Potřebujete pro váš bytový dům vyřešit
zateplení
rozúčtování nákladů
financování oprav
rekonstrukci kotelny
čistou fasádu
Zjisti více
První on-line konference portálu TZB-info
Rekonstrukce a provoz bytových domů
středa 9.12.2020od 10:00 hod.
Registrovat se
Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Mosty k požární ochraně kulturních památek

Na začátku října se v nové budově Národního muzea v Praze uskutečnila mezinárodní konference s názvem Mosty k požární ochraně kulturních památek. Zástupci hasičských záchranných sborů jednotlivých krajů, vlastníci a správci památkových objektů, pracovníci památkové péče, projektanti a dodavatelé požárně bezpečnostních zařízení prezentovali své zkušenosti s ochranou památek.

Na úvod akce zazněla kromě přivítání přítomných i čísla statistik: Za posledních 10 let došlo na území České republiky k 159 požárům historických památek, škoda na majetku čítala stovky miliónů korun. Nejčastější příčinou vzniku požárů v památkových objektech byla lidská nedbalost, technické závady, vadné komíny a v některých případech i úmyslné zapálení. Pořadatelé konference Národní památkový ústav (NPÚ) a Ministerstvo vnitra Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru (MV GŘ HZS) se zavázali k užší spolupráci nejenom v případě takovýchto akcí, ale přímo Usnesením vlády ČR č. 92 (ze dne 9. 2. 2015) přijaté ke Zprávě o stavu požární ochrany kulturního dědictví. Mají za úkol provádět kontroly na památkových objektech, námětová a prověřovací cvičení HZS, posuzování zpracovaných požárně bezpečnostních řešení a zasadit se o celkové prohlubování mezioborové spolupráce při požární ochraně památkových objektů, včetně pořádání workshopů a dalších osvětových akcí nejenom pro hasiče, památkáře, stavební inženýry a projektanty, ale i pro širokou veřejnost.

Požár jako veřejné téma

Požár není pouze záležitostí odborníků, ale dotýká se i života běžných občanů. Také oni chtějí být informováni. Podle slov bezpečnostní ředitelky NPÚ Evy Polatové spočívá výjimečnost této konference právě v jejím přesahu. Poukazuje na to, že k památkovým objektům je potřeba přistupovat odpovědně – jde o jejich zachování i pro budoucí generace – a není možné při rozsáhlejších rekonstrukcích požadovat zajištění požární ochrany dle norem na nové budovy. „Bohužel máme špatné zkušenosti s tvůrci požárně bezpečnostních řešení, kteří neberou ohled na památkový charakter objektu,“ podotýká Eva Polatová a dále pokračuje: „Snažíme se přinášet osvětu mezi správce památkových objektů, vlastníky, hasiče, projektanty a dodavatele nebo výrobce technologií pro požární ochranu na všech našich konferencích. Seznamujeme přítomné se současnými trendy v požární ochraně u nás i v zahraničí a s možnými kompromisními řešeními při požární ochraně kulturních památek. Chceme zapojit všechny zainteresované strany do diskuze, aby přistupovali k požární ochraně kulturních památek zodpovědně se snahou najít vždy nejvhodnější, nadmíru šetrné a ekonomické řešení, které památce v maximálně možné míře pomůže zajistit adekvátní požární ochranu a zároveň ji nepoškodí. I přes odlišné názory je třeba stále více komunikovat a snažit se nacházet kompromisní řešení...“





