Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Intervence ČNB zasáhly polovinu stavebních firem

Jako pozitivní označilo vliv intervencí ČNB pouze 6 % stavebních firem. Vyplývá to ze specializované analýzy společnosti CEEC Research realizované na základě rozhovorů s více jak stovkou ředitelů stavebních společností.

Aktualizováno 8.9.2014:
Milan Kratina, předseda představenstva skupiny Accolade:
"Červencová čísla jsou pro český průmysl příznivá. Dle nejnovějších údajů ČSÚ jsme se dočkali výrazného meziročního i meziměsíčního růstu, a to o 6,0 %, resp. o 0,7 % po sezónním očištění. Zdroj růstu průmyslové výroby není těžké identifikovat, jsou jím nové zakázky, jejíž růst byl 17,6 %. Tyto zakázky táhl především nárůst poptávky ze zahraničí. V praxi se tak ukazuje, že intervence ČNB pomáhá domácím exportérům, kteří se díky ní stávají konkurenceschopnější na zahraničních trzích. Zahraniční obchod tak za první pololetí roku dosáhl přebytku obchodní bilance 114,8 mld. Kč. Horší výsledky přicházejí jen ze stavebnictví, které kleslo o 3,7 %.
Většina analytiků si pomalu začíná všímat problému, na který jsme upozorňovali už v květnu tohoto roku. Vývoj ekonomik v západní Evropě začíná stagnovat a německá ekonomika dokonce mezičtvrtletně poklesla. To zakládá na problémy, které se postupně budou přenášet i do české ekonomiky a to obzvlášť ve chvíli, kdy orientaci na východní trhy brání politická situace a sankce EU. Přesto vzhledem k dobrým výsledkům z druhého kvartálu 2014 je zde prostor pro adaptaci a český průmysl bude mírně růst i v dalších měsících, uvedl Milan Kratina."


Další aktuální komentáře k situaci ve stavebnictví a statistická data ze stavebnictví na portálu ESTAV.cz

Na hospodářské výsledky poloviny stavebních společností měl tento krok negativní dopad.

Nečekaný nárůst nákladů a s tím spojené problémy byly způsobeny zejména růstem cen dovážených surovin, materiálů a technologií, které již firmy měly u některých zakázek cenově zafixované ve své nabídce pro investora, a nečekané prodražení je proto zaskočilo.

Oslabení české měny, která před intervencemi oscilovala pod hranicí 26 Kč za euro, zdražilo suroviny, materiály i technologie, které firmy nakupují v zahraničí a využívají na stavbách.

Negativní dopad spočívá zejména ve zvýšené ceně materiálů a dodávek technologií

„Podražil především hliník a ropné výrobky. Naopak pozitivní byl dopad zejména na export stavebních prací, jenž je ale pouze marginální (do 5 %) součástí celkového výkonu stavebnictví,“ objasňuje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

To potvrzuje i Robert Mikeš, marketingový ředitel divize Weber, Saint-Gobain Construction Products CZ: „Naše podnikání tím bylo opravdu nemile zasaženo v tom smyslu, že pro své výrobky, které zde vyrábíme, tak potřebujeme řadu surovin, které dovážíme. U výrobků, které dovážíme, tak zde přepočet z Eura byl v nákladu v celé sazbě. Tudíž bylo nutno zdražit v pravdivé míře i ceník a obchodní cenu, což stavební firmy u nasmlouvaných staveb nechtějí akceptovat, když mají dohodnutou fixní cenu s investorem.“


Zásah ČNB pomohl zejména těm, kteří jsou aktivní i v zahraničí a jimž klienti platí v eurech. Současně ale segment velkých firem obsahuje největší podíl ředitelů nespokojených s tímto krokem ČNB (66 %).
Tyto velké firmy naopak trápí nečekaný nárůst nákladů, které nyní musí dodavatelům materiálu hradit, aby mohly stavby dokončit, jak slíbily investorům.

„Nejvíce problematické jsou pro firmy smlouvy uzavřené před listopadem 2013, jejich rozpočtáři totiž při návrzích kalkulovali se zcela jinými položkovými cenami. Některé firmy mají ve smlouvách doložky o výkyvech kurzů, čímž jsou relativně zajištěné, ale neplatí to pro všechny. Část stavebních firem se tak dostává nečekaně do ztráty, protože pro získání zakázky nabízely už při výběrovém řízení nejnižší možnou cenu, aby tuto zakázku vyhrály,“ vysvětluje Jiří Vacek, ředitel analytické společnosti CEEC Research.

Negativní dopad na společnost potvrzuje Marcel Soural, generální ředitel společnosti Trigema: „Při stále trvající cenové válce na stavebním trhu byla listopadová intervence ČNB dalším nečekaným navýšením nákladů stavebních firem. Dodavatelé materiálů ze zahraničí (hliníkové profily, výrobky z ropy, technologické celky, atd.) promítli zdražení do svých cen, zatímco vyšší dodavatelé většinou tuto možnost vůči investorům neměli. Takže tyto nečekané náklady sanují ze své marže, resp. častěji spíše prohlubují ztrátu na dané zakázce.“

Klíčovou otázkou zůstává další očekávaný vývoj a další připravované kroky České národní banky.


