Recenzovaný Cílem příspěvku je uvedení principů postupů použitých pro vymezení oblastí s významným povodňovým rizikem. Současně budou představeny metody, které jsou doporučeny odborné veřejnosti v Metodice tvorby map povodňového nebezpečí a povodňových rizik s návazností na další zdroje, včetně zdrojů zahraničních.

Recenzovaný Stáročie si ľudstvo menilo krajinu pre svoje potreby (živobytie, bývanie, ochranu obcí pred nepriateľmi alebo prírodnými živlami a pod). Svojimi aktivitami zasahovali, ale aj stále zasahujú do prirodzeného rázu krajiny a snažia sa ju pretvoriť na svoj obraz. Príroda nám však v posledných rokoch ukazuje svoju silu a „nesúhlas“ s našimi snahami o zmenu (napr. suchom, povodňami, zemetraseniami, alebo lesnými požiarmi). Od roku 2010 sa Slovensko ako aj väčšina okolitých krajín snaží zmeniť a hlavne zmierniť túto nepriaznivú situáciu. Vytváraním smerníc, plánov a koncepcií navrhujúce systematické ciele a typy opatrení na zníženie tohto neutešivého stavu.

Recenzovaný Město Brno bylo na rozdíl od mnohých českých a moravských měst od poloviny dvacátého století ušetřeno výrazných ničivých povodní. Na základě událostí v roce 1997, které zasáhly povodí řeky Moravy, začal jeho správce ve spolupráci s městem Brnem a Jihomoravským krajem chystat materiály k záplavovým územím. V roce 2008 vznikl Generel odvodnění města Brna a následně v roce 2015 navázala studie Přírodě blízkých PPO a revitalizace údolní nivy hlavních brněnských toků, která se stala výchozím materiálem pro návrh PPO ve městě Brně.

Recenzovaný Stále častejšie sa opakujúce vysoké hladiny rieky Dunaj si vynútili chrániť Bratislavu pred povodňami. V západnej časti mesta bolo potrebné zabezpečiť utesnenie navážok nachádzajúcich sa tesne pri brehu Dunaja. Realizované tesniace práce nezohľadnili skutočné vlastnosti podložia. Príspevok sa v prvej časti venuje skutkovému stavu na lokalite a nedostatkom injektovania podložia.

Recenzovaný Další z oceněných prací studentské konference JUNIORSTAV s komentářem redakce se věnuje vnitřní erozi. Zvláštním případem je vznik průsakové cesty v základové spáře objektu, ke kterému dochází v případě překročení kritického hydraulického gradientu na okraji základové spáry. Zvláště nebezpečný je tento jev v případě, kdy je objekt založen na písku či na písčité zemině, která je velice snadno erodovatelná. Článek popisuje experimentální zařízení pro stanovení rychlosti eroze vybraného písku, včetně postupu jejího stanovení, a též postup odvození koeficientu eroze, který je nejčastěji používán pro vyjádření erodibility. Práce dále obsahuje kritické hydraulické gradienty, při nichž došlo v průběhu experimentů k erozi materiálu.

Recenzovaný Zelené střechy jsou považovány za relativně snadný nástroj adaptačních opatření vůči dlouhodobým změnám klimatu. Článek má za cíl poskytnout základní informační koncepci vyhodnocení jednotlivých typů zelených střech ve vztahu k nakládání se srážkovou vodou. Současně jsou popsány další varianty retenčních střech, jako například modrá střecha či varianta střechy s přirozeným vývojem náletové vegetace, označovaná jako střecha hnědá. Všechny tyto pojmy označení jednotlivých typů střech pocházejí z překladu cizojazyčných textů. Uvádíme je tedy hlavně z důvodu dalšího hlubšího studia čtenáře, který bude mít zájem o znalosti v tomto oboru.