Nejnavštěvovanější odborný portál pro stavebnictví a technická zařízení budov

Podniky neumí odpočítat daně na výzkum

Hlavním důvodem, proč podniky odpočet dostatečně neuplatňují, je, že nedokážou vytipovat vhodné projekty.

Podle údajů Českého statistického úřadu ušetřila v loňském roce tisícovka podniků necelé dvě miliardy Kč díky tomu, že využila daňově odečitatelné položky na výzkum a vývoj. Tato legislativa existuje již 8 let a oproti ostatním evropským státům se jedná o zcela podprůměrné využívání mechanismu nepřímé finanční podpory inovací a vědy a výzkumu

Hlavním důvodem, proč podniky odpočet dostatečně neuplatňují, je, že nedokáží vytipovat vhodné projekty.
Obecně je uplatnění odpočtu spojeno s vysokou administrativní náročností, zejména pak se zpracováním projektu výzkumu a vývoje a následnou evidencí nákladů. Daňově odečitatelnou položkou jsou totiž pouze ty výdaje, které byly vynaloženy na realizaci projektu.

Konzervativní odhady uvádějí, že z podniků, které na odpočet pravděpodobně v ČR mají nárok, jich ho zhruba 70 % nevyužívá.

Odečitatelná položka na výzkum a vývoj je ustanovení zakotvené v zákoně o dani z příjmu umožňující každé společnosti splňující zákonná kritéria odečíst podruhé od základu daně veškeré výdaje vynaložené na inovativní a vývojové projekty. Vzhledem k tomu, že sazba daně z příjmu právnických osob činí 19 %, lze prostřednictvím této daňové úlevy z každého milionu korun výdajů na vědu a výzkum uspořit 190 tisíc korun.

Možnosti podpory výzkumu byly tématem i na Aquathermu Praha 2014

Informace k dotačním možnostem zazněly i v přednáškách, jejichž pořadatelm byl v rámci doprovodného programu 20. ročníku mezinárodního programu veletrhu Aqautherm Praha 2014 portál TZB-info.
V úvodním bloku "Jaké lze očekávat dotace pro podniky a stavebnictví v nejbližším období?" byly přednášky určeny jak návštěvníkům, tak firmám. Přednášky byly zaměřeny i na možnosti získání dotací v období 2014 - 2020 pro rozvoj firem, výzkum, inovace a zlepšení výrobních procesů a objektů.
Z pohledu dotací na výzkum a vývoj byla nejvýznamnější přednáška Ing. Zuzany Matějíčkové, ředitelky odboru implementace SF, MPO ČR: Dotační tituly MPO ČR Ing. Matějíčková upozornila, že v období 2014-2020 bude kladen důraz mimo jiné na znalostní ekonomiku, spolupráci VaV s inovačními firmami a využívání nových forem podpory. Větší důraz bude kladen na inovace vyšších řádů, viditelné efekty i do dalších odvětví a za hranice domácí ekonomiky a maximální využití stávající VaVaI infrastruktury (kvalitní služby)

Redakce TZB-info požádala o komentář problematiky podpory výzkumu RNDr. Jiřího Kopačku, obchodního ředitele Euroforum Group, která je odborným garantem nové oblasti TZB-info Dotace.

RNDr. Kopačka: V článku jsou zmíněny dvě oblasti podpory firem a existují další. Například investiční pobídky CzechInvest ve formě slevy na daních, převodu území za zvýhodněnou cenu, hmotné podpory na vytvořené pracovní místo, hmotné podpory nákupu majetku a podpory školení a rekvalifikace. Lze říci, že prakticky každá firma je schopna si najít vhodný program, ze kterého by mohla čerpat podporu/dotace na svůj rozvoj, zefektivnění řídících, vývojových a výrobních procesů, snížení provozních nákladů atd.. Není mým cílem hodnotit, zda je čerpání dotací/pobídek úspěšné nebo ne, ale pokusím se o velmi stručné shrnutí předpokladů většího úspěchu dotační politiky a investičních pobídek tak, jak je vidím já, moji kolegové a jak také zazněly na Aquathermu Praha 2014:

Předpoklady většího úspěchu dotační politiky a investičních pobídek ze strany státní správy

1. Jasná, srozumitelná a pokud možno jednotná pravidla.
V tomto má státní správa velké rezervy, protože přístup jednotlivých ministerstev a jejich podřízených agentur se výrazně liší. Rozdílný je způsob podávání a hodnocení žádostí, způsob komunikace s žadatelem, pravidla pro výběr dodavatelů atd..

