Martin Bursík: Ekologická daňová reforma sníží náklady práce (I)

Datum: 24.4.2006  |  Autor: RNDr. Jana Plamínková

Martin Bursík v rozhovoru s Janou Plamínkovou vysvětluje smysl ekologické daňové reformy. Na rozhovor navazuje v mnoha bodech kritická analýza její koncepce zpracovanou týmem odborníků z řad ČVUT a VŠE.

Ekologická daňová reforma (EDR) má být výnosově neutrální, jejím cílem je změnit strukturu daní. Přesto panuje jakési všeobecné očekávání, že se kvůli ní energie výrazně zdraží a celkem nic nezlevní. Jak to tedy bude?

Jde o přesun zdanění z lidské práce ke zdanění poškozování životního prostředí. Lidská práce se zlevní, energie na druhé straně zdraží. Dalo by se to také nazývat sociálně-ekologická reforma, protože se sníží vedlejší náklady práce, tedy odvody sociálního pojištění především u zaměstnanců, ale i u zaměstnavatelů. Zlevnění práce se dá považovat za aktivní politiku zaměstnanosti. Zároveň zatěžujeme spotřební daní činnosti škodlivé pro životní prostředí. Výnosová neutralita, tedy to, že celý manévr bude proveden poctivě, bude zajištěna tím, že reforma bude předložena vládě a poté Parlamentu jako celek. Reforma se totiž bude předkládat jako kompletní návrh úpravy zákonů, který bude garantovat, že výnosy ze zvýšených výnosů spotřebních daní z energií stát neukradne, ale opravdu využije ke zlevnění práce. Ministerstvu životního prostředí se podařilo připravit koncept, který má hlavu a patu a je v drtivé většině ekonomy či bankovními analytiky komentován pozitivně. Je důležité, že si ministerstvo udělalo jasno, co si pod ekologickou daňovou reformou představuje. To je důležitý emancipační krok. Teď by bylo namístě, aby se našel někdo, kdo půjde s reformou před veřejnost.

Na co všechno budou daně uvaleny a v jaké výši?

Podle Směrnice EU č. 96/2003, o zdanění energetických produktů a služeb, musíme nejpozději k 1. 1. 2008 zavést novou spotřební daň z elektřiny, ze zemního plynu a z uhlí. Musíme také vyhovět minimálním sazbám spotřebních daní u benzinu a nafty, ale to již v podstatě splňujeme. Česká republika má přitom dvě možnosti. Tou první je být v roli školáka, který plní domácí úkol, a udělat jen nutné minimum. Tou druhou je přijmout reformu, která využije Směrnice jako základního rámce a bude sledovat konkrétní cíl, kterým je zvrátit negativní trend v oblasti růstu emisí znečišťujících látek. Druhým stejně důležitým cílem je postupně změnit strukturu výroby elektrické energie a tepla tak, aby se neopírala dominantně o hnědé uhlí, ale aby platilo, že co je ekologické, je také ekonomické. To znamená, aby primární zdroje energie, které jsou k životnímu prostředí šetrnější, byly také výhodnější. Aby se nevyplatilo lidem na Ostravsku topit kaly, aby se nevyplatilo pálit nekvalitní hnědé uhlí. Chceme, aby postupně ceny těchto paliv vzrostly a čistší energie jako je plyn či biomasa byly zvýhodněny.

Bude ekologická daňová reforma jednorázovou záležitostí?

Nebude. Jde o postupné zavádění progresivních sazeb spotřebních daní na energie, takže je to proces, ne jednorázový akt. Je to krok k environmentální spravedlnosti. Dalšími kroky by měl být zákaz používání hnědého uhlí v lokálních topeništích (to ale není součástí stávajícího návrhu, pozn. red.). Je to nezbytné a nevyhnutelné, zkušenosti můžeme brát z Německa či v Irska. Není možné to udělat ze dne na den, bude nutné stanovit přechodné období, podle mne dva roky. MŽP by mělo prostřednictvím SFŽP připravit programy, které by lidem pomohly nahradit lokální topeniště topením na biomasu, dříví, pelety, zemní plyn, solární kolektory, to vše doplněné programem úspor energie. Program by neměl rozlišovat mezi fyzickými osobami, živnostníky nebo firmami. Je úplně jedno, jestli čoudící kotel provozuje církev nebo výrobce kondomů. Systém má dovést k náhradě za čistší technologii jakéhokoli původce. Podpůrný program by měl být kombinován s nabídkou bankovního ústavu, který si bude chtít zlepšit profil tím, že má produkty, které pomáhají zlepšení životního prostředí.