Široké spektrum přednášek

Program konference zahrnoval opravdu širokou škálu poznatků a návrhů řešení tuzemských i zahraničních. Národní památkový ústav (NPÚ) představil výzkumné aktivity při monitoringu požárních rizik na památkách a novou metodiku požární ochrany zpřístupněných památek. Hasičský záchranný sbor (HZS) informoval o aktuálním stavu požární ochrany kulturního dědictví. Další příspěvky se dotýkaly témat ochrany památek při mimořádných událostech a využití metod požárního inženýrství. Zahraniční hosté z Velké Británie, Norska, Polska a Slovenska představili zajímavé příklady řešení ze svých zemí. Za zmínku určitě stojí přednáška Paula Holdena, který hovořil o tom, jak National Trust využívá historická požární opatření při posouzení požárního rizika a návrhu nových opatření a nastínil, jak skloubit historické a památkově chráněné součásti protipožárních technologií s tvorbou moderních krizových plánů. V podobném duchu hovořil Einar Karlsen, přestože jeho tématem byly dřevostavby, jakožto základní stavební materiál většiny kulturních památek i celých historických měst v Norsku. Dřevěné stavby jsou tady ve většině případů chráněny pomocí sprinklerových systémů a ochrana objektů je na vysoké úrovni. Do Polska mohli návštěvníci konference nahlédnout v přednášce Krzysztofa Osiewicze, který představil závazný dokument pro proces požární ochrany od hodnocení rizik po způsob zabezpečení nejvzácnějších sbírek. Příspěvek kromě legislativy mapoval také příčiny a průběh velkých požárů z poslední doby.





Z tuzemských přednášejících je třeba připomenout zvláště Ing. arch. Ondřeje Šefců, který se zamýšlel nad možnostmi instalace protipožárního zabezpečení v památkových objektech. Poznamenal, že s ohledem na hodnotu historických staveb, jejich částí, uměleckou výzdobu a další specifika, nelze mnohdy použít standardní způsoby instalace, ale je nutné hledat funkční, cenově dostupné a zároveň podstatu památky nepoškozující metody. Na příkladech pak ukázal, že instalace potřebných zařízení jsou proveditelné téměř všude, že používané metody jsou často velmi jednoduché a dostupné a zároveň to, že naše obavy z estetické újmy na památkách při provádění těchto zabezpečení jsou mnohdy zbytečné.

Ondřej Šefců doporučil soustředit se na následující informace:

  1. Stáří objektu a jeho hlavní vývojové fáze a přestavby. Zejména u objektů, které nevznikly v jedné stavební etapě, ale postupným vývojem, je základním podkladem stavebně-historický průzkum a na něj navazující stavebně-technický průzkum. Samozřejmým předpokladem je i kvalitní zaměření objektu.
  2. Použité materiály na stavbě a to jak u nosných konstrukcí, tak výplňových. Dále je potřeba získat informace o případných skrytých konstrukcích: stropní trámy, hrázděné příčky, vložené trámy a trámové výměny (zejména v krovech a blízkostech komínů), dutiny ve zdivu, trasy starších rozvodů a případně průrazů ve stropech, klenbách, nosném zdivu atp.
  3. U řady kulturních památek je třeba se dále zabývat popisem a definicí uměleckých a umělecko-řemeslných děl v objektu: malby na stěnách, sochařská výzdoba, malované stropy, řezbářská díla, štukatérské práce apod. Vedle děl prezentovaných (viditelných) je třeba zpracovat informace o místech s potencionálním výskytem umělecké nebo umělecko-řemeslné výzdoby. Těmito místy mohou být nosné stěny, podhledy, dutiny ve stropech, dutiny ve zdivu, podlahové vrstvy atp. V případě pochybností lze tyto informace doplnit podrobnou obhlídkou, sondáží či podrobnějším restaurátorským průzkumem.
  4. Přehled o způsobu zajišťování údržby objektu, jeho četnosti, případně akcích zde pořádaných (a to jak pravidelných, tak nárazových).
  5. Je velmi vhodné, pokud jsou informace k objektu uspořádány vhodnou formou do přehledného elaborátu. Důležitá je pravidelná aktualizace údajů, resp. konfrontace zanesených informací a reality. V objektech památek, zejména v památkových areálech, je velmi žádoucí provádět pravidelné obhlídky za účasti správy objektu, památkářů, projektantů či specialistů, případně preventistů z hlediska zabezpečení proti požáru. Prohlídky a šetření je třeba definovat zápisem, velmi žádoucí je i pořízení fotografické dokumentace (případně video dokumentace).
  6. Návaznost sousedních budov a terénu v okolí budovy, zejména jeho spádu, převýšení, únosnosti terénu apod.
  7. Další objekty nebo vlivy v okolí budovy, zejména zeleň, přístavby, provizorní objekty, sezónní objekty, skládky.
  8. Umístění a kvalita inženýrských sítí, dále je třeba zkoumat kanalizace, žumpy, septiky, jámy, jímky, vodovody, studny, rybníky, požární nádrže, řeky a potoky.
  9. Znalosti lidí obeznámených s místní situací.




