Nejnavštěvovanější odborný web
pro stavebnictví a technická zařízení budov
estav.tvnový videoportál
Diskuse ke lnkm
Archiv lnk

zadejte vlastn lnek

zpt na aktuln lnky

17.12.2020
npor. Ing. Patrik Leger, ppor. Lubo Klobsa, HZS Stedoeskho kraje

Dne 30. ervna 2020 ve 14.10 hodin byla pijata tsov zprva o poru mstnosti s mnii pro solrn elektrrnu v Kostelci nad Labem, v objektu spolenosti emus CZ, spol. s r.o. Podle prvotnho oznmen byly slyet vbuchy a byl vidn hust dm. Likvidace poru si vydala vyhlen II. stupn pornho poplachu a celkov kody jsou v destkch milion korun.

10.12.2020
Ing. arch. Petr Brandejsk, redakce

V Brn zaal przkum historickho viaduktu, kter se m promnit na mstskou promendu. Historick eleznin viadukt z 19. stolet je pes sto let zasypan kamenm pod elezninm valem. S jeho odhalenm msto pot v souvislosti se stavbou nov jin tvrti Trnit a pesunem stvajcho hlavnho ndra.

7.12.2020
Ing. Ji Ryav, Ing. Ji Hork, Ph.D., Ji Kremer, Ing. Frantiek Hopan, Ph.D., Ing. Lenka Kuboov, Ph.D., Ing. Kamil Krpec, Ph.D., Ing. Petr Kubesa, Ing. Oleksandr Molchanov, VB-TU Ostrava, Vzkumn energetick centrum, Vzkumn energetick centrum, VB - TU Ostrava

Tato studie byla zamena na pozorovn zdnho komna s izostatickou vlokou, urenho pro odvod spalin ze spalovacho zazen malho tepelnho vkonu spalujcho pevn paliva, s ohledem na vskyt kondenzace.

5.11.2012
RNDr. Petr ek, A a Zet Praha

lnek je reere o tepelnch vlastnostech a rznch konstruknch typech tepelnch vrt. Zamuje se na vliv jejich proveden na jejich innost, dlku a cenu a na jejich bezpenost pro podzemn vody a s vodou spojen ekosystmy.

9.8.2019
Ing. Zdenk Lyka

Autor odpovd na otzku, jak velk objem otopn vody volit pro akumulaci tepla pi instalaci kotle na pevn paliva z hlediska poadavk legislativy. Akumulan objem ovlivuje poadavek vrobce, podmnky dotanch program a nabz se vce monost.

7.12.2020
EZ, a.s.

Nov bezemisn zdroj pokryje dky svmu vkonu 820 kWp ron spotebu tm t stovek domcnost. Elektrrna nezabr dnou ornou pdu a dky oboustrannm panelm zuitkuje i slunen svtlo odrejc se od zaparkovanch voz. Skupina EZ pipravuje v dalch letech fotovoltaick elektrrny o celkovm vkonu v du stovek MW.

20.1.2020
Mgr. Petr Nakldal, Mgr. Viktor Goli, Ph.D., PF UK, stav geochemie, mineralogie a nerostnch zdroj, RNDr. Martin Prochzka, Aquatest a.s.

V esk republice byly vyvinuty metody a pstrojov vybaven k men kvality injekte ve vrtech na tepeln erpadla, a to vetn men proudn podzemn vody vrtem vn instalovanch sten zainjektovanch trubek zemnho tepelnho vmnku. Pro opravu horninovho masivu je vyvinuta nlo semtexu, kter v malm prostoru spolehliv rozpoj trubky zemnho vmnku bez vnjch dsledk pro okoln horninov prosted a stavebn objekty. Vzniklm otvorem je nsledn mon horninov masiv injektovat a tm zamezit nedoucmu vertiklnmu proudn podzemn vody vrtem.

7.6.2010
doc. Ing. Jaroslav Sola, Ph.D., Stavebn fakulta VB TU Ostrava

Pspvek pojednv o problematice nedouc kondenzace vodn pry na vnitnm povrchu stavebnch konstrukc. V pspvku jsou analyzovny stavebn fyzikln piny povrchov kondenzace vodn pry. Dle je zde pojednno o monostech technickch opaten vedoucch k eliminaci uvedenho negativnho jevu.

24.11.2020
Ing. Josef Hodbo, TZB-info, obor Vytpn

Aby mohl vodk vyrbn z obnovitelnch zdroj pispt k dosaen uhlkov neutrality, co je cl Evropsk unie, je nutn mt v oblasti tepla k dispozici vhodn zdroje. S vodkovou budoucnost pot i spolenost Bosch Termotechnika.

18.11.2020
doc. Ing. Ji Dohnlek, CSc., autorizovan inenr a soudn znalec, Ing. Petr Tma, Ph.D., Betonconsult s.r.o.

Spolen s odbornm asopisem Podlahy Profi jsme pipravili seril, kde autoi seznamuj se zkladn normou SN 74 4505 Podlahy – Spolen ustanoven a nsledn i s dalmi normami, kter jsou pro oblast podlah vznamn, a reaguj na pipomnky oponent a recenzent. Dl tet se vnuje dal kapitole normy SN 74 4505, m nzev Podlahy v bytov a obansk vstavb.

12.11.2020
Ing. Josef Hodbo, TZB-info, obor Vytpn

Cesta ke splnn nronch klimatickch cl EU vede pes zvyovn innosti uit energie, sniovn energetick nronosti a maximln vyuvn obnovitelnch zdroj energie. To se tk samozejm tak budov, pro kter jsou vznamnmi obnovitelnmi zdroji energie tepeln erpadla (T) a spalovac zdroje na biomasu. Individuln vyuvn tchto zdroj k energetickmu zsobovn budov m vedle nespornch vhod i jist nevhody, kter lze ovem sten eliminovat kombinac/spoluprac tchto zdroj.


zpt na aktuln lnky
 
 
Reklama