitřních zdrojů požární vody, případně nezavodněného požárního potrubí. V roce 2014 byla při kontrolách hasiči shledána více jak polovina všech instalovaných požárně bezpečnostních zařízení neprovozuschopná. Při posuzování pilotního projektu nevyhověla přibližně u čtvrtiny památkových objektů elektrická požární signalizace a stav potvrdil výsledek kontrol provedených v roce 2014. Nedostatky v provozuschopnosti instalované elektrické požární signalizace se v památkových objektech vyskytovaly jako nejčastější. Při kontrole provozuschopnosti nouzového osvětlení byly nedostatky zjištěny celkově přibližně u 18 % vzorku památkových objektů a kontroly v roce 2014 výsledek opět potvrdily. Převážně se vždy jedná o nouzová osvětlení únikových cest nebo prostor, které byly upraveny pro pořádání kulturních akcí. Zjištěn byl i zvýšený počet nedostatků při kontrolách požárních uzávěrů, protipožárních obkladů, nástřiků a nátěrů. Jedná se v mnoha případech o dodatečná konstrukční řešení, která neodpovídají předpisům stavebního práva a podmínkám vyplývajícím z předpisů o požární ochraně. V objektech byla provedena ve snaze zlepšit ochranu před požárem. Zanedbáním jejich povinné údržby se stávají nadbytečná, případně mohou mít při požáru opačný účinek. Kontrolami v roce 2014 bylo zjištěno přibližně 17 % památek s nedostatky v provozuschopnosti požárních uzávěrů a 4 % s nedostatky v provozuschopnosti protipožárních obkladů, nástřiků a nátěrů. Oproti všem předpokladům byla zjištěna dobrá úroveň při zajištění památkových objektů vnitřními a vnějšími zdroji požární vody. Zdroje vyhověly z hlediska počtu i množství požární vody. Situace je komplikována pouze v případech, kdy je třeba hasivo dopravovat, kde svou roli hraje členitost terénu a také při zhoršených klimatických podmínkách.

Obr. 3 Požárně bezpečností zařízení v prostorách katedrály svatého Víta, Foto R. Kaiser 2006
Obr. 3 Požárně bezpečností zařízení v prostorách katedrály svatého Víta, Foto R. Kaiser 2006

V památkových objektech, kde je předpokládán výskyt většího počtu osob, je jedním z důležitých podmínek požární ochrany řešení úniku osob. Zpravidla se jedná vždy o objekty členité a nepřehledné. Pohyb osob, tedy ponejvíce návštěvníků, je upravován režimovými pravidly konkrétní památky, kde jsou návštěvníci mnohdy „uzamykáni“ s průvodci v rámci prohlídkových okruhů. Přestože se jedná o objekty historické, kde podmínky úniku osob nebyly z logických důvodů obvykle řešeny, je třeba tyto podmínky přizpůsobit současnému stavu a využití. Při posuzování únikových cest hasiči shledali nedostatky téměř u třetiny vzorku památkových objektů a zjištění opět potvrdili kontroly v roce 2014. Únikové cesty byly nedostatečně nebo chybně označeny a vybaveny již zmiňovaným nevyhovujícím osvětlením. V řadě případů byla délka únikové cesty překročena tak, že by prokazatelně nezajišťovala únik osob z prostoru zasaženého požárem do bezpečí. V mnoha objektech hasiči zjistili zhoršenou volnou průchodnost únikových cest, které se stávají depozitáři památkových předmětů a nepotřebného materiálu. Nedostatky na únikových cestách se umístily na třetím místě pomyslného žebříčku nejčastějších nedostatků hned za vybavením věcnými prostředky požární ochrany.

Z věcných prostředků byly prověřovány hlavně přenosné hasicí přístroje, které jsou určeny k hašení začínajícího požáru a mohou jeho možný rozvoj významně ovlivnit. Celkově nejméně u 70 % památkových objektů pilotního projektu byly zjištěny závady. Při kontrolních akcích v roce 2014 pak byly zjištěny u poloviny kontrol. Prostory památek jsou často vybaveny nevhodnými typy přístrojů, umístění přístrojů je zvoleno chybně při využití „skrytých zákoutí“ a nalézt je bývá obtížné pro jejich nedostatečně označení. Zda můžeme použít přenosný hasicí přístroj nelze často zjistit do doby jeho skutečné potřeby, protože u něj chybí pravidelná kontrola provozuschopnosti. To je již ale pozdě.

