Zat�mco u n�s pr�v� b�� Nov� zelen� �spor�m a kotl�kov� dotace, ve Velk� Brit�nii p�i�li s celosv�tov� unik�tn�m programem RHI. Ch�pou, �e pro efektivn� dodavatelsk� �et�zce nen� mo�n� dota�n� programy otev�rat a zase uzav�rat. Jedinou podm�nkou je test energetick� efektivity domu. Jeden d�m m��e z�skat pouze 1 dotaci.

Na trhu s tepeln� izola�n�mi materi�ly lze koupit mimo obvykl� izola�n� v�robky i tzv. reflexn� tepeln� izolace. M��e se nap��klad jednat o kombinaci plastov� f�lie s uzav�en�mi vzduchov�mi pol�t��ky s n�kolika vrstvami pokoven� f�lie. Prodejci reflexn�ch izolac� �asto tvrd�, �e sou�initel tepeln� vodivosti reflexn� tepeln� izolace dosahuje hodnot ni���ch ne� 0,01 W/(m‧K). Jeden prodejce sd�luje tuto skute�nost spot�ebiteli jinou formou: t�i centimetry reflexn� tepeln� izolace se vyrovnaj� dvaceti centimetr�m miner�ln� vlny. Jsou ale takov� vlastnosti v�bec fyzik�ln� mo�n�?

Znalost konstrukce, skladby, princip� n�vrhu a mo�nosti zlep�en� akustick�ch a tepeln� technick�ch parametr� such�ch podlahov�ch syst�m� jsou nutnost� p�i n�vrhu i mont�i such� podlahy jako ov��en�ho a technicky dokonal�ho �e�en� v modern� stavb�.

Net metering je jeden z druh� nefinan�n� podpory obnoviteln�ch zdroj�. Jeliko� v�raz „podpora obnoviteln�ch zdroj�“ si v �R vydobyl zna�n� negativn� konotaci, je i na net metering nahl��eno s ned�v�rou jako na dal�� formu „tah�n�“ pen�z ze spot�ebitel�/da�ov�ch poplatn�k� pod z�minkou rozvoje zelen� energetiky.

Krbov� kamna p�edstavuj� v�tan� dopl�kov� a �asto i hlavn� zdroj tepla pro rodinn� domy nebo rekrea�n� objekty b�hem chladn�ho obdob�. C�lem tohoto �l�nku je p�ibl��it �ten��i testov�n�, p�esn�ji �e�eno proces certifikace v�robku v notifikovan� zku�ebn� laborato�i.

Pro pobytov� m�stnosti legislativa ud�v� po�adavky na v�tr�n� a na vyt�p�n� s mo�nost� regulace vnit�n� teploty. Pro v�tr�n� je d�no minim�ln� mno�stv� vym��ovan�ho venkovn�ho vzduchu na osobu, nebo minim�ln� intenzita v�tr�n� a jako ukazatel kvality vnit�n�ho prost�ed� slou�� oxid uhli�it� CO₂.

Obsahem p��sp�vku je ur�en� vlivu s�l�n� na kvalitu vnit�n�ho prost�ed� v zimn�m obdob� p�i zasklen� izola�n�m dvojsklem a izola�n�m trojsklem. Vliv s�l�n� otvorov�mi v�pln�mi a stavebn�mi konstrukcemi je hodnocen na z�klad� znalost� st�edn� radia�n� teploty a operativn� teploty v prostoru.

Energetick� ��innost kotl� je kl��ov�m technicko-ekonomick�m parametrem. Jej� stanoven� je relativn� komplikovanou z�le�itost� a postupy stanoven� a v�po�t� jsou p�edm�tem mnoha technick�ch norem. Obecn� existuj� dva z�kladn� p��stupy pro stanoven� ��innosti kotl�. Jedn�m je p��m� metoda stanoven� ��innosti a druh�m je nep��m� metoda stanoven� ��innosti.

Sou�initel prostupu tepla konstrukcemi p�ilehl�mi k zemin� po��tan� p�ibli�n�mi metodami podle �SN EN ISO 13370 je odli�n� definovan� proti definic�m v dal��ch norm�ch, nap�. v �SN EN ISO 6946, p�itom s ohledem na stavebn� praxi nejsou p�ibli�n� v�po�ty uveden� v �SN EN ISO 13370 p��li� v�sti�n�.