Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál

Každá stavba začíná zodpovídáním dotazů

Ve snaze kvalitně zodpovědět nejčastější dotazy čtenářů v oblasti energeticky úsporného stavění rodinných domů požádala redakce Alternativní energie o pomoc odborníka nanejvýš povolaného Ing. Vladimíra Žďáru.

Ve svém nabitém programu si našel čas a na nejpočetnější otázky stručně odpověděl. Předpokládáme, že odpovědi zaujmou i ty, kteří již bydlí a kteří se chystají rekonstruovat svůj dům právě z důvodu snížení energetické náročnosti. Autorovi děkujeme. JaP.

Chtěl bych stavět energeticky úsporný dům, nebude v našem připravovaném sídlišti RD moc nápadný? Nechci "vyčnívat".
Energeticky úsporný dům se od běžného zpravidla odlišuje jednodušším tvarem, menší členitostí povrchu a menšími plochami oken na severní fasádě. Velké prosklené plochy (zimní zahrady, solární kolektory apod.) na jižní fasádě či na střeše nejsou nutné a mnohdy ani účelné. Co se týká toho vyčnívání myslím, že současná tvorba rodinných domků usiluje o "vyčnívání" a o odlišení jednoho domku od druhého. Architektonická úroveň současných "sídlišť" rodinných domků postrádá většinou koordinaci a snahu o jednotu celkového řešení.

V čem se bude lišit od dosud běžných koncepcí? Schválí to stavební úřad?
Objemové řešení nízkoenergetického domu se nemusí příliš lišit od běžného domu. Podstatná je kvalitní tepelně-izolační těsná obálka, kvalitní okna, charakteristickou součástí nízkoenergetických domů je nucené větrání s rekuperací tepla. K aktivnímu získávání solární energie se často navrhují další zařízení, z nichž nejznámějším jsou solární kolektory.
Stavební úřad dbá především o splnění požadavků stavebního zákona. Nízkoenergetické domy musí samozřejmě tyto požadavky splňovat a požadavky tepelné ochrany budovy zpravidla překračují.

Plochou střechu nechci, raději podkrovní místnosti.
Šikmá střecha v našich zeměpisných podmínkách patří k tradiční formě rodinného domu. Půdní prostor sice už dávno nevyužíváme ke skladování sena, avšak šikmou střechu stále vnímáme téměř jako národní kulturní památku. Škoda jen, že nejsme stejně důslední ve svých požadavcích co se týká celkové architektonické kvality a vzhledu našich příbytků.
Co se týká tvaru nízkoenergetického domu, není tvar střechy příliš podstatný. Důležité je, aby objekt jako takový nebyl příliš členitý, proto bychom se měli spíše vyvarovat komplikovaného půdorysu a obálky budovy.

Topení? Snad tepelné čerpadlo, elektrika, kotel na biomasu, sluníčko. S plynem počkám, jak se bude vyvíjet cena.
Nízkoenergetický dům je charakteristický velmi malými požadavky na topný výkon tepelného zdroje a zároveň nízkou spotřebou tepla na vytápění. Požadavky na výkon tepelného zdroje jsou proto často dány potřebami ohřevu teplé užitkové vody. Z hlediska udržitelného rozvoje je samozřejmě vhodné (ale ne vždy výhodné), aby zdroj energie využíval obnovitelné zdroje energie (dřevo, pelety).

Využití tepelného čerpadla nemusí být ani ekonomické, ani ekologické, neboť elektrickou energii vyrábíme většinou přeměnou tepelné energie v elektrárnách a tepelné čerpadlo slouží pouze ke zpětnému získání této vložené tepelné energie.

Širší využití solární energie je omezeno časovým faktorem dostupnosti a potřeby solární energie. V době, kdy slunce svítí, zpravidla nepotřebujeme energii na vytápění a naopak. Akumulace solární energie do různých zásobníků není zpravidla efektivní a je poměrně drahá. Výjimkou je využití solární energie pro ohřev teplé užitkové vody, neboť teplá voda se spotřebovává v průběhu celého roku - tedy i v létě, kdy dostatečně svítí slunce.