Některé stavby jsou v hodnotách až miliard korun, a proto každý nečekaný výkyv má vliv i na přesnost přípravy rozpočtů stavby. Rozpočty jsou v současné době v řadě případů velice napjaté – až 60 % stavebních firem uvádí, že nyní staví na “hranici bezpečné ceny“, 14 % firem dokonce již pod touto hranicí.

„Aktuálně bohužel naprostá většina veřejných zadavatelů vybírá dodavatele na základě kritéria nejnižší ceny. Pokud tedy přijde takovýto nečekaný výkyv, jakým byla například intervence ČNB, kterou stavební firmy nemohly očekávat, některé realizace se tím dostávají do ztráty. To má v některých případech i vliv na kvalitu realizovaných staveb nebo v nejhorším případě i na jejich bezpečnost,“ popisuje situaci Robert Pergl, předseda Komory administrátorů veřejných zakázek.

Intervence ČNB na TZB-info:
  • Článek Jaký vliv bude mít změna kurzu koruny na ceny elektřiny a plynu a na zboží ve stavebnictví? jsme zveřejnili 1 den po intervenci ČNB a popisuje předpokládaný vliv na cenu elektřiny, zemního plynu a názory za společnosti:
    BENEKOVterm s.r.o., Klastr Česká peleta, Tepelná čerpadla Spirála, THERMOIL s.r.o., WINDOW HOLDING a.s., DAIKIN AIRCONDITIONING CENTRAL EUROPE - CZECH REPUBLIC, SPOL. S R.O., Schneider Electric CZ, s. r. o., HOTJET CZ, NEDERMAN CR, s.r.o., VOGEL&NOOT, HENNLICH s.r.o., Brilon CZ, a. s., Pražská energetika, a. s., 4heat s.r.o., GIACOMINI CZECH, s.r.o. Kalksandstein CZ s.r.o., FLAIR, a.s., Drekoma export - import, Fosfa akciová společnost, IVAR CS, spol. s.r.o.

V pořadu Ekonomika ČT 24 v březnu 2014 mimo jiné zaznělo:
  • Petr KUŽEL, prezident Hospodářské komory ČR: "V průzkumu Hospodářské komory zatím převažuje mezi oslovenými firmami spíš nespokojenost. 42 % z nich považuje krok České národní banky za špatný a pro jejich podnikání poškozující. Logicky hlavně ty, které na oslabení koruny prodělaly třeba proto, že nakupují materiál pro svoji výrobu za hranicemi. Naopak pozitivní vliv pozorují hlavně ty firmy, které velkou část svého zboží vyváží za hranice. Tam ho prodají za eura a logicky na tom vydělají víc, tedy exportéři.
    Já bych doplnil Českou televizi o tom, že původní krok České národní banky v minulém listopadu bylo to, že Česká banka říkala, že musí zachránit českou ekonomiku od deflace. To bylo hlavní motto České národní banky a teď se bavíme o tom, že vlastně chtěla zachránit exportéry, což původní motto vůbec České národní banky nebylo.
    Ještě malý jeden příměr. Když se startovala v loňském roce pozitivně situace v rámci developerských projektů, tak developerským projektům, zejména těm, co nám přináší peníze z Východu, z Asie z Ruské federace, tak tam jsme jim to zdražili od 15 do 22 až 25 %. Takže zastavujeme možná i developerské projekty."
  • Jana VAŠÍČKOVÁ, majitelka, Koupelnové studio Elmat Super: "Promítne se to do cen až následně, kdy dodavatelé vlastně změní ceníky, bohužel my musíme navýšit ceny. Od 1. ledna už navýšily skoro všechny firmy ceny s tím, že se pohybují mezi 3 až 5 %."
K výhledu kurzu koruny z pořadu Ekonomika ČT 24 v březnu 2014:
  • Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB: "Já si myslím, že vzhledem k tomu, jaký byl vývoj kurzu v posledních mnoha letech, tak to, že jsme deklarovali, že minimálně rok, ale spíše déle, koruna neposílí pod 27 korun za euro, je míra jistoty ohledně kurzového vývoje, která je tady nebývalá, čili já myslím, že je to právě opačně, a tento závazek trvá a my nevidíme žádný důvod, abychom ho nějak přehodnocovali, takže v tomto si naopak myslím, že si s podnikatelským sektorem rozumíme, aspoň tak, jak slyším ze strany nejen komory, ale i exportérů."
  • Michala HERGETOVÁ, moderátorka: "Dá se očekávat, jaký bude kurz poté, kdy centrální banka skončí, přestane intervenovat?"
  • Mojmír HAMPL, viceguvernér, ČNB: "Velmi záleží na tom, v jaké kondici bude ekonomika. Pokud ekonomika poroste, vrátíme se k tomu trendu takzvané konvergence, odborné těžké slovo, ale dohánění těch západních zemí, tak není důvod pro to, aby se koruna nevrátila k té tendenci k mírnému posilování, která tady byla v minulosti, ale já osobně neočekávám nějaké náhlé skoky a zlomy v kurzovém vývoji ani v okamžiku, kdy bychom tento režim opouštěli."
 
 
Reklama