Zdražení bude odstupňováno podle míry environmentální škodlivosti, tedy třeba kaly budou zdraženy víc, než samotná elektřina?

Ano.

EU žádnou společnou daňovou reformu nepřipravuje?

Ne. EU vytvořila společný rámec ekologických daňových reforem ve členských státech, jímž je směrnice EU č. 96/2003, o zdanění energetických produktů a služeb. Ale design reforem si určují jednotlivé členské státy samy. V různých formách byly ekoreformy zavedeny všude vyjma nových členských zemí, které si vyjednaly přechodné období. My ho máme do začátku roku 2008, Poláci do roku 2010. Směrnice stanovuje minimální sazby spotřebních daní a doporučené přístupy. Navádí členské státy, jak společného rámce využít. Třeba u elektřiny je minimální sazba 1 €/MWh pro domácnosti, což je velmi málo, a dokonce jen 50 eurocentů pro podniky. Byl to výsledek velkého kompromisu a nastavené sazby jsou tak nízké, že jejich zavedení by nikdo nepoznal. Navíc není povinností diferencovat sazby podle původu elektřiny, i když je to doporučeno. Splnění domácího úkolu, jak ráda připomínají ministerstva financí či průmyslu, by nebylo ničím jiným, než zbytečným plivnutím do moře. Směrnice prostě počítá s tím, že členské státy mají vlastní energetickou a dopravní politiku, stejně jako politiku ochrany klimatu, a reformy využijí jako účinného nástroje pro modernizaci. Důležité je, že směrnice ukládá členským státům povinnost zavést nové daňové tituly. A to bez ohledu na to, co si o tom myslí například ministr Urban.

Co si od ekologické daňové reformy u nás slibujete?

Využití ekonomických nástrojů, které reforma přinese, zlepší kvalitu života, sníží koncentrace znečišťujících látek, změní nevhodnou strukturu výroby zdrojů pro výrobu elektřiny, zvrátí nevhodné trendy v dopravě. Ekonomové neznají účinnější nástroj pro ovlivnění chování spotřebitele než je cena. Čili příležitost využití daňové reformy je mimořádná. Zároveň je ekologická daňová reforma v současné době jediný recept, který řeší problém vysoké ceny práce u nás. V politických diskusích se mluví stále jen o daních, ale je potřeba se dívat na celkové zatížení zaměstnavatele i zaměstnance, které kromě daně z příjmu tvoří i zdravotní pojištění a sociální zabezpečení, tedy důchodové pojištění a státní politika zaměstnanosti. Toto když vše sečteme, tak zaměstnavatel zaplatí 35 % a zaměstnanec 12,5 %, tedy celkem 47,5 %. Celkový balík peněz na sociální programy je potřebný a nelze ho zmenšovat. Ale nikdo zatím nenašel zdroje, jak do toho balíku přivést peníze odjinud, aby se mohla cena práce snížit. A právě na to reforma recept dává - balík zůstane stejný, ale vybírat na pojištěních bude stát méně a rozdíl se dorovná výnosy z daní z energií.

O kolik se bude vybírat méně?

V konceptu reformy nám vychází snížení odvodů sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění u zaměstnanců ze 12,5 % na 6,4 % v roce 2015. Ale pozor, hned první rok by se odvody snížily o 4,5 % mzdy! U zaměstnavatelů by bylo snížení nižší, z 35 % na 31 %. V Německu už mají první fáze reformy za sebou, spotřební daně tam zavedli v pěti krocích. Výsledkem bylo snížení sociálního pojištění o 1,2 %, podle očekávání tedy klesla cena práce.