Ceny zemního plynu jsou poměrně stabilizované a blíží se cenám ve srovnatelných zemích EU. Vzhledem k poměrně velkým celosvětovým zásobám zemního plynu lze předpokládat spíše mírný nárůst cen.

Staveniště je v rovině, od severozápadu pěkně fouká.
U tradičních objektů vítr ovlivňuje spotřebu tepla na vytápění jednak rychlejším ochlazováním vnějšího povrchu stěn, jednak zvýšením ztrát nekontrolovaným větráním - infiltrací (okny a spárami). Se zvyšováním tepelného odporu obalových konstrukcí je první faktor víceméně potlačen, neboť vliv přestupu tepla na vnějším povrchu stěn je v porovnání s celkovým tepelným odporem stěn zanedbatelný.
Těsnost objektu proti nežádoucímu provětrávání - zejména netěsnostmi v obvodovém plášti je obecně problémem vyžadujícím především kvalitní návrh a provedení. Velmi důležitý je správný návrh vstupu do objektu (zádveří), které by mělo být chráněno před působením převládajících větrů. U nízkoenergetických objektů je uvedeným aspektům zpravidla věnována poměrně velká pozornost a proto by poloha objektu v rovinatém terénu neměla být závažným problémem.

Suterén je drahý, ale chápu, že je v zimě výhodou.
Podzemní podlaží objektu je skutečně velmi drahé a navíc velmi často zbytečné. Potřeba úložných prostor pro skladování potravin je stále menší a budování sklepů z důvodu ochrany před vpády Tatarů je (snad) minulostí. Je-li přesto potřeba úložných prostor a není-li možno rozšířit nadzemní podlaží objektu, je vhodné navrhovat suterén jako nevytápěný.
Z hlediska tepelné ochrany objektu je suterén spíše problémem, neboť navazující nosné konstrukce suterénu představují potenciální riziko vzniku tepelných mostů, navíc zemina pod vytápěným podlažím je lepší ochranou než případný nevytápěný suterén.

Nechci zimní zahradu, ale velkou zasklenou lodžii obývatelnou i v zimě.
Zimní zahrada je často (nesprávně) chápána jako určitý atribut nízkoenergetického domu, protože je často spojována s možností využití solárních tepelných zisků. Tento názor je bohužel rozšířen i mezi odbornou veřejností.
Využití solárních zisků ze zimní zahrady je však stejně problematické jako využití zimní zahrady jako takové. Využíváme-li zimní zahradu k bydlení, nebo i jenom k pěstování květin v zimním období, jde o vytápěný prostor s velmi nekvalitní tepelně-izolační obálkou, který navíc zvyšuje členitost domu. Využití tepelných zisků zimní zahrady, nebo lodžie vyžaduje jejich akumulaci, což je spojeno s nutností dalších poměrně náročných stavebních řešení.

Okna dřevěná nebo plastová, ještě nevím. Mají různý vliv na velikost tepelných ztrát? Prý se u takového domu nemohou otvírat.
Okna jsou nejslabším místem obvodového pláště budovy. Je v podstatě jedno, zda dřevěná či plastová (osobně bych dal přednost dřevěným), avšak velmi důležitá je jejich kvalita. Plastová okna by měla být minimálně pětikomorová, dřevěná by měla mít rám tl. 78-88 mm. Součinitel prostupu tepla izolačním sklem by měl být maximálně 1,1 Wm-2K-1.
Okna nízkoenergetického objektu se samozřejmě mohou otevírat, ale není to třeba, protože větrání je zajištěno nuceným větráním.

Slyšel jsem i o využití tepla z nuceného větrání.
Tradiční - "přirozené" větrání pootevřenými okny, či infiltrací spárami, závisí ve značné míře na rychlosti proudění vzduchu okolo budovy. Při silném větru je budova větrána nadměrně a při bezvětří je větrání minimální. Moderní okna jsou velmi těsná a pokud nejsou vybavena větrací štěrbinou, je větrání nedostatečné. Teplý vzduch unikající z budovy s sebou odnáší navíc tepelnou energii. Nucené větrání umožňuje pravidelný přísun čerstvého vzduchu a navíc umožňuje zpětné získání tepla z odpadního vzduchu s účinností okolo 70 %. Dům vybavený nuceným větráním bude hygienický a zdravý.