Nedostatky při prohlídkách a kontrolních akcích byly zjištěny také v oblasti značení, prokazování provozuschopnosti a samotného užívání inženýrských sítí a technických zařízení. Při kontrolních akcích v roce 2014 byly zjištěny závady u 22 % kontrol. V dané souvislosti je třeba si uvědomit, že nedostatky ve značení a při užívání zařízení mohou komplikovat zásah jednotek požární ochrany a tím neúměrně navýšit škody, které oheň na památce způsobí.

Při prohlídkách památkových objektů a kontrolních akcích byla hasiči prověřována také již zmiňovaná dokumentace požární ochrany, zejména dokumentace zdolávání požáru a požární evakuační plán. Dokumentace zdolávání požárů byla zpracována ve všech zákonem stanovených případech a v řadě případů, i když nebyla právními předpisy vyžadována. Z hlediska obsahového, tedy uvedení základních podmínek zdolávání požáru a likvidace nebo zmírnění jeho účinků, nevyhověla danému účelu u třetiny objektů. Ponejvíce se jednalo o uvedení neaktuálních zastaralých informací a modelování situací neodpovídajících reálné události. Požární evakuační plán byl zpracováván obdobně. Nejméně u třetiny objektů však byl nevyhovující. Zásadním nedostatkem evakuačních plánů se ukázala chybějící opatření, která by řešila evakuaci materiálu, tedy zejména mobiliáře uvnitř památkových objektů (přibližně u 85 % objektů). A jak již bylo dříve uvedeno, v daných souvislostech lze považovat právě dokumentaci zdolávání požáru a evakuační plán za nejdůležitější. Mnoho nedostatků, jak bylo dosud popsáno, včetně těch obsažených v dokumentaci požární ochrany, by bylo možné odhalit pravidelnými kontrolami. Bohužel pravidelné kontroly prováděné odborně způsobilou osobou, technikem požární ochrany, nebo preventistou požární ochrany, jak vyžadují předpisy o požární ochraně, jsou často „opomíjeny“. Tento nedostatek potvrdilo zjištění u takřka 40 % kontrol v roce 2014.

Doporučení pro zvýšení úrovně požární ochrany kulturních památek

Vyhodnocení prohlídek památkových objektů v letech 2010–2014, výsledků kontrolních akcí a informací o požárech, které provedlo MV – GŘ HZS ČR, přineslo poznatky o nedostatcích požární ochrany kulturních památek. Na druhé straně se zjištění stala podkladem návrhu okruhů doporučení, která předpokládají zvýšení úrovně jejich ochrany. Doporučení byla navržena tak, že je lze aplikovat zejména na právnické osoby a podnikající fyzické osoby. V omezeném rozsahu v rámci právních předpisů jsou aplikovatelná i na fyzické osoby. Přehled doporučení byl uveden ve zmiňované „Zprávě o stavu požární ochrany kulturního dědictví“, kterou zpracovalo MV – GŘ HZS ČR a kterou schválila vláda ČR. Opatření lze rozdělit do tří základních okruhů jako opatření stavebnětechnická, opatření organizační a opatření „jiná“.

Stavební a technická opatření jsou zaměřena na úpravu staveb a instalaci požárně bezpečnostních zařízení a věcných prostředků požární ochrany. Základem je dělení památkového objektu do požárních úseků např. požárními konstrukcemi a uzávěry (pasivní ochrana), pokud to historické, architektonické a stavební podmínky dovolí. Opatření umožní zabránit nebo omezit šíření požáru a jeho účinků v památkovém objektu a omezit tak vzniklé škody. V památkově chráněných stavbách nebo ve stavbách s movitými kulturními památkami se doporučuje instalovat odpovídající druhy a typy požárně bezpečnostních zařízení, např. elektrickou požární signalizaci a stabilní hasicí zařízení (aktivní ochrana). Jejich instalací dojde k včasnému zjištění požáru případně k jeho hašení a tím minimalizaci vzniklých škod. V prostorách památkových objektů se mají umisťovat přenosné hasicí přístroje tak, aby splnily podmínky z hlediska jejich vybavení, provozuschopnosti, umístění a označení stanovené právními předpisy. Jedině tak budou plněna minimální kritéria pro ochranu památky. Při provozu památkového objektu je třeba soustavně se věnovat otázce zajištění zdrojů vody pro hašení a zlepšení dostupnosti stávajících odběrních míst. Je vhodné budovat nové zdroje požární vody, a pokud je to možné, budovat tyto zdroje tak, aby byly rychle a bezporuchově použitelné. A ve vztahu k návštěvníkům a zaměstnancům a jejich bezpečnosti označovat návštěvnické okruhy a další místa a pracoviště příslušnými bezpečnostními tabulkami a značkami, označovat uzávěry a rozvody inženýrských sítí a v komunikacích, které jsou únikovými cestami, instalovat vhodná nouzová osvětlení, i když nám to v kulturní památce může zdánlivě připadat jako rušivý element. Jde přeci o uchránění nenahraditelných hodnot a navíc, dnes se již podobná opatření snaží kompromisně a esteticky památkám přiblížit