Ale projevily se i další pozitivní efekty v dopravě tím, že se zvýšil počet cestujících v MHD a počet zájemců o sdílení automobilu. Vzniklo tam i kolem 140 000 nových pracovních míst v důsledku ekologické daňové reformy a zákona na podporu výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů.

V Německu ani šest let po zavedení EDR většina lidí její princip vůbec nepochopila. Rozpoutala se proti ní docela intenzivní kampaň, noviny o ní referovaly hlavně negativně. Lidé měli pocit, že energie se jim zdražily, zatímco snížení odvodů na sociální zabezpečení se vzápětí jako ztratilo ve vlnách celkového zdražování. Marketingově to moc úspěšné nebylo...

Téma daně je politicky a psychologicky citlivá záležitost. Marketingově úspěšné může být vlastně jen snížení daní. Lidé mají se státem špatné zkušenosti a nevěří, že ani tentokrát je nechce okrást. Ti, kteří daně z energií přijmou, zase těžko chápou, proč peníze nejdou na ekologické projekty a proč se utápějí ve fondu sociálního pojištění. Jde vlastně o ekonomickou reformu a její ekologický parametr je druhotný. Naštěstí tomu rozumějí ekonomové, kteří principiálně vítají, že dojde k přesunu daňové zátěže z přímých daní k nepřímým. Také rozumí termínu externalita, který se učí v prvním ročníku na vysoké škole ekonomické. Vědí, že v cenách energií nejsou započteny škody na životním prostředí a že trh nedokáže tyto ceny alokovat.

Ale hlavně, důležité není, jestli bude koncept marketingově úspěšný nebo nebude. Důležité je, že jiné účinnější řešení neznáme. Žijeme ve století, kdy dojde ropa a ztenčí se zásoby uhlí a zemního plynu. V důsledku toho narostou enormně jejich ceny, protože jde o neobnovitelné zdroje. Rovněž politika ochrany klimatu bude stále důraznější, protože už jde skutečně o život této planety a o budoucí generace. Jsme tedy v období přechodu z ekonomiky, která byla závislá na fosilních palivech, na ekonomiku, která se v budoucnosti bude plně opírat o obnovitelné zdroje jako jediné perspektivní zdroje na planetě.

V tomto přechodném období hledáme alternativy. Nechceme být závislí na fosilních palivech z důvodů bezpečnostních, ekonomických i z důvodů ochrany životního prostředí. A přesně na toto zadání odpovídá ekologická daňová reforma. Ona vlastně napravuje deformace trhu, tedy to, že v dnešních cenách elektřiny, dopravy výrobků kamiony, použití automobilů atd. nejsou zahrnuty škody na životním prostředí. Napravujeme nespravedlnost. Proč máme my všichni platit za to, že si někdo pořídí terénní automobil a vypouští na kilometr jízdy třikrát víc emisí než úsporný automobil? Nebo že někdo vyrábí elektřinu v uhelné elektrárně a někdo jiný v malé vodní elektrárně? Tady se musí docílit environmentální spravedlnosti, tak aby původci znečištění skutečně platili za to, co činí. Pak se teprve začnou chovat racionálně.

 

Hodnotit:  

Datum: 24.4.2006
Autor: RNDr. Jana Plamínková   všechny články autora



Sdílet:  ikona Facebook  ikona Twitter  ikona Google+  ikona Linkuj.cz  ikona Vybrali.sme.skTisk Poslat e-mailem Hledat v článcíchDiskuse (7 příspěvků, poslední 16.02.2010 13:39)


Témata 2018

CAD a BIM knihovny
 
 

Aktuální články na ESTAV.czStát letos rekordně podpoří stavbu cyklostezek, přibude 50,1 kmFOR ARCH 2018 upozorní nejen na novinky v legislativě, ale i na časté chyby ve stavebnictvíStavební připravenost pro venkovní a vnitřní stínění domů i bytůSenát schválil úpravy vzniku společenstev vlastníků bytů