V čem bych mohl dále šetřit energii?
S poklesem potřeby energie na vytápění vzrůstá podíl potřeby energie na ohřev teplé užitkové vody a energie na osvětlení, vaření apod. Energii na ohřev teplé vody lze šetřit hospodárnější spotřebou - například osazením úsporných sprchových hlavic, použitím pákových baterií, regulací potřeby vody pro splachování WC apod. Dále je vhodné používat účinnějších elektrických spotřebičů.
Velmi podstatným faktorem je umístění rodinného domu s ohledem na dojíždění za prací, službami, školou, popř. za rekreací. Je iracionální postavit nízkoenergetický rodinný dům například 30 km za městem a potom používat několik automobilů na dopravu rodiny.

Můžeme už postavit v podstatě i druhý byt pro syna, když je ještě malý? Lze to také řešit úsporně?
Velikost domu přiměřená potřebám rodiny je velmi důležitým rysem komplexního přístupu k udržitelnému stavění. Zbytečně veliký dům s nízkoenergetickým standardem je v podstatě stejně nehospodárný jako běžný "nehospodárný" dům přiměřené velikosti. Z tohoto hlediska je vhodné stavět dům rozumně veliký s možností budoucího rozšíření v případě potřeby. Nástavba na objektu může být energeticky úsporná jako samotný objekt.

Ještě nevím zda radiátory, podlahové topení nebo topení vzduchem.
Tato otázka se dotýká hlubších souvislostí - způsobu větrání, možnosti rekuperace tepla z odpadního vzduchu, akumulace solární energie a využití nízkopotenciálních zdrojů tepla a není na ni jednoduchá univerzální odpověď. Řešení by měl vždy hledat odborník v závislosti na konceptu konkrétního objektu.

Jaká může být fasáda? Nebude to samé sklo? V létě se tam nechci "upéci".
S nízkoenergetickými domy často spojujeme potřebu velkých oken pro zachycení co největšího množství solární energie. Tato představa je v podstatě nesprávná, protože využití solární energie zachycené okny vyžaduje její akumulaci pro pozdější využití. To je ale možné pouze za cenu zvýšení teploty ve vnitřním prostoru, což přirozeně vede k velkému kolísání teploty. Asi by se nám příliš nelíbilo bydlet v takovém stroji na zachycování energie.
Velikost oken v domě by měla vycházet především z požadavků vnitřního prostředí. Okna by měla být navržena přiměřená - taková, aby bylo zajištěno na jedné straně dostatečné denní osvětlení a oslunění místností a aby na straně druhé nedocházelo k přehřívání objektu.
Okna by měla být orientována k jihu, aby v zimním a přechodném období co nejvíce využívala solární energii a zároveň mohla být v létě efektivně stíněna. Na severní straně objektu by mělo být oken co nejméně. Dále je třeba si uvědomit, že okna jsou poměrně drahá a jejich tepelně-izolační kvalita v poměru k běžnému obvodovému plášti je podstatně horší.

Říká se také, že v zimě může být na zdech plíseň.
Podmínkou pro vznik plísní je vysoká relativní vlhkost spojená s nízkými povrchovými teplotami umožňujícími kondenzaci vodních par na vnitřních površích stěn. Tyto podmínky mohou nastat typicky u starších objektů s nekvalitní izolací stěn v souvislosti například s výměnou oken nebo jejich utěsněním. Nedostatečné větrání způsobí nárůst vlhkosti vnitřního vzduchu a kondenzace vody na povrchu stěn vytvoří vše potřebné pro vznik plísně.
Nízkoenergetické objekty mají velmi kvalitně izolované stěny a proto i povrchové teploty jsou v porovnání s běžnými objekty podstatně vyšší, nucené větrání reguluje vlhkost vnitřního vzduchu. Proto ke vzniku plísní nedochází.