Co se týká organizačních opatření, měl by vlastník nebo provozovatel v prvé řadě zajistit posouzení památkového objektu z hlediska požární ochrany odborně způsobilou osobou a dále nezapomínat na provádění pravidelných kontrol odborně způsobilou osobou, technikem požární ochrany, nebo preventistou požární ochrany. Pro všechny činnosti prováděné v památkovém objektu by měl stanovit nebo upravit stávající organizační opatření. Zvláštní pozornost zasluhuje vzdělávání a odborná příprava osob vyskytujících se v památkovém objektu, např. průvodců a dalších zaměstnanců, kteří mohou být prvními aktéry při požáru. Důležité je zpracovat nebo aktualizovat dokumentaci požární ochrany případně obdobnou dokumentaci tak, aby vyhovovala z hlediska podmínek účinného zásahu v případě požáru a řešila otázky evakuace osob a materiálu. Průběžně je třeba aktualizovat informace o provozovaných činnostech v památkových objektech.

Obr. 4 Taktické cvičení „Národní divadlo zase hoří!“, archiv HZS hl. m. Prahy, Foto R. Krahulík 2003
Obr. 4 Taktické cvičení „Národní divadlo zase hoří!“, archiv HZS hl. m. Prahy, Foto R. Krahulík 2003

Zejména věnovat pozornost rekonstrukčním a údržbářským činnostem a činnostem, při kterých se používá otevřený oheň. Při rekonstrukcích sledovat, jak je dodržován pracovní postup, v případě dodavatelů prací raději postupy konzultovat a dozorovat. A aby nenastaly komplikace, které by byly příčinou požáru nebo pokud už požár opravdu vznikne, je třeba, aby vlastníci a provozovatelé památek zajišťovali pravidelné kontroly vnitřních a vnějších odběrních míst zdrojů požární vody, kontroly instalovaných požárně bezpečnostních zařízení a kontroly inženýrských sítí, rozvodů, spalinových cest a spotřebičů.

Opatření posledního okruhu se stanoví s ohledem na stávající stav a situaci a zahrnují řadu specifik. Aplikovatelnost a úspěšnost závisí na spolupráci správních úřadů, vlastníků, správců a provozovatelů kulturních památek, veřejnosti a dalších subjektů, které chtějí a mohou v dané oblasti přinést zlepšení. Ochranu památek je stále třeba, a nejen před požáry, medializovat tak, aby byla tato problematika více vnímána veřejností. Ke zvýšení úrovně požární ochrany kulturních památek je nutné, aby byla navrhovaná opatření prezentována co nejširšímu okruhu osob, které v dané oblasti působí. Prezentace HZS krajů a MV – GŘ HZS ČR často vychází z dalšího opatření, kterým je provádění taktických a námětových cvičení. V prvé řadě se ověřuje postup, jak památku v případě požáru chránit, současně se hasiči s památkovým objektem podrobně seznámí. A veřejnost má příležitost uvědomit si závažnost možného rizika. V opatření posledního okruhu je také možné zahrnout, na základě zjištění, nastavení podmínek pro údržbu a rekonstrukce památkových objektů. Podmínky by měly být promítnuty do právních předpisů, jak tomu bylo například v případě vyhlášky č. 23/2008 Sb., a také do normativních dokumentů. V současné době je diskutován záměr vzniku české technické normy, která by uvedenou problematiku řešila samostatně.

Literatura

  • Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů.
  • Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární ochrany a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.
  • Vyhláška č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.
  • Zpráva o stavu požární ochrany kulturního dědictví, říjen 2014, MV – GŘ HZS ČR.
  • Usnesení vlády České republiky č. 92, únor 2015.
 
English Synopsis

The article describes contenporary situation in cultural heritage fire protection. Most frequent fire protection mistakes are mentioned and improvements are suggested. Information sources are cultural objects fire statistics, cultural objects control reports and National cultural heritage office inspections.

 

Hodnotit:  

Datum: 1.2.2016
Autor: Ing. Rudolf Kaiser, Ministerstvo vnitra ČR, Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (MV-GŘ HZS ČR)
Recenzent: prof. Ing. František Wald, CSc.,ČVUT Praha, pracoviště UCEEB



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Blogger  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (žádný příspěvek, přidat nový)


 
 

Aktuální články na ESTAV.czOriginální svítidla a opojné světlo Ingo MaureraBarevné nálady, kombinace, inspirace: ZelenáObce z východního okolí Prahy jsou proti změnám trasy okruhu