�l�nek upozor�uje na v�znam denn�ho osv�tlen� a proslun�n� byt� pro ve�ejn� zdrav�. Denn�mu osv�tlen� byt� je t�eba v�novat stejnou pozornost, jako denn�mu osv�tlen� pracovi�� a �kol. Je pops�n zp�sob, jak�m byl do �esk� technick� normalizace zaveden jako krit�rium �initel denn� osv�tlenosti D_w (%) roviny okna zvenku. Jsou uvedeny v�sledky studie denn�ho osv�tlen� obytn�ch m�stnost� v n�vaznosti na limitn� hodnoty tohoto �initele i v n�vaznosti na tzv. odstupov� �hel a plochu okna stanovenou jako 1/10 plochy podlahy obytn� m�stnosti.

P�edm�tem zkoum�n� je v�trac� jednotka s tepeln�m �erpadlem zaji��uj�c� podtlakov� v�tr�n� v konkr�tn�m RD. Ze z�skan�ch parametr� byla zpracov�na celoro�n� energetick� bilance provozu. Pro celkovou tepelnou ztr�tou 5 kW byl vyhodnocen sez�nn� topn� faktor SPF cel�ho syst�mu na �rovni 2,5.

�l�nek pojedn�v� o aplikaci povrchov�ch �prav na dubov� d�evo vystaven� v exteri�ru. Jedn� se o problematickou d�evinu vzhledem k nehomogenn� morfologick� struktu�e i obsahu specifick�ch t��slovin, kter� �asto reaguj� s n�t�rov�mi hmotami a zp�sobuj� jejich rychlej�� degradaci. V textu jsou obsa�eny i v�sledky praktick�ch experiment� proveden�ch na FLD �ZU v Praze.

Spole�n� s odborn�m �asopisem Podlahy Profi jsme p�ipravili nov� seri�l, kde auto�i seznamuj� se z�kladn� normou �SN 74 4505 Podlahy – Spole�n� ustanoven� a n�sledn� i s dal��mi normami, kter� jsou pro oblast podlah v�znamn�, a reaguj� t� na p�ipom�nky oponent� a recenzent�. Prvn� ��st seri�lu p�ibli�uje komentovanou formou nejd�le�it�j�� ustanoven� �SN 74 4505.

Spole�n� s odborn�m �asopisem Podlahy Profi jsme p�ipravili nov� seri�l, kde budou auto�i seznamovat se z�kladn� normou �SN 74 4505 Podlahy – Spole�n� ustanoven� a n�sledn� i s dal��mi normami, kter� jsou pro oblast podlah v�znamn�, a budou t� reagovat na p�ipom�nky oponent� a recenzent�.

K nej�ast�j��m ot�zk�m pat�� dotaz na to, jak spr�vn� stanovit pom�r spot�ebn� a z�kladn� slo�ky. Obecn� je doporu�ov�no pou��t pom�r 50 % z�kladn� a 50 % spot�ebn� slo�ka, v p��pad� m��i�� tepla pak po��tat spot�ebn� slo�ku 60 % a z�kladn� 40 %.

Nev�hodou jednopodla�n�ho bungalovu je v�t�� zastav�n� plocha i ochlazovan� ob�lka, tedy v�t�� m�rn� spot�eba tepla na vyt�p�n� ve srovn�n� s kompaktn�m dvoupodla�n�m domem. Autor nab�z� srovn�n� variant vyt�p�n� bungalovu metodou Total cost of ownership (TCO) ve slovensk�ch podm�nk�ch.

Uv�dzame preh�ad ukazovate�ov tepelnej dynamiky s�lav�ch syst�mov. Okrem tradi�n�ch ukazovate�ov ako �asov� kon�tanta a �as odozvy sa zd�raz�uje mo�nos� vyu�itia alternat�vnych ukazovate�ov ako ��innos� prenosu tepla a po�et prev�dzkov�ch cyklov.

Auto�i vych�zej� z legislativn�ch po�adavk� na v�tr�n� a navrhli technick� �e�en�, i s vyu��t�m ventila�n�ch tepeln�ch �erpadel. Varianty �e�en� byly simulac� provozu vyhodnoceny podle energetick� n�ro�nosti. V z�v�re�n�m 2. d�lu je provedeno ekonomick� hodnocen� variant.

Ti, kte�� zvolili nejkomfortn�j�� zp�sob dopravy paliva a p�ikl�d�n� do kotle – celosez�nn� peletov� silo –, maj� n�kolik mo�nost�: nechat si z�sobn�k vybudovat specializovanou firmou, zakoupit konstrukci, z n�� se peletov� silo sestav�, nebo si ho vybudovat sv�pomoc�.