2. Dobrá informovanost potenciálních žadatelů
Firmy si obecně stěžují na nedostatek informací, jejich roztříštěnost a nekonzistentnost. Každá oblast (životní prostředí, inovace a rozvoj atd.) je prezentována jinde a zcela rozdílným způsobem. Např. výzvy Státního fondu životního prostředí obsahují upřesnění/omezení a jinak se odkazují na jeden Implementační dokument Operačního programu životní prostředí. Naopak výzvy CzechInvest jsou zcela konkrétní a jen výjimečně je potřeba prostudovat odkaz.

3. „Rozumná“ administrativní náročnost.
Realita je taková, že nutnou administrativu s obtížemi zvládají i velké firmy, které mají zažité složité a často masivním aparátem podporované „vnitřní procesy“. A navíc je prakticky jedno, zda má žadatel projekt za pár set tisíc nebo za stovky milionů.

4. Společná snaha státní správy pomoci (slušným) firmám.
Po vyčerpání dotace/pobídky je žadatel s vysokou pravděpodobností podroben hned několika kontrolám, které se často zaměří na stejné věci. Navíc jedním ministerstvem schválený postup jiné ministerstvo zpochybní. Tímto nekoordinovaným a často šikanózním přístupem se výrazně zvyšují nároky na interní finanční a lidské zdroje žadatele. Potažmo se jedná o další peníze, které „vyletí komínem“. Na druhou stranu musím říci, že si žadatelé obecně pochvalují vstřícný a rozumný přístup referentů jak na Státním fondu životního prostředí, tak na CzechInvestu.

Předpoklady většího úspěchu dotační politiky a investičních pobídek ze strany žadatelů

V zájmu objektivity uvedu i dva náměty pro samotné potenciální žadatele. Oba vycházejí z mých osobních zkušeností z jednání s žadateli o dotace. Výjimkou jsou např. IT firmy, což je dáno tím, že již dávno neprodávají jen „krabice“, ale živí je zejména služby. Ty jsou nějak procesně popsány, mají své parametry, ty lze přesně měřit a kontrolovat a následně pak za ně zaplatit nebo také ne. Takže procesní a projektové řízení je základním předpokladem přežití.

1. Řízení projektů a projektová dokumentace.
Malé a střední firmy mají přirozeně velmi úzkou skupinu klíčových manažerů. Ta nepotřebuje ke své práci (a ani by to nebylo efektivní) tvořit obsáhlé dokumenty a „nad nimi“ mít složité schvalovací procesy. A tento management obvykle nesedí v sídle firmy, ale cestuje po republice/světě. Pokud taková firma začne připravovat žádost o dotaci až ve chvíli, kdy vyjde příslušná výzva, obvykle nestihne v daném termínu sepsat kvalitně projektový záměr a následně Studii proveditelnosti - ani s pomocí konzultantační firmy. A to pomíjím sadu dalších „drobností“, které musí jako přílohy žádosti zkompletovat a odevzdat, přičemž určitá míra a kvalita zdokumentování dotovaného projektu pochopitelně je a bude nutná.

2. Řízení zdrojů na projektech.
Pro úspěšné čerpání dotace/pobídky je nutné přesně evidovat náklady na projekt, zejména pak ty způsobilé, ze kterých se podpora počítá. Přitom často i velké firmy nesledují celkové náklady na projekty, natož pak jejich jednotlivé složky (nákup majetku, jednotlivé služby, osobní náklady účastníků projektu a podobně). Na druhou stranu jsou investice do ekonomických systémů, jejich Business Intelligence nadstaveb, stejně jako do systémů pro podporu projektového řízení, náročné jak na přímé finanční náklady, tak na další interní lidské zdroje v rámci analýzy potřeb, návrhu řešení a jeho následného uvedení do běžné firemní praxe.
Nicméně „rozumná formální kvalita řídících procesů a vnitřní administrativy, by byla pro mnohé firmy přínosná nezávisle na dotacích.

Na závěr RNDr. Kopačka shrnuje: Výčet jistě není úplný, protože se drží toho, co zaznělo na letošním Aquathermu Praha v rámci jednotlivých přednášek, ze strany posluchačů a od vystavovatelů. Ale i tak by mohl posloužit jako námět k zamyšlení pro ty, kteří o nasměrování podpory v období 2014 – 2020 rozhodují, resp. pro management všech subjektů, které mohou o dotace/pobídky žádat.

TZB-info: Děkujeme za komentář. Právě s tímto záměrem jsme připravili téma Dotace, které by mělo být praktickým pomocníkem.

 
 
Reklama