Co když v zimě vypadne dlouhodobě proud? Nepůjde plyn. Jak dlouho vydržíme bez topení? Jakým způsobem se to dá překlenout?
Jedním z důvodů pro stavbu nízkoenergetických domů je jejich odolnost proti dlouhodobému výpadku přívodu energie. Kvalitní tepelná izolace spolu se solárními a jinými tepelnými zisky omezuje vyšší pokles teploty. Tyto tepelné zisky jsou schopny stabilizovat vnitřní teplotu na 14-16 °C. S jistou nadsázkou lze říci, že na tuto "nižší" teplotu vytopí dům s pomocí sluníčka jeho obyvatelé a domácí zvířectvo.

Stojí zvýšené pořizovací náklady za to, abych měl náklady na provoz nízké? Nyní vydělávám relativně dost.
Nízkoenergetický dům vyžaduje samozřejmě vyšší náklady na tepelné izolace, kvalitnější okna, nucené větrání apod. Tyto vícenáklady ale činí pouze 10-15 % z celkových investičních nákladů. Jak ukazují zkušenosti z návrhu těchto objektů, lze optimalizací objemového, konstrukčního a materiálového řešení obdobné náklady ušetřit na ostatních konstrukcích.
Investice do nízkoenergetického domu je i jistou formou spoření, protože případná vyšší současná investice přináší v budoucnu úspory.

Co kdybych zeminou ze suterénu obsypal severní stěnu? Odvoz a skládka jsou drahé.
Zemina má poměrně velkou tepelnou vodivost. Z hlediska tepelné izolace má jeden metr zeminy stejný význam jako 2-4 cm kvalitního tepelného izolantu. Použití zeminy pro obsyp nadzemního zdiva navíc představuje komplikaci z hlediska statiky objektu a vyžaduje dodatečnou hydroizolaci. Uvedené řešení se proto příliš nevyužívá.

Můžu v zahradě směrem k jihu vysázet jehličnany, které budou jednou pěkně vysoké?
Stromy na jižní straně objektu velmi účinně regulují oslunění objektu a zamezují nadbytečným tepelným ziskům v letním období. S ohledem na výhodné využití solárních zisků v zimě je výhodnější vysázet opadavé listnaté stromy.

Vyšší pořizovací náklady platím ze svého, státu ušetřím za paliva, dá mi nějakou dotaci?
Stát někdy dotuje progresivní technologie s cílem podpořit jejich rozšíření. Častým důvodem je rozpor mezi ekonomickou a energetickou návratností investice. Dotace se ale bohužel týkají spíše diskutabilních zdrojů tepla než pasivních řešení omezujících spotřebu energie.
Obecně by však neměl být žádný důvod dotovat vaše nízkoenergetické řešení, stejně jako vám stát nepřispívá na koupi automobilu s nižší spotřebou energie.

Jak dlouho bude trvat stavba? Nebude delší než u klasického domu? Jsou na energeticky úsporné domy firmy již specializované? Nebudou se na mé stavbě učit?
Nízkoenergetické domy jsou z hlediska projektu, přípravy stavby i realizace mírně náročnější než běžné domy. Vyžadují často méně obvyklé technologie a pečlivější provedení. Také zkušenosti z výstavby takových domů u nás nejsou příliš rozšířené. Na druhou stranu nízkoenergetické domy představují velmi rychle se rozšiřující segment trhu a stále více stavebních i projekčních firem má snahu se zde uchytit. Realizace takového domu by již v současnosti neměla být velkým problémem.


Poznámka:
Článek řeší běžné starosti stavebníků s energetickou náročností domu v zimě. Po letošním létě se daný obor určitě rozšíří. Nové dotazy se budou týkat toho, jak zabránit přehřívání domu v létě. Ale o tom až někdy příště, až zareagují odborníci, firmy i čtenáři.

 
 
Reklama