Stav požární ochrany kulturního dědictví

Z přednášky plk. Ing. Rudolfa Kaisera z MV GŘ HZS se mohli přítomní dozvědět, jaký je současný stav zajištění požární ochrany kulturních památek. Nabídl poznatky ze statistického sledování požárů památkových objektů, výsledků kontrol zaměřených na činnosti provozované v kulturních památkách a akcí a metodických prohlídek pořádaných ve spolupráci s NPÚ a dalšími správními úřady a subjekty. Uvedl, že v období posledních deseti let došlo ročně v průměru k 16 požárům (159 požárů za 10 let). Nejčastěji byly zasaženy prostory kostelů, klášterů a jiných církevních staveb (8 požárů). Následovaly požáry v objektech hradů a zámků (4 požáry) a požáry v jiných historických budovách a objektech (4 požáry).

„Ze statistických výsledků bychom mohli usuzovat, že počet požárů historických objektů je v porovnání k celkovému průměrnému ročnímu počtu požárů, který se pohybuje v posledním desetiletí okolo 20 tisíc, zanedbatelný. Obdobně bychom mohli uvažovat u přímých zjištěných škod. Uveďme pro příklad, že celková výše přímých škod při požárech dosáhla v roce 2013 hodnoty 2,4 miliardy Kč a výše přímých škod na památkových objektech v tomtéž roce „pouhých“ 343 tisíc Kč. Oproti tomu ale přímé škody v roce 2014 dosáhly hodnoty 2,2 miliardy Kč a přímé škody na památkových objektech již hodnoty 83,4 milionu Kč,“ uvedl ve svém příspěvku Rudolf Kaiser a dále poskytl příklady závažných požárů:

Závažné požáry, které se zapsaly negativně do procesu ochrany kulturních památek v uplynulých letech, byly například:

  • požár historického objektu chata Libušín na Pustevnách v Beskydech dne 2. března 2014 se škodou 80 milionů Kč,
  • požár kostela svaté Kateřiny v Ostravě Hrabové dne 2. 4. 2002 se škodou 10 mil. Kč,
  • požár státního zámku Zahrádky u stejnojmenné obce dne 30. 1. 2003 se škodou 94,5 mil. Kč,
  • požár státního hradu Pernštejn u Nedvědic - Pernštejna dne 15. 4. 2005 se škodou 48 mil. Kč,
  • požár zvonice u kostela svatého Jakuba Většího v Železném Brodě dne 13. 5. 2007 se škodou 3 mil. Kč,
  • požár objektu Průmyslového paláce v Praze 16. října 2008 se škodou 557 mil. Kč,
  • požár historického objektu horského hotelu Petrovy boudy v Krkonoších dne 1. 8. 2011 se škodou 1,5 mil. Kč.

Metody a postupy požárního inženýrství

V několika příspěvcích popisovali přednášející také možnosti využití požárně inženýrských metod při zajištění bezpečnosti kulturních památek podle charakteru kulturních památek a demonstrovali některé z možností modelů požáru. Využití požárně inženýrských metod bylo obvykle komentováno s vazbou na subjekty participující při požárně inženýrských aplikacích. Uváděli také technické možnosti při zajištění zdrojů vody, lokální zdroje vhodných hasiv ve formě mobilních hasicích přístrojů a některé moderní technologie a nová hasicí média, včetně výběru vhodných požárně bezpečnostních zařízení pro památkové objekty. S novou metodikou pro požární ochranu zpřístupněných památek seznámil ve svém příspěvku Ing. Petr Svoboda z NPÚ (metodika Požární ochrana památkových objektů) a nastínil návod, jak postupovat při koncipování a provádění opatření k eliminaci požáru a jeho důsledků.

V maximální stručnosti lze navrhovaný postup shrnout takto:

  1. Analýza rizika vzniku požáru je vodítkem k tomu, jak organizovat celý systém prevence požáru na památce, pomůže identifikovat nejslabší místa. V mnoha ohledech poslouží i jako zadání pro zpracování projektu EPS či SHZ. V minimální podobě by měla být analýza zpracována s pomocí jednoduchého dotazníku obsaženého v metodice, s jehož zpracováním pomůže místní stanice Hasičského záchranného sboru.
  2. Prevence vzniku požáru – nastavení vnitřních předpisů takovým způsobem, aby byl vznik požáru minimalizován, by mělo být v každé organizaci samozřejmostí. Patří sem pravidelné kontrolní prohlídky objektu, revize elektrické instalace a kontrola spotřebičů, revize spalinových cest, ale také například pečlivá příprava smluv s dodavateli stavebních a restaurátorských prací a kontrola jejich plnění. Preventivní organizační opatření mají na možnost vzniku požáru zásadní vliv a v ničem si nezadají s účinností elektrických systémů. Na rozdíl od nich ale téměř nic nestojí.
  3. Včasná detekce požáru – nejlépe pochopitelně automatická detekce systémem EPS. Absenci systému EPS ve zpřístupněné památce lze akceptovat pouze jako dočasnou. V takovém případě je třeba propracovat systém detekce požáru za pomoci lidských smyslů. To mohou zajistit pravidelné prohlídky objektu jeho ostrahou. Pokud trvalá ostraha chybí, jsou důležité prohlídky na konci pracovní doby a dále zajištění systému pohotovostí pro případ mimořádných událostí. Do prohlídek je možné zaangažovat také nájemce bytů v budově nebo nájemce komerčních prostor.
  4. Příprava pro hašení požáru – zahrnuje rozmístění přenosných hasicích přístrojů, hydrantovou síť či systém nezavodněného potrubí, znalost zdrojů požární vody, ale také volné vjezdy a stanoviště pro příjezd jednotek HZS. V ideálním případě také systém SHZ, který je ale spíše optimálním než minimálním standardem s výjimkou vyhláškou určených typů památek.
  5. Opatření proti šíření požáru – v minimalistickém pojetí v podobě zásad pro zavírání dveří a kontroly jejich dodržování, zejména na konci pracovní doby. Při pracích na obnově a údržbě objektu dbát na těsnění a požární ucpávky. V ideální podobě rozdělení budovy na požární úseky, budování chráněných únikových cest atp.
  6. Příprava pro evakuaci osob a předmětů kulturní povahy – zahrnuje evakuační plány, ale také přípravu obalových materiálů a přepravek a pravidelné cvičení záchranných týmů. Dále sem patří účinné vyznačení únikových cest a v optimálním případě také jejich nouzové osvětlení.

Závěr patří pořadatelům

Konference Mosty k požární ochraně kulturních památek vynikala nejenom bohatým odborným programem, ale také vtipnou moderací, vstřícným přístupem personálu i profesionalitou pořadatelů. Spokojenost návštěvníků se projevovala především ve zvýšeném zájmu o daná témata i v rekordním počtu schůzek s odborníky. Také Eva Polatová hodnotí konferenci jako vydařenou a skromně dodává: „S kolegy jsme se snažili sestavit takový program, aby se přednášky nepřekrývaly a zároveň se i doplňovaly. Chtěli jsme nabídnout odborné informace i trochu neformální a odlehčený přístup. Což se myslím, alespoň podle dosavadního ohlasu, povedlo.“ Portál TZB info může daná slova jenom potvrdit. Děkujeme za pozvání.

Bližší informace o konferenci a pořadatelích: www.mosty2015.cz; www.npu.cz; www.hzscr.cz

 
 
Reklama